Hrozby a rizika související se změnou klimatu jsou známy a stejně tak mnohé způsoby, jak jim předcházet. Tato strategie nabízí několik řešení, jež by mohla být použita pro přechod na

Hrozby a rizika související se změnou klimatu jsou známy a stejně tak mnohé způsoby, jak
jim předcházet. Tato strategie nabízí několik řešení, jež by mohla být použita pro přechod na
hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů do poloviny století. Tyto možnosti radikálně přemění náš energetický systém, odvětví využívání půdy a zemědělství, zmodernizují naši průmyslovou strukturu, naše dopravní systémy a města, což dále ovlivní všechny činnosti naší společnosti.

V této souvislosti hrají ústřední roli občané. Se změnou klimatu se dá vypořádat pouze tehdy, pokud se lidé aktivně zapojí jako spotřebitelé a jako občané. Úspěch transformace bude také záviset na tom, jak se naše společnost postará o ty, kdo budou během tohoto přechodu zranitelnější.

Při přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů sehraje ústřední úlohu energetika, která dnes v EU odpovídá za více než 75 % emisí skleníkových plynů. Ve všech analyzovaných možnostech přechází energetický systém na nulové čisté emise skleníkových plynů.

Při přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů sehraje ústřední úlohu energetika, která dnes v EU odpovídá za více než 75 % emisí skleníkových plynů. Ve všech analyzovaných možnostech přechází energetický systém na nulové čisté emise skleníkových plynů. Opírá se o bezpečné a udržitelné zásobování energií s podporou celoevropského přístupu založeného na trhu. Budoucí energetický systém zahrne elektroenergetické a plynárenské soustavy, systémy vytápění/chlazení a mobility a rovněž příslušné trhy a díky inteligentním sítím se do centra pozornosti dostanou občané.

Přechod si rovněž vyžádá další technické inovace v energetice, stavebnictví, dopravě, průmyslu a zemědělství. Dá se urychlit výrazným pokrokem v oblasti digitalizace, informatiky a komunikace, umělé inteligence a biotechnologie. Rovněž je potřebné ve spolupráci všech odvětví rozšiřovat nové systémy a procesy. Dobrým příkladem takovéhoto systémově orientovaného přístupu je oběhové hospodářství, které bude využívat celou škálu nejmodernějších řešení a podpoří nové obchodní modely. Bude to rovněž vyžadovat spolupráci na různých úrovních mezi regiony a mezi členskými státy, aby se maximalizovaly synergie společným využíváním zdrojů a znalostí. Evropský zpracovatelský průmysl je zatím stále konkurenceschopný, ale je také pod tlakem vyspělých i rozvíjejících se ekonomik.

Nicméně Evropa je v nejvyšší lize, co se týče nových patentů s vysokou hodnotou na nízkouhlíkové energetické technologie, je v této oblasti považována za celosvětového lídra a musí tuto vědeckou výhodu přeměnit na komerční úspěch. Zpoždění a nekoordinovaná opatření by zvýšila rizika závislosti na infrastruktuře náročné na uhlík a na „uvízlých aktivech“, a celou nevyhnutelnou transformaci by prodražila.

Portfolio možností je založeno na existujících řešeních (i když v některých případech nově
vznikajících) a je dostatečně velké, aby nabídlo takové alternativy, které by tvůrce politik a
občany ujistily, že na hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů lze přejít
do poloviny století. Posouzení vychází z vědecké literatury a z informací od široké škály
zúčastněných stran – podniků, nevládních organizací, expertních skupin a výzkumných pracovníků – jakož i z integrovaného modelování, které umožňuje lepší pochopení transformace i složitých interakcí mezi odvětvími energetiky, průmyslu, stavebnictví, dopravy, zemědělství, lesnictví a nakládání s odpady.