Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu
Znak MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
www stránky
web ke strategiím

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Názvy hierarchických úrovní
1.1. "Priorita"
1.1.1 "Specifický cíl"
1.1.1.1 "Opatření a nástroj"

Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020 [akt. 2016]

Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020 [akt. 2016]
1.1.Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu
1.1.1Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvalitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice
1.1.1.1Realizovat a aktualizovat plány povodí dle § 24 vodního zákona
1.1.1.2Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu a hodnocení stavu vodních útvarů identifikovat projekty směřující ke zlepšení stávajícího stavu znečištění vod
1.1.1.3Snižovat znečištění povrchových a podzemních vod ze zemědělských zdrojů na základě monitoringu stanovit území a aktivity v každém povodí, která vyžadují prioritní pozornost a v nich cíleně aplikovat místně specifická opatření
1.1.1.4Napravovat negativní zásahy způsobené lidskou činností obnovováním přirozených koryt vodních toků s příznivým dopadem na vodní a vodu vázané ekosystémy a přednostně se zaměřit na ty úseky toků, které tvoří biokoridory a toky v sídlech
1.1.1.5Zajistit podporu výstavby a rekonstrukce ČOV v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel se stávající kanalizací v souladu s články 7 a 2 odst. 9 Směrnice Rady 91/271/EHS
1.1.1.6Podpořit dokončení realizace opatření směřujících k naplnění požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
1.1.1.7Zajistit ochranu (CHOPAV), vyhledávání a realizaci zdrojů povrchových a podzemních vod pro zásobování obyvatelstva a omezit ohrožení podzemních zdrojů vod v důsledku zvyšování těžby štěrkopísků v nivách toků
1.1.N.1Zvýšit sazbu poplatků dle §88 vodního zákona za odběr podzemní vody tak, aby minimálně odpovídala úrovni průměrné ceny za odběr povrchové vody při minimalizaci sociálních dopadů
1.1.N.2Zajistit realizaci Programů monitoringu povrchových a podzemních vod pro vyhodnocení všech opatření prováděných podle Rámcové směrnice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity
1.2.Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady přírodních zdrojů
Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady přírodních zdrojů
1.2.0.1Usilovat o zajištění hierarchie v nakládání s odpady a minimalizovat finanční zátěž obyvatel z řádného nakládání s odpady
1.2.N.1Podporovat u výrobků internalizaci externalit spojených s nakládáním s odpady z nich vzniklých (systémy zpětného odběru, rozšířená odpovědnost výrobců, informační kampaně, hodnocení životního cyklu výrobků, atd.)
1.2.1Snížení podílu skládkování na celkovém odstraňování odpadů
1.2.1.1Do roku 2020 snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky na 35% z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 (v souladu se směrnicí 1999/31/ES)
1.2.1.N.1Nastavit poplatky za ukládání odpadů na skládky tak, aby došlo minimálně k vyrovnání nákladů tohoto, z pohledu ochrany životního prostředí nejméně vhodného, způsobu nakládání s odpady s náklady vhodnějšího způsobu (tzn. energetického využití) a v souladu s hierarchií nakládání s odpady
1.2.2Zvyšování materiálového a energetického využití odpadů
1.2.2.1Zvýšit do roku 2020 nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů, jako jsou papír, kov, plast a sklo, pocházejících z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností
1.2.2.2U odpadů z obalů zvyšovat do roku 2020 míru jejich materiálového využití až na úroveň 70 %, cílová míra celkového využití obalů v roce 2020 je 80 %
1.2.2.3Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů (zemina a kamení)
1.2.2.4U odpadních elektrických a elektronických zařízení dosáhnout úroveň sběru, využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití dle cílů směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
1.2.2.5U vybraných autovraků opětovně použít a využít nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použít a materiálově využít v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok
1.2.2.6Ve sběru baterií a akumulátorů dosáhnout do 26. září 2016 minimální úrovně sběru 45% vzhledem k množství uvedenému na trh za daný rok. Dosahovat vysoké recyklační účinnosti v procesu recyklace odpadních baterií a akumulátorů v souladu se směrnicí 2006/66/ES
