Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR
☰
DOKUMENTY
mezinárodní
EVROPSKÁ UNIE / European Union
národní
regionální
oblastní
místní
ODKAZY
eMetodika přípravy veřejných strategií
externí databáze
základní informace a kontakty
zaslat DOTAZ / NÁMĚT
Často kladené dotazy
vstup do terminálu
Portál strategických dokumentů v ČR
základní informace a kontakty
..vyberte místo
DOKUMENTY
mezinárodní
EVROPSKÁ UNIE / European Union
národní
regionální
oblastní
místní
ODKAZY
eMetodika přípravy veřejných strategií
externí databáze
Zaslat DOTAZ / NÁMĚT
Často kladené dotazy
vstup do terminálu
Portál strategické práce
Metodika přípravy veřejných strategií
Databázi pro
MMR
zajišťuje
NSZM
na platformě infosystému
DATAPLÁN
EVROPSKÁ UNIE / European Union
www stránky
web k fondům EU
EVROPSKÁ UNIE / European Union
Info
Ke stažení
Zobrazení dokumentu
Vazby
Téma
Nepřímé vazby:
Tematické vazby
..vyberte úroveň
mezinárodní
národní
regionální
oblastní
místní
Inovace pro udržitelný růst: Biohospodářství pro Evropu 2012-2020
Nepřímé vazby spadající pod cíl:
2.2
Posílení interakce mezi politickými opatřeními a lepší zapojení zúčastněných stran
Deskriptory:
XVIII.a zemědělství
XX.i Evropská unie
Zvolit jiný cíl
Inovace pro udržitelný růst: Biohospodářství pro Evropu 2012-2020
2.
Akční plán pro biohospodářství
2.1
Investice do znalostí, inovací a schopností
2.2
Posílení interakce mezi politickými opatřeními a lepší zapojení zúčastněných stran
2.3
Rozvoj trhů a konkurenceschopnosti v oblasti biohospodářství
mezinárodní
2.2
Posílení interakce mezi politickými opatřeními a lepší zapojení zúčastněných stran
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu - UNFCCC (1992)
(OSN)
1.
Smluvní strany by měly chránit klimatický systém ve prospěch současných a budoucích generací lidstva na základě rovnosti a v souladu s jejich společnými, i když rozdílnými, odpovědnostmi a odpovídajícími schopnostmi. V této souvislosti by měly smluvní strany rozvinutých zemí zaujmout vedoucí postavení v boji proti změně klimatu a z ní plynoucích negativních důsledků
3.
Smluvní strany by měly předběžně učinit opatření k předvídání, prevenci či minimalizaci příčin vedoucích ke změně klimatu a zmírnit tak její nepříznivé účinky. Pokud existuje hrozba vážné nezvratné škody, neměl by nedostatek úplné vědecké jistoty sloužit jako důvod k odkladu takových opatření za předpokladu, že přístupy a opatření řešící problém změny klimatu jsou nákladově efektivní a jsou schopny zajistit celosvětový prospěch při nejnižších možných nákladech. Aby bylo dosaženo těchto cílů, zmíněné přístupy a opatření by měly brát v úvahu různé sociálně-ekonomické souvislosti, být komplexní, zahrnovat všechny příslušné zdroje, propady a rezervoáry skleníkových plynů, stejně jako všechna odvětví hospodářství. Úsilí zúčastněných smluvních stran ve věci klimatu by mělo být vynakládáno ve vzájemné spolupráci
5.
Smluvní strany by měly spolupracovat při rozvíjení podpůrného a otevřeného mezinárodního hospodářského systému, který by vedl k udržitelnému hospodářskému růstu a rozvoji všech smluvních stran, zvláště smluvních stran rozvojových zemí, a tak jim umožnit lépe se vyrovnávat s problémem změny klimatu. Opatření přijatá v boji proti změně klimatu, včetně jednostranných opatření, by se neměla stát nástrojem svévolné či nespravedlivé diskriminace či skrytým omezením v mezinárodním obchodě
Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (1997)
(OSN)
1.3
podpora udržitelných forem zemědělství s ohledem na aspekty změny klimatu
1.7
opatření k omezení nebo snížení emisí skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, v odvětví dopravy
Pařížská dohoda [k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu] (2015)
(OSN)
a)
Udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu
b)
Zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin
Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030, Cíle udržitelného rozvoje - SDGs (2015)
(OSN)
2.3
Do roku 2030 zdvojnásobit zemědělskou produktivitu a příjmy malých zemědělců – zejména žen, původních obyvatel, rodinných farmářů, pastevců a rybářů – pomocí zajištění bezpečného a rovného přístupu k půdě, dalším výrobním zdrojům (a vstupům), znalostem, finančním službám, trhům a vytvářením příležitostí k vytváření přidané hodnoty a přístupu k zaměstnání v nezemědělském sektoru
2.4
Do roku 2030 zajistit/zavést systémy udržitelné výroby potravin a (zavést) odolné zemědělské postupy, které zvýší produktivitu a výrobu a pomohou zachovat ekosystémy posilující schopnosti půdy přizpůsobit se klimatické změně, extrémnímu počasí, suchu, záplavám a dalším pohromám, a které postupně zlepší kvalitu půdy
2.5
Do roku 2020 zajistit zachování genetické rozmanitosti osiv, pěstovaných plodin, hospodářských a domácích zvířat a jejich divoce žijících příbuzných druhů, mimo jiné pomocí správně spravovaných a diverzifikovaných semenných a rostlinných bank na národní, regionální i mezinárodní úrovni a zajistit přístup ke spravedlivému sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů a tradičních poznatků, v souladu s mezinárodními dohodami
2.a
Zvýšit investice, mimo jiné i prostřednictvím posílené mezinárodní spolupráce, do venkovské infrastruktury, zemědělského výzkumu a nadstavbových služeb, vývoje technologií a genových bank zvířat a rostlin za účelem zlepšení zemědělských výrobních kapacit v rozvojových zemích, zejména v těch nejméně rozvinutých
2.b
Napravit a předcházet obchodním omezením a pokřivením na světových zemědělských trzích, mimo jiné prostřednictvím souběžného odstranění všech forem dotací na vývoz a dalších opatření s obdobným účinkem, v souladu s mandátem rozvojového kola v Dauhá
2.c
Přijmout opatření k zajištění řádného fungování trhu potravinářských komodit a jejich derivátů a usnadnit včasný přístup k informacím o trhu, včetně informací o potravinových rezervách, s cílem přispět k omezení extrémní volatility cen potravin
13.2
Začlenit opatření v oblasti změny klimatu do národních politik, strategií a plánování
13.b
Podporovat mechanismy pro zvyšování kapacit pro efektivní plánování a řízení v oblasti změny klimatu v nejméně rozvinutých zemích, se zaměřením na ženy, mládež, místní a přehlížené komunity
14.1
Do roku 2025 předcházet a výrazně snižovat znečištění moří, zejména znečištění, které je způsobováno činností na pevnině, včetně odpadků a znečištění z živin
14.c
Posílit ochranu a udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů prostřednictvím mezinárodního práva, jak je zapsáno v Úmluvě o mořském právu, která stanovuje právní rámec pro zachování a udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů, s odvoláním na článek 158 dokumentu Budoucnost, jakou chceme (The Future We Want)
15.1
Do roku 2020 zajistit ochranu, obnovu a udržitelné využívání suchozemských a vnitrozemských sladkovodních ekosystémů a jejich služeb, zejména lesů, mokřadů, hor a suchých oblastí, v souladu se závazky z mezinárodních dohod
15.2
Do roku 2020 podpořit zavádění udržitelného hospodaření se všemi typy lesů, zastavit odlesňování, obnovit zničené lesy a podstatně zvýšit zalesňování a obnovu lesů na celém světě
15.3
Do roku 2030 bojovat proti rozšiřování pouští, obnovovat znehodnocenou půdu, včetně pozemků postižených rozšiřováním pouští, suchem či záplavami, usilovat o dosažení světa, ve kterém již nedochází k degradaci půdy
15.6
Zajistit spravedlivé rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů a podporovat odpovídající přístup k těmto zdrojům
Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě - ET 2020 (2009)
(EU)
1.
Realizovat celoživotní učení a mobilitu v učení
2.
Zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy
3.
Podporovat spravedlivost, sociální soudržnost a aktivní občanství
4.
Zlepšit kreativitu a inovace, včetně podnikatelských schopností, na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy
Obnovená Strategie EU pro udržitelný rozvoj (2006)
(EU)
C.1
EU bude při provádění svých politik usilovat o to, aby využila všechny politické nástroje. Měly by být používány nejvhodnější ekonomické nástroje, aby podporovaly transparentnost trhu a ceny, které odrážejí hospodářské, sociální a environmentální náklady
Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím (2018)
(EU)
Rychlé zavádění lokálního biohospodářství v celé Evropě
Pochopení ekologických mezí biohospodářství
Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 - Navrácení přírody do našeho života (2020)
(EU)
Rozvoj integrovaného přístupu zahrnujícího celou společnost
Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky (2018)
(EU)
Plně využít bioekonomiku a vytvořit zcela nepostradatelné propady uhlíku
Priorita EU: Podpora evropského způsobu života 2019-2024
(EU)
Strategie evropské bezpečnostní unie / Spolupráce s členskými státy a agenturami EU při zajišťování účinné reakce v boji proti terorismu a radikalizaci, organizované trestné činnosti a kybernetickým hrozbám
Soudní spolupráce / Spolupracovat ve vzájemné důvěře v oblasti trestněprávních záležitostí v zájmu boje proti obchodování s lidmi, pašování a korupci - vytvořit evropský soudní prostor propojením různých vnitrostátních právních systémů v rámci EU, a usnadnit tak situaci občanům i podnikům
Základní práva / Chránit právní stát a základní práva uzavřením dohody o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech a zajištěním souladu všech návrhů Komise s Listinou základních práv Evropské unie - cílem antidiskriminační směrnice je bojovat proti diskriminaci a prosazovat rovnost žen a mužů
Ochrana spotřebitele / Chránit spotřebitele a posilovat jejich postavení prosazováním bezpečnosti výrobků, služeb a potravin - zajišťovat informovanost spotřebitelů - optimalizovat prosazování pravidel na ochranu spotřebitelů a přizpůsobovat související právní předpisy digitálnímu věku
Migrace / Příprava evropského programu pro migraci
Priorita EU: Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí 2019-2024
(EU)
Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie / Skloubení stability se spravedlností a demokratickou odpovědností
Vnitřní trh / Vnitřní trh, který je spravedlivější a má větší dosah
Evropský semestr / Posuzování souladu s hospodářskými pravidly EU, roční cyklus koordinace hospodářských politik mezi zeměmi EU
Podpora zaměstnanosti / Pomáhat evropským podnikům a spotřebitelům, aby začali využívat zdroje udržitelným způsobem
Priorita EU: Evropa připravená na digitální věk 2020-2024
(EU)
Ochrana údajů / Modernizovat pravidla ochrany údajů tak, aby občanům umožňovala udržet si kontrolu nad svými osobními údaji a usnadňovala situaci podnikům. Zajistit ochranu osobních údajů občanů EU i v zemích mimo Unii
Lepší přístup spotřebitelů a podniků k online zboží / Přeměnit digitální svět EU na jednotný trh s rovnými podmínkami prodeje a nákupu
Evropská datová strategie / Zajistit, aby EU stala vzorovou společností založenou na datech a měla v této oblasti vedoucí postavení
Priorita EU: Nový impuls pro evropskou demokracii 2019-2024
(EU)
Budoucnost Evropy / Příspěvek Evropské komise k organizaci konference o budoucnosti Evropy – otevřená, inkluzivní a transparentní veřejná diskuse
Demografie / Evropa prochází obdobím hluboké demografické změny - demografická zpráva Komise uvádí její hlavní příčiny a dopad v celé Evropě
Vyjádřete svůj názor na iniciativy Komise / Zúčastněte se veřejných konzultací a poskytněte Komisi zpětnou vazbu ohledně jejích iniciativ již během tvorby politik / řekněte nám, jak by podle vašeho názoru bylo možné stávající právní předpisy zlepšit.
