Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ

Názvy hierarchických úrovní
1.1.1 "Aktivity"

Zdraví 21 - Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR (2002)

Zdraví 21 - Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR (2002)
1.SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU
1.1Snížit rozdíly ve střední délce života mezi nejlepší a nejhorší třetinou evropských zemí alespoň o 30 %
1.2Variační šíře hodnot hlavních ukazatelů nemocnosti, invalidity a úmrtnosti v různých zemích by se měla snížit rychlejším tempem tam, kde je situace nejhorší
2.SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ
2.1Snížit rozdíly ve střední délce života v jednotlivých socioekonomických skupinách nejméně o 25%
2.1.1Speciální programy zlepšení a posílení zdraví vybraných skupin obyvatel
2.1.2Výzkum a speciální výběrová šetření zaměřená na podklady pro výpočet střední délky života a života prožitého ve zdraví
2.1.3Výpočet střední délky života u vybraných socioekonomických skupin obyvatel
2.2Hodnoty hlavních ukazatelů nemocnosti, invalidity a úmrtnosti by měly být rovnoměrněji rozloženy na všechny společensko-ekonomické skupiny
2.2.1Výzkum a speciální výběrová šetření na sledování zdravotního stavu vybraných skupin obyvatel
2.2.2Zhodnocení vývoje zdravotního stavu obyvatel podle socioekonomických kritérií na základě rutinních statistik (úmrtnost, invalidita, hospitalizace apod.)
2.3Omezovat socioekonomické vlivy, které negativně působí na zdraví, jedná se zejména o výrazné rozdíly v příjmu, dosaženém vzdělání a v uplatnění na trhu práce
2.3.1Zlepšovat systém vzdělávání a prosazovat systém celoživotního vzdělávání, které umožní měnit nebo zvyšovat kvalifikaci, zejména osobám se změněnou pracovní schopností vzniklou z důvodu jejich zdravotního stavu, věku, sociálního postavení aj...
2.3.2Vytvářet podmínky pro vznik specializovaných poradenských a vzdělávacích služeb pro podporu a ochranu zdraví na pracovištích, zejména v malých a středních podnicích k zajištění trvalé péče o zdraví, pracovní prostředí a bezpečnost při práci
2.3.3Vydávat v souladu s mezinárodními dokumenty, zejména s úmluvami MOP a Evropskou sociální chartou, právní předpisy k zajištění realizace práva na bezpečné a zdravé pracovní prostředí a pracovní podmínky...
2.3.4Podporovat společné konzultace mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. tam, kde to je vhodné a potřebné, podporovat mechanizmus pro dobrovolné vyjednávání mezi organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců...
2.3.5Přijmout mezinárodní kritéria důsledků zdravotního postižení (ICF)
2.4Zamezit zvyšování podílu osob, které žijí v nedostatku finančních prostředků
2.4.1Předložit vládě ČR návrh Národního plánu proti sociálnímu vyloučení
2.4.2Vyhodnocovat a aktualizovat Národní akční plán zaměstnanosti
2.4.3Realizovat šetření Mikrocenzus
2.4.4Sociální programy k omezení podílu osob odkázaných na příjem sociálních dávek
3.ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA
3.1Lepší přístup k prenatální a perinatální péči
3.1.1Identifikace a analýza potřeb imigrantní populace z hlediska perinatální péče
3.1.2Zajištění adekvátní zdravotní péče v imigrantní populaci
3.1.3Zajištění způsobu hrazení péče poskytované nepojištěným těhotným imigrantkám
3.1.4Redukovat počet porodnických pracovišť s ohledem na zajištění efektivity práce, kvality zdravotní péče a dostupnosti těchto zdravotnických zařízení
3.2Snížení míry kojenecké úmrtnosti
3.2.1Snížit prevalenci pozdní (postneonatální) morbidity
3.2.2Vytvořit standardizovaný systém integrované rané péče o perinatálně ohrožené a postižené děti na regionální úrovni, a to na základě vytvoření příslušného legislativního návrhu
3.2.3Volba pediatra pro novorozence - doporučený postup
3.2.4Způsob propuštění novorozenců - doporučený postup
3.2.5Převzetí novorozence do péče prosazením zákonné povinnosti registrace dětí u PLDD
3.2.6Podporovat rozvoj zdravotnických zařízení zapojených do hnutí „baby - friendly“
3.3Snížit podíl vrozených vad na úmrtnosti živě narozených dětí
3.3.1Zavedení programů primární prevence
3.3.2Zlepšení efektivity prenatální diagnostiky, včetně vypracování systému provádění screeningu v ČR
3.3.3Léčba vybraných skupin VV na specializovaných pracovištích
3.3.4Vypracovaní systému dlouhodobého sledování dětí narozených s VV
3.4Snížit úmrtnost a zdravotní postižení způsobené nehodami a násilím páchaném na dětech mladších 5 let o 50 %.
3.4.1Zavedení do praxe doporučeného postupu pro všechny praktické lékaře při podezření ze syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, včetně komerčního sexuálního zneužívání dětí
3.4.2Zavést dotazník anamnézy úrazu dítěte pro odborné ambulantní lékaře
3.4.3Provést analýzu násilného jednání na dítěti
3.4.4Analýza a prevence náhlé smrti kojence (SIDS)
3.4.5Zjistit incidenci vražd novorozeného dítěte matkou a týrání, zanedbávání a sexuální zneužívání dítěte
3.4.6Podporovat vytváření sociálně preventivních programů zamezujících páchání násilí na dětech
3.5Snížit podíl dětí s porodní hmotností méně než 2 500 g o 20 %
3.5.1Zlepšení centralizace rizikových gravidit do perinatologických center a zlepšování prenatální péče o riziková těhotenství, včetně preventivních opatření
3.5.2Analýza podílu intrauterinní růstové retardace na populaci novorozenců nízké porodní hmotnosti
3.5.3Zajištění adekvátní perinatální péče ženám z rizikových skupin, včetně populace imigrantů
4.ZDRAVÍ MLADÝCH
4.1Děti a dospívající mládež by měly být způsobilejší ke zdravému životu a měly by získat schopnost dělat zdravější rozhodnutí
4.1.1Prohlubovat systém vzdělávání a výchovy k zodpovědnosti za zdraví
4.1.2Kontrolovat dodržování přípustné hladiny hluku a používání laserů na diskotékách a v klubech
4.1.3Při kontrolní činnosti dozorových orgánů v oblasti reklamy zaměřit pozornost na reklamy vztahující se k životnímu stylu, výsledky vyhodnotit a případně je použít pro přípravu další legislativy v oblasti regulace reklamy
4.1.4Pokračovat v systematické prevenci násilí a šikany ve školách a školských zařízeních
4.1.5Pokračovat ve vytváření podmínek pro volnočasové aktivity pro děti a mládež, aktivity strukturované, definované a organizované (i nepřímým způsobem)
4.1.6Pokračovat ve vytváření podmínek pro volnočasové sportovní aktivity
4.1.7Pokračovat ve vytváření podmínek pro zapojení zdravotně oslabených do hodin Zdravotní tělesné výchovy
4.2Snížit počet úmrtí a invalidity mladých lidí v důsledku násilí a nehod alespoň o 50 %
4.2.1Přijetím potřebných právních předpisů zajistit zavedení povinného pouţívání homologovaných ochranných pomůcek při sportování
4.2.2Rozvíjet vzdělávání osob, které se věnují profesionálně i neprofesionálně výchově dětí a mládeže se zřetelem na snižování úrazů při mimoškolní činnosti ve školním roce i v době školních prázdnin
4.3Podstatně snížit podíl mladých lidí, kteří se podílejí na zdraví škodlivých formách chování, ke kterým patří konzumace drog, tabáku a alkoholu
4.3.1Nadále aplikovat komplexní přístup k rizikovému chování dětí a mládeže, vč. komerčního sexuálního zneužívání dětí
4.3.2Pokračovat v podpoře zájmových sportovních aktivit mládeže řízené kvalifikovanými pracovníky s mládeží v oblasti tělesné výchovy a sportu
4.4Snížit o třetinu počet těhotenství u dospívajících dívek
4.4.1Pokračovat v rámci vzdělávací oblasti „Výchova ke zdraví“ ve specifické edukaci mládeže z hlediska cíle tohoto dílčího úkolu a prevence rizikového chování
4.4.2Zajištění vhodných metod kontracepce
5.ZDRAVÉ STÁRNUTÍ
5.1Střední délka života a pravděpodobná délka života bez zdravotního postižení by se měla prodloužit u 65letých osob alespoň o 20 %
5.1.1Snížit prevalenci funkčně závažných projevů chorob kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních - důsledná kontrola projevů a rizikových faktorů aterogeneze ve středním věku (zvláště u mužů)...
