Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ

Názvy hierarchických úrovní
1.1.1 "Aktivity"

Zdraví 21 - Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR (2002)

zobrazit:   oblast   cil   skupinu   aktivitu

1. SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU

1.1 Snížit rozdíly ve střední délce života mezi nejlepší a nejhorší třetinou evropských zemí alespoň o 30 %

1.2 Variační šíře hodnot hlavních ukazatelů nemocnosti, invalidity a úmrtnosti v různých zemích by se měla snížit rychlejším tempem tam, kde je situace nejhorší

2. SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

2.1 Snížit rozdíly ve střední délce života v jednotlivých socioekonomických skupinách nejméně o 25%

2.1.1 Speciální programy zlepšení a posílení zdraví vybraných skupin obyvatel
2.1.2 Výzkum a speciální výběrová šetření zaměřená na podklady pro výpočet střední délky života a života prožitého ve zdraví
2.1.3 Výpočet střední délky života u vybraných socioekonomických skupin obyvatel

2.2 Hodnoty hlavních ukazatelů nemocnosti, invalidity a úmrtnosti by měly být rovnoměrněji rozloženy na všechny společensko-ekonomické skupiny

2.2.1 Výzkum a speciální výběrová šetření na sledování zdravotního stavu vybraných skupin obyvatel
2.2.2 Zhodnocení vývoje zdravotního stavu obyvatel podle socioekonomických kritérií na základě rutinních statistik (úmrtnost, invalidita, hospitalizace apod.)

2.3 Omezovat socioekonomické vlivy, které negativně působí na zdraví, jedná se zejména o výrazné rozdíly v příjmu, dosaženém vzdělání a v uplatnění na trhu práce

2.3.1 Zlepšovat systém vzdělávání a prosazovat systém celoživotního vzdělávání, které umožní měnit nebo zvyšovat kvalifikaci, zejména osobám se změněnou pracovní schopností vzniklou z důvodu jejich zdravotního stavu, věku, sociálního postavení aj...
2.3.2 Vytvářet podmínky pro vznik specializovaných poradenských a vzdělávacích služeb pro podporu a ochranu zdraví na pracovištích, zejména v malých a středních podnicích k zajištění trvalé péče o zdraví, pracovní prostředí a bezpečnost při práci
2.3.3 Vydávat v souladu s mezinárodními dokumenty, zejména s úmluvami MOP a Evropskou sociální chartou, právní předpisy k zajištění realizace práva na bezpečné a zdravé pracovní prostředí a pracovní podmínky...
2.3.4 Podporovat společné konzultace mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. tam, kde to je vhodné a potřebné, podporovat mechanizmus pro dobrovolné vyjednávání mezi organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců...
2.3.5 Přijmout mezinárodní kritéria důsledků zdravotního postižení (ICF)

2.4 Zamezit zvyšování podílu osob, které žijí v nedostatku finančních prostředků

2.4.1 Předložit vládě ČR návrh Národního plánu proti sociálnímu vyloučení
2.4.2 Vyhodnocovat a aktualizovat Národní akční plán zaměstnanosti
2.4.3 Realizovat šetření Mikrocenzus
2.4.4 Sociální programy k omezení podílu osob odkázaných na příjem sociálních dávek

3. ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA

3.1 Lepší přístup k prenatální a perinatální péči

3.1.1 Identifikace a analýza potřeb imigrantní populace z hlediska perinatální péče
3.1.2 Zajištění adekvátní zdravotní péče v imigrantní populaci
3.1.3 Zajištění způsobu hrazení péče poskytované nepojištěným těhotným imigrantkám
3.1.4 Redukovat počet porodnických pracovišť s ohledem na zajištění efektivity práce, kvality zdravotní péče a dostupnosti těchto zdravotnických zařízení

3.2 Snížení míry kojenecké úmrtnosti

3.2.1 Snížit prevalenci pozdní (postneonatální) morbidity
3.2.2 Vytvořit standardizovaný systém integrované rané péče o perinatálně ohrožené a postižené děti na regionální úrovni, a to na základě vytvoření příslušného legislativního návrhu
3.2.3 Volba pediatra pro novorozence - doporučený postup
3.2.4 Způsob propuštění novorozenců - doporučený postup
3.2.5 Převzetí novorozence do péče prosazením zákonné povinnosti registrace dětí u PLDD
3.2.6 Podporovat rozvoj zdravotnických zařízení zapojených do hnutí „baby - friendly“

3.3 Snížit podíl vrozených vad na úmrtnosti živě narozených dětí

3.3.1 Zavedení programů primární prevence
3.3.2 Zlepšení efektivity prenatální diagnostiky, včetně vypracování systému provádění screeningu v ČR
3.3.3 Léčba vybraných skupin VV na specializovaných pracovištích
3.3.4 Vypracovaní systému dlouhodobého sledování dětí narozených s VV

3.4 Snížit úmrtnost a zdravotní postižení způsobené nehodami a násilím páchaném na dětech mladších 5 let o 50 %.

3.4.1 Zavedení do praxe doporučeného postupu pro všechny praktické lékaře při podezření ze syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, včetně komerčního sexuálního zneužívání dětí
3.4.2 Zavést dotazník anamnézy úrazu dítěte pro odborné ambulantní lékaře
3.4.3 Provést analýzu násilného jednání na dítěti
3.4.4 Analýza a prevence náhlé smrti kojence (SIDS)
3.4.5 Zjistit incidenci vražd novorozeného dítěte matkou a týrání, zanedbávání a sexuální zneužívání dítěte
3.4.6 Podporovat vytváření sociálně preventivních programů zamezujících páchání násilí na dětech

3.5 Snížit podíl dětí s porodní hmotností méně než 2 500 g o 20 %

3.5.1 Zlepšení centralizace rizikových gravidit do perinatologických center a zlepšování prenatální péče o riziková těhotenství, včetně preventivních opatření
3.5.2 Analýza podílu intrauterinní růstové retardace na populaci novorozenců nízké porodní hmotnosti
3.5.3 Zajištění adekvátní perinatální péče ženám z rizikových skupin, včetně populace imigrantů

4. ZDRAVÍ MLADÝCH

4.1 Děti a dospívající mládež by měly být způsobilejší ke zdravému životu a měly by získat schopnost dělat zdravější rozhodnutí

4.1.1 Prohlubovat systém vzdělávání a výchovy k zodpovědnosti za zdraví
4.1.2 Kontrolovat dodržování přípustné hladiny hluku a používání laserů na diskotékách a v klubech
4.1.3 Při kontrolní činnosti dozorových orgánů v oblasti reklamy zaměřit pozornost na reklamy vztahující se k životnímu stylu, výsledky vyhodnotit a případně je použít pro přípravu další legislativy v oblasti regulace reklamy
4.1.4 Pokračovat v systematické prevenci násilí a šikany ve školách a školských zařízeních
4.1.5 Pokračovat ve vytváření podmínek pro volnočasové aktivity pro děti a mládež, aktivity strukturované, definované a organizované (i nepřímým způsobem)
4.1.6 Pokračovat ve vytváření podmínek pro volnočasové sportovní aktivity
4.1.7 Pokračovat ve vytváření podmínek pro zapojení zdravotně oslabených do hodin Zdravotní tělesné výchovy