1.2.2.7Zvýšit podíl energetického využívání odpadů, zejména komunálního při respektování hierarchie nakládání s odpady
1.2.2.8Zpracovat pravidla a zajistit podmínky pro využití jednotlivých odpadových toků a pro vybrané způsoby využívání a odstraňování odpadů, zejména v návaznosti na předpisy EU, za účelem zajištění ochrany životního prostředí a lidského zdraví
1.2.3Předcházení vzniku odpadů
1.2.3.1Připravit nový zákon o odpadech, postavený s důrazem na důsledné dodržování ekologických a technických standardů EU, principů hospodářské soutěže a principů rozšířené odpovědnosti výrobců
1.2.3.2Zajistit účinnou kontrolu přeshraničního pohybu odpadů formou posílení inspekční činnosti
1.2.3.3Pravidelně kontrolovat a vyhodnocovat nakládání s odpady i plnění povinností původců a oprávněných osob při nakládání s odpady
1.2.3.4Podporovat vývoj a výrobu snadno opravitelných, recyklovatelných, a materiálově využitelných výrobků
1.2.3.5Snižovat obsah nebezpečných látek ve výrobcích, které se stávají po ukončení jejich životnosti nebezpečnými odpady
1.2.3.6Usilovat o minimalizaci množství používaných obalových prostředků
1.3.Ochrana a udržitelné využívání půdy a horninového prostředí
1.3.1Omezování trvalých záborů zemědělské půdy
1.3.1.1Podporovat využívání brownfieldů
1.3.1.N.1Udržet současnou výši odvodů za hektar za odnětí ze zemědělského půdního fondu bez výjimek (tj. výše základních odvodů za hektar se bude měnit pouze při změnách úředních cen zemědělských pozemků)
1.3.2Snižování ohrožení zemědělské a lesní půdy erozí
1.3.2.1Podporovat a rozšiřovat uplatňování souboru zejména agrotechnických, biotechnických a organizačních opatření ke zpomalení půdní eroze i její prevenci, vyhodnocovat jej a dle potřeby doplňovat
1.3.2.N.1Legislativně upravit hospodaření na zemědělské půdě s cílem snížení jejich erozního ohrožení (zmenšení velikosti půdních bloků a přísnější kritéria pro jejich vymezování, vyšší odpovědnost majitelů a uživatelů pozemků za způsobené škody)
1.3.2.N.2Zachovat současný podíl lesů ve vlastnictví státu s preferencí přírodě bližších forem hospodaření při respektování konkurenceschopnosti a zabezpečit zvýšenou podporu mimoprodukčních funkcí lesů a více zohlednit tyto funkce při rozhodování
1.3.2.N.3Zajistit ve zvláště chráněných územích a u vybraných zvláště chráněných druhů v co nejvyšší míře státní vlastnictví pozemků dle stanovených priorit ochrany přírody z důvodu snížení finančních nákladů na újmu a z důvodu sjednocení péče a managementu
1.3.2.N.4Posílit vymahatelnost odpovědnosti vlastníků pozemků za plnění povinností plynoucích ze složkových právních předpisů
1.3.3Omezování a regulace kontaminace a ostatní degradace půdy a hornin způsobenou lidskou činností
1.3.3.1Zvýšit účinnost kontroly a regulace v oblasti ochrany půdy
1.3.3.2Uplatnit v praxi nové limity rizikových látek v půdách
1.3.3.3Podporovat vývoj nových postupů dekontaminací
1.3.3.4Sanovat antropogenní anomálie rizikových látek v půdách, dnových sedimentech a horninovém prostředí, podzemních a povrchových vodách
1.3.3.5Připravit Národní program ochrany půdy a zahájit jeho realizaci
1.3.4Prevence a zahlazování negativních důsledků hornické činnosti a těžby nerostných surovin
1.3.4.1Snížit rozsah krajiny narušené dobýváním nerostů, včetně podpory dočerpávání již otevřených ložisek v případě, že není takový záměr v rozporu s ochranou životního prostředí
1.3.4.2Minimalizovat negativní dopady dobývání nerostů s využitím přírodě blízkých postupů rekultivace (a zachováním samovolně vzniklých přírodních hodnot v dotčených územích)
1.3.4.3Revitalizovat území postižená těžbou nerostných surovin, především černého a hnědého uhlí, uranu ale i dalších surovin ponecháním částí ploch (dostatečných z hlediska ekologických funkcí) samovolné nebo řízené sukcesi
1.3.4.4Podporovat efektivní využití nerostných i druhotných surovin
1.3.4.N.1Vytvořit legislativní a metodické podmínky pro širší uplatnění přírodě blízkých metod rekultivace těžbou zasažených území
1.3.4.N.2Podporovat výzkum, vývoj a využívání environmentálně šetrných technologií a postupů při těžbě, dopravě a zpracování surovin a náhradě primárních zdrojů druhotnými zdroji
2.1.Snižování emisí skleníkových plynů