Priorita EU: Zelená dohoda pro Evropu - "Green Deal" 2019-2024
(EU)
Ekologizace společné zemědělské politiky / strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“
Začleňování hlediska udržitelnosti do všech politik EU
EU jako globální lídr
Metody spolupráce – evropský klimatický pakt
Priorita EU: Silnější Evropa ve světě 2014-2024
(EU)
Zahraniční politika / EU má diplomatické styky téměř se všemi zeměmi světa - navázala strategická partnerství s nejvýznamnějšími aktéry na světové scéně, úzce spolupracuje s novými světovými velmocemi a s celou řadou států, které se nacházejí v její blízkosti, podepsala bilaterální asociační dohody
Evropská politika sousedství / Zaměřuje se na stabilizaci regionu z hlediska politického, hospodářského a bezpečnostního - stabilita EU je založena na demokracii, lidských právech a právním státu a evropská politika sousedství bude tyto univerzální hodnoty i nadále prosazovat
Mezinárodní spolupráce a rozvoj / Prostřednictvím své politiky rozvojové spolupráce EU přispívá ke snižování chudoby ve světě, zajištění udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje a propaguje demokracii, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a dodržování lidských práv
Humanitární pomoc a civilní ochrana / EU poskytuje humanitární pomoc vycházející ze skutečných potřeb, přičemž zvláštní pozornost věnuje nejzranitelnějším obětem, a koordinuje evropskou pomoc v oblasti civilní ochrany během katastrof, k nimž dochází na celém světě
Obchodní politika / Obchodní politika EU stanovuje směr, kterým by se měl obchod a investice v EU a mimo ni ubírat - jelikož ovlivňuje život všech občanů EU, je její obsah s nimi konzultován, tak aby odrážel hodnoty a zájmy společnosti jako celku - EU pomáhá podnikům využívat všech příležitostí dostupných v celosvětovém měřítku a zaměřuje se na podporu hospodářského růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a investic v EU
Bezpečnost a obrana / Společná bezpečnostní a obranná politika Evropské unie se zaměřuje na posílení schopnosti EU předcházet krizím a zvládat je, a to prostřednictvím rozvoje civilních a vojenských schopností
Rozšíření EU / Investice do míru, bezpečnosti a stability v Evropě – perspektiva členství v EU má na příslušné země silný transformační účinek, jenž zahrnuje pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny
Vyvážená a progresivní obchodní politika využívající globalizaci / Otevřený obchod - aniž by byly ohroženy evropské standardy
Evropský obranný průmysl
Nová evropská agenda pro kulturu (2018)
(EU)
6.1
Spolupráce s členskými státy
Závěry Rady EU o vzdělávání pro udržitelný rozvoj (2010)
(EU)
2.1
budou vzdělávání pro udržitelný rozvoj věnovat pozornost v rámci strategie EU pro udržitelný rozvoj a v rámci strategie Evropa 2020
2.4
stanoví osvědčené postupy a uvedou je v příručce o vzdělávání pro udržitelný rozvoj na webových stránkách Knowledge System for Lifelong Learning (znalostní systém pro celoživotní učení; KSLLL)
2.6
vhodným způsobem využijí Evropského roku dobrovolnictví (2011) s cílem zaměřit se na vzdělávání pro udržitelný rozvoj a partnerství mezi vzdělávacími institucemi, podniky a nevládními organizacemi, jakož i na posílení viditelnosti stávajících osvědčených postupů, pokud jde o dobrovolnou činnost v této oblasti
2.7
zváží zařazení vzdělávání pro udržitelný rozvoj mezi prioritní oblasti příštího cyklu strategického rámce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy „ET2020“
Rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky 2020-2030 (2014)
(EU)
1.2
Zjednodušení evropského politického rámce při současném zlepšování komplementarity a soudržnosti mezi cíli a nástroji
1.3
Flexibilitě uvnitř tohoto rámce EU, jež by členským státům umožnila přijmout strategii pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství odpovídající jejich zvláštním podmínkám, stanovit si přednostní skladbu zdrojů energie, určit potřeby, pokud jde o energetickou bezpečnost, a udržovat náklady na minimální výši
1.4
Posilování regionální spolupráce mezi členskými státy, která by jim umožnila čelit společným problémům v oblasti energetiky a klimatu nákladově efektivnějším způsobem a přitom posílila integraci trhu a zabránila jeho narušování
1.9
Spravedlivém sdílení závazků mezi členskými státy, které by odráželo jejich specifické podmínky a možnosti
Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (2016)
(EU)
2.1
Zvýšení transparentnosti a srovnatelnosti kvalifikací
Evropská strategie energetické bezpečnosti (2014)
(EU)
1.1
bezprostřední opatření zaměřená na posílení schopnosti EU zvládat významnější přerušení dodávek v průběhu zimního období na přelomu roku 2014/2015
1.2
posilování mechanismů pro stavy nouze a mechanismů solidarity včetně koordinace posuzování rizik a plánů pro nepředvídané události; a ochrana strategické infrastruktury
1.4
vybudování řádně fungujícího a plně integrovaného vnitřního trhu
1.5
zvýšení výroby energie v Evropské unii
1.6
další rozvoj energetických technologií
1.7
. diverzifikace vnějších dodávek a příslušné infrastruktury
1.8
zlepšení koordinace energetických politik jednotlivých členských států a jednotné vystupování v rámci vnější energetické politiky
Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi (2011)
(EU)
1.1
Koordinace na vnitřním trhu: zvýšení vlivu EU a členských států
1.3
Integrace trhu se sousedními státy: komplexní, avšak rozdílný přístup
1.4
Dialog EU a Ruska o energetice: od partnerství k integraci
2.1
Partnerství s dodavateli energie
2.2
Partnerství s průmyslovými zeměmi a rychle rostoucími ekonomikami
4.1
Strategický přístup k energetickým partnerstvím
4.2
Lepší koordinace mezi členskými státy
4.3
Optimalizace vnější pomoci EU v odvětví energetiky
Energie 2020: Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii (2010)
(EU)
1.1
Achieving an energy-efficient Europe
2.1
Building a pan-European integrated energy market
4.1
Extending Europe’s leadership in energy technology and innovation
5.1
Strengthening the external dimension of the EU energy market
Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (2011)
(EU)
3.4
Dotace, jež škodí životnímu prostředí, a správné nastavení cen
4.7
Mořské zdroje
5.1
Potraviny
6.1
Nové možnosti opatření v zájmu účinnějšího využívání zdrojů
6.2
Podpora účinného využívání zdrojů v mezinárodním měřítku
6.3
Větší využití potenciálu environmentálních opatření EU
Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství (2015)
(EU)
5.5
Biomasa a výrobky z biologického materiálu
Společná zemědělská politika EU [akt. 2013]
(EU)
1.1
a) zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajištěním optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly
1.2
b) zajistit odpovídající životní úroveň zemědělců
1.4
d) zajistit plynulé zásobování potravinami
Rámec EU pro dosažení udržitelného používání pesticidů (2009)
(EU)
II.1
Odborná příprava
II.3
Informace a zvyšování povědomí
III.1
Kontrola používaného zařízení
IV.1
Letecký postřik
IV.2
Informování veřejnosti
IV.3
Zvláštní opatření na ochranu vodního prostředí a pitné vody
IV.4
Snížení použití pesticidů nebo rizika v určitých oblastech
IV.5
Nakládání s pesticidy, jejich skladování a nakládání s jejich obaly a zbytky
IV.6
Integrovaná ochrana rostlin
Mládež v pohybu (2010)
(EU)
1.
ROZVOJ MODERNÍCH SYSTÉMŮ VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY, KTERÉ BUDOU ZDROJEM KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ A VYNIKAJÍCÍCH VÝSLEDKŮ
2.
PODPOROVAT PŘITAŽLIVOST VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ PRO ZNALOSTNÍ EKONOMIKU
3.
PODPOROVAT DALŠÍ ROZVOJ MOŽNOSTÍ MLADÝCH LIDÍ UČIT SE V ZAHRANIČÍ A JEJICH MOBILITU V OBLASTI ZAMĚSTNÁNÍ
Bílá kniha o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025 (2017)
(EU)
1.
Pokračování v dosavadní praxi
2.
Pouze jednotný trh
3.
Státy, které chtějí, dělají více
4.
Dělat méně, zato efektivněji
5.
Dělat mnohem více společně
Strategie EU pro region Baltského moře (2009)
(EU)
1.
Region s udržitelným životním prostředím
2.
Prosperující region
3.
Přístupný a atraktivní region
4.
Bezpečný region
Strategie EU pro Podunají (2010)
(EU)
1.
Napojení Podunají
2.
Ochrana životního prostředí Podunají
3.
Budování prosperity Podunají
Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (2013)
(EU)
4.1
Podpora činnosti členských států
4.2
Lepší informované rozhodování
4.3
Opatření EU zaměřená na zvyšování odolnosti vůči změně klimatu: Podpora přizpůsobení v klíčových zranitelných odvětvích
Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU (2016)
(EU)
Bezpečnost a obrana
Boj proti terorismu
Kybernetická bezpečnost
Energetická bezpečnost
Strategická komunikace
Politika rozšíření
Naši sousedé
Odolnost v našich okolních regionech
Účinnější migrační politika
Preemptivní mír
Bezpečnost a stabilizace
Urovnávání konfliktů
Politická ekonomie míru
Evropský bezpečnostní pořádek
Mírová a prosperující oblast Středozemního moře, Blízký východ a Afrika
Těsnější transatlantické vztahy
Propojená Asie
Spolupráce v Arktidě
Evropská úmluva o krajině (2000)
(EU)
Mezinárodní politiky a programy
Vzájemná pomoc a výměna informací
Krajiny přesahující hranice
Sledování plnění úmluvy
Cena krajiny Rady Evropy
Územní agenda Evropské unie 2020 (2011)
(EU)
31
Jsme toho názoru, že integrace územních celků prostřednictvím územní spolupráce může být důležitým faktorem při podpoře celosvětové konkurenceschopnosti.
32
Podporujeme nadnárodní a přeshraniční integraci regionů přesahující projekty spolupráce a soustřeďující se na rozvoj a výsledky, které mají skutečný přeshraniční či nadnárodní význam.
Inovace pro udržitelný růst: Biohospodářství pro Evropu 2012-2020
(EU)
2.1
Investice do znalostí, inovací a schopností
2.2
Posílení interakce mezi politickými opatřeními a lepší zapojení zúčastněných stran
2.3
Rozvoj trhů a konkurenceschopnosti v oblasti biohospodářství
Evropa 2020 / Europe 2020 (2010)
(EU)
1.1
Inovace v Unii
národní
2.2
Posílení interakce mezi politickými opatřeními a lepší zapojení zúčastněných stran
Národní strategie kybernetické bezpečnosti ČR 2021-2025
(NÚKIB)
2.1
Efektivní mezinárodní spolupráce
2.2
Tvorba spojenců
2.3
Prosazování zájmů ČR v zahraničí
2.4
Vytváření dialogu v mezinárodním prostředí
2.5
Podpora otevřeného a bezpečného chování v kyberprostoru
2.6
Export know-how
Otevřeně o Evropě: Komunikační strategie o evropských záležitostech – aktualizace pro rok 2022
(ÚV)
Bezpečnost Unie
Evropská dvojí tranzice
Evropské fondy a přímo řízené programy
Ochrana spotřebitele
Zapojení občanů do Konference o budoucnosti Evropy v kontextu evropského roku mládeže
České předsednictví v Radě EU 2022
Strategie rovnosti žen a mužů 2021-2030
(ÚV)
Integrování hodnot genderové rovnosti a posílení postavení žen do zahraniční politiky České republiky
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (2020)
(ÚV)
5.8
Podpořit veřejný sektor v definování výzkumných potřeb v oblasti celospolečensky prospěšného výzkumu, zejména v oblasti dopadu změny klimatu, environmentálních rizik, ochrany životního prostředí a přiměřené potravinové soběstačnosti
Digitální Česko: Česko v digitální Evropě (2018)
(ÚV)
2
ZAJIŠTĚNÍ ÚČINNÉ KOMUNIKACE O AKTUÁLNÍCH TÉMATECH A PŘÍLEŽITOSTECH V DIGITÁLNÍ AGENDĚ EU
Koncepce politiky ČR v EU: Aktivní a srozumitelná ČR v jednotné Evropě (2015)
(ÚV)
Akceschopná společná bezpečnostní a obranná politika EU
Prohlubování vnitřního trhu EU
Efektivní čerpání evropských strukturálních a investičních fondů
Společný postup proti daňovým únikům
Příprava na vstup do eurozóny
Strategický rámec Česká republika 2030 (2017)
(MŽP)
9
Přírodní zdroje jsou využívány co nejefektivněji a nejšetrněji tak, aby se minimalizovaly externí náklady, které jejich spotřeba působí.
12
Krajina ČR je pojímána jako komplexní ekosystém a ekosystémové služby poskytují vhodný rámec pro rozvoj lidské společnosti.
15
Půdy jsou chráněny před degradací a potenciál krajiny je v maximální možné míře využíván k zachycování a ukládání uhlíku.
21
Česká republika aktivně a s důrazem na národní priority spoluutváří prostředí podporující udržitelný rozvoj na globální úrovni a na úrovni Evropské unie.