5.1.2Snížit prevalenci funkčně významných úrazů a jejich důsledků, především zlomenin...
5.1.3Zlepšit účinnost a účelnost zdravotnických služeb pro seniory (geriatrická modifikace stávajících služeb) s funkční optimalizací výstupů zdravotnických výkonů...
5.1.4Podporovat programy občanských sdružení v oblasti tělovýchovy zaměřené na podporu pohybových aktivit stárnoucí populace
5.1.5Dopracovat metodiku sběru a hodnocení podkladových údajů pro výpočet HALE...
5.2Nejméně o 50% zvýšit podíl osob nad 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umožňuje uchovat si soběstačnost, sebeúctu a své místo ve společnosti.
5.2.1Vypracovat metodiku k získání validní vstupní informace a k průběžnému sledování funkčního stavu, zabezpečenosti a spokojenosti rizikových seniorů v domácím prostředí...
5.2.2Rozpracovat koncept „rizikového seniora“ (kromě jiného věk nad 80 let) především na komunitní úrovni...
5.2.3Rozpracovat metodiku komplexního geriatrického hodnocení a zavést ho do praxe
5.2.4Vytvořit předpoklady pro rozvoj služeb zlepšujících funkční potenciál rizikových seniorů v pokročilém stáří...
5.2.5Vytvořit předpoklady pro kompenzaci hendikepů prostředí, pro zvyšování jeho bezpečnosti a pro optimalizaci domácí ošetřovatelské péče...
5.2.6Vytvořit podmínky pro rozvoj důstojného, autonomního chráněného bydlení pro seniory (standardizace zabezpečení klientů s ohledem na jejich funkční a zdravotní stav), zejména koordinace zdravotních a sociálních služeb
5.2.7Vytvořit podmínky pro respitní spolupráci s rodinou, pro intenzifikované programy aktivizační či rehabilitační (ošetřovatelsko rehabilitační centra) a pro rozvoj domácích zdravotně sociálních služeb
5.2.8Vytvořit podmínky pro rozvoj svépomocného a dobrovolnického hnutí a pro jejich účelné využití v geriatrických a zdravotně sociálních službách
5.2.9Vypracovat metodiku pro hodnocení komunitních služeb a následné zdravotní péče
6.ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
6.1Podstatně omezit výskyt a nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch a posílit schopnost vyrovnávat se se stresujícími životními okamžiky
6.1.1Vytvořit program komplexního řešení péče o duševní zdraví včetně transformace stávající péče
6.1.2Zajistit racionální využívání stávajících finančních zdrojů tak, aby systém péče o duševně nemocné byl motivován k transformaci a zajištění regulérního financování nově zaváděných služeb
6.1.3V rámci systému zvyšování kvality péče vytvořit standardy diagnostických a terapeutických postupů se zohledněním lidských práv
6.1.4Transformace systému přesunem většiny akutní psychiatrické péče z psychiatrických léčeben do psychiatrických oddělení všeobecných nemocnic, domácí péče a systému krizových center
6.1.5Zkvalitnění a restrukturalizace lůžek následné péče v psychiatrických léčebnách celkovou humanizací psychiatrických léčeben, zvýšení kapacit a kvality sociorehabilitačních programů...
6.1.6Zvýšit zapojení služeb komunitní a primární péče do prevence a do péče o duševní zdraví /včetně duševně nemocných/
6.1.7Začlenit nové přístupy a formy péče o duševně nemocné do pregraduálních, postgraduálních a kontinuálních systémů vzdělávání a dle potřeby vytvářet nové programy pro odpovídající poskytovatele péče
6.2Snížit počet sebevražd alespoň o jednu třetinu
6.2.1Systematické školení lékařů primární péče v rozpoznávání a léčení deprese, nebezpečí sebevraždy a kultivace vztahu lékař - pacient
6.2.2Zlepšení a zvýšení efektivity psychiatrických služeb rozšířením sítě Krizových center, linek důvěry a psychiatrických oddělení nemocnic, vybudování sítě proti alkoholních poraden (AT) a zlepšení dostupnosti inovativních psychofarmak
6.2.3Snížení stigmatu psychicky nemocných a odstranění jejich diskriminace
6.2.4Opětné zavedení evidence sebevražedných pokusů
7.PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
7.1Eliminovat z území evropského regionu SZO případy dětské obrny a nejpozději do roku 2003 toto věrohodně potvrdit
7.1.1Pokračovat v plnění surveillance programu SZO k eradikaci poliomyelitidy v plném rozsahu tak jako dosud
7.2Eliminovat novorozenecký tetanus
7.2.1Pokračovat v očkování proti tetanu, i nadále dosahovat vysokou proočkovanost, provádět administrativní kontrolu pravidelného očkování dětí, provádět kontrolu výsledků očkování sérologickými přehledy...
7.3Nejpozději do roku 2007 na území regionu eliminovat nezavlečené spalničky
7.3.1Zpracovat a vydat nový surveillance program spalniček, vycházející z harmonogramu úkolů SZO ke splnění cíle - eliminace spalniček, který bude obsahovat podrobné rozvedení následujících opatření...