Snižování emisí skleníkových plynů
2.1.N.1Zavést pravidelné vyhodnocování relevantních politik a opatření ke snižování emisí skleníkových plynů podle jednotné metodiky
2.1.1Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005
2.1.1.1Zajistit pokračování stávajících a přípravu nových programů zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů
2.1.1.2Analyzovat varianty řešení a navrhnout zdanění emisí mimo EU ETS (na základě výstupů analýzy případné zavedení uhlíkové daně v souladu s výsledky úkolu NPSE)
2.1.1.3Zpracovat technický (metodický) předpis pro plánování rozvoje veřejné dopravy v krajích, včetně organizace integrovaných dopravních systémů a infrastruktury, zvyšovat dostupnost a komfort veřejné dopravy a alternativních způsobů dopravy
2.1.1.4Podporovat opatření vedoucí ke zvýšení podílu nízkoemisní nákladní dopravy, podporovat rozvoj logistických řešení a organizace dopravy na základě principu komodality (využívání optimálního druhu dopravy samostatně nebo v kombinaci), podporovat veřejné terminály pro multimodální dopravu s případnou vazbou na logistická centra
2.1.1.5Snížit emise metanu z produkce odpadů, zejména omezením skládkování odpadu, snížením podílu jeho biologicky rozložitelné složky a vyšším využitím odpadů ze zemědělství
2.1.1.6Zvýšit účinnost stávajících energetických zdrojů, snížit podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny a tepla, zvýšit podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie a zvýšit energetické využití odpadů
2.1.1.N.1Efektivně využít prostředky z prodeje emisních povolenek a flexibilních mechanismů Kjótského protokolu a Rozhodnutí EP a Rady č. 406/2009/ES
2.1.1.N.2Aktivně se zapojit do nastavování pravidel pro Evropský systém emisního obchodování pro další období
2.2.Snížení úrovně znečištění ovzduší
Snížení úrovně znečištění ovzduší
2.2.N.1Zahrnout podmínky ochrany ovzduší do veřejných soutěží na zakázky obcí a krajů
2.2.N.2Podporovat osvětu o možnostech čerpání dotací na snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší a na realizaci opatření ke zlepšení kvality ovzduší
2.2.1Zlepšení kvality ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity
2.2.2Plnění národních emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé organické látky (VOC), amoniak (NH3) a jemné suspendované částice (PM2,5)
2.2.3Snížení emisí těžkých kovů a persistentních organických látek
2.2.1.1Do roku 2020 snížit emise PM2,5 a dalších znečišťujících látek (zejména polycyklických aromatických uhlovodíků) náhradou spalovacích zdrojů v domácnostech a zajistit jejich řádný provoz a účinnou kontrolu
2.2.1.2Zohledňovat dopravní problémy v plánech rozvoje dopravy krajů a měst a obcí k dosažení imisních limitů, např. budováním obchvatů a zřizováním nízkoemisních zón.
2.2.1.3Zvýšit podíl vozidel s alternativním pohonem v sektoru veřejné a individuální dopravy prostřednictvím Národního akčního plánu čisté mobility
2.2.1.4Snížit do roku 2020 emise NOx a PM2,5 ze sektoru silniční dopravy obnovou vozového parku ČR
2.2.1.5Realizovat obměnu vozového parku veřejné správy za vozidla s alternativním pohonem
2.2.1.6Do roku 2020 snížit emise SO2 a NOx aplikací nejlepších dostupných technik v sektoru veřejné energetiky
2.2.1.7Do roku 2020 snížit emise NH3 o 18 % (oproti roku 2005) aplikací opatření v sektoru zemědělství
2.2.1.8Do roku 2020 dále snižovat emise znečišťujících látek (TZL, NOx, SO2, VOC, CO), emitovaných z ostatních stacionárních zdrojů, na základě dobrovolných dohod uzavíraných mezi provozovateli a MŽP v oblastech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší (např. využíváním nejlepších dostupných technik (BAT) a opatřeními nad rámec BAT
2.2.1.9Vzájemně sladit národní a krajské koncepce v oblasti energetiky, průmyslu, dopravy, územního plánování a ochrany životního prostředí s cílem zlepšení kvality ovzduší
2.2.1.10Účinně spolupracovat se sousedními zeměmi s cílem eliminace přeshraničních přenosů látek znečišťujících ovzduší a zlepšení kvality ovzduší v příhraničních regionech
2.2.1.11Realizovat Národní program snižování emisí ČR
2.2.1.12Umožnit podporu realizace opatření vyplývajících z programů zlepšování kvality ovzduší zpracovaných pro zóny a aglomerace
2.2.1.13Snížení nárůstu emisí snížením intenzity motorové silniční dopravy (podpora veřejné hromadné dopravy, podpora nemotorové dopravy, aj.)