4.2 Snížit počet úmrtí a invalidity mladých lidí v důsledku násilí a nehod alespoň o 50 %

4.2.1 Přijetím potřebných právních předpisů zajistit zavedení povinného pouţívání homologovaných ochranných pomůcek při sportování
4.2.2 Rozvíjet vzdělávání osob, které se věnují profesionálně i neprofesionálně výchově dětí a mládeže se zřetelem na snižování úrazů při mimoškolní činnosti ve školním roce i v době školních prázdnin

4.3 Podstatně snížit podíl mladých lidí, kteří se podílejí na zdraví škodlivých formách chování, ke kterým patří konzumace drog, tabáku a alkoholu

4.3.1 Nadále aplikovat komplexní přístup k rizikovému chování dětí a mládeže, vč. komerčního sexuálního zneužívání dětí
4.3.2 Pokračovat v podpoře zájmových sportovních aktivit mládeže řízené kvalifikovanými pracovníky s mládeží v oblasti tělesné výchovy a sportu

4.4 Snížit o třetinu počet těhotenství u dospívajících dívek

4.4.1 Pokračovat v rámci vzdělávací oblasti „Výchova ke zdraví“ ve specifické edukaci mládeže z hlediska cíle tohoto dílčího úkolu a prevence rizikového chování
4.4.2 Zajištění vhodných metod kontracepce

5. ZDRAVÉ STÁRNUTÍ

5.1 Střední délka života a pravděpodobná délka života bez zdravotního postižení by se měla prodloužit u 65letých osob alespoň o 20 %

5.1.1 Snížit prevalenci funkčně závažných projevů chorob kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních - důsledná kontrola projevů a rizikových faktorů aterogeneze ve středním věku (zvláště u mužů)...
5.1.2 Snížit prevalenci funkčně významných úrazů a jejich důsledků, především zlomenin...
5.1.3 Zlepšit účinnost a účelnost zdravotnických služeb pro seniory (geriatrická modifikace stávajících služeb) s funkční optimalizací výstupů zdravotnických výkonů...
5.1.4 Podporovat programy občanských sdružení v oblasti tělovýchovy zaměřené na podporu pohybových aktivit stárnoucí populace
5.1.5 Dopracovat metodiku sběru a hodnocení podkladových údajů pro výpočet HALE...

5.2 Nejméně o 50% zvýšit podíl osob nad 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umožňuje uchovat si soběstačnost, sebeúctu a své místo ve společnosti.

5.2.1 Vypracovat metodiku k získání validní vstupní informace a k průběžnému sledování funkčního stavu, zabezpečenosti a spokojenosti rizikových seniorů v domácím prostředí...
5.2.2 Rozpracovat koncept „rizikového seniora“ (kromě jiného věk nad 80 let) především na komunitní úrovni...
5.2.3 Rozpracovat metodiku komplexního geriatrického hodnocení a zavést ho do praxe
5.2.4 Vytvořit předpoklady pro rozvoj služeb zlepšujících funkční potenciál rizikových seniorů v pokročilém stáří...
5.2.5 Vytvořit předpoklady pro kompenzaci hendikepů prostředí, pro zvyšování jeho bezpečnosti a pro optimalizaci domácí ošetřovatelské péče...
5.2.6 Vytvořit podmínky pro rozvoj důstojného, autonomního chráněného bydlení pro seniory (standardizace zabezpečení klientů s ohledem na jejich funkční a zdravotní stav), zejména koordinace zdravotních a sociálních služeb
5.2.7 Vytvořit podmínky pro respitní spolupráci s rodinou, pro intenzifikované programy aktivizační či rehabilitační (ošetřovatelsko rehabilitační centra) a pro rozvoj domácích zdravotně sociálních služeb
5.2.8 Vytvořit podmínky pro rozvoj svépomocného a dobrovolnického hnutí a pro jejich účelné využití v geriatrických a zdravotně sociálních službách
5.2.9 Vypracovat metodiku pro hodnocení komunitních služeb a následné zdravotní péče

6. ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

6.1 Podstatně omezit výskyt a nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch a posílit schopnost vyrovnávat se se stresujícími životními okamžiky

6.1.1 Vytvořit program komplexního řešení péče o duševní zdraví včetně transformace stávající péče
6.1.2 Zajistit racionální využívání stávajících finančních zdrojů tak, aby systém péče o duševně nemocné byl motivován k transformaci a zajištění regulérního financování nově zaváděných služeb
6.1.3 V rámci systému zvyšování kvality péče vytvořit standardy diagnostických a terapeutických postupů se zohledněním lidských práv
6.1.4 Transformace systému přesunem většiny akutní psychiatrické péče z psychiatrických léčeben do psychiatrických oddělení všeobecných nemocnic, domácí péče a systému krizových center
6.1.5 Zkvalitnění a restrukturalizace lůžek následné péče v psychiatrických léčebnách celkovou humanizací psychiatrických léčeben, zvýšení kapacit a kvality sociorehabilitačních programů...
6.1.6 Zvýšit zapojení služeb komunitní a primární péče do prevence a do péče o duševní zdraví /včetně duševně nemocných/
6.1.7 Začlenit nové přístupy a formy péče o duševně nemocné do pregraduálních, postgraduálních a kontinuálních systémů vzdělávání a dle potřeby vytvářet nové programy pro odpovídající poskytovatele péče

6.2 Snížit počet sebevražd alespoň o jednu třetinu

6.2.1 Systematické školení lékařů primární péče v rozpoznávání a léčení deprese, nebezpečí sebevraždy a kultivace vztahu lékař - pacient
6.2.2 Zlepšení a zvýšení efektivity psychiatrických služeb rozšířením sítě Krizových center, linek důvěry a psychiatrických oddělení nemocnic, vybudování sítě proti alkoholních poraden (AT) a zlepšení dostupnosti inovativních psychofarmak
6.2.3 Snížení stigmatu psychicky nemocných a odstranění jejich diskriminace
6.2.4 Opětné zavedení evidence sebevražedných pokusů

7. PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

7.1 Eliminovat z území evropského regionu SZO případy dětské obrny a nejpozději do roku 2003 toto věrohodně potvrdit

7.1.1 Pokračovat v plnění surveillance programu SZO k eradikaci poliomyelitidy v plném rozsahu tak jako dosud

7.2 Eliminovat novorozenecký tetanus

7.2.1 Pokračovat v očkování proti tetanu, i nadále dosahovat vysokou proočkovanost, provádět administrativní kontrolu pravidelného očkování dětí, provádět kontrolu výsledků očkování sérologickými přehledy...

7.3 Nejpozději do roku 2007 na území regionu eliminovat nezavlečené spalničky

7.3.1 Zpracovat a vydat nový surveillance program spalniček, vycházející z harmonogramu úkolů SZO ke splnění cíle - eliminace spalniček, který bude obsahovat podrobné rozvedení následujících opatření...