7.4Nejpozději do roku 2010 dosáhnout výskyt: - záškrtu pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel,
7.4.1Pokračovat v očkování proti záškrtu a dávivému kašli, proti zarděnkám a příušnicím, i nadále dosahovat vysokou proočkovanost, provádět administrativní kontrolu proočkovanosti, zajistit postup podle nové vyhlášky o očkování č. 439/2000 Sb.
7.4.2Ověřit výsledky administrativní kontroly proočkovanosti v sérologických přehledech s cílem navrhnout včas event. doočkování skupin s poklesem imunity
7.4.3Pokračovat v hlášení, epid. šetření a analýze případů difterie, pertusse, příušnic, zarděnek, virové hepatitidy B, nákaz vyvolaných Haemophilem influenzae b, vrozené syfilis, doplnit hlášení virové hepatitidy B o hlášení nosičství...
7.4.4Pokračovat ve zdravotně-výchovném působení, směřujícím k omezení dalšího šíření pohlavně přenosných nákaz včetně syfilis
7.5Nejpozději do roku 2015 - výskyt malárie omezit na méně než 5 případů na 100 000 obyvatel a zajistit aby v regionu nedocházelo k žádným úmrtím v důsledku neimportované malárie, zajistit trvalé a pokračující snižování výskytu, úmrtnosti a negativních dopad
7.5.1Zintenzivněním zdravotně-výchovných programů v oblasti pohlavně přenosných nemocí, především HIV/AIDS, zavedením výchovy k reprodukčnímu zdraví do obsahu vzdělávání posledních tříd základních a všech tříd středních škol...
7.5.2V oblasti tuberkulózy uplatňovat program SZO k zajištění řádné léčby a jeho kontrolu, v rámci hygienické služby pokračovat ve státním zdravotním dozoru v této oblasti
7.5.3V oblasti akutních respiračních onemocnění prohloubit spolupráci s terénními laboratořemi v oblasti včasné diagnostiky, sledovat novou vyhláškou o očkování zavádění očkování proti pneumokokovým nákazám u pacientů léčeben pro dlouhodobě nemocné...
7.5.4V oblasti prevence vzniku a šíření průjmových onemocnění infekčního původu klást důraz především na zdravotní výchovu „potravinářů“, ale i celé veřejnosti s cílem informovat na všech úrovních...
8.SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ
8.1Snížit počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let o 40 %
8.1.1Prevence ischemické choroby srdeční a dalších kardiovaskulárních onemocnění důsledným uplatňováním společných doporučení českých odborných společností „Prevence ischemické choroby srdeční v dospělém věku“...
8.1.2Aktivity ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění v rámci primární prevence. Primárně preventivní aktivity, k nimž patří prevence kuřáctví, zlepšení stravovacích zvyklostí a tělesné aktivity jsou uvedeny v cílech č. 11 a 12
8.1.3Zabezpečit léčebnou péči o nemocné s kardiovaskulárními a cévními mozkovými chorobami, zejména...
8.1.4Provádět periodicky epidemiologické studie prevalence nejzávažnějších rizikových faktorů KVO a kardiovaskulární morbidity
8.1.5Zavést registr infarktu myokardu a cerebrovaskulárních příhod
8.2Úmrtnost u všech typů nádorových onemocnění u osob mladších než 65 let snížit nejméně o 15 %, přičemž úmrtnost u rakoviny plic snížit o 25 %
8.2.1Návrh a realizace programu primární prevence, včasné diagnostiky a léčby nádorových onemocnění
8.2.2Screening vybraných nádorových onemocnění (nádory prsu, děložního čípku, tlustého střeva a rekta, plic)
8.2.3Standardizace diagnostických a léčebných postupů, jejich odborná oponentura a periodická aktualizace
8.2.4Vytvoření sítě akreditovaných specializovaných a superspecializovaných onkologických pracovišť, včetně stanovení podmínek jejich technického a personálního vybavení
8.2.5Zlepšit podmínky pro rehabilitaci onkologických pacientů s důrazem nejen na rehabilitaci fyzickou, ale i resocializaci s moţností jejich začlenění do pracovního procesu při jejich změněné pracovní schopnosti. Za tím účelem vytvořit potřebnou právní úpravu
8.2.6Zvýšit kvalitu paliativní léčby a terminální péče u onkologicky nemocných
8.3Amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské komplikace a další závažné zdravotní komplikace související s cukrovkou snížit o jednu třetinu
8.3.1Prevence cévních komplikací diabetu (sekundární a terciární) spočívající v co nejlepší kompenzaci diabetu, krevního tlaku, sérových lipidů, tělesné hmotnosti (jde o komplexní terapii pacienta)...
8.3.2Primární prevence diabetu se zaměřením na zdravý způsob života (vhodnou stravu, pohyb, redukci kouření, snížení nadváhy a obezity aj.)
8.3.3Využívat i nadále Pražského registru diabetiků, pokračovat v epidemiologických studiích a připravit návrh na evidenci výskytu ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod u diabetiků
8.3.4Vytvořit standard ošetřovatelské péče o nemocné s diabetem, včetně komplikací diabetu ve snaze co nejvíce snížit riziko komplikací, event. zabránit vzniku dalších komplikací
8.4Snížit nemocnost a výskyt trvalých postižení na nemoci svalové a kosterní soustavy a na další časté chronické nemoci
8.4.1Vypracovat akční program prevence a péče o nejčastější nemoci pohybového aparátu, včetně návrhu potřebných legislativních opatření
8.4.2Vytvořit podmínky pro zřízení a provoz Centrální jednotky pro péči o nemocné s multirezistentní tuberkulózou a jinými závažnými formami plicní tuberkulózy
8.4.3Dobudovat síť rehabilitačních center v krajích k systémovému řešení rehabilitace a zvýšit počty lůžek včasné léčebné rehabilitace
8.4.4Vytvořit systém péče o pacienty se sekundární osteoporózou jako nežádoucího účinku terapie kortikoidy
8.4.5Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva
8.5Dosáhnout, aby alespoň 80 % dětí ve věku 6 let bylo bez zubního kazu a ve věku 12 let měly děti v průměru maximálně 1,5 KPE zubů (zkažený, chybějící nebo zaplombovaný zub)
8.5.1Akční program zlepšování orálního zdraví dětí a mládeže
8.5.2Stanovit síť stomatologů pro děti školního a předškolního věku
8.5.3Provádět epidemiologické studie u vybraných věkových skupin populace
9.SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY
9.1Počty smrtelných a vážných zranění v důsledku dopravních nehod snížit alespoň o 30%
9.1.1V celostátním programu školní dopravní výchovy dále rozvíjet individuální a skupinový přístup s větším důrazem na výcvik v reálné situaci
9.1.2Legislativní opatření: Novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, legislativní podpora tlaku na výrobce automobilů k zavádění technických opatření zvyšujících bezpečnost jak motoristů, tak chodců...