2.2.1.N.1Implementovat zákon o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy do praxe a novelizovaný zákon o integrované prevenci, který tvoří širší právní rámec pro povolování významných průmyslových zařízení a obsahuje i pravidla pro aplikaci BAT
2.2.1.N.2Zajistit dlouhodobý provoz národní sítě imisního monitoringu ve vztahu k požadavkům evropské a národní legislativy ochrany ovzduší
2.2.1.N.3V návaznosti na přijetí nového zákona o ochraně ovzduší zpracovat nové programy zlepšování kvality ovzduší pro zóny a aglomerace, na jejichž území dochází k překračování imisních limitů
2.2.1.N.4Aktualizovat programy zlepšování kvality ovzduší v tříletých intervalech
2.2.1.N.5Poskytovat kvalitní informace o úrovních znečištění pro účely rozhodování podle zákona o ochraně ovzduší
2.2.1.N.6Zvyšovat povědomí veřejnosti a provozovatelů relevantních průmyslových činností o problematice BAT, vývoji v této oblasti a otázkách aplikovatelnost
2.2.1.N.7Zpracovat nový Národní program snižování emisí ČR v návaznosti na novou legislativu a aktualizovat jej ve čtyřletých intervalech
2.2.1.N.8Podporovat šíření informací o negativních dopadech spalování nekvalitních paliv na kvalitu ovzduší a lidské zdraví a o možnostech ekologického vytápění
2.3.Efektivní a k přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie
2.3.1Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020
2.3.1.1Stanovit udržitelný potenciál produkce biomasy (fytomasy, dendromasy, odpadní) do roku 2020, resp. 2030
2.3.1.2Zajistit trvale udržitelný potenciál biomasy (včetně bioplynu) pro efektivní energetické využití bez ohrožení potravinové bezpečnosti ČR
2.3.2Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy
2.3.2.1Zajistit náhradou fosilních pohonných hmot obnovitelnými zdroji energie v dopravě snížení emisí CO2 nejméně o 3,5 % do 31.12.2017 a nejméně o 6 % do 31.12.2020
2.3.2.2Zajistit postupné navyšování podílu biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti na celkové spotřebě pohonných hmot, s důrazem na rozvoj vysokoprocentních biopalivových směsí a čistých biopaliv
2.3.2.3Podporovat realizaci pilotních projektů na výrobu pokročilých biopaliv
2.3.3Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020
2.3.3.1Podporovat nárůst podílu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinných soustav zásobování tepelnou energií
2.3.3.2Využívat nejlepší dostupné techniky (BAT - Best Available Techniques) sloužící ke snižování energetické náročnosti u nových zdrojů a podporovat jejich zavádění u zdrojů stávajících
2.3.3.3Podporovat opatření vedoucí k úsporám energií na vytápění prostřednictvím celkového nebo dílčího zateplení rodinných a bytových domů při rekonstrukcích i v novostavbách, výměnou konvenčních zdrojů energie za obnovitelné, instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie a podporovat snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov
2.3.3.4Rozšířit systém energetického štítkování, zvýšit podíl úsporných spotřebičů - příprava návrhu úprav legislativy
2.3.3.5Zvýšit podíl úsporného veřejného osvětlení
2.3.3.6Snížit energetickou náročnost budov prostřednictvím zavedení povinných energetických standardů pro nové budovy do roku 2020, podporovat zavádění procesů energetického managementu
2.3.3.N.1Podporovat výzkum zaměřený na snižování energetické náročnosti technologií, příp. na technologické postupy a zařízení vedoucí ke snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší (potenciální BAT)
3.1.Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině
Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině
3.1.N.1.1Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny upravením legislativního zakotvení ÚSES ve vztahu k předpisům v oblasti územního plánování a pozemkových úprav
3.1.N.1.2Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny zavedením právní úpravy k ochraně a zajištění migrační prostupnosti krajiny a posílením metodické podpory pro její ochranu
3.1.N.1.3Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny stanovením podmínek ochrany významných krajinných prvků a limitů pro využití jejich území
3.1.N.1.4Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny upravením konceptu zvláštní druhové ochrany s důrazem na ochranu biotopů a zavedením ochrany přírodních stanovišť
3.1.N.1.5Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny revizí a komplexně právní úpravou oblasti legislativně ekonomických aj. nástrojů v oblasti ochrany přírody (náhrady škod, újmy, směna a výkup pozemků, nápravná opatření aj.)
3.1.N.2Zajistit finanční prostředky na zachování biodiversity a zlepšení stavu krajiny (např. revitalizační, přírodě blízká protipovodňová, protierozní opatření, přírodě bližší a alternativní formy hospodaření v lesích, realizace záchranných programů a potlačování nepůvodních druhů)
3.1.N.3Zahájit komplexní sledování vývoje krajiny s využitím kvantitativního a kvalitativního monitoringu stavu jednotlivých složek krajiny a dynamiky změn ve využívání krajiny tak, aby bylo možné vyhodnocovat působení různých vlivů na funkční využití krajiny a vzájemný vztah těchto vlivů, a vyhodnocovat tak stav krajiny jako celku
3.1.N.4Zajistit sledování relevantních dat pro vyhodnocování změn v oblasti přírody a krajiny vedoucí k návrhům opatření a k vyhodnocování účinnosti opatření k dosažení cílů strategických a koncepčních dokumentů, zejména SPŽP
3.1.N.6.1Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména ochrany druhů a přírodních stanovišť a podmínek pro jejich zachování
3.1.N.6.2Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména přírodě bližších forem hospodaření a udržitelnost zemědělského, rybářského a lesního hospodaření
3.1.N.6.3Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména nepůvodních druhů, jejich vlivu v oblasti biodiverzity i hospodářství a veřejného zdraví a návrh vhodných opatření technických a jiných řešení zajištění migrační prostupnosti migračních bariér
3.1.N.6.4Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména v oblasti vyhodnocování vlivu sídelní zeleně na lokální klima a odtokové poměry