22
Posílením koherence vnitřních politik s vnějším dopadem podporuje Česká republika globální udržitelný rozvoj.
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (2021)
(MŽP)
SC1
Je zajištěna ekologická stabilita a poskytování ekosystémových služeb v zemědělské krajině s důrazem na omezení degradace i záboru půdy a posílení přirozeného vodního režimu
SC2
Je zajištěna ekologická stabilita a poskytování ekosystémových služeb lesů s důrazem na zabránění degradace půdy a posílení přirozeného vodního režimu
SC3
Je zajištěna ekologická stabilita a poskytování ekosystémových služeb vodních a na vodu vázaných ekosystémů s důrazem na posílení přirozeného vodního režimu krajiny a s ohledem na zajištění potřeb lidské společnosti a udržitelné užívání vody
SC4
Je výrazně posílena resilience lidských sídel včetně jejich veřejné a zelené infrastruktury s důrazem na ochranu lidského zdraví
SC5
Je dosaženo vysoké efektivnosti systému včasného varování a odpovědné reakce obyvatel
Průřezová témata adaptace na změnu klimatu
Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva životního prostředí na léta 2016 až 2035 s výhledem do roku 2050
(MŽP)
1.3
Půda
3.2
Zemědělství a lesnictví
4.2
Biotechnologie, materiálově, energeticky a emisně efektivní technologie, výrobky a služby
2. implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030 (pro roky 2022-2025)
(MŽP)
9.4
Využívání domácí zemědělské produkce se zvyšuje a snižuje se tak dovoz zemědělských produktů a posiluje se potravinová soběstačnost
12.1
Je zpracována politika krajiny a pravidla jejího naplňování, které různé úrovně veřejné správy využívají pro své rozhodování
12.2
Snižuje se podíl orné půdy a roste podíl trvalých travních porostů na zemědělském půdním fondu
12.3
Významně roste podíl orné půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství
13.2
Přirozená obnova člověkem významně pozměněných ekosystémů je běžně užívaným postupem
15.1
Obsah organické hmoty v půdě a struktura půdy odpovídají přirozenému stavu daného půdního typu
15.2
Snižuje se míra ohrožení půdy vodní a větrnou erozí
21.1
Česká republika prosazuje globální implementaci mezinárodních závazků v oblasti udržitelného rozvoje, jejich implementaci na úrovni Evropské unie i jejich promítnutí do činnosti mezinárodních organizací a sama tyto závazky plní.
21.2
Česká republika na globální i na úrovni Evropské unie podporuje naplnění Cílů udržitelného rozvoje a specificky Cíle č. 16 Mír, spravedlnost a silné instituce.
21.3
Česká republika posiluje svou přidanou hodnotu pro působení v mezinárodních organizacích a Evropské unii.
22.1
Česká republika průběžně promítá do koncepčních dokumentů a nástrojů vnějších politik přijaté mezinárodní závazky a národní priority v oblasti udržitelného rozvoje.
22.2
Česká republika aktivně buduje institucionální kapacity pro sledování koherence vnitřních politik s vnějším dopadem a omezuje jejich negativní vliv na globální směřování k udržitelnému rozvoji.
22.3
Česká republika aktivně prosazuje sledování a naplňování koherence politik na úrovni Evropské unie, ve vnějších politikách Evropské unie a na globální úrovni.
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2021)
(MŽP)
SC1
Je zajištěna ekologická stabilita a poskytování ekosystémových služeb v zemědělské krajině s důrazem na omezení degradace i záboru půdy a posílení přirozeného vodního režimu
SC2
Je zajištěna ekologická stabilita a poskytování ekosystémových služeb lesů s důrazem na zabránění degradace půdy a posílení přirozeného vodního režimu
SC3
Je zajištěna ekologická stabilita a poskytování ekosystémových služeb vodních a na vodu vázaných ekosystémů s důrazem na posílení přirozeného vodního režimu krajiny a s ohledem na zajištění potřeb lidské společnosti a udržitelné užívání vody
SC4
Je výrazně posílena resilience lidských sídel včetně jejich veřejné a zelené infrastruktury s důrazem na ochranu lidského zdraví
SC5
Je dosaženo vysoké efektivnosti systému včasného varování a odpovědné reakce obyvatel
Průřezová témata adaptace na změnu klimatu
Státní program ochrany přírody a krajiny (2020)
(MŽP)
1.1.4
Omezit negativní vliv fragmentace krajiny a dalších významných antropogenních příčin úhynu, zraňování a dalších ohrožujících faktorů působících na živočichy
2.1.1
Zajistit legislativní a metodickou podporu výkonu státní správy v ochraně krajiny a ekosystémů zaměřenou na ochranu a vytváření ÚSES, ochranu významných krajinných prvků a ochranu krajinného rázu, a to zejména ve vztahu k územnímu plánování a k pozemkovým úpravám
2.1.3
Posílit koncepční mezioborový přístup k plánování krajiny v zájmu ochrany a rozvoje jejích přirozených funkcí
2.2.1
Zvýšit informovanost a aktivní zapojení zemědělců v oblasti ochrany biodiverzity včetně biodiverzity půdy
2.2.2
Rozšířit extenzivní a k přírodě šetrné hospodaření na zemědělské půdě
2.2.3
Omezit negativní dopad konvenčního zemědělského hospodaření na biodiverzitu včetně biodiverzity půdy
2.2.4
Zpomalit úbytek zemědělského půdního fondu a omezit degradaci půdy
Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (2021)
(MŽP)
Potenciál bioekonomiky je v České republice využíván v maximální míře v rámci oběhového hospodářství. Množství potravinových odpadů klesá.
Koncepce environmentální bezpečnosti 2021-2030 s výhledem do roku 2050
(MŽP)
Zdroje rizik antropogenního původu:
Společenskou odpovědností efektivně předcházet antropogenním rizikům, jejich prevenci zahrnout jako nedílnou součást udržitelného rozvoje
Nebezpečí přírodního původu:
Přírodě blízkými a dalšími opatřeními dosáhnout zlepšení schopnosti čelit důsledkům přírodních nebezpečí a zpomalit negativní trendy způsobující zvyšování rizik přírodního původu
Průřezové oblasti:
Podporovat realizaci výzkumu transformujících se hrozeb a jejich kombinací a přenos výsledků do praxe
Státní politika životního prostředí 2030 s výhledem do 2050
(MŽP)
1.1
Dostupnost vody je zajištěna a její jakost se zlepšuje
1.2
Kvalita ovzduší se zlepšuje
3.1
Ekologická stabilita krajiny je obnovena, hospodaření v krajině je dlouhodobě udržitelné a reaguje na změnu klimatu
3.2
Biologická rozmanitost je zachovávána v mezích tlaku změny klimatu
Aktualizace národního programu snižování emisí (2019)
(MŽP)
Plnění národních závazků ke snížení emisí stanovených pro roky 2020, 2025 a 2030 v souladu se směrnicí 2016/2284 (EU) o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší
Dosažení národního cíle snížení expozice pro suspendované částice PM2,5
Akční plán pro potírání nelegálního obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin do roku 2023 (2020)
(MŽP)
2.
Posílení spolupráce mezi orgány vymáhajícími právo v oblasti životního prostředí
3.
Zlepšení mezinárodní spolupráce při vyšetřování wildlife crime
Implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (Cílů udržitelného rozvoje) v České republice (2018)
(MŽP)
2.3
Do roku 2030 zdvojnásobit zemědělskou produktivitu a příjmy malých zemědělců – zejména žen, původních obyvatel, rodinných farmářů, pastevců a rybářů – pomocí zajištění bezpečného a rovného přístupu k půdě, dalším výrobním zdrojům (a vstupům), znalostem, finančním službám, trhům a vytvářením příležitostí k vytváření přidané hodnoty a přístupu k zaměstnání v nezemědělském sektoru
2.4
Do roku 2030 zajistit/zavést systémy udržitelné výroby potravin a (zavést) odolné zemědělské postupy, které zvýší produktivitu a výrobu a pomohou zachovat ekosystémy posilující schopnosti půdy přizpůsobit se klimatické změně, extrémnímu počasí, suchu, záplavám a dalším pohromám, a které postupně zlepší kvalitu půdy
2.5
Do roku 2020 zajistit zachování genetické rozmanitosti osiv, pěstovaných plodin, hospodářských a domácích zvířat a jejich divoce žijících příbuzných druhů, mimo jiné pomocí správně spravovaných a diverzifikovaných semenných a rostlinných bank na národní, regionální i mezinárodní úrovni a zajistit přístup ke spravedlivému sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů a tradičních poznatků, v souladu s mezinárodními dohodami
2.a
Zvýšit investice, mimo jiné i prostřednictvím posílené mezinárodní spolupráce, do venkovské infrastruktury, zemědělského výzkumu a nadstavbových služeb, vývoje technologií a genových bank zvířat a rostlin za účelem zlepšení zemědělských výrobních kapacit v rozvojových zemích, zejména v těch nejméně rozvinutých
2.b
Napravit a předcházet obchodním omezením a pokřivením na světových zemědělských trzích, mimo jiné prostřednictvím souběžného odstranění všech forem dotací na vývoz a dalších opatření s obdobným účinkem, v souladu s mandátem rozvojového kola v Dauhá
2.c
Přijmout opatření k zajištění řádného fungování trhu potravinářských komodit a jejich derivátů a usnadnit včasný přístup k informacím o trhu, včetně informací o potravinových rezervách, s cílem přispět k omezení extrémní volatility cen potravin
Souhrn opatření k SDG 2
13.2
Začlenit opatření v oblasti změny klimatu do národních politik, strategií a plánování
13.b
Podporovat mechanismy pro zvyšování kapacit pro efektivní plánování a řízení v oblasti změny klimatu v nejméně rozvinutých zemích, se zaměřením na ženy, mládež, místní a přehlížené komunity
Souhrn opatření k SDG 13
14.1
Do roku 2025 předcházet a výrazně snižovat znečištění moří, zejména znečištění, které je způsobováno činností na pevnině, včetně odpadků a znečištění z živin
14.c
Posílit ochranu a udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů prostřednictvím mezinárodního práva, jak je zapsáno v Úmluvě o mořském právu, která stanovuje právní rámec pro zachování a udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů, s odvoláním na článek 158 dokumentu Budoucnost, jakou chceme (The Future We Want)
Souhrn opatření k SDG 14
15.1
Do roku 2020 zajistit ochranu, obnovu a udržitelné využívání suchozemských a vnitrozemských sladkovodních ekosystémů a jejich služeb, zejména lesů, mokřadů, hor a suchých oblastí, v souladu se závazky z mezinárodních dohod
15.2
Do roku 2020 podpořit zavádění udržitelného hospodaření se všemi typy lesů, zastavit odlesňování, obnovit zničené lesy a podstatně zvýšit zalesňování a obnovu lesů na celém světě
15.3
Do roku 2030 bojovat proti rozšiřování pouští, obnovovat znehodnocenou půdu, včetně pozemků postižených rozšiřováním pouští, suchem či záplavami, usilovat o dosažení světa, ve kterém již nedochází k degradaci půdy
15.6
Zajistit spravedlivé rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů a podporovat odpovídající přístup k těmto zdrojům
Souhrn opatření k SDG 15
Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky (2017)
(MŽP)
1.2
Rozvoj a posilování vodních zdrojů
1.3
Zemědělství jako nástroj péče o množství a jakost vody a stav půdy
Politika ochrany klimatu v ČR (2017)
(MŽP)
1A
Zdanění emisí mimo EU ETS (zavedení uhlíkové daně)
5A
Zákon o snižování závislosti na fosilních palivech
1A
Zdanění emisí mimo EU ETS (zavedení uhlíkové daně)
1F
Podpora bioplynových stanic
2F
Důsledná kontrola dodržování standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu
4F
Podpora ekologického zemědělství
5F
Optimalizace hospodaření s hnojivy
6F
Využití obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti
7F
Podpůrný program - ochrana půdy proti erozi, degradaci a nadměrnému vysychání
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025
(MŽP)
2.3.1
Omezit šíření stávajících invazních druhů
2.3.2
Zabránit či utlumit rozšíření nových invazních druhů
2.4.2
Zachovat či zvýšit rozlohu přírodních stanovišť
2.4.3
Regulovat cílené využívání nevhodných druhů
2.5.1
Omezit rozšiřování zástavby do volné krajiny
2.5.3
Zlepšovat prostupnost krajiny pro biotu
2.6.1
Zavést standardy pro podíl ploch zeleně v urbanizovaných územích
3.1.1
Podpořit vzdělávání a informovanost zemědělců v oblasti ochrany biodiverzity
3.1.2
Podpořit ochranu biodiverzity v zemědělské krajině prostřednictvím dotačních programů