9.1.3Vytvářet místní preventivní programy a v jejich rámci řešit i dopravně inženýrská opatření, rozšíření sítě měst účastnících se projektu Bezpečná komunita
9.1.4Propojit policejní a zdravotnické informační systémy o počtu, závažnosti a místě vzniku úrazů v důsledku dopravních nehod, s cílem vyhodnocovat místa častých a závažných dopravních nehod, kde je zapotřebí intervenčního zásahu
9.1.5Vybudovat systém výchovy dětí, mládeže a dospělých k poskytování první pomoci
9.1.6Zajistit periodické vyhodnocování přímých i nepřímých nákladů spojených s úrazy vzniklými v důsledku dopravních nehod. Využít pro to způsob výpočtu těchto nákladů u pracovních úrazů
9.2Počty úmrtí a vážných úrazů na pracovišti, doma a při rekreaci snížit nejméně o 50%
9.2.1Vypracovat a realizovat národní plán prevence úrazů, jejich léčení a rehabilitace, se zdůrazněním jeho důležitosti jako veřejně-zdravotnického problému, ustavit pro jeho koordinaci meziresortní skupinu
9.2.2Zřídit a podporovat centrum pro kontrolu úrazů v rámci léčebně preventivní péče, zhodnotit účinnost stávajícího systému traumatologické péče, zavést jednotný systém sběru dat o povaze a mechanizmu úrazů...
9.2.3Zvýšit povědomí a podporu prevence úrazů ve veřejném i privátním sektoru. Výchovné a intervenční aktivity zaměřit na prevenci, akutní péči a následnou rehabilitaci. Zvláštní pozornost věnovat rizikovým skupinám (děti a mládež, senioři, minority)
9.2.4Zajistit výchovu profesionálů (praktiků i vědců) na všech úrovních prevence, léčebné péče a rehabilitace. Vytvořit strategický plán vzdělávání na základě priorit v prevenci úrazovosti. Zkvalitnit výuku první pomoci
9.2.5Biomedicínský a sociální výzkum zaměřit na vliv prostředí, výrobků a chování na úrazovost, do státních norem implementovat požadavky na bezpečnost, se zaměřením na snížení pracovních, ale i domácích úrazů a úrazů ve volném čase
9.2.6Zvýšit úroveň preventivních a výchovných aktivit v oblasti prevence úrazů a usilovat o zvýšení finančních prostředků směrovaných do této oblasti
9.3Úmrtí v důsledku domácího násilí, násilí orientovaného na druhé pohlaví a organizovaného zločinu, stejně jako zdravotní důsledky takto vzniklých zranění snížit alespoň o 25 %
9.3.1Vytvořit, realizovat a vyhodnotit programy pro snížení úrazovosti způsobené násilím, především ty, které ovlivňují vývoj budoucího násilného chování u dětí a duševní poruchy související se sebepoškozováním
9.3.2Vyhodnotit síť prevence kriminality (ve školách, obcích, komunitní péči, zdravotnictví)
9.3.3Rozvinout meziresortní spolupráci tak, aby všechna odvětví bránila sexuálnímu zneužívání dětí a aby pomáhala posilovat roli rodiny jako ochránce dětí před jejich sexuálním a obchodním zneužíváním
9.3.4Prostřednictvím komplexního programu zdravotnických aspektů prevence kriminality vytvořit metodiku, výukové materiály a zajistit vzdělávání zdravotnických pracovníků na všech úrovních v primární, sekundární a terciární prevenci kriminality...
10.ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
10.1Snížit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR
10.1.1Na základě dostupných údajů identifikovat a vyhodnotit hlavní lokální zdravotní rizika z vody, půdy a ovzduší na území krajů ČR a stanovit priority k řešení
10.1.2Soustavně monitorovat a vyhodnocovat ukazatele kvality ovzduší a ukazatele zdravotního stavu
10.1.3Zavést monitoring půd městských aglomerací
10.1.4Zavést systém celostátního monitoringu kvality vod v koupalištích a koupacích oblastech
10.1.5Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel
10.1.6Snižovat energetickou náročnost technologií, podporovat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, včetně produkce skleníkových plynů
10.1.7Uplatňovat ekonomické nástroje pro využívání ekologičtějších zdrojů výroby energií, soustředit pozornost na snižování emisí z malých zdrojů
10.1.8V rámci zákona o půdě a zákona o starých ekologických zátěžích stanovit limity koncentrací těžkých kovů a toxických organických látek v zemědělských půdách, pro obytné, školní, rekreační a sportovní plochy...
10.1.9Dopracovat registr kontaminovaných zemědělských půd a registr starých ekologických zátěží z hlediska hodnocení zdravotního rizika
10.1.10Systematicky hodnotit zdravotní rizika v celém cyklu nakládání s odpady, a to zejména při nakládání s nebezpečnými odpady, a vytvářet podklady pro opatření na minimalizaci zdravotního rizika
10.1.11V rámci plánů odpadového hospodářství stanovit cíle minimalizace zdravotního rizika a podmínky z hlediska ochrany veřejného zdraví
10.1.12Zlepšovat efektivitu spolupráce mezi resorty a jejich organizacemi při hodnocení zdravotních rizik a uplatňovat opatření na ochranu veřejného zdraví
10.2Zajistit obyvatelstvu dobrý přístup k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé kvality
10.2.1Urychlit uvedení provozu nezkolaudovaných a řádně neprovozovaných vodovodů pro veřejnou potřebu do souladu s právními předpisy - kolaudace a určení odpovědné osoby za provoz a kontrolu...
10.2.2Rozšířit počet obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů, zvláště v místech, kde kvalita vody v místních studnách neodpovídá hygienickým požadavkům (napojením na stávající vodovod nebo vybudováním nového vodovodu pro veřejnou potřebu)...
10.2.3Zlepšit kvalitu pitné vody ve veřejných vodovodech, tak aby nikde nedocházelo k trvalému překračování limitních hodnot zdravotně závažných ukazatelů
10.2.4Optimalizovat síť a stav veřejných studní v obcích, v nichž není zajištěno zásobování pitnou vodou sítí veřejných vodovodů. Účelem je vytvoření racionální sítě potřebných malých zdrojů vody v požadovaném stavu...
10.2.5Informační kampaň pro uživatele, resp. majitele soukromých studní, zaměřená na zdravotní rizika vyplývající z užívání vody neznámé kvality (význam kontroly kvality vody a péče o okolí a technický stav studny)
11.ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL
11.1Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu
11.1.1Zlepšit spotřebu potravin snížením příjmu celkové energie, tuků, soli a cukru a zvýšením příjmu zeleniny, ovoce, brambor, mléka, luštěnin, celozrnných obilných výrobků a ryb...
11.1.2Zabezpečit příjem zdravotně nezávadných potravin...
11.1.3Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva...