3.1.N.6.5Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména vyhodnocování fragmentace populací, vlivů fragmentace krajiny a optimalizace způsobů zajištění prostupnosti krajiny a konektivity populací
3.1.N.6.6Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména metodologie ekosystémových služeb
3.1.N.7Podporovat vhodné formy zapojení veřejnosti do ochrany, správy a plánování krajiny a do rozhodování o využívání krajiny ve smyslu Evropské úmluvy o krajině
3.1.N.8Vytvořit podmínky pro zavedení systému hodnocení ekosystémových služeb na národní úrovni ve vazbě na řešení této problematiky v EU
3.1.1Zvýšení ekologické stability krajiny
3.1.1.1Zlepšit podmínky pro realizaci Územního systému ekologické stability (ÚSES)
3.1.1.2Zlepšit funkční stav územního systému ekologické stability, zvýšit podíl funkčních a stabilních skladebných částí a při jejich realizaci přiměřeně využívat sukcesní procesy
3.1.1.3Podporovat ochranu významných krajinných prvků zejména s ohledem na zachování a zlepšování jejich stabilizačních funkcí a vyhodnotit její význam ve vztahu k lesům z hlediska zájmů obecné ochrany přírody a krajiny
3.1.1.4Podporovat zachování a rozšíření přírodě blízkých krajinných struktur plnících interakční a stabilizační ekosystémové funkce v krajině
3.1.1.N.1Zajistit pozemkové zdroje pro realizaci opatření k obnově vodního režimu krajiny a k realizaci ÚSES
3.1.2Obnova vodního režimu krajiny
3.1.2.1Realizovat revitalizační a přírodě blízká protipovodňová opatření ve vodních tocích a nivách
3.1.2.2Realizovat opatření na obnovu přirozeného vodního režimu rašelinišť a slatin
3.1.2.3Realizovat protierozní opatření v krajině
3.1.2.4Podporovat samovolnou renaturaci vodních toků a niv
3.1.2.N.1Prohlubovat vzdělávání a veřejnou i správní osvětu komplexních a příznivých účinků opatření k obnově vodního režimu krajiny a aktivně posilovat pozici veřejnosti a podporovat její účast na plánování v oblasti vod
3.1.3Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny
3.1.3.1Zajistit územní ochranu spojitého systému migračně významných území a dálkových migračních koridorů v rámci územního plánování
3.1.3.2Zajistit prostupnost krajiny v rámci komplexních pozemkových úprav i v rámci zemědělského hospodaření
3.1.3.3Přednostně posilovat kapacitu stávajících dopravních koridorů před budováním souběžných komunikací s obdobnou kapacitou dopravy obsluhujících stejná území. Dopravní koridory a stavby plánovat, navrhovat a realizovat s ohledem na požadavek zajištění konektivity populací volně žijících živočichů a zajištění jejich dostatečné migrační prostupnosti
3.1.3.4Při výstavbě a rekonstrukcích dopravních staveb využívat technická a jiná řešení zajišťující funkční prostupnost pro živočichy a zajistit zprůchodnění stávajících dopravních staveb v úsecích s významným fragmentačním vlivem
3.1.3.5Realizovat systémová opatření k zajištění migrační prostupnosti vodních toků pro ryby a další na vodu vázané organismy (zejména výstavba rybích přechodů, odstraňování nepotřebných migračních překážek, zajišťování poproudových migrací ryb, obnovovat propojení nivních biotopů s vodními toky apod.
3.1.3.N.1Zajistit strukturované finanční zdroje pro zajištění prostupnosti migračních bariér, zejména dopravních staveb, a na zpracování migračních studií
3.1.4Zachování a posílení mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny a lesů
3.1.4.1Zlepšit zacílení, flexibilitu a efektivitu agroenvironmentálně-klimatických opatření v rámci Programu rozvoje venkova z hlediska jejich přínosu pro zlepšení ekologické stability krajiny a ochrany biologické rozmanitosti, rozšířit je o programy na orné půdě, zejména pro cílené zajištění podpory ohrožených druhů zemědělské krajiny a zajistit jejich provázanost s dalšími nástroji ochrany přírody
3.1.4.2Realizovat legislativně administrativní i finanční podporu pro rozvoj a plošné rozšíření trvale udržitelných způsobů zemědělského, rybářského a lesnického hospodaření
3.1.4.3Zvýšit diferenciaci způsobů hospodaření na zemědělském půdním fondu (ZPF) a zlepšit druhovou a prostorovou skladbu lesů
3.1.4.4Obnovovat mokřadní stanoviště a podporovat jejich toleranci ze strany hospodářských subjektů, omezovat odvodňování dosud neodvodněných hospodářsky využívaných pozemků a optimalizovat způsoby odvodňování s ohledem na zvýšení retence vody v krajině
3.1.4.N.1Naplňovat Národní lesnický program (NLP) i po roce 2013 jako nástroj trvale udržitelného obhospodařování lesů
3.1.4.N.2Zachovat vrchní státní dozor z hlediska ochrany životního prostředí ve vztahu k lesům v národní legislativě
3.1.4.N.3Podporovat certifikaci lesů s využitím systémů PEFC a FSC a kaskádového využití dřevní hmoty jako nástrojů k prosazování trvale udržitelného obhospodařování lesů
3.2.Zachování přírodních a krajinných hodnot
3.2.1Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny
3.2.1.1Zajistit odpovídající péči o předměty ochrany všech ZCHÚ v souladu s jejich cíli ochrany a se schválenými plány péče, včetně odpovídajících finančních prostředků
3.2.1.2Zajistit ochranu evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO) a péči o ně v souladu s přijatými souhrny doporučených opatření, v rámci toho provést revizi navržených stupňů zvláštní územní ochrany pro všechny EVL Natura 2000 v ČR
3.2.1.3Zajistit reprezentativní podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny v rámci soustavy ZCHÚ
3.2.1.N.1Zvýšit efektivitu ekonomických nástrojů za účelem podpory plnění cílů ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a zajištění ochrany zvláště chráněných druhů a podmínit podporu (např. agroenvironmentálně-klimatická opatření) plněním těchto cílů
3.2.1.N.2Zajistit funkční a efektivní systém soustavného (průběžného) monitoringu stavu předmětů ochrany ZCHÚ, EVL a PO s ohledem na naplňování cílů ochrany jednotlivých území a efektivitu jejich ochrany a prováděné péče o ně, stavu populací vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopů s ohledem na efektivitu jejich ochrany a provádění péče o ně.