7.4 Nejpozději do roku 2010 dosáhnout výskyt: - záškrtu pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel,

7.4.1 Pokračovat v očkování proti záškrtu a dávivému kašli, proti zarděnkám a příušnicím, i nadále dosahovat vysokou proočkovanost, provádět administrativní kontrolu proočkovanosti, zajistit postup podle nové vyhlášky o očkování č. 439/2000 Sb.
7.4.2 Ověřit výsledky administrativní kontroly proočkovanosti v sérologických přehledech s cílem navrhnout včas event. doočkování skupin s poklesem imunity
7.4.3 Pokračovat v hlášení, epid. šetření a analýze případů difterie, pertusse, příušnic, zarděnek, virové hepatitidy B, nákaz vyvolaných Haemophilem influenzae b, vrozené syfilis, doplnit hlášení virové hepatitidy B o hlášení nosičství...
7.4.4 Pokračovat ve zdravotně-výchovném působení, směřujícím k omezení dalšího šíření pohlavně přenosných nákaz včetně syfilis

7.5 Nejpozději do roku 2015 - výskyt malárie omezit na méně než 5 případů na 100 000 obyvatel a zajistit aby v regionu nedocházelo k žádným úmrtím v důsledku neimportované malárie, zajistit trvalé a pokračující snižování výskytu, úmrtnosti a negativních dopad

7.5.1 Zintenzivněním zdravotně-výchovných programů v oblasti pohlavně přenosných nemocí, především HIV/AIDS, zavedením výchovy k reprodukčnímu zdraví do obsahu vzdělávání posledních tříd základních a všech tříd středních škol...
7.5.2 V oblasti tuberkulózy uplatňovat program SZO k zajištění řádné léčby a jeho kontrolu, v rámci hygienické služby pokračovat ve státním zdravotním dozoru v této oblasti
7.5.3 V oblasti akutních respiračních onemocnění prohloubit spolupráci s terénními laboratořemi v oblasti včasné diagnostiky, sledovat novou vyhláškou o očkování zavádění očkování proti pneumokokovým nákazám u pacientů léčeben pro dlouhodobě nemocné...
7.5.4 V oblasti prevence vzniku a šíření průjmových onemocnění infekčního původu klást důraz především na zdravotní výchovu „potravinářů“, ale i celé veřejnosti s cílem informovat na všech úrovních...

8. SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ

8.1 Snížit počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let o 40 %

8.1.1 Prevence ischemické choroby srdeční a dalších kardiovaskulárních onemocnění důsledným uplatňováním společných doporučení českých odborných společností „Prevence ischemické choroby srdeční v dospělém věku“...
8.1.2 Aktivity ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění v rámci primární prevence. Primárně preventivní aktivity, k nimž patří prevence kuřáctví, zlepšení stravovacích zvyklostí a tělesné aktivity jsou uvedeny v cílech č. 11 a 12
8.1.3 Zabezpečit léčebnou péči o nemocné s kardiovaskulárními a cévními mozkovými chorobami, zejména...
8.1.4 Provádět periodicky epidemiologické studie prevalence nejzávažnějších rizikových faktorů KVO a kardiovaskulární morbidity
8.1.5 Zavést registr infarktu myokardu a cerebrovaskulárních příhod

8.2 Úmrtnost u všech typů nádorových onemocnění u osob mladších než 65 let snížit nejméně o 15 %, přičemž úmrtnost u rakoviny plic snížit o 25 %

8.2.1 Návrh a realizace programu primární prevence, včasné diagnostiky a léčby nádorových onemocnění
8.2.2 Screening vybraných nádorových onemocnění (nádory prsu, děložního čípku, tlustého střeva a rekta, plic)
8.2.3 Standardizace diagnostických a léčebných postupů, jejich odborná oponentura a periodická aktualizace
8.2.4 Vytvoření sítě akreditovaných specializovaných a superspecializovaných onkologických pracovišť, včetně stanovení podmínek jejich technického a personálního vybavení
8.2.5 Zlepšit podmínky pro rehabilitaci onkologických pacientů s důrazem nejen na rehabilitaci fyzickou, ale i resocializaci s moţností jejich začlenění do pracovního procesu při jejich změněné pracovní schopnosti. Za tím účelem vytvořit potřebnou právní úpravu
8.2.6 Zvýšit kvalitu paliativní léčby a terminální péče u onkologicky nemocných

8.3 Amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské komplikace a další závažné zdravotní komplikace související s cukrovkou snížit o jednu třetinu

8.3.1 Prevence cévních komplikací diabetu (sekundární a terciární) spočívající v co nejlepší kompenzaci diabetu, krevního tlaku, sérových lipidů, tělesné hmotnosti (jde o komplexní terapii pacienta)...
8.3.2 Primární prevence diabetu se zaměřením na zdravý způsob života (vhodnou stravu, pohyb, redukci kouření, snížení nadváhy a obezity aj.)
8.3.3 Využívat i nadále Pražského registru diabetiků, pokračovat v epidemiologických studiích a připravit návrh na evidenci výskytu ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod u diabetiků
8.3.4 Vytvořit standard ošetřovatelské péče o nemocné s diabetem, včetně komplikací diabetu ve snaze co nejvíce snížit riziko komplikací, event. zabránit vzniku dalších komplikací

8.4 Snížit nemocnost a výskyt trvalých postižení na nemoci svalové a kosterní soustavy a na další časté chronické nemoci

8.4.1 Vypracovat akční program prevence a péče o nejčastější nemoci pohybového aparátu, včetně návrhu potřebných legislativních opatření
8.4.2 Vytvořit podmínky pro zřízení a provoz Centrální jednotky pro péči o nemocné s multirezistentní tuberkulózou a jinými závažnými formami plicní tuberkulózy
8.4.3 Dobudovat síť rehabilitačních center v krajích k systémovému řešení rehabilitace a zvýšit počty lůžek včasné léčebné rehabilitace
8.4.4 Vytvořit systém péče o pacienty se sekundární osteoporózou jako nežádoucího účinku terapie kortikoidy
8.4.5 Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva

8.5 Dosáhnout, aby alespoň 80 % dětí ve věku 6 let bylo bez zubního kazu a ve věku 12 let měly děti v průměru maximálně 1,5 KPE zubů (zkažený, chybějící nebo zaplombovaný zub)

8.5.1 Akční program zlepšování orálního zdraví dětí a mládeže
8.5.2 Stanovit síť stomatologů pro děti školního a předškolního věku
8.5.3 Provádět epidemiologické studie u vybraných věkových skupin populace

9. SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY

9.1 Počty smrtelných a vážných zranění v důsledku dopravních nehod snížit alespoň o 30%

9.1.1 V celostátním programu školní dopravní výchovy dále rozvíjet individuální a skupinový přístup s větším důrazem na výcvik v reálné situaci
9.1.2 Legislativní opatření: Novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, legislativní podpora tlaku na výrobce automobilů k zavádění technických opatření zvyšujících bezpečnost jak motoristů, tak chodců...
9.1.3 Vytvářet místní preventivní programy a v jejich rámci řešit i dopravně inženýrská opatření, rozšíření sítě měst účastnících se projektu Bezpečná komunita
9.1.4 Propojit policejní a zdravotnické informační systémy o počtu, závažnosti a místě vzniku úrazů v důsledku dopravních nehod, s cílem vyhodnocovat místa častých a závažných dopravních nehod, kde je zapotřebí intervenčního zásahu
9.1.5 Vybudovat systém výchovy dětí, mládeže a dospělých k poskytování první pomoci
9.1.6 Zajistit periodické vyhodnocování přímých i nepřímých nákladů spojených s úrazy vzniklými v důsledku dopravních nehod. Využít pro to způsob výpočtu těchto nákladů u pracovních úrazů

9.2 Počty úmrtí a vážných úrazů na pracovišti, doma a při rekreaci snížit nejméně o 50%

9.2.1 Vypracovat a realizovat národní plán prevence úrazů, jejich léčení a rehabilitace, se zdůrazněním jeho důležitosti jako veřejně-zdravotnického problému, ustavit pro jeho koordinaci meziresortní skupinu
9.2.2 Zřídit a podporovat centrum pro kontrolu úrazů v rámci léčebně preventivní péče, zhodnotit účinnost stávajícího systému traumatologické péče, zavést jednotný systém sběru dat o povaze a mechanizmu úrazů...
9.2.3 Zvýšit povědomí a podporu prevence úrazů ve veřejném i privátním sektoru. Výchovné a intervenční aktivity zaměřit na prevenci, akutní péči a následnou rehabilitaci. Zvláštní pozornost věnovat rizikovým skupinám (děti a mládež, senioři, minority)
9.2.4 Zajistit výchovu profesionálů (praktiků i vědců) na všech úrovních prevence, léčebné péče a rehabilitace. Vytvořit strategický plán vzdělávání na základě priorit v prevenci úrazovosti. Zkvalitnit výuku první pomoci
9.2.5 Biomedicínský a sociální výzkum zaměřit na vliv prostředí, výrobků a chování na úrazovost, do státních norem implementovat požadavky na bezpečnost, se zaměřením na snížení pracovních, ale i domácích úrazů a úrazů ve volném čase
9.2.6 Zvýšit úroveň preventivních a výchovných aktivit v oblasti prevence úrazů a usilovat o zvýšení finančních prostředků směrovaných do této oblasti

9.3 Úmrtí v důsledku domácího násilí, násilí orientovaného na druhé pohlaví a organizovaného zločinu, stejně jako zdravotní důsledky takto vzniklých zranění snížit alespoň o 25 %

9.3.1 Vytvořit, realizovat a vyhodnotit programy pro snížení úrazovosti způsobené násilím, především ty, které ovlivňují vývoj budoucího násilného chování u dětí a duševní poruchy související se sebepoškozováním
9.3.2 Vyhodnotit síť prevence kriminality (ve školách, obcích, komunitní péči, zdravotnictví)
9.3.3 Rozvinout meziresortní spolupráci tak, aby všechna odvětví bránila sexuálnímu zneužívání dětí a aby pomáhala posilovat roli rodiny jako ochránce dětí před jejich sexuálním a obchodním zneužíváním
9.3.4 Prostřednictvím komplexního programu zdravotnických aspektů prevence kriminality vytvořit metodiku, výukové materiály a zajistit vzdělávání zdravotnických pracovníků na všech úrovních v primární, sekundární a terciární prevenci kriminality...

10. ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

10.1 Snížit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR

10.1.1 Na základě dostupných údajů identifikovat a vyhodnotit hlavní lokální zdravotní rizika z vody, půdy a ovzduší na území krajů ČR a stanovit priority k řešení
10.1.2 Soustavně monitorovat a vyhodnocovat ukazatele kvality ovzduší a ukazatele zdravotního stavu
10.1.3 Zavést monitoring půd městských aglomerací
10.1.4 Zavést systém celostátního monitoringu kvality vod v koupalištích a koupacích oblastech
10.1.5 Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel
10.1.6 Snižovat energetickou náročnost technologií, podporovat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, včetně produkce skleníkových plynů
10.1.7 Uplatňovat ekonomické nástroje pro využívání ekologičtějších zdrojů výroby energií, soustředit pozornost na snižování emisí z malých zdrojů
10.1.8 V rámci zákona o půdě a zákona o starých ekologických zátěžích stanovit limity koncentrací těžkých kovů a toxických organických látek v zemědělských půdách, pro obytné, školní, rekreační a sportovní plochy...
10.1.9 Dopracovat registr kontaminovaných zemědělských půd a registr starých ekologických zátěží z hlediska hodnocení zdravotního rizika
10.1.10 Systematicky hodnotit zdravotní rizika v celém cyklu nakládání s odpady, a to zejména při nakládání s nebezpečnými odpady, a vytvářet podklady pro opatření na minimalizaci zdravotního rizika
10.1.11 V rámci plánů odpadového hospodářství stanovit cíle minimalizace zdravotního rizika a podmínky z hlediska ochrany veřejného zdraví
10.1.12 Zlepšovat efektivitu spolupráce mezi resorty a jejich organizacemi při hodnocení zdravotních rizik a uplatňovat opatření na ochranu veřejného zdraví

10.2 Zajistit obyvatelstvu dobrý přístup k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé kvality

10.2.1 Urychlit uvedení provozu nezkolaudovaných a řádně neprovozovaných vodovodů pro veřejnou potřebu do souladu s právními předpisy - kolaudace a určení odpovědné osoby za provoz a kontrolu...
10.2.2 Rozšířit počet obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů, zvláště v místech, kde kvalita vody v místních studnách neodpovídá hygienickým požadavkům (napojením na stávající vodovod nebo vybudováním nového vodovodu pro veřejnou potřebu)...
10.2.3 Zlepšit kvalitu pitné vody ve veřejných vodovodech, tak aby nikde nedocházelo k trvalému překračování limitních hodnot zdravotně závažných ukazatelů
10.2.4 Optimalizovat síť a stav veřejných studní v obcích, v nichž není zajištěno zásobování pitnou vodou sítí veřejných vodovodů. Účelem je vytvoření racionální sítě potřebných malých zdrojů vody v požadovaném stavu...
10.2.5 Informační kampaň pro uživatele, resp. majitele soukromých studní, zaměřená na zdravotní rizika vyplývající z užívání vody neznámé kvality (význam kontroly kvality vody a péče o okolí a technický stav studny)

11. ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL

11.1 Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu

11.1.1 Zlepšit spotřebu potravin snížením příjmu celkové energie, tuků, soli a cukru a zvýšením příjmu zeleniny, ovoce, brambor, mléka, luštěnin, celozrnných obilných výrobků a ryb...
11.1.2 Zabezpečit příjem zdravotně nezávadných potravin...
11.1.3 Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva...
11.1.4 Prostřednictvím školy zlepšit stav pohybového aparátu dětí a za tím účelem...

