Implementační plán slouží k pokrytí „bílých míst“ (policy gaps) v dosahování cílů ČR 2030, tedy problémů a záměrů, která nejsou z hlediska aktivit veřejné správy vůbec či dobře pokryty stávajícími strategiemi.

Implementační plán slouží k pokrytí „bílých míst“ (policy gaps) v dosahování cílů ČR 2030, tedy problémů a záměrů, která nejsou z hlediska aktivit veřejné správy vůbec či dobře pokryty stávajícími strategiemi. Pro některé cíle proto existují v implementačním plánu opatření, či doporučení, pro některé ne. Opatření jsou označována číslem specifického cíle a písmenem (např. 2.4.a), doporučení jsou označována číslem specifického cíle a římským číslem (např. 2.4.iii). Každé opatření je podáno v kartě, jež identifikuje konkrétní problém, popisuje formu řešení, vysvětluje intervenční logiku, určuje gestory a spolupracující aktéry a vyčísluje náklady (vč. informace o možných zdrojích financování.)

Hlavní roli v dosahování cílů ČR 2030 mají strategie nižší úrovně obecnosti a s nimi spojené nástroje (např. alokace finančních prostředků, regulace, projekty, vzdělávání či osvěta).

Hlavní roli v dosahování cílů ČR 2030 mají strategie nižší úrovně obecnosti a s nimi spojené nástroje (např. alokace finančních prostředků, regulace, projekty, vzdělávání či osvěta). V implementačním plánu jsou proto uvedeny (u každého specifického cíle) nejen opatření, ale i přehledy existujících strategií klíčových pro dosažení toho kterého cíle. Opatření implementačního plánu mají určené gestory, naplnění opatření je jejich odpovědností. Stejně tak je odpovědností gestorů přesné vyčíslení nákladů a volba konkrétních forem financování (údaje uvedené přímo v kartách jsou orientační). Ministerstvo životního prostředí postup implementace jako celku monitoruje a každé tři roky provádí vyhodnocení ČR 2030, jehož předmětem je kombinace vyhodnocení implementačního plánu a naplňování výše zmíněných strategií.