Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech je globální environmentální dohodou, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí. Česká republika Úmluvu ratifikovala v roce 2002, v platnost vstoupila v roce 2004.

Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech je globální environmentální dohodou, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí. Česká republika Úmluvu ratifikovala v roce 2002, v platnost vstoupila v roce 2004.
Národní implementační plán pro implementaci Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech v České republice je hlavním národním strategickým dokumentem, který je pravidelně a povinně aktualizován v návaznosti na plnění závazků uvedených v článku 7 Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech.

Návrh Státní politiky životního prostředí na léta 2024 - 2029 zahrnuje plnění závazků přinášejících největší zlepšení podmínek a kvality životního prostředí v návaznosti na povinnosti smluvních stran vyplývající z ratifikace mnohostranných environmentálních dohod zaměřených na chemické látky a

Návrh Státní politiky životního prostředí na léta 2024 - 2029 zahrnuje plnění závazků přinášejících největší zlepšení podmínek a kvality životního prostředí v návaznosti na povinnosti smluvních stran vyplývající z ratifikace mnohostranných environmentálních dohod zaměřených na chemické látky a odpady včetně Stockholmské úmluvy pro perzistentní organické polutanty.
Pro ČR je rovněž klíčové plnění cílů udržitelného rozvoje a implementace rozhodnutí Úmluvy k jejich realizaci na národní úrovni významně přispívá.
Vzhledem k rozsahu aktivit souvisejících s implementací Úmluvy a jejich průřezovému charakteru se od počátku přípravy Národního implementačního plánu (NIP) i jeho plnění kladl důraz na zapojení všech zainteresovaných institucí a subjektů. Plnění NIP koordinuje meziresortní Rada Národního centra pro toxické látky ustanovená jako poradní orgán ministra životního prostředí a složená ze zástupců ministerstev životního prostředí, zdravotnictví, zemědělství, průmyslu a obchodu, obrany, školství, mládeže a tělovýchovy, financí, dopravy a pro místní rozvoj. V Radě mají zastoupení i Česká inspekce životního prostředí, Státní zdravotní ústav, Česká informační agentura životního prostředí, Národní centrum pro toxické látky, Svaz chemického průmyslu ČR a nevládní organizace. Členové Rady podporují/kontrolují plnění úkolů obsažených v NIP na úrovni svých resortů a na národní úrovni rozhodují o nezbytných krocích vedoucích k efektivnějšímu naplňování závazků a ke zlepšování spolupráce a koordinace mezi resorty. Strategické cíle a priority NIP jsou pak přehodnocovány v rámci jeho pravidelných aktualizací.