11.2 Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin)

11.2.1 Podporovat komunikaci mezi státem, výrobci potravin a spotřebiteli s cílem nastolit trvalou spolupráci - vytvořit komunikační platformu pro všechny účastníky
11.2.2 Podporovat produkci bezpečných potravin
11.2.3 Podporovat management zdravotních rizik a kontrolovat zavedení programů typu HACCP
11.2.4 Rozvíjet programy podpory zdraví s cílem zlepšit výchovu výrobců a konzumentů v dané oblasti
11.2.5 Sledovat dietární expozici chemickým látkám
11.2.6 Sledovat spotřebu potravin

12. SNÍŽIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ALKOHOLEM, DROGAMI A TABÁKEM

12.1 Mezi osobami staršími než 15 let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by nekuřáci měli představovat téměř 100 procent

12.1.1 Pro zvrácení negativního trendu vývoje kuřáctví přijmout účinná legislativní opatření
12.1.2 Cílenou daňovou politikou v oblasti zdanění tabákových výrobků přispět ke snižování škod na zdraví způsobených tabákem
12.1.3 Zákaz reklamy na tabákové výrobky, jejich propagace a sponzorství spojeného s reklamou tabákových společností
12.1.4 Účinná ochrana nekuřáků, především dětí, před pasivním kouřením
12.1.5 Podpora účinných preventivních programů a podpora osvětových kampaní zaměřených na zvýšení informovanosti široké veřejnosti o rizicích kouření pro zdraví, na změnu postojů a chování ve prospěch zdravého způsobu života
12.1.6 Dostupnost léčby závislosti na tabáku a specializovaného poradenství v odvykání kouření
12.1.7 Zřízení koordinačního, monitorovacího a výzkumného pracoviště, které převezme odpovědnost za implementaci Evropského akčního plánu Evropa bez tabáku v ČR
12.1.8 Rozvinout preventivní programy a v příslušných legislativních návrzích řešit určení finanční spoluúčasti všech subjektů, které se na tvorbě a realizaci programů podílejí (týká se i dílčího úkolu č. 12.2.4)

12.2 Spotřeba alkoholu na osobu by neměla přesáhnout 6 litrů za rok a u osob mladších 15 let by měla být nulová

12.2.1 Zřídit centrální koordinační, monitorovací a výzkumné pracoviště při Státním zdravotním ústavu, které převezme zodpovědnost za implementaci Evropského akčního plánu o alkoholu
12.2.2 Sledovat záměr upřednostňovat spotřebu nealkoholických nápojů před nápoji alkoholickými i v nástrojích daňové politiky, zejména v příslušných sazbách spotřebních daní
12.2.3 Cílenými programy ve školách nadále usilovat o snížení poptávky po alkoholu a jiných návykových látkách u dětí a dospívajících
12.2.4 Potlačovat řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu
12.2.5 Zákaz reklamy a nepřímé reklamy alkoholických nápojů a sponzorství, spojeného s reklamou, sportovních a kulturních akcí alkoholovým průmyslem
12.2.6 Vytvořit dostatečnou síť ambulantních i lůžkových zařízení poskytujících bezplatně léčbu a poradenství osobám, které mají problémy s alkoholem, a jejich rodinám, včetně poradenských a krizových sociálních služeb
12.2.7 Zakotvit v právním řádu odpovědnost prodejců alkoholu
12.2.8 Zpracovat resortní program vzdělávání v oboru prevence škod působených alkoholem
12.2.9 Podporovat nevládní organizace a nezávislá hnutí, která pomáhají předcházet škodám způsobeným alkoholem a podporují zdravý životní styl
12.2.10 Uskutečnit mediální preventivní kampaň provázanou s aktivitami na místní úrovni (poradenství pro rodiče, distribuce svépomocných příruček, informace o tom, kde hledat pomoc apod.)
12.2.11 Provádět testy na alkohol u zaměstnanců jako součást komplexního preventivního programu pro pracoviště spojená se zvýšeným rizikem (doprava, ozbrojené síly, senzitivní průmyslové obory např. chemický průmysl, energetika apod.)
12.2.12 Vytvořit národní program, který bude vycházet z Evropské charty o alkoholu, a jeho implementace

12.3 Snížit rozšiřování drog alespoň o 25 % a úmrtnost v důsledku jejich užívání alespoň o 50 %

12.3.1 Financovat a vyhodnocovat preventivní programy
12.3.2 Usilovat o snížení poptávky po návykových látkách u dětí a dospívajících
12.3.3 Potlačit řízení vozidel pod vlivem návykových látek
12.3.4 Dostupnost léčby, specializovaného poradenství i postupů typu „harm reduction“ (mírnění škod tam, kde není možná léčba orientovaná k abstinenci). Vytvoření sítě státem garantované péče
12.3.5 Zpracovat resortní program vzdělávání v oboru prevence škod způsobených návykovými látkami u vybraných profesí v resortu...
12.3.6 Podporovat nevládní organizace a nezávislá hnutí, která pomáhají předcházet škodám působeným nealkoholovými návykovými látkami a podporují zdravý životní styl
12.3.7 Provádět testy na nealkoholové návykové látky u zaměstnanců jako součást komplexního preventivního programu pro pracoviště spojená se zvýšeným rizikem (doprava, ozbrojené síly, rizikové obory, např. chemický průmysl, energetika apod.)
12.3.8 Uspořádat mediální preventivní kampaň provázanou s aktivitami na místní úrovni (poradenství pro rodiče, distribuce svépomocných příruček, informace o tom, kde hledat pomoc apod.)

13. ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY

13.1 Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech

13.1.1 Vytvořit a aktualizovat legislativní nástroje vedoucí k omezení zdravotních rizik z domácího prostředí
13.1.2 Zvýšit informovanost o moţných rizicích ovlivňujících zdraví a vytváření zdravého domácího prostředí
13.1.3 Zjišťovat a hodnotit úroveň zátěže obyvatel ve vztahu k bydlení
13.1.4 Respektovat psychosociální aspekty při plánování a výstavbě bytů, včetně začlenění do bytové politiky
13.1.5 Posílit a rozšiřovat pozitivní vlivy a zdravotně prospěšné aktivity v oblasti bydlení

13.2 Zajistit lidem s postižením více příležitostí jak pečovat o svoje zdraví a jak se zapojit do rodinného, pracovního, veřejného i společenského života v souladu se Standardními pravidly OSN pro vyrovnání příležitostí postižených osob

13.2.1 Pokračovat v činnosti Vládního výrobu pro zdravotně postižené občany
13.2.2 Pokračovat v realizaci Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením
13.2.3 Nadále vyhlašovat dotační programy zaměřené na podporu zdravotně postižených v ČR, zejména...
13.2.4 Příprava zákonné úpravy „ucelené“ rehabilitace osob se zdravotním postižením
13.2.5 Zajistit aktivity související s Evropským rokem zdravotně postižených, který byl EU vyhlášen na rok 2003

13.3 Úrazy v domácnosti a na pracovišti omezit tak jak to specifikuje dílčí úkol č. 9. 2.