11.1.4Prostřednictvím školy zlepšit stav pohybového aparátu dětí a za tím účelem...
11.2Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin)
11.2.1Podporovat komunikaci mezi státem, výrobci potravin a spotřebiteli s cílem nastolit trvalou spolupráci - vytvořit komunikační platformu pro všechny účastníky
11.2.2Podporovat produkci bezpečných potravin
11.2.3Podporovat management zdravotních rizik a kontrolovat zavedení programů typu HACCP
11.2.4Rozvíjet programy podpory zdraví s cílem zlepšit výchovu výrobců a konzumentů v dané oblasti
11.2.5Sledovat dietární expozici chemickým látkám
11.2.6Sledovat spotřebu potravin
12.SNÍŽIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ALKOHOLEM, DROGAMI A TABÁKEM
12.1Mezi osobami staršími než 15 let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by nekuřáci měli představovat téměř 100 procent
12.1.1Pro zvrácení negativního trendu vývoje kuřáctví přijmout účinná legislativní opatření
12.1.2Cílenou daňovou politikou v oblasti zdanění tabákových výrobků přispět ke snižování škod na zdraví způsobených tabákem
12.1.3Zákaz reklamy na tabákové výrobky, jejich propagace a sponzorství spojeného s reklamou tabákových společností
12.1.4Účinná ochrana nekuřáků, především dětí, před pasivním kouřením
12.1.5Podpora účinných preventivních programů a podpora osvětových kampaní zaměřených na zvýšení informovanosti široké veřejnosti o rizicích kouření pro zdraví, na změnu postojů a chování ve prospěch zdravého způsobu života
12.1.6Dostupnost léčby závislosti na tabáku a specializovaného poradenství v odvykání kouření
12.1.7Zřízení koordinačního, monitorovacího a výzkumného pracoviště, které převezme odpovědnost za implementaci Evropského akčního plánu Evropa bez tabáku v ČR
12.1.8Rozvinout preventivní programy a v příslušných legislativních návrzích řešit určení finanční spoluúčasti všech subjektů, které se na tvorbě a realizaci programů podílejí (týká se i dílčího úkolu č. 12.2.4)
12.2Spotřeba alkoholu na osobu by neměla přesáhnout 6 litrů za rok a u osob mladších 15 let by měla být nulová
12.2.1Zřídit centrální koordinační, monitorovací a výzkumné pracoviště při Státním zdravotním ústavu, které převezme zodpovědnost za implementaci Evropského akčního plánu o alkoholu
12.2.2Sledovat záměr upřednostňovat spotřebu nealkoholických nápojů před nápoji alkoholickými i v nástrojích daňové politiky, zejména v příslušných sazbách spotřebních daní
12.2.3Cílenými programy ve školách nadále usilovat o snížení poptávky po alkoholu a jiných návykových látkách u dětí a dospívajících
12.2.4Potlačovat řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu
12.2.5Zákaz reklamy a nepřímé reklamy alkoholických nápojů a sponzorství, spojeného s reklamou, sportovních a kulturních akcí alkoholovým průmyslem
12.2.6Vytvořit dostatečnou síť ambulantních i lůžkových zařízení poskytujících bezplatně léčbu a poradenství osobám, které mají problémy s alkoholem, a jejich rodinám, včetně poradenských a krizových sociálních služeb
12.2.7Zakotvit v právním řádu odpovědnost prodejců alkoholu
12.2.8Zpracovat resortní program vzdělávání v oboru prevence škod působených alkoholem
12.2.9Podporovat nevládní organizace a nezávislá hnutí, která pomáhají předcházet škodám způsobeným alkoholem a podporují zdravý životní styl
12.2.10Uskutečnit mediální preventivní kampaň provázanou s aktivitami na místní úrovni (poradenství pro rodiče, distribuce svépomocných příruček, informace o tom, kde hledat pomoc apod.)
12.2.11Provádět testy na alkohol u zaměstnanců jako součást komplexního preventivního programu pro pracoviště spojená se zvýšeným rizikem (doprava, ozbrojené síly, senzitivní průmyslové obory např. chemický průmysl, energetika apod.)
12.2.12Vytvořit národní program, který bude vycházet z Evropské charty o alkoholu, a jeho implementace
12.3Snížit rozšiřování drog alespoň o 25 % a úmrtnost v důsledku jejich užívání alespoň o 50 %
12.3.1Financovat a vyhodnocovat preventivní programy
12.3.2Usilovat o snížení poptávky po návykových látkách u dětí a dospívajících
12.3.3Potlačit řízení vozidel pod vlivem návykových látek
12.3.4Dostupnost léčby, specializovaného poradenství i postupů typu „harm reduction“ (mírnění škod tam, kde není možná léčba orientovaná k abstinenci). Vytvoření sítě státem garantované péče
12.3.5Zpracovat resortní program vzdělávání v oboru prevence škod způsobených návykovými látkami u vybraných profesí v resortu...
12.3.6Podporovat nevládní organizace a nezávislá hnutí, která pomáhají předcházet škodám působeným nealkoholovými návykovými látkami a podporují zdravý životní styl
12.3.7Provádět testy na nealkoholové návykové látky u zaměstnanců jako součást komplexního preventivního programu pro pracoviště spojená se zvýšeným rizikem (doprava, ozbrojené síly, rizikové obory, např. chemický průmysl, energetika apod.)
12.3.8Uspořádat mediální preventivní kampaň provázanou s aktivitami na místní úrovni (poradenství pro rodiče, distribuce svépomocných příruček, informace o tom, kde hledat pomoc apod.)
13.ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY
13.1Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech
13.1.1Vytvořit a aktualizovat legislativní nástroje vedoucí k omezení zdravotních rizik z domácího prostředí
13.1.2Zvýšit informovanost o moţných rizicích ovlivňujících zdraví a vytváření zdravého domácího prostředí
13.1.3Zjišťovat a hodnotit úroveň zátěže obyvatel ve vztahu k bydlení
13.1.4Respektovat psychosociální aspekty při plánování a výstavbě bytů, včetně začlenění do bytové politiky
13.1.5Posílit a rozšiřovat pozitivní vlivy a zdravotně prospěšné aktivity v oblasti bydlení
13.2Zajistit lidem s postižením více příležitostí jak pečovat o svoje zdraví a jak se zapojit do rodinného, pracovního, veřejného i společenského života v souladu se Standardními pravidly OSN pro vyrovnání příležitostí postižených osob
13.2.1Pokračovat v činnosti Vládního výrobu pro zdravotně postižené občany
13.2.2Pokračovat v realizaci Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením
13.2.3Nadále vyhlašovat dotační programy zaměřené na podporu zdravotně postižených v ČR, zejména...
13.2.4Příprava zákonné úpravy „ucelené“ rehabilitace osob se zdravotním postižením
13.2.5Zajistit aktivity související s Evropským rokem zdravotně postižených, který byl EU vyhlášen na rok 2003
13.3Úrazy v domácnosti a na pracovišti omezit tak jak to specifikuje dílčí úkol č. 9. 2.