3.2.2Zastavení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť
3.2.2.1Zajistit ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, udržet stav jejich biotopů a posílit ochranu a udržitelné využívání genetických zdrojů zvířat, rostlin a mikroorganismů
3.2.2.2Zajistit ochranu a udržitelné využívání genetických zdrojů živočichů, rostlin a mikroorganismů
3.2.2.3Realizovat záchranné programy pro vybrané zvláště chráněné (nejohroženější) druhy a koncepce (programy péče) pro management populací dalších vybraných druhů; v mezinárodním kontextu optimalizovat ex-situ ochranu vymírajících druhů (zoologické a botanické zahrady)
3.2.2.4Zmírňovat negativní následky lidských aktivit (opatření k eliminaci zraňování a usmrcování živočichů, péče o handicapované živočichy aj.).
3.2.2.5Zajistit revizi odpovídající ochrany a péče o přírodní stanoviště z hlediska reprezentativnosti a unikátnosti a zabezpečit řádný management či obnovu vzácných a mizejících typů stanovišť (písčiny, slatiny, narušovaná stanoviště) a v rámci toho provést revizi seznamu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin
3.2.2.6Podporovat účinná opatření pro regulaci počtu druhů živočichů s ohledem na vyváženou strukturu společenstev
3.2.3Omezení negativního vlivu invazních druhů a zajištění účinných opatření k jejich regulaci
3.2.3.1Navrhnout a realizovat komplexní a systémová opatření k snížení negativního vlivu druhů s nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost či hospodářskou produkci (prevence včetně hodnocení nebezpečí, monitoring, včasná reakce, eradikace či dlouhodobá regulace).
3.2.3.2Usměrňovat míru využívání druhů s nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost či hospodářskou produkci a druhů s neprověřenými vlastnostmi na pozemcích v majetku státu a na ostatním území zajistit podporu omezení jejich využití a regulace v rámci zásad správné zemědělské praxe, lesnického hospodaření a vodohospodářských postupů
3.2.3.3Omezit rizika zavlékání a šíření nepůvodních invazních druhů v rámci obchodu a dopravy
3.2.3.4Vytvářet a realizovat programy k potlačení (eradikaci, regulaci) vybraných druhů s nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost či hospodářskou produkci, případně ve vybraných územích
3.2.3.N.1Vytvořit jednotný informační systém o nepůvodních druzích (sjednocení informací z oblasti ochrany přírody a fytosanitární a veterinární oblasti) a navázat jej na mezinárodní databáze
3.2.3.N.2Vytvořit a zajistit monitoring nepůvodních druhů s cílem doplnit a propojit existující systémy ve fytosanitární a veterinární oblasti
3.2.3.N.3Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny optimalizací právní úpravy související s nepůvodními druhy organismů (v koordinaci s vývojem v rámci EU) s důrazem na odstranění nekonzistence předpisů, propojení postupu v oblasti ochrany přírody s fytosanitárními a veterinárními předpisy a řešení zdrojů a vektorů v oblasti obchodu a dopravu
3.3.Zlepšení kvality prostředí v sídlech
Zlepšení kvality prostředí v sídlech
3.3.N.1Optimalizovat dotační podmínky programů na podporu a regeneraci bydlení ve vztahu k ochraně zeleně a živočichů v sídlech a k vhodnému nakládání se srážkovými vodami
3.3.1Zlepšení funkčního stavu zeleně v sídlech
3.3.1.1Vytvářet podmínky pro zachování a vymezení nových ploch a prvků zeleně jako součásti funkčního a strukturovaného systému sídelní zeleně v sídlech v rámci územního plánování, aby byla zajištěna základní podmínka pro plnění jeho funkcí
3.3.1.2Zvýšit biologickou hodnotu sídelní zeleně podporou uplatnění stanovištně vhodných druhů rostlin (např. využívání domácích druhů dřevin, zavádění druhově pestrých trávníků do veřejných parků), revitalizací stávajících a realizací funkčních propojení stávajících ploch zeleně a opatřeními k zajištění podmínek pro existenci volně žijících živočichů v sídlech (realizace prvků pro podporu hnízdění ptáků, plazů aj.)