3.1.3
Omezit eutrofizaci a intenzitu hospodaření v krajině
3.1.4
Kontrolovat nakládání s GMO a nově zaváděnými druhy, které mohou mít nepříznivé účinky na biodiverzitu
3.4.1
Snížit riziko vodní a větrné eroze a zvýšit obsah organické hmoty v půdě
3.5.1
Omezit negativní vlivy suburbanizace na ekologickou stabilitu krajiny
3.5.2
Zlepšit režim ochrany významných krajinných prvků
3.5.4
Zvýšit propojenost krajiny
3.6.1
Ratifikovat Nagojský protokol Úmluvy o biologické rozmanitosti
3.6.2
Posílit výzkum v oblasti genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů důležitých pro výživu a zemědělství
4.2.1
Zahájit a uvést do praxe oceňování ekosystémů
4.2.2
Zpracovat hodnocení ekosystémových služeb na úrovni ČR
4.2.3
Zavést národní hodnocení ekosystémových služeb do praxe
4.3.1
Podporovat důraz na biodiverzitu, v rámci sektoru životního prostředí, při implementaci zahraniční rozvojové spolupráce
4.3.2
Zprostředkovat kontakty na místní partnery pro realizaci projektů prostřednictvím zastupitelských úřadů ČR
4.3.3
Aktivně podporovat společné přeshraniční projekty
4.3.4
Zapojit se do mezinárodních aktivit v oblasti výzkumu a ochrany genetické diverzity
Strategický plán Společné zemědělské politiky 2023-2027 ver. 2.1
(MZe)
Přímé platby oddělené od produkce
Přímé platby vázané na produkci
Odvětvové intervence - Ovoce a zelenina
Odvětvové intervence - Vejce
Odvětvové intervence - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI
Intervence ve formě rozvoje venkova
Přímé platby vázané na produkci
Odvětvové intervence - Ovoce a zelenina
Odvětvové intervence - Včelařské produkty
Odvětvové intervence - Víno
Odvětvové intervence - Vejce
Odvětvové intervence - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI
Intervence ve formě rozvoje venkova
Odvětvové intervence - Ovoce a zelenina
Odvětvové intervence - Vejce
Odvětvové intervence - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI
Přímé platby oddělené od produkce
Odvětvové intervence - Ovoce a zelenina
Odvětvové intervence - Víno
Odvětvové intervence - Vejce
Odvětvové intervence - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI
Intervence ve formě rozvoje venkova
Přímé platby oddělené od produkce
Odvětvové intervence - Ovoce a zelenina
Intervence ve formě rozvoje venkova
Přímé platby oddělené od produkce
Odvětvové intervence - Včelařské produkty
Intervence ve formě rozvoje venkova
Přímé platby oddělené od produkce
Intervence ve formě rozvoje venkova
Intervence ve formě rozvoje venkova
Odvětvové intervence - Ovoce a zelenina
Odvětvové intervence - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI
Intervence ve formě rozvoje venkova
Program rozvoje venkova 2014-2020 - 11. aktualizované znění (2023) [akt. 2023]
(MZe)
- Prioritní oblast 2A) Zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností
- Prioritní oblast 2B) Usnadnění vstupu dostatečně kvalifikovaných zemědělců do odvětví zemědělství, a zejména generační obnovy v tomto odvětví
- Prioritní oblast 3A) Zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělských produktů, a podporou místních trhů a krátkých dodavatelských řetězců, seskupení producentů a mezioborových organizací
- Prioritní oblast 5E) Podpora ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví
Český včelařský program 2020-2022 [akt. 2021]
(MZe)
1
Zajistit a stabilizovat stavy včelstev pro dostatečné opylení zemědělských plodin a přírodních ekosystémů, zajistit kvalitní přírodní prostředí pro chov včel, zajistit soběstačnost v produkci medu. Za tímto účelem získávat nové zájemce o včelařský obor, ale současně analyzovat zdroje včelí pastvy v krajině a to tak, aby bylo dosaženo optimálního počtu včelstev z hlediska jejich výživy i požadavků opylení. Včelařství vnímat jako nedílnou součást rozvoje venkova. Podporovat chov matek z uznaných šlechtitelských programů, a to matek kvalitních s ověřitelnými vlastnostmi se zaměřením na varroa senzitivní hygienu a odolnost vůči nemocem.
2
Zvýšit podíl mobilních včelstev a jejich přísunů při využití moderních kočovných zařízení a technologií, za účelem opylení zemědělských plodin a rostlin a přírodních ekosystémů. Včela medonosná, jako univerzální opylovatel, se významným způsobem podílí na ekonomické stabilitě zemědělského sektoru, ale především i na utváření přírodní krajiny, a to především z hlediska zachování biodiverzity krajiny.
3
Dosáhnout pozitivní změny ve věkové struktuře chovatelů včel, mimo jiné i cílenou prací s mládeží a komplexní nabídkou vzdělávacích programů vedených kvalifikovanými včelařskými odborníky pro mládež i dospělé. Vzdělávací činnost včelařů je nutné zaměřit na aktuální problémy, jejich řešení, včetně systematického a dlouhodobého vzdělávání za účelem získání odborných poznatků nutných pro úspěšný chov včel. Velmi významnou oblastí realizovanou prostřednictvím nařízení vlády je vzdělávání. Česká republika klade velký důraz na tuto oblast,
která je v novém nařízení vlády vymezena prostřednictvím samostatných kapitol, které se zaměřují na vzdělávací akce pro chovatele včel a včelařské kroužky mládeže. Pro tuto oblast je zásadní vytvoření jednotného a efektivního systému vzdělávání lektorů, a tím zvyšování jejich odborné úrovně a zároveň vytvoření systému vzdělávání včelařů po celé České republice.
4
Na základě průběžné znalosti nákazové situace udržet podmínky pro celoplošně organizovaný boj s varroázou a její integrovanou léčbu, včetně vhodných zootechnických opatření. Vedle zavedeného celoplošně organizovaného léčení varroázy využívat průběžný monitoring s cílem včasného a účinného léčení provedeného v souladu s metodikou použití léčiva.
5
Dosahovat maximální možné kvality medu a ostatních včelích produktů prostřednictvím zjišťování vybraných fyzikálně chemických a mikrobiologických vlastností.
Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství 2018-2022
(MZe)
Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity (Národní program rostlin)
Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství (Národní program zvířat)
Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu (Národní program mikroorganismů)
Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství - "ZEMĚ 2017-2025"
(MZe)
Půda
Biodiverzita
Lesnictví a navazující odvětví
Rostlinná produkce a rostlinolékařství
Živočišná produkce a veterinární medicína
Produkce potravin
Zemědělská technika
Bioekonomie
Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky (2017)
(MZe)
Posilování odolnosti a rozvoj vodních zdrojů
Zemědělství jako nástroj ochrany množství a jakosti vody a ochrany půdy
Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny
Implementační plán Strategie resortu Ministerstva zemědělství 2017-2020
(MZe)
Zajištění potravinového zabezpečení při podstatném zlepšení dopadů zemědělství na přírodní zdroje
Zvýšení efektivnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků
Zajištění vyváženého ekonomického rozvoje a životaschopnosti zemědělských podniků
Rozvoj využití zemědělské biomasy jako obnovitelného zdroje energie
Zlepšení vztahů zemědělství k venkovu
Rozvoj a využití poznatků vědecko-technologického vývoje ve prospěch reálné konkurenceschopnosti
Snížení dopadů rizikovosti podnikání v zemědělství
Zvyšování ochrany půdy v době klimatické změny s ohledem na udržitelné hospodaření a na komplexní rozvoj a tvorbu krajiny
Stabilizovat počet včelstev na území ČR a podporovat rovnoměrné rozmístění
Spravedlivé, uspokojivé a trvalé řešení majetkových vztahů k půdě a dalšímu zejména zemědělskému majetku ve vlastnictví státu či resortních organizací
Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2016-2022
(MZe)
Půda
Voda
Biodiverzita
Lesnictví a navazující odvětví
Rostlinná produkce a rostlinolékařství
Živočišná produkce a veterinární medicína
Produkce potravin
Zemědělská technika
Bioekonomie
Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství 2016-2020
(MZe)
1
Ekonomická životaschopnost ekofarem
2
Trh s biopotravinami – výroba a marketing
3
Spotřeba biopotravin
4
Přínosy pro životní prostředí a welfare zvířat
5
Výzkum – vzdělávání – poradenství
Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2014-2020
(MZe)
1.1
Hodnocení rizik
1.2
Řízení rizik
1.4
Spolupráce s EFSA
2.2
Řízení rizik
Strategie resortu ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030
(MZe)
Zajištění potravinového zabezpečení při podstatném zlepšení dopadů zemědělství na přírodní zdroje
Zvýšení efektivnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků
Zajištění vyváženého ekonomického rozvoje a životaschopnosti zemědělských podniků
Zlepšení vztahů zemědělství k venkovu
Rozvoj a využití poznatků vědecko-technologického vývoje ve prospěch reálné konkurenceschopnosti
Snížení dopadů rizikovosti podnikání v zemědělství
Stabilizovat počet včelstev na území ČR a podporovat rovnoměrné rozmístění včelstev v krajině k zajištění biologické rovnováhy v opylení kulturních a planě rostoucích rostlin a podporovat přísuny včelstev k zemědělským plochám
Zajistit dostatek talentů pro výzkum ve výzkumných organizacích podporovaných MZe
Podpořit spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou
Zvýšit komerční využití výsledků VaVaI a znalostí výzkumných organizací
Zajištění kvalitního a komplexního právního a legislativního servisu
Spravedlivé, uspokojivé a trvalé řešení majetkových vztahů k půdě a dalšímu zejména zemědělskému majetku ve vlastnictví státu či resortních organizací
Operační program Rybářství 2014-2020
(MZe)
Technická pomoc
Víceletý národní strategický plán ČR pro akvakulturu (2014)
(MZe)
Prosazování rovných podmínek pro evropské podniky s využitím jejich konkurenčních výhod
Strategie Českých center 2020-2023
(MZV)
1.2
Implementace aktuálních globálních témat (udržitelnost, environmentální politika, společenská odpovědnost, sociální inkluze, digitalizace, kulturní diverzita, gender témata aj.)
1.3
Identifikace s evropskými společenskými a kulturními hodnotami a jejich podpora mimo evropský prostor. Rozvoj spolupráce v rámci EUNIC
1.4
Posilování příslušnosti ke středoevropskému kulturnímu prostoru
1.5
Budování pozitivního obrazu ČR prostřednictvím posílení spolupráce s Čechy žijícími v zahraničí
1.6
Posilování internacionalizace českého společenskokulturního prostředí
2.1
Efektivní spolupráce se všemi zainteresovanými subjekty v ČR a v zahraničí při naplňování společné vize a sdílení nabytých poznatků
2.2
Programová podpora Inovační strategie ČR 2019–2030
3.1
Strategická identifikace a prezentace kvalitního kulturního obsahu
3.2
Zdůraznění významu českých osobností ve světovém kontextu a jejich odkazu
3.3
Vzdělávání a kreativita pro budoucnost
3.4
Výuka češtiny a podpora vzdělávání v širším pojetí (kultura, tradice)
Priority a formy činnosti Českých center 2021-2022
(MZV)
1.1
Strategické budování moderního brandu ČR excelující v mnoha odvětvích – důraz na bohatou kulturní tradici a inspirativní současnost
1.5
Evropská identita – spolupráce v rámci EUNIC, zapojení do víceletých multilaterárních evropských projektů, hodnotový leadership
1.6
Jednotná a strategická prezentace ČR – meziresortní partnerská spolupráce, podpora regionů, posilování principu síťovosti při programaci ČC
2.1
Programace klasického eventového formátu s reprezentativním obsahem či kurátorovaným výběrem (výstavy, koncerty, projekce, představení, diskuse aj.)
Koncepce zahraniční politiky České republiky (2015)
(MZV)
1.2
Prosperita a udržitelný rozvoj
2.1
Služba občanům
2.2
Dobré jméno v zahraničí
Program eu-INIS 2022
(MV)
Zajistit dohled nad vytvořením fungujících organizačních struktur a potřebných zdrojů pro jednotlivé národní a horizontální projekty.
Zprostředkovat koordinaci mezi jednotlivými národními a horizontálními projekty.
Zajistit odbornou a všeobecnou informovanost.
Zajistit fungující eskalační mechanismus.