13.4Zajistit, aby nejméně 50 % dětí mělo příležitost zařadit se do mateřských škol podporujících zdraví a 95 % do základních škol podporujících zdraví
13.4.1Pokračovat v koordinaci a obnovování sítě certifikovaných ŠPZ (modelové školy, příklady dobré praxe) – s perspektivou přenosu jejich koordinace z centra na kraje
13.4.2Připravit a realizovat začlenění státní správy a samosprávy na úrovni krajů do odpovědností při koordinaci aktivit ve prospěch rozšiřování počtu škol (ZŠ a MŠ), které se na jejich území budou programově orientovat na podporu zdraví
13.4.3Implementovat podporu zdraví do škol pomocí státních rámcových vzdělávacích programů - RPPV (MŠ) a RVP (ZŠ), v nichž jsou filozofie a principy programu Škola podporující zdraví a témata podpory zdraví zahrnuty
13.4.4Zavést tématiku podpory zdraví a metodiku tvorby školního vzdělávacího programu do programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v pedagogických centrech
13.4.5Vytvořit podmínky pro zavedení výchovy k podpoře zdraví do studijního programu středních pedagogických škol a do pregraduální přípravy učitelů (pro společný základ i pro nové aprobace spojené s novými vzdělávacími obsahy RVP a RPPV)
13.4.6Připravit školní inspektory MŠ a ZŠ v celé síti ČŠI na evaluaci programu ŠPZ ve všech třech etapách procesu nárůstu počtu škol podporujících zdraví (ŠPZ v síti, ŠPZ v hnutí, podpora zdraví prostřednictvím RVP/RPPV)
13.4.7Rozvíjet poznatky v oblasti podpory zdraví ve škole jako součást mezioborové vědecké disciplíny, zabývat se evaluací efektivity programu podpory zdraví ve školách a výzkumným řešením problémů teoretických i z praxe škol, zvláště ŠPZ
13.4.8Pokračovat ve sbližování programů pro školy, které se týkají otázek trvale udržitelné kvality života a snaží se pro to vytvářet podmínky (program MŠMT pro prevenci sociálně patologických jevů, environmentální program MŽP a další)
13.4.9Rozšiřovat pravidelně informace o programu podpory zdraví do sítě škol v ČR prostřednictvím zavedených tištěných periodik a webových stránek
13.5Dosáhnout, aby nejméně 50 % měst, městských oblastí a komunit bylo aktivními členy sítě Zdravých měst či Zdravých komunit
13.5.1Upravit vstupní podmínky do NSZM ČR tak, aby byly vstřícné vůči zájemcům o členství
13.5.2Rozšířit možnost členství v NSZM ČR pro všechny typy municipalit v ČR (obce, městské části, mikroregiony, kraje)
13.5.3Zlepšit propagaci Projektu Zdravé město SZO a Zdravých měst ČR na národní úrovni
13.5.4Zlepšit propagaci Zdravých měst na místní úrovni (místní média, regionální státní správa)
13.5.5Propagovat aktivity u představitelů měst i veřejnosti v ČR
13.5.6Využívat objektivní odborné podklady pro tvorbu lokálních akčních plánů zdraví a životního prostředí ve Zdravých městech ČR
13.6Zavázat alespoň 10 % středních a velkých firem k dodržování principů zdravé společnosti /firmy
13.6.1Zpracovat návrh zákona o pracovně lékařské péči
13.6.2Zpracovat Národní program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
13.6.3Zpracovat kritéria a indikátory programu podpory zdraví ve smyslu dokumentů a strategie SZO a EU
13.6.4Projednat a vybrat vhodné podniky pro přípravu a realizaci pilotních studií GPHESME na úrovni ČR a krajů
13.6.5Oslovit podniky - nositele ocenění Bezpečný podnik a podniky, které jsou žadateli a nositeli Národní ceny ČR za jakost. Využít jejich zkušeností především z hlediska managementu a pozitivního ovlivnění zaměstnanců i pro program podpory zdraví...
13.6.6Průběžně hodnotit regionální pilotní studie GP-HESME a případné dotváření a doplnění kritérií a indikátorů programů podpory zdraví
13.6.7Ověřit referenční ukazatele výkonnosti řízení zdraví, prostředí a bezpečnosti při práci umožňující srovnání mezi podniky stejného průmyslového odvětví případě mezi kraji nebo městy, včetně návaznosti na místní komunitní programy
13.6.8Podporovat propojení podpory zdraví, péče o zdraví a bezpečnost při práci a vytvoření komplexního a koordinovaného systému řízení a edukace v této oblasti...
13.6.9Na základě zhodnocení pilotních studií GP-HESME a splnění úkolů v předcházejících bodech budou nabídnuty programy podpory zdraví dalším podnikům...
13.6.10Zlepšovat podmínky pro zdravotnické pracovníky z hlediska prevence nemocí z povolání a vysoké psychické zátěže
14.ZDRAVÍ, DŮLEŽITÉ HLEDISKO V ČINNOSTI VŠECH RESORTŮ
14.1Představitelé resortů, zodpovědní za strategická rozhodnutí, budou orientovat svá opatření a činnosti na příznivý dopad pro zdraví obyvatelstva
14.1.1Informace pro vládu o zdravotním stavu obyvatelstva a jeho determinantách
14.1.2Analýza vlivu strategických opatření resortů na zdraví obyvatelstva
14.2Vytvořit mechanizmus pro hodnocení zdravotních důsledků opatření a činností na zdraví, který zajistí, že všechny resorty se trvale budou podílet na společné zodpovědnosti za zdraví.
14.2.1Vypracovat, projednat a zavést způsob hodnocení zdravotních důsledků činností resortů a jejich zodpovědnosti za zdraví
15.INTEGROVANÝ ZDRAVOTNICKÝ SEKTOR
15.1Vytvořit ucelený systém primárních zdravotních služeb, který zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury, vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními službami
15.1.1Vytvoření pracovních skupin a příprava zásad a vytvoření programu integrace zdravotnických služeb
15.1.2Nový systém sledování kvality integrované zdravotní péče
15.1.3Informatické zajištění systému integrované zdravotní péče
15.1.4Vytvoření a zavedení nového systému financování integrované zdravotní péče
15.2Prioritní postavení práce praktických lékařů a zdravotních sester v rámci integrované primární zdravotní péče, spolupracujících s týmy odborníků z různých zdravotnických oborů, sociální péče, dalších resortů a zástupců místní komunity
15.2.1Zařadit problematiku integrace zdravotní a sociální péče do vzdělávání zdravotníků (příp. zaměstnanců státní a regionální správy) v komunitní péči, včetně vypracování metodiky vzdělávání
15.2.2Zlepšit orientaci v sociálně zdravotní oblasti pro lékaře v primární péči prostřednictvím standardů pro odborné postupy, v rovině obecné (národní) i praktické (místní)
15.2.3Zavádět případové konference jako prvek kvality v komunitní péči
15.2.4Posilovat a sledovat efektivitu preventivních programů v primární péči...