3.3.1.3Podporovat přírodě blízké postupy a metody při revitalizaci a zakládání ploch zeleně
3.3.1.4Podpořit stavebně-architektonická řešení staveb vhodně snižujících nároky na zastavěnou plochu (např. podzemní garáže, patrová garážová stání apod.).
3.3.1.N.1Optimalizovat metodickou podporu územního plánování a ochrany přírody a krajiny ve vztahu k požadavkům na funkce systému sídelní zeleně.
3.3.2Posílení regenerace brownfieldů s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech
3.3.2.1Podporovat revitalizaci (regeneraci) brownfieldů v zastavěném území sídel s ohledem na komplexní potřeby územního rozvoje a požadavky na kvalitu životního prostředí
3.3.2.2Realizovat funkční plochy či prvky zeleně v rámci každého z podpořených projektů revitalizace (regenerace) brownfieldů v návaznosti na urbanistickou strukturu sídel
3.3.2.3Podpora výstavby na plochách brownfieldů
3.3.2.N.1Sledovat a vyhodnocovat účinnost zákona o ochraně ZPF ve vztahu k využívání méně kvalitních půd a brownfieldů pro realizaci investičních záměrů
3.3.2.N.2Sledovat a vyhodnocovat stav brownfieldů zejména z hlediska jejich počtu, typu, velikostní struktury, majetkoprávních vztahů a ekologického stavu
3.3.2.N.3Aktualizovat Národní strategii regenerace brownfieldů
3.3.3Zlepšení hospodaření se srážkovou vodou v sídelních útvarech
3.3.3.1Podporovat přeměny stávajících nepropustných ploch na propustné (odstavné plochy nebo parkoviště, příliš široké nebo nepoužívané cesty, zpevněné předzahrádky, dvory)
3.3.3.2Podporovat v rámci realizace nově budovaných zpevněných ploch vhodné nakládání se srážkovými vodami (zasakování, akumulace nebo odpar dešťové vody - propustná dlažba využívající vegetačních tvárnic, zatravněných spár nebo porézních materiálů, zatravněné střechy atd.)
3.3.3.3Zvýšit podíl ploch zeleně, jejichž součástí je vhodné retenční opatření (zasakovací průlehy, rýhy nebo šachty, retenční příkopy, zelené střechy, apod.)
3.3.3.4Podporovat opatření vedoucí k zachycení a následnému využití srážkové a užitkové vody v místě (retenční nádrže, podzemní jímky)
3.3.3.5Podporovat revitalizaci vodních toků v sídelních útvarech
4.1.Předcházení rizik
4.1.1Předcházení vzniku zdrojů antropogenních rizik
4.1.1.1Rozšiřovat sledování znečištění půdy a zemědělských plodin zvláště nebezpečnými látkami – PCB, dioxiny, těžkými kovy, polyaromatickými uhlovodíky apod. v oblastech s možnými riziky (staré ekologické zátěže, havarijní znečištění)
4.1.1.2Stanovit pravidla pro bezpečné nakládání s nebezpečnými odpady s cílem v maximální možné míře omezit negativní vliv nebezpečných odpadů na životní prostředí a lidské zdraví
4.1.1.3Zefektivnit kontrolu pohybu nebezpečných odpadů a plnění povinností původců odpadů spojených s pohybem nebezpečných odpadů (např. efektivní elektronizací vybraných ohlašovacích a evidenčních povinností)
4.1.1.4Hodnocení látek v rámci akčního plánu Společenství
4.1.1.5Omezovat rizika nebezpečných chemických látek povolováním jejich výroby, dovozu a používání
4.1.1.6Zefektivňovat organizační a technická opatření ke snížení pravděpodobnosti vzniku závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami
4.1.1.7Realizovat systém umisťování nebezpečných objektů a zařízení v odpovídajících vzdálenostech od obytných oblastí
4.1.1.8Zefektivnit rozhodovací proces o nakládání s GMO založený na vědeckém hodnocení rizik, a to na národní i EU úrovni, a současně zabezpečit informování a účast veřejnosti
4.1.1.9Omezovat negativní vliv působení hluku na zdraví lidí a ekosystémy
4.1.1.10Znovuzískávat a zneškodňovat regulované látky poškozujících ozonovou vrstvu za použití závazných technologií
4.1.1.11Kontrolovat úniky látek poškozujících ozonovou vrstvu z chladicích zařízení a podpořit výměnu starých technologií s obsahem regulovaných látek za nové technologie s obsahem látek, které mají nulový potenciál poškozování ozonové vrstvy (ODP) a zároveň co nejmenší potenciál globálního oteplování (GWP)
4.1.1.12Zajistit náhradu za halonové hasicí přístroje a systémy požární ochrany, které spadají do kategorie tzv. kritického použití dle nařízení Komise (EU) č. 744/2010 , kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, s ohledem na kritická použití halonů