Schengenský implementační plán 2023
(MV)
1.1
Kvalita
1.2
Akceschopnost
1.3
Vnitřní spolupráce
1.4
EU spolupráce
1.5
Inovace
3.2
Vnitřní spolupráce
3.3
EU spolupráce
Digitální Česko: Informační koncepce České republiky [akt. 2022]
(MV)
1
UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
Operační program Azylového, migračního a integračního fondu 2021-2027
(MV)
b
V případě potřeby podpora kapacity azylových systémů členských států v oblasti infrastruktury a služeb, a to i na místní a regionální úrovni
b
Podpora integrovaného a koordinovaného přístupu k řízení navracení na úrovni Unie a členských států a k rozvoji kapacit pro účinné, důstojné a udržitelné navracení a omezování faktorů motivujících k neoprávněné migraci
Operační program Nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz 2021-2027
(MV)
b
rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže podporou vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, aby prováděly opatření související s rozvojem kapacit a společným budováním kapacit, společným zadáváním veřejných zakázek, zavedením společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž
c
vytvoření, provoz a údržba rozsáhlých informačních systémů podle práva Unie v oblasti správy hranic, zejména Schengenského informačního systému (SIS II), Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), Systému vstupu/výstupu (EES) a Eurodacu pro účely správy hranic, včetně interoperability těchto rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, a opatření na zlepšení kvality údajů a poskytování informací
d
zajištění jednotného provádění acquis Unie týkajícího se vnějších hranic, a to i prováděním doporučení z mechanismů pro kontrolu kvality, například schengenského hodnotícího mechanismu v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, z hodnocení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2019/1896 a vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality
a
poskytování efektivních a klientsky přívětivých služeb žadatelům o vízum při současném zachování bezpečnosti a integrity postupů udělování víz a při plném respektování lidské důstojnosti a integrity žadatelů a držitelů víza v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008
Operační program Fondu pro vnitřní bezpečnost 2021-2027
(MV)
a
zajištění jednotného uplatňování acquis Unie v oblasti bezpečnosti podporou výměny příslušných informací, například pomocí systému Prüm, směrnice EU o jmenné evidenci cestujících a systému SIS II, a to i prováděním doporučení z mechanismů pro hodnocení a kontrolu kvality, jako jsou schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus nebo další mechanismy pro hodnocení a kontrolu kvality
b
podpora relevantních vnitrostátních opatření, včetně vzájemného propojení vnitrostátních databází důležitých pro bezpečnost a jejich propojení s databázemi Unie, pokud je to stanoveno v příslušných právních základech a je-li to relevantní pro provádění specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a)
a
zlepšení spolupráce mezi agenturami na úrovni Unie mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, jakož i spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi příslušnými orgány v každém členském státě
a
zintenzivnění odborné přípravy, cvičení a vzájemného učení, spojených cvičení v terénu, specializovaných výměnných programů a sdílení osvědčených postupů uvnitř příslušných orgánů 26 členských států i mezi nimi, a to i na místní úrovni, jakož i se třetími zeměmi a jinými relevantními subjekty
Strategický plán eu-INIS (2021)
(MV)
2.1
Požadavky na projekty
2.2
Koordinační vazby
2.3
Strategický harmonogram
2.4
Resortní monitorovací nástroje
2.5
Klíčové výkonnostní ukazatele
Koncepce schengenské spolupráce 2021-2027
(MV)
1
Správné provádění schengenských standardů - kvalita
2
Efektivní spolupráce s členskými státy a agenturami EU - EU spolupráce
3
Zajistit efektivní spolupráci napříč státní správou a se soukromými subjekty - vnitřní spolupráce
4
Zefektivnit spolupráci se třetími zeměmi - vnější dimenze
5
Zvýšit schopnost předvídat výjimečné vnější i vnitřní vlivy a krizové stavy a efektivně na ně reagovat - akceschopnost
6
Zvýšit kvalitu a efektivitu provádění schengenského acquis prostřednictvím nových technologií a postupů - inovace
Národní program ČR pro účely podpory z Fondu pro vnitřní bezpečnost 2014-2020
(MV)
1.2
Acquis Unie
3.1
Provozní podpora pro víza
3.2
Provozní podpora pro hranice
Strategie České republiky pro evropskou integrovanou správu hranic 2020-2024
(MV)
1
Ochrana hranic
2
Analýza rizik
3
Výměna informací a spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a agenturou Frontex
4
Meziagenturní spolupráce mezi příslušnými orgány ČR
5
Spolupráce se třetími zeměmi
6
Technická a operativní opatření na území ČR
7
Navracení státních příslušníků třetích zemí
8
Využívání moderních technologií (včetně rozsáhlých informačních systémů), výzkum a inovace
9
Mechanismy pro kontrolu kvality
10
Mechanismy solidarity, zejména unijní nástroje financování
11
Odborná příprava
12
Základní práva
Digitální Česko: Úvodní dokument (2018)
(MV)
ZAJIŠTĚNÍ KOMUNIKACE O AKTUÁLNÍCH TÉMATECH A PŘÍLEŽITOSTECH V DIGITÁLNÍ AGENDĚ EU
UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
Koncepce boje proti organizovanému zločinu do roku 2023 (2018)
(MV)
C4
Zřizování a koordinace přehledu kontaktních bodů pro komunikaci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v rámci EU
C6
Plné využívání všech funkcí Schengenského informačního systému
Audit národní bezpečnosti (2016)
(MV)
Bezpečnostní aspekty migrace
Strategie migrační politiky ČR (2015)
(MV)
1.1
Udržení a další rozvoj proaktivní integrační politiky na národní, regionální i lokální úrovni- cíl na národní úrovni
1.2
Úspěšná integrační politika zahrnující podporu začleňování cizinců s respektem k jejich důstojnosti a prevenci bezpečnostních rizik a negativních sociálních jevů, včetně sociálního vyloučení- cíl na národní úrovni
1.3
Zajištění dostatečné informovanosti cizinců i veřejnosti o otázkách migrace, uprchlictví a integrace cizinců- cíl na národní úrovni
1.4
Zachování stávající míry harmonizace na unijní úrovni v oblasti integrace- cíl na unijní úrovni
1.5
Rozvíjení praktické spolupráce v rámci Evropské unie v oblasti integrace, zaměřené především na podporu a sdílení dobré praxe, a zajištění finanční podpory z unijních fondů zřízených pro tuto oblast- cíl na unijní úrovni
2.1
Zajištění bezpečnosti občanů České republiky skrze efektivní prevenci a potírání nelegální migrace- cíl na národní úrovni
2.2
Důsledný trestní postih organizátorů nelegální migrace se zvláštním důrazem na potírání obchodu s lidmi, převaděčství a pachatele trestné činnosti v oblasti nelegální migrace na území České republiky- cíl na národní úrovni
2.3
Udržení kvality rozhodování ve vízovém procesu včetně odhalování padělaných a pozměněných dokladů- cíl na národní úrovni
2.4
Udržení efektivní návratové politiky při zachování transparentnosti, respektu k lidským právům a lidské důstojnosti- cíl na národní úrovni
2.5
Zajištění včasné aktualizace zákonných a podzákonných norem v návaznosti na judikaturu evropských soudů- cíl na národní úrovni
2.6
Posílení opatření zamezujících možnému zneužívání řízení o mezinárodní ochraně (azylu) se zvláštním zřetelem na postihy zprostředkovatelů- cíl na unijní úrovni
2.7
Podpora společné návratové politiky Evropské unie, a to zejména prostřednictvím efektivní spolupráce v rámci dialogu se třetími zeměmi - především sjednáváním a implementací readmisních dohod či participací na společných unijních aktivitách, včetně aktivit koordinovaných agenturou Frontex- cíl na unijní úrovni
2.8
Posílení opatření k potírání nelegální migrace do Evropské unie/ schengenského prostoru, včetně posílené ochrany vnějších hranic Evropské unie zahrnující mj. aktivity koordinované agenturou Frontex- cíl na unijní úrovni
2.9
Podpora aktivit na unijní úrovni směřujících k potírání obchodu s lidmi a převaděčství, včetně aktivit koordinovaných agenturou EUROPOL- cíl na unijní úrovni
3.1
Flexibilní kapacity národního azylového systému- cíl na národní úrovni
3.2
Připravenost českého azylového systému na přijetí většího množství žadatelů o azyl/uprchlíků- cíl na národní úrovni
3.3
Důstojné zacházení s žadateli o azyl, azylanty a osobami s udělenou doplňkovou ochranou v souladu s mezinárodními závazky a společnými unijními pravidly- cíl na národní úrovni
3.4
Soustavné zvyšování kvality a efektivity azylového systému České republiky v souladu s normami a praktickými nástroji Evropské unie se zřetelem na rychlost vyřizování žádostí- cíl na národní úrovni
3.5
Realizace Koncepce Národního přesídlovacího programu jako účinného humanitárního nástroje pomoci uprchlíkům i vyjádření solidarity- cíl na národní úrovni
3.6
Podpora společného evropského azylového systému a všech jeho stávajících nástrojů s důrazem na jeho důsledné dodržování všemi členskými státy Evropské unie- cíl na unijní úrovni
3.7
Podpora praktické spolupráce v oblasti azylu- cíl na unijní úrovni
3.8
Odmítnutí zavedení povinných nástrojů solidarity v oblasti mezinárodní ochrany (azylu) na unijní úrovni (kvóty pro přerozdělování uprchlíků či žadatelů o azyl), a to včetně kvót pro přesídlování- cíl na unijní úrovni
4.1
Komplexní přístup k této problematice a propojení s prováděním dalších sektorových politik (rozvojová a humanitární, obchodní, bezpečnostní) České republiky- cíl na národní úrovni
4.2
Realizace projektů pomoci uprchlíkům i zasaženým zemím v regionech původu, také ve spolupráci s mezinárodními partnery- cíl na národní úrovni
4.3
Podpora bezpečnostní stabilizace a sociálně-ekonomického rozvoje zemí i regionů původu i tranzitu migrantů- cíl na národní úrovni
4.4
Aktivní zapojení České republiky do programů realizovaných Evropskou unií ve třetích zemích v oblasti migrace a uprchlictví- cíl na národní úrovni
4.5
Zahrnutí tematické linky migrace do implementace zahraniční rozvojové spolupráce České republiky- cíl na národní úrovni
4.6
Podpora společných unijních projektů ochrany a rozvoje na lokální i regionální úrovni ve třetích zemích- cíl na unijní úrovni
4.7
Důraz na komplexní přístup k této problematice a provázanost s ostatními politikami Evropské unie- cíl na unijní úrovni
4.8
Podpora sdílení dobré praxe a praktické spolupráce v této oblasti- cíl na unijní úrovni
5.1
Důsledná implementace a dodržování unijního práva volného pohybu osob a schengenských standardů- cíl na národní úrovni
5.2
Podpora schengenské spolupráce jakožto významného instrumentu pro další rozvoj České republiky- cíl na národní úrovni
5.3
Důsledná implementace a využívání společných informačních systémů pro oblast schengenské spolupráce- cíl na národní úrovni
5.4
Příprava České republiky na schengenské hodnocení podle nového evaluačního mechanismu, včetně hodnocení vnitřních hranic- cíl na národní úrovni
5.5
Zachování stávající úrovně volného pohybu osob v Evropské unii za současné podpory opatření proti jeho zneužívání- cíl na unijní úrovni
5.6
Soustředění úsilí na ochranu vnější schengenské hranice a, úměrně jejímu zkvalitňování, posilování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích- cíl na unijní úrovni
5.7
Vybudování pozice České republiky jako respektovaného státu se stabilní politikou a příkladnou praxí v oblasti schengenské spolupráce- cíl na unijní úrovni
6.1
Aktivní a flexibilní imigrační politika vycházející z aktuálních i dlouhodobých potřeb České republiky- cíl na národní úrovni
6.2
Operativní úpravy politiky České republiky v této oblasti v souladu s výstupy pravidelné strategické debaty o potřebách v oblasti legální migrace- cíl na národní úrovni
6.3
Žádoucí objem legální migrace v souladu s absorpčními kapacitami a integračními opatřeními České republiky- cíl na národní úrovni
6.4
Posílení bezpečnostních prvků imigračního procesu a prevence bezpečnostních rizik- cíl na národní úrovni
6.5
Implementace závazků v oblasti již schválených unijních předpisů upravujících oblast legální migrace, zahrnující opatření na zrychlení a usnadnění vstupních procedur legálních migrantů, a to zejména v rámci vnitropodnikových převodů a sezonních prací- cíl na národní úrovni
6.6
Zachování omezené míry harmonizace na unijní úrovni v této oblasti - cíl na unijní úrovni
6.7
Podpora zachování rozhodující role členských států Evropské unie v oblasti legální migrace a zaměstnanosti, včetně zachování práva jednotlivých členských států stanovit objem legální migrace- cíl na unijní úrovni
6.8
Dokončení probíhajícího projednávání návrhů legislativy Evropské unie v oblasti legální migrace- cíl na unijní úrovni
7.1
Důsledné plnění mezinárodních závazků v oblasti migrace, včetně unijních závazků
7.2
Konstruktivní politika, která přispívá k řešení problémů v oblasti migrace v rámci celé Evropské unie i širším mezinárodním kontextu
7.3
Kooperativní přístup k hledání společných postupů na úrovni Evropské unie a solidarita s ostatními státy Evropské unie, podmíněna důsledným plněním dohodnutých pravidel všemi partnery
7.4
Efektivní čerpání finančních zdrojů z příslušných fondů Evropské unie
Strategie rozvoje ICT služeb veřejné správy ČR (2015)
(MV)
O1
Vybudovat instituci veřejné správy ČR, která bude schopna převzít zodpovědnost za strategické, projektové i provozní řízení ICT VS ČR jako celku a dostane k tomu odpovídající pravomoc. S tímto účelem ustanovit Radu vlády pro informační společnost (RVIS) jako orgán určující strategii a pravidla rozvoje ICT služeb v ČR. Výkonným orgánem, který bude připravovat materiály pro jednání RVIS a bude kontrolovat plnění usnesení vlády týkající se ICT, stanovit Úřad hlavního architekta veřejné správy (ÚHA). Do RVIS přizvat i zástupce opozice, aby se zajistila kontinuita koncepce rozvoje ICT
O2
Legislativně zakotvit RVIS a ÚHA a jejich pravomoci.