15.2.5Ustavit a rozvíjet činnost Center praktických lékařů a Krajských center praktických lékařů...
15.2.6Koncepce postavení rodinného lékaře v ČR...
15.3Zahrnout do poskytování zdravotní péče podíl občanů a respektovat i podporovat jejich roli jako spolutvůrců péče o zdraví
15.3.1Dosáhnout trvalé, kvalifikované, zdůvodněné a srozumitelné informovanosti občanů i orgánů a institucí, podílejících se na ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva...
15.3.2Cílevědomě a trvale vytvářet objektivní podmínky pro podporu, ochranu a návrat zdraví a aktivovat motivační nástroje k žádoucímu využívání získaných informací i daných podmínek k podpoře a ochraně zdraví
15.3.3Věnovat pozornost zejména rodinám a poskytování zdravotní péče na komunitní úrovni a přispívat k rozvoji svépomocných občanských iniciativ reagujících na zdravotní potřeby občanů
15.3.4Získávat připomínky občanů k činnosti zdravotnického systému a využívat je ke zlepšení kvality zdravotní péče a ke zvýšení spokojenosti občanů s poskytovanými zdravotnickými službami...
15.3.5Vytvořit legislativní a organizační podmínky pro implementaci zásadních ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
16.ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE
16.1Účinnost hlavních zdravotních programů hodnotit podle dosaženého zdravotního přínosu. Výběr postupů ke zvládnutí individuálních zdravotních problémů se bude opírat o porovnání zdravotních výsledků a nákladů
16.1.1Implementovat objektivní metody měření výsledků a nákladů péče. Hodnotit spokojenost pacientů s péčí v oblasti klíčových problematických skupin onemocnění při zajištění ochrany osobních údajů a respektování práv pacientů...
16.1.2Vytvořit transparentní právní rámec umožňující metodicky jednotným způsobem zabezpečit sledování a vyhodnocování kvality a efektivity poskytované zdravotní péče v oblasti veřejného zdravotnictví, včetně sociálních služeb
16.1.3Zavést jako základní nástroje pro volbu efektivních léčebných postupů kritické vyhodnocování zdravotnických technologií
16.2Vytvořit celostátně platný mechanizmus, jak kontinuálně monitorovat a rozvíjet kvalitu péče alespoň deseti hlavních onemocnění. Tento mechanizmus by měřil i faktor zdravotního dopadu, úspornosti a spokojenosti pacientů
16.2.1Implementovat objektivní metody měření kvality výsledků péče v oblasti klíčových problematických skupin onemocnění, při zajištění ochrany osobních údajů. Tvorba doporučených postupů a klinických standardů...
16.2.2V souladu se zaváděním akreditačního systému ve zdravotnictví zajistit změnu legislativy umožňující periodické vyhodnocování kvality diagnostické a léčebné péče na pracovištích všech stupňů poskytované lékařské péče...
16.2.3Definovat alespoň 5-10 hlavních onemocnění a zdravotních problémů, které by se měly stát předmětem monitorování..
16.2.4Vypracovat systém kontinuální podpory účelné farmakoterapie...
16.2.5Zřídit a spravovat národní zdravotní registry a vytvářet podmínky pro jednotný sběr relevantních dat kvality a efektivity poskytované péče
16.3Zlepšit výsledky zdravotní péče nejméně u pěti z vybraných nemocí a definovat rostoucí spokojenost pacientů s kvalitou služeb a respektování práv pacientů
16.3.1Zavést šetření QoL u kritických stavů dle metody Euro QoL. Hodnotit spokojenost pacientů dle Pickera a respektovat práva pacientů. Realizovat specifické projekty pro jednotlivé zdravotní problémy. Tvorba standardů návaznosti procesů léčebné péče...
16.3.2Zlepšit kvalitu služeb zavedením modelu celkového řízení jakosti v oblasti zdravotnictví, a to na základě sběru dat, měření výkonnosti a správného nastavení úhrady poskytované péče
17.FINANCOVANÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB A ROZDĚLOVÁNÍ ZDROJŮ
17.1Výdaje na zdravotní služby musí být adekvátní a odpovídat zdravotním potřebám obyvatelstva
17.1.1Zvýšit míru odpovědnosti občana za své zdraví
17.1.2Omezit nežádoucí pohyb pacienta v systému
17.1.3Kontrolovat zavádění nových drahých technologií a zajistit jejich plošnou dostupnost v případě financování ze zdravotního pojištění
17.1.4Kontrolovat kvalitu (zejména výsledky) ve vztahu k nákladům péče u jednotlivých skupin poskytovatelů
17.1.5Vytvořit efektivní rozhodovací mechanismus pro alokaci finančních zdrojů ve zdravotnickém systému z pohledu jednotlivých segmentů poskytované péče
17.2Rozdělovat zdroje mezi podporu zdraví a jeho ochranu, léčbu a péči, a to na základě posouzení zdravotního výsledku, efektivity a dostupnosti vědeckých údajů
17.2.1Zavést nové formy úhrad zdravotní péče v oblasti ambulantní a hospitalizační
17.2.2Zapojit MZ do projektu Phare - úhrady zdravotní péče - DRG
17.2.3Kontinuálně sledovat aktualizaci legislativních norem v oblasti zdravotního pojištění a úhrad zdravotní péče s cílem co nejrychlejší novelizace norem stávajících, nebo jejich náhrady normami novými
17.3Systémy financování zdravotní péče musí garantovat všeobecnou dostupnost, solidaritu a trvalou udržitelnost
18.PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ
18.1Vzdělání odborné zdravotnické veřejnosti odpovídající zásadám ZDRAVÍ 21
18.1.1Meziresortní spolupráce při úpravě postgraduálního zdravotnického vzdělávání, která by umožnila odborné zdravotnické vzdělávání srovnatelné s ostatními vyspělými zeměmi a akceptovatelné zvláště v zemích Evropské unie
18.1.2Úprava specializačního vzdělávání zdravotnických povolání v souladu se zásadami Evropské komise o volném pohybu osob a sluţeb se vzájemným uznáváním diplomů a odborných kvalifikací zdravotnických povolání
18.1.3Implementace systematického postgraduálního vzdělávání lékařů ve farmakologii jako protiváha jednostranných informací komerčního charakteru
18.2Zavést systém plánování, který zajistí, aby počty a odborné složení zdravotnických pracovníků odpovídalo aktuálním i budoucím potřebám