4.1.1.13Mapovat lokality s potenciální možností úniku rizikových anorganických nebo organických látek, toxických kovů do životního prostředí z dolů, odvalů a výsypek (a nebo metanu z hlubinných dolů v obydlené oblasti) a vyhodnotit zdravotní rizika
4.1.2.N.1Podporovat výzkum a vývoj v oblastech poznání a vyhodnocení antropogenních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí se zaměřením na snižování environmentální zátěže zejména při využívání přírodních zdrojů a na eliminaci a prevenci negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí i na lidské zdraví
4.2.Zmírňování dopadů nebezpečí, včetně mimořádných událostí a krizových situací
4.2.1Zmírňování dopadů antropogenních rizik
4.2.1.1Zvyšovat bezpečnost životního prostředí proti následkům krizových situací (katastrof) způsobených antropogenními zdroji rizik (únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení, terorismus se závažnými dopady do životního prostředí)
4.2.1.2V rámci environmentální bezpečnosti snižovat riziko vzniku a negativních dopadů krizových situací (katastrof) antropogenního původu
4.2.1.N.1Zachovat míru právní ochrany životního prostředí i při řešení hospodářských škod
4.2.2Zmírňování dopadů přírodních nebezpečí
4.2.2.1Realizovat monitoring vybraných ohrožených oblastí a identifikovat a pravidelně monitorovat zdroje rizika pro životní prostředí
4.2.2.2Zpracovat návrh regulace činnosti v ohrožených oblastech
4.2.2.3Realizovat Plány pro zvládání povodňových rizik
4.2.2.4Zkvalitnit systémy včasného varování
4.2.2.5Zvyšovat bezpečnost životního prostředí proti působení krizových situací způsobených přírodními zdroji rizik (povodně, přívalové povodně, vydatné srážky, dlouhodobé sucho, extrémní vítr)
4.2.2.6Snižovat negativní dopady krizových situací (katastrof) přírodního původu
4.2.2.N.1Podporovat tvorbu nástrojů a technologií k identifikaci, sledování, predikci, prevenci a zmírňování přírodních rizik a monitorování jejich dopadů
4.2.3Zmírňování dopadů změny klimatu a adaptace
4.2.3.1Realizovat opatření vedoucí ke stabilizování vodního režimu v krajině mj. posilováním organické složky v půdě, k posilování a efektivnímu využívání vodních zdrojů a ochraně vodních zdrojů, ke zvládání extrémních hydrologických situací – povodní a dlouhodobého sucha
4.2.3.2Usilovat o stabilizaci vodního režimu v krajině s cílem předcházet riziku povodní a dlouhodobého sucha prostřednictvím realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření
4.2.3.3Šetrně využívat území a udržitelně hospodařit s půdou (ochrana proti erozi a degradaci, zvýšení podílu organické složky v půdě, zvýšení retence vody v krajině, zachování půdní úrodnosti), zavádět nové technologie, diverzifikovat zemědělství, atd.
4.2.3.4Realizovat adaptační opatření vůči negativním projevům změny klimatu také v rámci zemědělství, lesního hospodářství, biologické rozmanitosti, energetiky a průmyslu, ovzduší, zdraví obyvatel, urbanizované krajiny, dopravy a cestovního ruchu, atd.
4.2.3.5Zajistit podporu rekonstrukcí a rozšíření úpraven vody a vodovodních přivaděčů s cílem zabezpečit jakostní pitnou vodu pro všechny občany
4.2.3.N.1Posílit finančně výzkum a vývoj v oblasti scénářů změny klimatu, identifikace a monitorování jejích dopadů, vymezení a monitoringu rizikových oblastí
4.2.3.N.2V souladu se Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR zavést pravidelné vyhodnocování již implementovaných adaptačních opatření na změnu klimatu a identifikace nových adaptačních aktivit
4.2.4Sanace kontaminovaných míst, včetně starých ekologických zátěží, a náprava ekologické újmy
4.2.4.1Realizovat národní inventarizaci kontaminovaných míst v ČR
4.2.4.2Stanovovat a dodržovat priority odstraňování kontaminovaných míst
4.2.4.3Zajistit průběžnou evidenci ekologické újmy na území ČR a její aktualizaci
4.2.4.4Zpracovat analýzy rizik na kontaminovaných místech s prioritou A (aktuální kontaminace) a P (potenciální kontaminace) včetně posouzení zdravotních rizik
4.2.4.5Odstraňovat staré ekologické zátěže vzniklé před privatizací a vzniklé činností Sovětské armády v ČR
4.2.4.6Sledovat expozice a dopady polutantů ze sanovaných ekologických zátěží na zdraví lidí a monitoring složek životního prostředí vztahující se k sanovanému místu
4.2.4.7Definovat a aplikovat preventivní opatření vedoucí k předcházení vzniku kontaminovaných míst a případů ekologické újmy