13.4 Zajistit, aby nejméně 50 % dětí mělo příležitost zařadit se do mateřských škol podporujících zdraví a 95 % do základních škol podporujících zdraví

13.4.1 Pokračovat v koordinaci a obnovování sítě certifikovaných ŠPZ (modelové školy, příklady dobré praxe) – s perspektivou přenosu jejich koordinace z centra na kraje
13.4.2 Připravit a realizovat začlenění státní správy a samosprávy na úrovni krajů do odpovědností při koordinaci aktivit ve prospěch rozšiřování počtu škol (ZŠ a MŠ), které se na jejich území budou programově orientovat na podporu zdraví
13.4.3 Implementovat podporu zdraví do škol pomocí státních rámcových vzdělávacích programů - RPPV (MŠ) a RVP (ZŠ), v nichž jsou filozofie a principy programu Škola podporující zdraví a témata podpory zdraví zahrnuty
13.4.4 Zavést tématiku podpory zdraví a metodiku tvorby školního vzdělávacího programu do programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v pedagogických centrech
13.4.5 Vytvořit podmínky pro zavedení výchovy k podpoře zdraví do studijního programu středních pedagogických škol a do pregraduální přípravy učitelů (pro společný základ i pro nové aprobace spojené s novými vzdělávacími obsahy RVP a RPPV)
13.4.6 Připravit školní inspektory MŠ a ZŠ v celé síti ČŠI na evaluaci programu ŠPZ ve všech třech etapách procesu nárůstu počtu škol podporujících zdraví (ŠPZ v síti, ŠPZ v hnutí, podpora zdraví prostřednictvím RVP/RPPV)
13.4.7 Rozvíjet poznatky v oblasti podpory zdraví ve škole jako součást mezioborové vědecké disciplíny, zabývat se evaluací efektivity programu podpory zdraví ve školách a výzkumným řešením problémů teoretických i z praxe škol, zvláště ŠPZ
13.4.8 Pokračovat ve sbližování programů pro školy, které se týkají otázek trvale udržitelné kvality života a snaží se pro to vytvářet podmínky (program MŠMT pro prevenci sociálně patologických jevů, environmentální program MŽP a další)
13.4.9 Rozšiřovat pravidelně informace o programu podpory zdraví do sítě škol v ČR prostřednictvím zavedených tištěných periodik a webových stránek

13.5 Dosáhnout, aby nejméně 50 % měst, městských oblastí a komunit bylo aktivními členy sítě Zdravých měst či Zdravých komunit

13.5.1 Upravit vstupní podmínky do NSZM ČR tak, aby byly vstřícné vůči zájemcům o členství
13.5.2 Rozšířit možnost členství v NSZM ČR pro všechny typy municipalit v ČR (obce, městské části, mikroregiony, kraje)
13.5.3 Zlepšit propagaci Projektu Zdravé město SZO a Zdravých měst ČR na národní úrovni
13.5.4 Zlepšit propagaci Zdravých měst na místní úrovni (místní média, regionální státní správa)
13.5.5 Propagovat aktivity u představitelů měst i veřejnosti v ČR
13.5.6 Využívat objektivní odborné podklady pro tvorbu lokálních akčních plánů zdraví a životního prostředí ve Zdravých městech ČR

13.6 Zavázat alespoň 10 % středních a velkých firem k dodržování principů zdravé společnosti /firmy

13.6.1 Zpracovat návrh zákona o pracovně lékařské péči
13.6.2 Zpracovat Národní program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
13.6.3 Zpracovat kritéria a indikátory programu podpory zdraví ve smyslu dokumentů a strategie SZO a EU
13.6.4 Projednat a vybrat vhodné podniky pro přípravu a realizaci pilotních studií GPHESME na úrovni ČR a krajů
13.6.5 Oslovit podniky - nositele ocenění Bezpečný podnik a podniky, které jsou žadateli a nositeli Národní ceny ČR za jakost. Využít jejich zkušeností především z hlediska managementu a pozitivního ovlivnění zaměstnanců i pro program podpory zdraví...
13.6.6 Průběžně hodnotit regionální pilotní studie GP-HESME a případné dotváření a doplnění kritérií a indikátorů programů podpory zdraví
13.6.7 Ověřit referenční ukazatele výkonnosti řízení zdraví, prostředí a bezpečnosti při práci umožňující srovnání mezi podniky stejného průmyslového odvětví případě mezi kraji nebo městy, včetně návaznosti na místní komunitní programy
13.6.8 Podporovat propojení podpory zdraví, péče o zdraví a bezpečnost při práci a vytvoření komplexního a koordinovaného systému řízení a edukace v této oblasti...
13.6.9 Na základě zhodnocení pilotních studií GP-HESME a splnění úkolů v předcházejících bodech budou nabídnuty programy podpory zdraví dalším podnikům...
13.6.10 Zlepšovat podmínky pro zdravotnické pracovníky z hlediska prevence nemocí z povolání a vysoké psychické zátěže

14. ZDRAVÍ, DŮLEŽITÉ HLEDISKO V ČINNOSTI VŠECH RESORTŮ

14.1 Představitelé resortů, zodpovědní za strategická rozhodnutí, budou orientovat svá opatření a činnosti na příznivý dopad pro zdraví obyvatelstva

14.1.1 Informace pro vládu o zdravotním stavu obyvatelstva a jeho determinantách
14.1.2 Analýza vlivu strategických opatření resortů na zdraví obyvatelstva

14.2 Vytvořit mechanizmus pro hodnocení zdravotních důsledků opatření a činností na zdraví, který zajistí, že všechny resorty se trvale budou podílet na společné zodpovědnosti za zdraví.

14.2.1 Vypracovat, projednat a zavést způsob hodnocení zdravotních důsledků činností resortů a jejich zodpovědnosti za zdraví

15. INTEGROVANÝ ZDRAVOTNICKÝ SEKTOR

15.1 Vytvořit ucelený systém primárních zdravotních služeb, který zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury, vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními službami

15.1.1 Vytvoření pracovních skupin a příprava zásad a vytvoření programu integrace zdravotnických služeb
15.1.2 Nový systém sledování kvality integrované zdravotní péče
15.1.3 Informatické zajištění systému integrované zdravotní péče
15.1.4 Vytvoření a zavedení nového systému financování integrované zdravotní péče

15.2 Prioritní postavení práce praktických lékařů a zdravotních sester v rámci integrované primární zdravotní péče, spolupracujících s týmy odborníků z různých zdravotnických oborů, sociální péče, dalších resortů a zástupců místní komunity

15.2.1 Zařadit problematiku integrace zdravotní a sociální péče do vzdělávání zdravotníků (příp. zaměstnanců státní a regionální správy) v komunitní péči, včetně vypracování metodiky vzdělávání
15.2.2 Zlepšit orientaci v sociálně zdravotní oblasti pro lékaře v primární péči prostřednictvím standardů pro odborné postupy, v rovině obecné (národní) i praktické (místní)
15.2.3 Zavádět případové konference jako prvek kvality v komunitní péči
15.2.4 Posilovat a sledovat efektivitu preventivních programů v primární péči...
15.2.5 Ustavit a rozvíjet činnost Center praktických lékařů a Krajských center praktických lékařů...
15.2.6 Koncepce postavení rodinného lékaře v ČR...