O3
Pověřit ÚHA vybudováním Národní architektury, tj. architektury služeb VS a navazujících ICT služeb na principech Enterprise architektury (podobně jako ve vyspělých zemích)
O4
Pověřit ÚHA vypracováním strategie reformy řízení ICT investic včetně popisu procesu schvalování ICT investic. U význačných ICT projektů zavést povinnost vypracování investičního záměru/studie proveditelnosti a jeho schválení ÚHA a RVIS (význačnost projektu určit dle Total Cost of Owership daného projektu)
O5
Pověřit ÚHA vypracováním strategie sourcingu ICT služeb (které ICT služby bude VS zajišťovat sama nebo prostřednictvím státních center sdílených služeb - viz opatření č.23, a které je naopak v daném období vhodné outsourcovat na externí dodavatele).
O6
Pověřit ÚHA stanovením závazných pravidel průběžného udržitelného a řiditelného financování provozu ICT ve střednědobém horizontu, založeném na povinném vyhodnocování pětiletého Total Cost of Ownership.
O7
Změnit odměňování pracovníků řídících ICT ve státní správě tak, aby se blížilo svojí úrovní srovnatelným profesím v soukromém sektoru a aby bylo závislé na dosahování jasně stanovených osobních cílů
O8
Zajistit a udržovat u těchto pracovníků potřebné kompetence - zajistit školení pracovníků VS podílejících se na řízení a provozu ICT služeb (pro tento účel úzce spolupracovat s univerzitními pracovišti, která jsou na tuto oblast specializovaná).
O9
Zahájit dle stanovené sourcingové strategie proces insourcingu těch ICT aktivit, jejichž externí řešení je pro VS nevýhodné a pro jejichž realizaci má VS dostatek kvalifikovaných lidských zdrojů, a to prioritně pro systémy sdílených služeb.
O10
Pokračovat v projektu Procesní modelování agend veřejné správy.
O11
Měřit služby VS a u vybraných služeb odměňovat OVM - poskytovatele služeb s přihlédnutím k objemu a kvalitě poskytnutých služeb (např. dle počtu vydaných občanských průkazů, podle rozsahu poskytnutých e-služeb).
O12
U agend, u kterých je to smysluplné, popsat a začít realizovat úplné elektronické podání (e-službu) – viz též O10. Formu komunikace e-služeb sjednotit, využívat předvyplněné formuláře daty, které již veřejná správa vlastní.
O13
Zaktualizovat a průběžně udržovat portál veřejné správy, a to v koordinované spolupráci všech resortů a specializovaných portálů (např. BussinessInfo, eAGRI). Portál musí sloužit jako jednotné místo pro poskytování informací o všech službách veřejné správy a místo, ze kterého uživatel (občan, firma) může aktivovat jednotlivé e-služb .
O14
Ve spolupráci s dodavateli ERP systémů zrealizovat projekt povinné e-fakturace vůči státu.
O15
Dokončit projekty eSbírka a eLegislativa.
O16
Pokračovat v projektu eHealth včetně e-preskripce.
O17
Prosadit standardní způsob publikování a sdílení individuálních údajů o fyzických a právnických osobách a dalších subjektech dat z klíčových agend veřejné správy.
O18
Prosadit publikování rozhodnutí, dokumentů a dat veřejné správy formou otevřených dat (nevztahuje se na data se zvláštním režimem).
O19
U informačních systémů prověřit, zda nevyžadují data, která již veřejná správa má a duplicity sběru dat eliminovat (je podporováno též opatřeními O4, O10 a O17).
O20
Využívat údaje propojeného datového fondu veřejné správy k optimalizaci výkonu agend veřejné správy. Využít data uložená v CRABu k zastropování rozpočtových výdajů na užití, správu a údržbu nemovitostí na průměrné mediánové hodnotě. Podobně využít data Státní pokladny k optimalizaci dalších typů výdajů VS.
O21
Optimalizovat provozované ICT služby s využitím Katalogu provozovaných ICT služeb veřejné správy.
O22
Nákup nových ICT služeb směřovat na sdílené služby s využitím tzv. Government Cloudu (G-cloudu) a Katalogu sdílitelných certifikovaných ICT služeb.
O23
Vybudovat síť státních center sdílených služeb a regionálních datových center propojených bezpečnou datovou komunikační infrastrukturou, která budou poskytovat sdílené ICT služby orgánům veřejné moci (viz vládní cloud v opatření O22).
O24
Legislativně zakotvit způsob financování sdílených ICT služeb od jejich implementace až po udržitelnost provozu a nezbytný rozvoj.
O25
V návaznosti na stejně zaměřený projekt EU navrhnout a implementovat jednotnou identifikaci a autentizaci občanů ČR vůči VS s využitím stáváních identit systému Datových schránek provázaných na systém ZR podle zásady jeden občan, jedna elektronická identita pro ISVS.
O26
Dokončit implementaci jednotné identifikace a autentizace úředníků veřejné správy ČR v návaznosti na identitní prostor CzechPoint podle zásady jeden úředník, jedna elektronická identita pro ISVS.
O27
Aktivně se v orgánech EU podílet na tvorbě legislativy, norem a projektů, které se týkají eGovernmentu. Pověřit ÚHA řízením implementace přijatých norem a projektů.
O28
Připojit se k iniciativě / projektu „Cloud for Europe“ – propojeno s opatřením O22.
Akční plán Koncepce vězeňství do roku 2025 pro roky 2023-2024
(MS)
1.3.2.1.1
Realizovat projekty a výzvy projektů z Norských fondů.
Akční plán boje proti korupci na roky 2023 a 2024
(MS)
Realizace projektu „Zintenzivnění boje proti korupci zvyšováním povědomí veřejného sektoru se zaměřením na soudce, orgány činné v trestním řízení a veřejnou správu“ – profesní a etické kodexy soudců a státních zástupců
Návrh zákona o lobbování a související změnový zákon
Návrh zákona pro podporu dekarbonizace a energetické bezpečnosti České republiky
Naplňování opatření ze Strategie pro boj s podvody a korupcí v rámci EU fondů začleněných do Jednotného národního rámce
Dokončení legislativního procesu návrhů zákonů transponujících směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie
Implementace závazku Šestého akčního plánu Zlepšení postavení oznamovatelů protiprávního jednání včetně zvýšení informovanosti o oznamování protiprávního jednání
Realizace projektu „Zintenzivnění boje proti korupci zvyšováním povědomí veřejného sektoru se zaměřením na soudce, orgány činné v trestním řízení a veřejnou správu“
Návrh implementace doporučení projektu Korupce ve vybraných sektorech v České republice a možnosti jejího snížení
Akční plán České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2023 až 2024
(MS)
Přijetí zákona o ochraně oznamovatelů
Realizace projektu „Zintenzivnění boje proti korupci zvyšováním povědomí veřejného sektoru se zaměřením na soudce, orgány činné v trestním řízení a veřejnou správu“
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (2015)
(MŠMT)
4.1
Zajištění efektivní administrace
4.2
Zajištění informovanosti, publicity a absorpční kapacity
Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem 2022-2025
(MPO)
zlepšení informovanosti o kontrolní činnosti
Priority ČR v agendě vnitřního trhu EU 2021-2025
(MPO)
Ve spolupráci s LMG státy usilovat o to, aby EK pracovala na zlepšení vnitřního trhu, být aktivní v LMG a pokračovat v diskuzi s EK a když to bude vhodné, předkládat poziční dokumenty. Využívat neformálních aktivit tzv. „Seconded national experts“ a taktéž českých zástupců v EHSV
Zasazovat se o zahrnutí pravidel pro zlepšení vnitřního trhu EU ve všech relevantních politikách
Pravidelně spolupracovat s podniky a střešními zaměstnaneckými a podnikatelskými organizacemi, zjišťovat přetrvávající překážky a administrativní a regulatorní zátěž, informovat je o nových či revidovaných návrzích, jejich projednání, transpozici a implementaci
Podporovat schválení vhodné podoby nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu
Podporovat široké tematické zaměření skupiny SMET, aktivně se účastnit jednání SMET a odstraňovat překážky v oblasti vybraných pilotních projektů na domácí úrovni
Včasná a řádná transpozice a implementace legislativních aktů v případě potřeby po konzultaci s hospodářskými a sociálními partnery
Zasazovat se o legislativně-technickou kvalitu, zahrnutí implementačních návodů a rozumných implementačních lhůt při projednávání návrhů předpisů EU a promítnout při projednávání legislativních návrhů principy „better regulation“. Diskutovat s EK zohlednění principu „one-in, one-out“
Implementace nařízení k Jednotné digitální bráně s uživatelsky přehlednými a dostupnými informacemi a procedurami
Aktivně se ve spolupráci s EK a členskými státy podílet na vyjednávání revize nařízení eIDAS a evropské eID
Implementace tzv. balíčku k právu obchodních společností – online vytváření společností, zefektivnění postupů pro přeshraniční přeměny
Aktivní podpora aktivit souvisejících s prosazováním harmonizačních principů/právních předpisů na unijní a vnitrostátní úrovni a zajišťování jejich jednotné a účinné aplikace v praxi. Propagace využívání unijních norem ze strany třetích zemí
Posílení dlouhodobé udržitelnosti odvětví cestovního ruchu (Evropská agenda pro cestovní ruch 2030/2050)
Usilovat o promítnutí priorit ČR do programových dokumentů Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, přičemž důraz bude kladen na to, aby aktivity orgánu měly reálnou přidanou hodnotu, pokud jde o přístup podniků a pracovníků k informacím o jejich právech a povinnostech v rámci přeshraničních aktivit, lepší uplatňování a vymáhání právních předpisů Unie v oblasti mobility pracovních sil v Unii,
Účast ČR v informační kampani Evropského orgánu k sezónní práci (květen–říjen 2021)
Usilovat o to, aby se Evropský orgán pro pracovní záležitosti v zájmu zvýšení právní jistoty podniků i pracovníků v rámci přeshraničních aktivit zaměřil na usnadňování přístupu k informacím o právech a povinnostech dotčených subjektů
ČR se bude v rámci národní reformy i nadále snažit především o zjednodušování a zprůhlednění vstupních požadavků u těch profesí, kde uvolnění kritérií bude mít pozitivní dopad na tržní prostředí a spotřebitelské ceny
Všeobecná podpora transparentnosti profesních regulací po celé EU a jejich řádného vykazování v databázi Komise všemi členskými státy, mimo jiné v souvislosti s čl. 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání
Přistupovat konstruktivně k vyjednávání legislativních návrhů za současného zohledňování zájmů ČR
Ukončování platnosti bilaterálních investičních dohod, které mají mezi sebou uzavřeny členské státy EU nebo které jsou z hlediska rozhodnutí SDEU ve věci Achmea (C-284/16 ze dne 6. 3. 2018) v rozporu s právem EU.