18.2.1Vypracovat a navrhnout systém ukazatelů, který by umožnil soustředit informace i o dalších zdravotnických povoláních (v prvé řadě v oblasti ošetřovatelství) a v systému integrované sociálně zdravotní péče
18.2.2Uvést systém ukazatelů do funkčního praktického užívání
18.2.3Soustavně sledovat počty a odborné složení zdravotnického personálu
18.3Vytvořit systém adekvátní odborné přípravy v oblasti veřejného zdravotnictví se zaměřením na řízení a řešení praktických problémů v České republice
18.3.1Sledovat vývoj vzdělání v oblasti veřejného zdravotnictví
18.4Vzdělávání odborníků z jiných odvětví obsahující základní zásady politiky ZDRAVÍ 21 a speciálně vědomosti o vlivu jejich práce na zdravotní determinanty a metodách jejich ovlivňování
18.4.1Meziresortní návrh principů spolupráce na koordinaci vzdělávacích programů odborností, které lze uplatnit ve zdravotnictví
18.4.2Stanovit podíl vzdělávacích programů různých resortů na společném meziresortním zajištění vzdělávání nezdravotnických odborníků
19.VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ
19.1Politiku výzkumu orientovat na priority dlouhodobé politiky zdraví pro všechny
19.1.1Politiku orientovaného výzkumu a vědy ve zdravotnictví zaměřit na kvalitu života
19.1.2Politiku zdravotnického výzkumu organizací přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví zaměřit na aktuální problémy českého zdravotnictví
19.2Vytvořit mechanismy umožňující poskytovat a rozvíjet zdravotní služby na základě vědeckých poznatků
19.2.1Vypracovat systém spolupráce Ministerstva zdravotnictví s IPVZ, IDVPZ, vysokými školami, komorami a odbornými společnostmi k aplikaci nových vědeckých poznatků do vzdělávání ve zdravotnictví
19.2.2Zavést systém celoživotního vzdělávání ve zdravotnictví
19.3Užitečnost a dostupnost informací o zdraví pro politiky, manažery, odborníky ze zdravotnictví i pro širokou veřejnost
19.3.1Zlepšovat obsah a kvalitu sbíraných dat v rámci NZIS
19.3.2Poskytovat potřebné, věrohodné a kvalitní informace včas všem uživatelům včetně široké veřejnosti pomocí dostupných prostředků a forem (aktuální informace, publikace, přehledy a to jak v papírové podobě, tak i elektronicky)
19.3.3Rozšiřovat nejdůležitější výsledky výzkumu a vývoje ve zdravotnictví
19.3.4Informovat o zdravotním stavu obyvatelstva a hlavních vývojových trendech
19.3.5Zpřístupnit výsledky výzkumu a vývoje na webových stránkách MZ, v časopisech, publikacích i speciálních monografiích
19.4Opatření k vytvoření politiky v oblasti komunikace a přípravy zdravotních programů, které podpoří program Zdraví pro všechny a usnadní přístup k informacím
19.4.1Zajistit kooperaci při tvorbě Národního programu výzkumu a vývoje
19.4.2Dohoda o mezinárodním uznávání úrovně vzdělávání a platnosti dokladů k výkonu zdravotnických povolání
20.MOBILIZACE PARTNERŮ PRO ZDRAVÍ
20.1Zdůrazňovat význam zdraví a hodnotu zdraví a účast všech resortů na sdílení společných cílů
20.1.1Uspořádat pracovní setkání zástupců resortů k projednání způsobů a metod rozpracování programu ZDRAVÍ 21
20.1.2Informovat vládu ČR o postupu plnění úkolů vyplývajících z programu ZDRAVÍ 21
20.1.3Předložit ministru zdravotnictví konkrétní realizační postupy k plnění dílčích úkolů a aktivit, včetně informace o požadavcích, které resorty uplatnily ke splnění programu ZDRAVÍ 21 do návrhu státního rozpočtu a legislativního plánu vlády na rok 2004
20.1.4Předložit ministru zdravotnictví každoročně zprávu o plnění dílčích úkolů a aktivit vyplývajících z programu ZDRAVÍ 21 za předešlý rok
20.1.5Rozvíjet činnost Rady pro zdraví a životní prostředí se zaměřením na koordinaci úkolů souvisejících s ochranou a podporou zdraví
20.1.6Nadále informovat vládu o plnění Akčního plánu zdraví a prostředí
20.2Rozvíjet stávající a vytvářet nové institucionální podmínky pro rozvoj spolupráce pro zdraví
20.2.1Ustavit Výbor pro program ZDRAVÍ 21 Rady pro zdraví a životní prostředí
20.2.2Přizvat nevládní organizace a další instituce ke spolupráci při zajišťování ZDRAVÍ 21
20.2.3Spolupracovat s partnery při realizaci ZDRAVÍ 21
20.2.4Uložit ředitelům krajských hygienických stanic spolupodílet se na tvorbě uskutečňování krajské zdravotní politiky - ZDRAVÍ 21
21.OPATŘENÍ A POSTUPY SMĚŘUJÍCÍ KE ZDRAVÍ PRO VŠECHNY
21.1Motivovat kraje, obce a organizace k uskutečňování cílů ZDRAVÍ 21
21.1.1Poskytnout představitelům krajů komentované vládní usnesení k programu ZDRAVÍ 21 a motivovat je ke spolupráci a rozpracování pro podmínky kraje
21.1.2Uspořádat informační a propagační kampaň k podpoře ZDRAVÍ 21 a průběžně věnovat pozornost seriózní medializaci programu a příslušných cílů a úkolů
21.1.3Zorganizovat pro představitele krajů seminář k práci na zdravotní politice kraje - ZDRAVÍ 21
21.1.4Vypracovat krajský program ZDRAVÍ 21 jako dlouhodobou strategii rozvoje péče o zdraví, včetně způsobu trvalého monitorování jeho realizace
21.2Přijmout a zavádět metody, které by umožnily a usnadnily práci na tvorbě, realizaci a hodnocení programů péče o zdraví, a pověřit nebo vytvořit pro to institucionální základ
21.2.1Nadále zabezpečovat realizaci projektů podpory zdraví, zvyšovat jejich úroveň a materiální podporu
21.2.2Zdokonalit metody hodnocení efektivity programů péče o zdraví
21.2.3Vytvořit pro práce spojené s řízením ZDRAVÍ 21 na MZ a v SZÚ nezbytné personální vybavení
21.3Připravit a zavést přiměřené metody spočívající na hodnotách programu ZDRAVÍ 21 a průběžně sledovat i pravidelně hodnotit plnění krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých organizačních záměrů, cílů a priorit prostřednictvím schválených ukazatelů
21.3.1Shromáždit a vyhodnotit požadavky jednotlivých řešitelských týmů na NZIS a ve spolupráci s koordinátory jednotlivých cílů a gestory dílčích úkolů připravit metodiku sběru a zpracování dat pro výpočty ukazatelů navržených pro monitorování konkrétního úkolu
21.3.2Pravidelně zpracovávat navržené ukazatele pro monitorování programu ZDRAVÍ 21 a poskytovat je všem uživatelům pro hodnocení plnění jednotlivých cílů a dílčích úkolů