15.3 Zahrnout do poskytování zdravotní péče podíl občanů a respektovat i podporovat jejich roli jako spolutvůrců péče o zdraví

15.3.1 Dosáhnout trvalé, kvalifikované, zdůvodněné a srozumitelné informovanosti občanů i orgánů a institucí, podílejících se na ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva...
15.3.2 Cílevědomě a trvale vytvářet objektivní podmínky pro podporu, ochranu a návrat zdraví a aktivovat motivační nástroje k žádoucímu využívání získaných informací i daných podmínek k podpoře a ochraně zdraví
15.3.3 Věnovat pozornost zejména rodinám a poskytování zdravotní péče na komunitní úrovni a přispívat k rozvoji svépomocných občanských iniciativ reagujících na zdravotní potřeby občanů
15.3.4 Získávat připomínky občanů k činnosti zdravotnického systému a využívat je ke zlepšení kvality zdravotní péče a ke zvýšení spokojenosti občanů s poskytovanými zdravotnickými službami...
15.3.5 Vytvořit legislativní a organizační podmínky pro implementaci zásadních ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod

16. ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

16.1 Účinnost hlavních zdravotních programů hodnotit podle dosaženého zdravotního přínosu. Výběr postupů ke zvládnutí individuálních zdravotních problémů se bude opírat o porovnání zdravotních výsledků a nákladů

16.1.1 Implementovat objektivní metody měření výsledků a nákladů péče. Hodnotit spokojenost pacientů s péčí v oblasti klíčových problematických skupin onemocnění při zajištění ochrany osobních údajů a respektování práv pacientů...
16.1.2 Vytvořit transparentní právní rámec umožňující metodicky jednotným způsobem zabezpečit sledování a vyhodnocování kvality a efektivity poskytované zdravotní péče v oblasti veřejného zdravotnictví, včetně sociálních služeb
16.1.3 Zavést jako základní nástroje pro volbu efektivních léčebných postupů kritické vyhodnocování zdravotnických technologií

16.2 Vytvořit celostátně platný mechanizmus, jak kontinuálně monitorovat a rozvíjet kvalitu péče alespoň deseti hlavních onemocnění. Tento mechanizmus by měřil i faktor zdravotního dopadu, úspornosti a spokojenosti pacientů

16.2.1 Implementovat objektivní metody měření kvality výsledků péče v oblasti klíčových problematických skupin onemocnění, při zajištění ochrany osobních údajů. Tvorba doporučených postupů a klinických standardů...
16.2.2 V souladu se zaváděním akreditačního systému ve zdravotnictví zajistit změnu legislativy umožňující periodické vyhodnocování kvality diagnostické a léčebné péče na pracovištích všech stupňů poskytované lékařské péče...
16.2.3 Definovat alespoň 5-10 hlavních onemocnění a zdravotních problémů, které by se měly stát předmětem monitorování..
16.2.4 Vypracovat systém kontinuální podpory účelné farmakoterapie...
16.2.5 Zřídit a spravovat národní zdravotní registry a vytvářet podmínky pro jednotný sběr relevantních dat kvality a efektivity poskytované péče

16.3 Zlepšit výsledky zdravotní péče nejméně u pěti z vybraných nemocí a definovat rostoucí spokojenost pacientů s kvalitou služeb a respektování práv pacientů

16.3.1 Zavést šetření QoL u kritických stavů dle metody Euro QoL. Hodnotit spokojenost pacientů dle Pickera a respektovat práva pacientů. Realizovat specifické projekty pro jednotlivé zdravotní problémy. Tvorba standardů návaznosti procesů léčebné péče...
16.3.2 Zlepšit kvalitu služeb zavedením modelu celkového řízení jakosti v oblasti zdravotnictví, a to na základě sběru dat, měření výkonnosti a správného nastavení úhrady poskytované péče

17. FINANCOVANÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB A ROZDĚLOVÁNÍ ZDROJŮ

17.1 Výdaje na zdravotní služby musí být adekvátní a odpovídat zdravotním potřebám obyvatelstva

17.1.1 Zvýšit míru odpovědnosti občana za své zdraví
17.1.2 Omezit nežádoucí pohyb pacienta v systému
17.1.3 Kontrolovat zavádění nových drahých technologií a zajistit jejich plošnou dostupnost v případě financování ze zdravotního pojištění
17.1.4 Kontrolovat kvalitu (zejména výsledky) ve vztahu k nákladům péče u jednotlivých skupin poskytovatelů
17.1.5 Vytvořit efektivní rozhodovací mechanismus pro alokaci finančních zdrojů ve zdravotnickém systému z pohledu jednotlivých segmentů poskytované péče

17.2 Rozdělovat zdroje mezi podporu zdraví a jeho ochranu, léčbu a péči, a to na základě posouzení zdravotního výsledku, efektivity a dostupnosti vědeckých údajů

17.2.1 Zavést nové formy úhrad zdravotní péče v oblasti ambulantní a hospitalizační
17.2.2 Zapojit MZ do projektu Phare - úhrady zdravotní péče - DRG
17.2.3 Kontinuálně sledovat aktualizaci legislativních norem v oblasti zdravotního pojištění a úhrad zdravotní péče s cílem co nejrychlejší novelizace norem stávajících, nebo jejich náhrady normami novými

17.3 Systémy financování zdravotní péče musí garantovat všeobecnou dostupnost, solidaritu a trvalou udržitelnost

18. PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

18.1 Vzdělání odborné zdravotnické veřejnosti odpovídající zásadám ZDRAVÍ 21

18.1.1 Meziresortní spolupráce při úpravě postgraduálního zdravotnického vzdělávání, která by umožnila odborné zdravotnické vzdělávání srovnatelné s ostatními vyspělými zeměmi a akceptovatelné zvláště v zemích Evropské unie
18.1.2 Úprava specializačního vzdělávání zdravotnických povolání v souladu se zásadami Evropské komise o volném pohybu osob a sluţeb se vzájemným uznáváním diplomů a odborných kvalifikací zdravotnických povolání
18.1.3 Implementace systematického postgraduálního vzdělávání lékařů ve farmakologii jako protiváha jednostranných informací komerčního charakteru

18.2 Zavést systém plánování, který zajistí, aby počty a odborné složení zdravotnických pracovníků odpovídalo aktuálním i budoucím potřebám

18.2.1 Vypracovat a navrhnout systém ukazatelů, který by umožnil soustředit informace i o dalších zdravotnických povoláních (v prvé řadě v oblasti ošetřovatelství) a v systému integrované sociálně zdravotní péče
18.2.2 Uvést systém ukazatelů do funkčního praktického užívání
18.2.3 Soustavně sledovat počty a odborné složení zdravotnického personálu