Vyhodnocení proveditelnosti cílů stanovených v Digitálním kompasu 2030 pro oblasti digitalizace, veřejné správy, digitální transformace podniků, rozvoj digitálních dovedností a rozvoj infrastruktury a stanovení konkrétních kroků k jejich naplnění
Koordinace národní pozice k otevřené strategické autonomii na digitálním trhu
Využít CZ PRES k nastolení strategických priorit ČR na jednotném digitálním trhu EU a dohlédnout na přezkum eIDAS, tvorbu Data Act, vznik datových prostorů, regulační rámec pro umělou inteligenci, Program digitální politika a Deklarace o digitálních principech, dojednání revize směrnice NIS, případné dojednání nařízení o roamingu a ePrivacy
Dojednání DGA tak, aby byly vytvořeny příznivé podmínky pro sdílení dat na vnitřním trhu
Prosazování proaktivního přístupu při tvorbě a vyjednávání o podobě nařízení Data Act, které má Komise představit v Q3-4 2021, a které má dále regulovat sdílení dat v rámci EU
Naplňování cílů cloudové deklarace z října 2020
Plnění úkolů ve vazbě na program Digitální Evropa (DIGITAL) se zaměřením na problematiku sektorových Testovacích a experimentálních zařízení s využitím umělé inteligence Centra pro digitální inovace (EDIHs) (tzn. podpora kandidátů z ČR na Evropská centra pro digitální inovace), začátek činnosti EDIHs v ČR a jejich první projekty k přispění akcelerace v digitalizaci MSP a veřejné správy
Ve vztahu k EK usilovat o vyjasnění konceptu ekosystémů, včetně jejich přesnějšího vymezení, role jednotlivých aktérů v ekosystémech, opatření pro jejich rozvoj, resp. oživení po covidové krizi, i s ohledem na to, aby nebyl narušen horizontální charakter vnitřního trhu. Vhodnými fóry jsou Rada pro konkurenceschopnost a její přípravné orgány a Komisí zřízené Průmyslové fórum
Zintenzivnění spolupráce a aktivity na domácí úrovni ve vztahu k nové regulaci Komise v oblasti zahraničních subvencí ze třetích zemí
Zasazení se o dojednání nastavení kontrolních mechanismů v novém legislativním návrhu Komise tak, aby nedocházelo k snížení atraktivity vnitřního trhu pro zahraniční spolupráci v důsledku nejasných pravidel a neúměrnému nárůstu administrativní zátěže a časovým prodlevám jak na straně podniků, tak na straně národních a unijních orgánů. Zasazení se o vyrovnané rozdělení kompetencí mezi EK a ČS a snaha o to, aby na základě předkládaného návrhu neposilovaly kompetence EK v oblasti veřejných zakázek
Aktivní účast ČR při vyjednávání podoby revize nařízení 1315/2013/EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě
Aktivně se zapojit do vyjednávání evropských legislativních návrhů v oblasti ochrany spotřebitele
Připravit legislativní návrh, kterým se do českého právního řádu implementuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, a to nejpozději s účinností od 25. června 2023
Zvyšování povědomí o ochraně autorských práv, podpora legislativních a nelegislativních iniciativ EK plánovaných v Akčním plánu pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU, aktivní účast na jednáních WIPO týkajících se autorských práv
Koncepce rozvoje národního metrologického systému ČR (2021)
(MPO)
Zabezpečit aktivní účast v pracovních orgánech mezinárodních organizací (technické komise, pracovní skupiny) při projednávání technických norem a technických dokumentů týkajících se metrologie, důležitých pro otevřený a poctivý trh a pro rozvoj podnikatelského prostředí. Zpřístupňovat informace o činnosti těchto pracovních orgánů zájmovým stranám a umožnit jim jejich účast na přípravě návrhů technických norem a technických dokumentů. Zveřejňovat výsledky činností mezinárodních organizací v oblasti technických dokumentů týkajících se metrologie.
Rozvíjet bilaterální spolupráci se špičkovými zahraničními národními metrologickými ústavy a účastnit se ve vybraných druzích veličin mezinárodních porovnání zkoušek.
Udržovat aktivity regionální spolupráce v rámci DUNAMET.
Zapojit se do projektů rozvojové pomoci v oblasti metrologie.
Národní plán obnovy (2020)
(MPO)
2.6
Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR (2015)
(MPO)
Připravit náležitosti k přistoupení České republiky k Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z roku 1997, respektive k Vídeňské úmluvě z roku 1997 společně s Úmluvou o dodatkovém odškodnění jaderných škod z roku 1997 tak, aby Česká republika přistoupila k této úmluvě ke dni 1. ledna 2017.
Zahájit předběžná jednání s Evropskou komisí o způsobu výběru dodavatele, zajištění financování, zajištění návratnosti a státní podpoře.
Státní energetická koncepce České republiky (2015)
(MPO)
Energetické strojírenství a průmysl
Vnější energetická politika a mezinárodní vazby v energetice
Nástroje v oblasti výkonu státní správy
Nástroje v oblasti fiskální a daňové
Zahraniční politika
Státní politika v elektronických komunikacích - Digitální Česko v. 2.0
(MPO)
a) jednotný digitální trh, b) interoperabilita, c) důvěra a bezpečnost při využívání digitálních služeb i s ohledem na priority České republiky při projednávání nové legislativy Evropské unie v oblasti ochrany osobních údajů, d) výzkum a inovace včetně podpory vytváření dlouhodobých společných výzkumných projektů nebo center v oblasti ICT s mezinárodním dosahem, e) dovednosti a začlenění, f) zaměstnanost v oblasti ICT s cílem připravit opatření reagující na skladbu pracovního trhu v oblasti ICT a dále úpravy pracovněprávního prostředí s ohledem na měnící se způsoby organizace práce, kultury zaměstnání a nabídky kariérních příležitostí s cílem mimo jiné zlepšit atraktivitu a dostupnost flexibilních forem pracovních vztahů, g) využití přínosu ICT pro společnost včetně celkové strategie integrovaného řešení řízení investic do ICT ve státní správě a postupy k zavádění sdílených center služeb, h) mezinárodní aspekty Digitální agendy.
Ministerstvo vnitra proto v rámci přípravy legislativních opatření souvisejících s projednávanou revizí směrnice č. 2003/98/ES, o opakovaném použití informací veřejného sektoru, provede analýzu rozsahu informací, které jsou podle jednotlivých právních předpisů povinně zveřejňovány subjekty veřejného sektoru (povinnými subjekty podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím). Nebude-li možné považovat okruh povinně zveřejňovaných informací podle výsledků analýzy z hlediska cílů tohoto materiálu za dostatečný, navrhne Ministerstvo vnitra změnu právní úpravy k rozšíření okruhu povinně zveřejňovaných informací tak, aby došlo k naplnění zásady otevřené a občanům přístupné veřejné správy.
Národní strategie ochrany práv dětí (2012)
(MPSV)
14.4
Zahrnutí problematiky ochrany práv dětí do nového programového období EU a EHP
Koncepce operační přípravy státního území ČR 2017-2020
(MO)
Infrastruktura pro zajištění obrany ČR a podporu operací na udržení míru NATO, EU a OSN
Potravinářství a zemědělství
Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice 2019-2023
(MF)
Podpora České republiky (státu)
Operační program Doprava 2014-2020
(MD)
Podpora a zajištění implementace OP Doprava
Koncepce Smart Cities - odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony
(MMR)
ZPO4
Partneři doma i v zahraničí při sdílení SMART řešení
C1
Životní prostředí pro kvalitní život v obcích, městech a regionech
Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2021-2022
(MMR)
3.4
Pečovat o prostředí obce a stabilizovat dlouhodobé využívání krajiny a zamezit její degradaci
Koncepce bydlení České republiky 2021+
(MMR)
2
Zlepšení financování sociálního bydlení
10
Snížení energetické náročnosti budov a adaptace bydlení na klimatickou změnu
Dohoda o partnerství pro programové období 2014-2020 (rev. 6/2020) [akt. 2020]
(MMR)
EZFRV (TC8):
Zvýšení podílu zemědělských podniků, které diverzifikovaly svoji činnost prostřednictvím zahájení či rozvoje nezemědělských činností
EZFRV (TC8):
Vytvoření pracovních míst ve venkovských oblastech podporou diverzifikace činností zemědělských podniků
EZFRV (TC10):
Zvýšení kvalifikace pracovníků v zemědělství, lesnictví a potravinářství.
EZFRV (TC10):
Zajištění dostupnosti odborných informací zejména v oblastech účinného využívání přírodních zdrojů, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování této změny, zajištění potravinové bezpečnosti a zvyšování produktivity a zvýšení vzdělání zemědělských pracovníků v těchto oblastech
EZFRV (TC1):
Posílení vazeb mezi zemědělstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem při zavádění a předávání inovací, jednak využitím poradenských služeb a jednak prostřednictvím různých forem spolupráce.
EZFRV (TC1):
Vyšší počet různých forem spolupráce (včetně operačních skupin EIP).
EZFRV (TC3):
Spolupráce při zavádění inovací mezi subjekty působícími ve výzkumu a vývoji, nevládními odbornými organizacemi a dalšími subjekty s podnikateli v zemědělství, potravinářství a lesnictví i mezi podnikateli navzájem, a to formou podpory vývoje nových produktů, procesů a technologií a jejich využití v praxi.
EZFRV (TC3):
Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských, potravinářských a lesnických podniků, a to prostřednictvím podpory zlepšení dílčích faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost:
EZFRV (TC3):
Zastavení nepříznivého vývoje věkové struktury pracovníků v zemědělství podporou zahájení činnosti mladých zemědělců.
EZFRV (TC9):
Ověření a případná realizace pilotních sociálních podniků v zemědělství
EZFRV (TC4):
Zlepšení pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví prostřednictvím vhodného způsobu hospodaření, případnou změnou krajinného krytu a vázáním uhlíku v půdě a biomase.
EZFRV (TC5):
Adaptace zemědělství a lesnictví na očekávané klimatické jevy.
EZFRV (TC5):
Zvyšování potenciálu zemědělských a lesních ekosystémů, minimalizace negativních dopadů klimatické změny efektivním využíváním vody a zadržováním vody v krajině, předcházení vodní a větrné erozi a vhodné managementy na travních porostech.
EZFRV (TC5):
Protipovodňová ochrana založená především na zvýšení retenční schopnosti krajiny a zpomalování přírodního odtoku vody zajištěná zejména prostřednictvím vhodných agroenvironmentálních a klimatických operací, dále mitigačními a adaptačními opatřeními v lesích (prevence, obnova, posílení zdravotního stavu).
EFRR (TC6):
Zvýšená efektivita ochrany životního prostředí a efektivní využívání zdrojů
EZFRV (TC6):
Snížení zemědělského znečištění vod snížením smyvu živin, pesticidů a ornice. Aplikace vhodných způsobů hospodaření v oblastech ohrožených erozí, ochranných pásmech vodních zdrojů a v oblastech zranitelných dusičnany.
EZFRV (TC6):
Zvýšená ochrana půdy, zejména zemědělské, před erozí a degradací prostřednictvím šetrných způsobů hospodaření. Posílení retenční schopnosti krajiny/půdy.
EZFRV (TC6):
Posílení prevence opouštění půd v oblastech s přírodními omezeními, včetně předcházení degradace cenných stanovišť a zvyšování estetické hodnoty krajiny.
Koncepce rozvoje venkova 2021-2027
(MMR)
3.3
PŮDA A KRAJINA - Kvalitní půda odolávající různým formám eroze a vytvářející podmínky pro realizaci různorodých zemědělských činností, ochrana krajiny, environmentální vzdělávání a ochrana prostředí před přírodními hrozbami
Operační program Technická pomoc 2014-2020
(MMR)
1.1
Vytvořit podmínky pro naplnění cílů Dohody o partnerství a koordinace řízení
1.2
Zajistit informovanost o ESIF u cílových skupin
1.3
Podpořit kapacity pro implementaci ESIF na nižší než národní úrovni
1.4
Vytvořit podmínky pro účinnou kontrolu a audit ESIF
regionální
2.2
Posílení interakce mezi politickými opatřeními a lepší zapojení zúčastněných stran
Strategie rozvoje Kraje Vysočina 2021-2027
(Kraj Vysočina)
2.8
Mezinárodní aktivity a mezinárodní spolupráce
4.2
Stabilizace zemědělství a navazujícího zpracovatelského průmyslu
Aktualizovaná Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje (2010)
(Ústecký kraj)
1.1
Posílení ekonomické základny Ústeckého kraje a rozvoj podnikatelského prostředí
Strategie rozvoje Ústeckého kraje do roku 2027
(Ústecký kraj)
J.2
Zlepšit kvalitu životního prostředí
Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020
(Ústecký kraj)
5.3
Zemědělství a péče o krajinu
Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje (2004)
(Plzeňský kraj)
Prosazovat maximální hospodárnost s dosud nezastavěnými územími, bránit významnějším trvalým záborům zemědělského půdního fondu.