18.3 Vytvořit systém adekvátní odborné přípravy v oblasti veřejného zdravotnictví se zaměřením na řízení a řešení praktických problémů v České republice

18.3.1 Sledovat vývoj vzdělání v oblasti veřejného zdravotnictví

18.4 Vzdělávání odborníků z jiných odvětví obsahující základní zásady politiky ZDRAVÍ 21 a speciálně vědomosti o vlivu jejich práce na zdravotní determinanty a metodách jejich ovlivňování

18.4.1 Meziresortní návrh principů spolupráce na koordinaci vzdělávacích programů odborností, které lze uplatnit ve zdravotnictví
18.4.2 Stanovit podíl vzdělávacích programů různých resortů na společném meziresortním zajištění vzdělávání nezdravotnických odborníků

19. VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ

19.1 Politiku výzkumu orientovat na priority dlouhodobé politiky zdraví pro všechny

19.1.1 Politiku orientovaného výzkumu a vědy ve zdravotnictví zaměřit na kvalitu života
19.1.2 Politiku zdravotnického výzkumu organizací přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví zaměřit na aktuální problémy českého zdravotnictví

19.2 Vytvořit mechanismy umožňující poskytovat a rozvíjet zdravotní služby na základě vědeckých poznatků

19.2.1 Vypracovat systém spolupráce Ministerstva zdravotnictví s IPVZ, IDVPZ, vysokými školami, komorami a odbornými společnostmi k aplikaci nových vědeckých poznatků do vzdělávání ve zdravotnictví
19.2.2 Zavést systém celoživotního vzdělávání ve zdravotnictví

19.3 Užitečnost a dostupnost informací o zdraví pro politiky, manažery, odborníky ze zdravotnictví i pro širokou veřejnost

19.3.1 Zlepšovat obsah a kvalitu sbíraných dat v rámci NZIS
19.3.2 Poskytovat potřebné, věrohodné a kvalitní informace včas všem uživatelům včetně široké veřejnosti pomocí dostupných prostředků a forem (aktuální informace, publikace, přehledy a to jak v papírové podobě, tak i elektronicky)
19.3.3 Rozšiřovat nejdůležitější výsledky výzkumu a vývoje ve zdravotnictví
19.3.4 Informovat o zdravotním stavu obyvatelstva a hlavních vývojových trendech
19.3.5 Zpřístupnit výsledky výzkumu a vývoje na webových stránkách MZ, v časopisech, publikacích i speciálních monografiích

19.4 Opatření k vytvoření politiky v oblasti komunikace a přípravy zdravotních programů, které podpoří program Zdraví pro všechny a usnadní přístup k informacím

19.4.1 Zajistit kooperaci při tvorbě Národního programu výzkumu a vývoje
19.4.2 Dohoda o mezinárodním uznávání úrovně vzdělávání a platnosti dokladů k výkonu zdravotnických povolání

20. MOBILIZACE PARTNERŮ PRO ZDRAVÍ

20.1 Zdůrazňovat význam zdraví a hodnotu zdraví a účast všech resortů na sdílení společných cílů

20.1.1 Uspořádat pracovní setkání zástupců resortů k projednání způsobů a metod rozpracování programu ZDRAVÍ 21
20.1.2 Informovat vládu ČR o postupu plnění úkolů vyplývajících z programu ZDRAVÍ 21
20.1.3 Předložit ministru zdravotnictví konkrétní realizační postupy k plnění dílčích úkolů a aktivit, včetně informace o požadavcích, které resorty uplatnily ke splnění programu ZDRAVÍ 21 do návrhu státního rozpočtu a legislativního plánu vlády na rok 2004
20.1.4 Předložit ministru zdravotnictví každoročně zprávu o plnění dílčích úkolů a aktivit vyplývajících z programu ZDRAVÍ 21 za předešlý rok
20.1.5 Rozvíjet činnost Rady pro zdraví a životní prostředí se zaměřením na koordinaci úkolů souvisejících s ochranou a podporou zdraví
20.1.6 Nadále informovat vládu o plnění Akčního plánu zdraví a prostředí

20.2 Rozvíjet stávající a vytvářet nové institucionální podmínky pro rozvoj spolupráce pro zdraví

20.2.1 Ustavit Výbor pro program ZDRAVÍ 21 Rady pro zdraví a životní prostředí
20.2.2 Přizvat nevládní organizace a další instituce ke spolupráci při zajišťování ZDRAVÍ 21
20.2.3 Spolupracovat s partnery při realizaci ZDRAVÍ 21
20.2.4 Uložit ředitelům krajských hygienických stanic spolupodílet se na tvorbě uskutečňování krajské zdravotní politiky - ZDRAVÍ 21

21. OPATŘENÍ A POSTUPY SMĚŘUJÍCÍ KE ZDRAVÍ PRO VŠECHNY

21.1 Motivovat kraje, obce a organizace k uskutečňování cílů ZDRAVÍ 21

21.1.1 Poskytnout představitelům krajů komentované vládní usnesení k programu ZDRAVÍ 21 a motivovat je ke spolupráci a rozpracování pro podmínky kraje
21.1.2 Uspořádat informační a propagační kampaň k podpoře ZDRAVÍ 21 a průběžně věnovat pozornost seriózní medializaci programu a příslušných cílů a úkolů
21.1.3 Zorganizovat pro představitele krajů seminář k práci na zdravotní politice kraje - ZDRAVÍ 21
21.1.4 Vypracovat krajský program ZDRAVÍ 21 jako dlouhodobou strategii rozvoje péče o zdraví, včetně způsobu trvalého monitorování jeho realizace

21.2 Přijmout a zavádět metody, které by umožnily a usnadnily práci na tvorbě, realizaci a hodnocení programů péče o zdraví, a pověřit nebo vytvořit pro to institucionální základ

21.2.1 Nadále zabezpečovat realizaci projektů podpory zdraví, zvyšovat jejich úroveň a materiální podporu
21.2.2 Zdokonalit metody hodnocení efektivity programů péče o zdraví
21.2.3 Vytvořit pro práce spojené s řízením ZDRAVÍ 21 na MZ a v SZÚ nezbytné personální vybavení

21.3 Připravit a zavést přiměřené metody spočívající na hodnotách programu ZDRAVÍ 21 a průběžně sledovat i pravidelně hodnotit plnění krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých organizačních záměrů, cílů a priorit prostřednictvím schválených ukazatelů

21.3.1 Shromáždit a vyhodnotit požadavky jednotlivých řešitelských týmů na NZIS a ve spolupráci s koordinátory jednotlivých cílů a gestory dílčích úkolů připravit metodiku sběru a zpracování dat pro výpočty ukazatelů navržených pro monitorování konkrétního úkolu
21.3.2 Pravidelně zpracovávat navržené ukazatele pro monitorování programu ZDRAVÍ 21 a poskytovat je všem uživatelům pro hodnocení plnění jednotlivých cílů a dílčích úkolů