Územní energetická koncepce Plzeňského kraje (2004)
(Plzeňský kraj)
Opatření k využití obnovitelných zdrojů energie
Opatření k zajištění spolehlivosti zásobování energií
Koncepce podpory státní památkové péče 2013-2020 pro Plzeňský kraj
(Plzeňský kraj)
10
využít velký potenciál projektu EHMK Plzeň 2015 jako příležitostí pro revitalizaci a možností nového využití kulturních památek, dále k propagaci kulturního dědictví nejen v roce 2015, ale též v dalších letech, což je smyslem celého projektu EHMK
12
iniciovat každoroční ocenění kraje v oblasti péče o památky a ochrany kulturní krajiny (Evropská úmluva o krajině), k tomu vytvořit pravidla pro udělování cen Plzeňského kraje
Koncepce rozvoje muzeí v Plzeňském kraji 2012–2017
(Plzeňský kraj)
5
Aktivní přístup k externím finančním zdrojům
6
Přeshraniční spolupráce
Akční plán adaptace na změnu klimatu v podmínkách Libereckého kraje (2021)
(Liberecký kraj)
C.4
Ucelená komunikace a spolupráce v sektoru zemědělství
Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, aktualizace 2021+
(Liberecký kraj)
2.1
Obhospodařovaná udržitelná krajina s respektovanými přírodními a přírodě blízkými segmenty
Strategie rozvoje Libereckého kraje 2021-2027
(Liberecký kraj)
E1
Otevřená správa a rozvoj území
F3
Šetrné zemědělství a lesní hospodářství
Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje (2003)
(Liberecký kraj)
1.
Optimální zatížení zemědělského půdního fondu klasickou produkcí rostlinné a živočišné výroby
2.
Optimální zatížení zemědělského půdního fondu plodinami k energetickému využití
3.
Zpracovatelský průmysl
4.
Školství a zaměstnanost
5.
Optimální řešení rozvoje agroturistiky a cestovního ruchu s účastí zemědělské veřejnosti
6.
Optimální využití hospodářských budov
7.
Optimalizace dotačního systému
8.
Optimální dořešení majetkoprávních vztahů k zemědělské půdě a ostatnímu zemědělskému majetku
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2021+
(Jihomoravský kraj)
4.6
Zlepšení způsobu obhospodařování půdy
5.3
Zakořeněné globální společnosti
Strategie rozvoje Zlínského kraje 2030
(Zlínský kraj)
1.1
Přispívat k udržitelnému rozvoji podnikání v regionu
Program rozvoje Karlovarského kraje 2021-2027
(Karlovarský kraj)
5.1
Životní prostředí a zemědělství
Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje 2016-2025
(Karlovarský kraj)
Úkoly a opatření v ochraně přírody a krajiny v oblasti obecné ochrany přírody
Cirkulární Praha 2030: Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku (2022)
(hl.m. PRAHA)
SC3/I
Zvýšit poptávku po bioprodukci ze strany města (gastroprovozy, jídelny), podpora městského a příměstského biozemědělství
SC3/II
Podpora městského zemědělství a samozásobitelství (komunitní zahrady, nakládání s přebytky ze zahrádek, střešní farmy, městské farmy apod.)
SC3/III
Cirkulární nakládání s bioodpadem vracením živin do půdy
Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu (2017)
(hl.m. PRAHA)
1.A
Zlepšovat mikroklimatické podmínky v Praze a snižovat negativní vliv extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na obyvatele Prahy
1.B
Snižovat dopady extrémních hydrologických jevů (přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha) na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti
Koncepce Smart Prague do roku 2030 (2017)
(hl.m. PRAHA)
5.4
Městské farmaření
Strategický plán hl. m. Prahy [akt. 2016]
(hl.m. PRAHA)
1.4
Zdravé město
2.1
Významný region
3.2
Důvěryhodná správa
Operační program Praha – pól růstu ČR (2014)
(hl.m. PRAHA)
5.1
Zajištění kvalitního a efektivního řízení programu
5.2
Zajištění informovanosti, publicity a absorpční kapacity programu
Koncepce péče o zeleň v hl. m. Praze (2010)
(hl.m. PRAHA)
Management ÚSES je třeba koordinovat s plánováním v oblasti vod, lesním plánováním, útlumem zemědělské produkce, s péčío zvláště chráněná území, s péčí o historické parky a zahrady a s rekreačními aktivitami v území
Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v hl. m. Praze (2008)
(hl.m. PRAHA)
IO.3
Podpora šetrného přístupu podnikatelských subjektů k přírodě Prahy
Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014-2020 [akt. 2011]
(Středočeský kraj)
D.2
Rozvoj zemědělské výroby a lesnictví, podpora alternativního zemědělství, agroturistiky
Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2017-2020
(Královéhradecký kraj)
Chránit všechny složky životního prostředí, šetrně pečovat o krajinu a přírodní ekosystémy na území kraje a podporovat rozvoj ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty
Zvýšit konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví a podporovat rozvoj jejich mimoprodukčních funkcí
Rozvinout aktivní síťování a všechny typy partnerských forem spolupráce na regionální i meziregionální úrovni
Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2017-2020
(Královéhradecký kraj)
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ: Podporovat aktivity směřující ke zkvalitnění životního prostředí, k ochraně přírody a krajiny, k rozvoji environmentálního vzdělávání a k rozvoji konkurenceschopnosti zemědělské prvovýroby
Strategie rozvoje Pardubického kraje 2021-2027
(Pardubický kraj)
C.2
Efektivní využití zdrojů kraje
Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje 2016-2026 [akt. 2023]
(Olomoucký kraj)
8.a
Využívat kaly z čistíren komunálních odpadních vod materiálově se zaměřením zejména na využití fosforu, aplikovat vysoce kvalitní kaly do půdy a využívat kaly energeticky
Adaptační strategie Olomouckého kraje 2023-2030
(Olomoucký kraj)
3.1
Podpora produkční a mimoprodukční funkce krajiny a podpora vhodného hospodaření ke zvýšení její odolnosti včetně lesů a zemědělské půdy
3.4
Zvýšení heterogenity (biologické rozmanitosti) krajiny
3.5
Omezení šíření nových nemocí a škůdců způsobených změnou klimatu, invazní druhy
3.6
Zajištění protierozní ochrany půd a posílení ochrany půdy před degradačními procesy
oblastní
2.2
Posílení interakce mezi politickými opatřeními a lepší zapojení zúčastněných stran
Strategický plán udržitelného rozvoje mikroregionu Drahanská vrchovina 2013-2020
(mrg. Drahanská vrchovina)
P.2
Odpovědné hospodaření v krajině
E.3
Fungující zemědělská výroba
místní
2.2
Posílení interakce mezi politickými opatřeními a lepší zapojení zúčastněných stran
Strategický plán rozvoje MČ Praha 20 (2020)
(Praha 20)
3.2
Šetrné nakládání se zemědělskou půdou a plochami volné krajiny
Strategie pro veřejné prostory Prahy 10 (2010)
(Praha 10)
7.2
Pro drobné pěstitele a řemeslníky na vybraných místech vytvořit tržiště
Program rozvoje obce Halenkov 2016-2024
(Halenkov)
3.4
Zemědělství a lesnictví
Program rozvoje města Uherský Brod 2022+
(Uherský Brod)
3.1.2
Atraktivní krajina a udržitelné hospodaření v ní
Program rozvoje města Varnsdorf 2015-2020
(Varnsdorf)
5.4
Rozvoj přeshraniční, regionální spolupráce a spolupráce zájmových spolků
Strategický plán města Kadaň (2004) [akt. 2013]
(Kadaň)
C.3
TURISTICKÉ PRODUKTY: Tvorba turistických produktů, oslovujících široké spektrum tuzemské i zahraniční veřejnosti, založených na místní/regionální originalitě
Strategie území správního obvodu ORP Sedlčany 2015-2024
(Sedlčany)
1.2
Nedůvěra k venkovskému školství
Strategický plán rozvoje města Březnice 2016-2025
(Březnice)
D.4
Rozvoj cykloturistiky a agroturistiky
Strategický plán rozvoje města Poděbrady 2008-2025
(Poděbrady)
4.6
Lesy
9.2
Zemědělství a průmysl
Strategický plán rozvoje města Mladá Boleslav (2011) [akt. 2018]
(Ml. Boleslav)
3.7
Konferenční a obchodní turistika
Strategický plán města Mělník (2004) [akt. 2012]
(Mělník)
3.3
Podpora alternativního zemědělství a ekologicky šetrných technologií v průmyslové výrobě
Strategický plán rozvoje města Kutná Hora (2004) [akt. 2015]
(Kutná Hora)
B.4
Spolupracovat na rozvoji turistického průmyslu v rámci efektivně fungujícího partnerství s provozovateli kapacit cestovního ruchu a organizátory produktů v okolí
Strategie rozvoje města Klatovy 2017-2025
(Klatovy)
l.2
Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství
l.3
Podpora restrukturalizace zemědělské prvovýroby
l.4
Podpora lesního hospodářství
Adaptační strategie na změnu klimatu obce Červená Voda (2020)
(Červená Voda)
1.2
Opatření na zemědělské půdě
Plán rozvoje obce Červená Voda 2018-2031 [akt. 2021]
(Červená Voda)
6.2
Posílit partnerskou spolupráci na přeshraniční úrovni
Akční plán rozvoje obce Červená voda (2020)
(Červená Voda)
1.7
Pořádat farmářské trhy v obci
Koncepce rozvoje partnerství a příhraniční spolupráce obce Červená Voda 2018-2031
(Červená Voda)
1.2
Posílit partnerskou spolupráci na přeshraniční úrovni
Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu (2017)
(Ostrava)
3.4
Podpora přirozených funkcí lesa a adaptační opatření v lesních porostech
Adaptační strategie na změnu klimatu pro město Hlučín (2017)
(Hlučín)
P.1
Obnovit tradiční způsoby hospodaření na zemědělské půdě
Strategický plán rozvoje obce Návsí 2018-2028
(Návsí)
1.8
Podporovat kompostování v obci
Adaptační strategie na změnu klimatu pro město Kopřivnice (2017)
(Kopřivnice)
3.2
Podpora udržitelných forem hospodaření na zemědělské půdě
3.3
Podpora udržitelných forem lesního hospodářství
3.4
Regulovat výstavbu a využití zemědělské a lesní půdy
Strategie rozvoje města Vrbno pod Pradědem 2017-2023
(Vrbno pod Pradědem)
7.5
Podporovat rozvoj agroturistiky a podnítit farmový prodej, nebo farmářské trhy
Strategie rozvoje města Bruntál 2018–2023
(Bruntál)
Moderní správa města a aktivní využívání mezinárodní spolupráce
Strategický plán rozvoje města Lomnice nad Popelkou 2021 - 2027
(Lomnice n.P.)
2.1
Rozvoj drobného, malého a středního podnikání, včetně zemědělského
Strategický plán obce Křižánky (2012)
(Křižánky)
D.1
obec bude podporovat opatření pro zadržení vody v krajině
Aalborgské závazky Statutárního města Jihlavy (2015)
(Jihlava)
8.2
Podpora trhu s vysoce kvalitními místními a regionálními produkty
8.3
Propagaci místní udržitelné turistiky
10.2
Posílení mezinárodní spolupráce měst a obcí a vytvoření místní odezvy globálním problémům v partnerství s místními samosprávami, komunitami a ostatními relevantními subjekty
Strategie pro Chotěboř 2008-2022
(Chotěboř)
C.4
K přírodě tolerantní hospodaření v lesích a na vodních plochách, revitalizace a údržba městských parků a veřejné zeleně a péče o plochy v nezastavěných částech města
Strategický plán rozvoje města Mariánské Lázně 2016-2031
(Mariánské Lázně)
D.4
Atraktivní produkty cestovního ruchu
Strategický plán rozvoje obce Šardice 2018-2030
(Šardice)
1.1
Zlepšení stavu přírody a krajiny
Vize a strategie Brno 2050 (2017)
(Brno)
3.6
Získat a umístit do Brna středně důležitou mezinárodní instituci EU nebo OSN
18.6
Zvýšit potravinovou soběstačnost města (zvýšení resilience vůči krizím, dopadům změn klimatu aj.)
18.7
Zvýšit rozsah ploch využívaných pro produkci potravin / zemědělskou produkci
Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2016-2020
(Brno)
2.1
Strategická podpora produktů a akcí s nadregionálním přesahem
3.2
Vytvoření brněnské turistické karty s výhodami pro návštěvníky města (Brno pass)
Strategie rozvoje Regionu Renesance 2014-2020
(Dačice)
3.2
Podpora udržitelného hospodaření s půdou
Strategie rozvoje mikroregionu Dačicko 2014-2020
(Dačice)
3.1
Zajistit trvale udržitelné hospodaření na zemědělské a lesní půdě