| Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2035 (2025) [akt. 2025] |
| 1. | Ochrana a zlepšení zdravotního stavu populace |
| 1.1 | Primární prevence a ochrana veřejného zdraví |
| 1.1.1 | Prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění a nastavení podpůrných informačních opatření a nástrojů pro řízení krizových situací |
| 1.1.2 | Vytvoření a implementace národní očkovací strategie jako nástroje pro systematickou prevenci očkováním preventabilních infekčních onemocnění a nastavení organizačního řízení očkovaní a efektivní komunikační strategie |
| 1.1.3 | Ochrana zdraví obyvatel ČR v kontextu environmentálních rizik (chemické látky, nadměrná hluková zátěž, světelné znečištění, projevy změny klimatu apod.) |
| 1.1.4 | Prevence užívání návykových látek, realizace screeningu, časné diagnostiky a krátké intervence v oblasti závislostního chování |
| 1.1.5 | Tvorba Národního programu zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti, monitoring zdravotní gramotnosti, pohybové aktivity a sedavého chování a podpora realizace aktivit a programů v oblasti primární a primordiální prevence vedoucí ke snížení výskytu nejčastějších a nejzávažnějších neinfekčních nemocí |
| 1.1.6 | Vybudování a rozvoj center prevence ve zdravotnických zařízeních |
| 1.1.7 | Vybudování a rozvoj Národního zdravotnického informačního portálu |
| 1.1.8 | Připravenost orgánů ochrany veřejného zdraví na krize pro veřejné zdraví národního a mezinárodního významu |
| 1.1.9 | Strategický a udržitelný rozvoj orgánů ochrany veřejného zdraví z pohledu ochrany zdraví při práci |
| 1.1.10 | Modernizace technického a administrativního zázemí orgánů ochrany veřejného zdraví |
| 1.1.11 | Zvýšení potenciálu samoléčby k zajištění spolehlivého přístupu k zdravotní péči a udržitelného zdravotního systému |
| 1.2 | Sekundární prevence a screeningové programy |
| 1.2.1 | Zajištění a rozvoj metodického a personálního zázemí pro podporu sekundární prevence a nastavení její řídící struktury vč. rozvoje institucionálního zázemí |
| 1.2.2 | Zajištění a rozvoj datového a analytického zázemí pro podporu sekundární prevence |
| 1.2.3 | Podpora a optimalizace zavedených organizovaných programů screeningu vč. očkování proti HPV a zavádění vhodných celoplošných programů screeningu vážených onemocnění |
| 1.2.4 | Realizace pilotních projektů časného záchytu onemocnění |
| 1.2.5 | Zavádění a podpora nástrojů elektronizace zdravotnictví v oblasti prevence |
| 1.2.6 | Rozvoj mezinárodní spolupráce a vědeckého zázemí v oblasti sekundární prevence vč. očkování proti HPV |
| 1.2.7 | Realizace vzdělávacích aktivit a zajištění informovanosti o sekundární prevenci vč. očkování proti HPV pro odbornou i laickou veřejnost |
| 1.2.8 | Vybudování vzorového centra prevence ve vybraném zdravotnickém zařízení |
| 1.2.9 | Podpora časného záchytu nežádoucích stavů ve všech dalších oblastech prevence (primární i terciární) a podpora správného managementu onemocnění |
| 1.3 | Léková politika a zvýšení dostupnosti léčiv |
| 1.3.1 | Implementovat unijní právní předpisy a stabilizovat řízení zásob léčiv |
| 1.3.2 | Zavést systém monitoringu léčiv |
| 1.3.3 | Zvýšit aktivní zapojení stakeholderů |
| 1.3.4 | Modernizovat způsoby výdeje léčiv |
| 1.3.5 | Zvýšit hospodářskou podporu výroby léčiv |
| 1.3.6 | Stabilizovat finanční udržitelnost lékové politiky |
| 1.3.7 | Zajistit rozvoj kapacit správních úřadů v oblasti lékové politiky státu |
| 2. | Optimalizace zdravotnického systému |
| 2.1 | Reforma primární péče |
| 2.1.1 | Posílení kompetencí praktických lékařů, všeobecných sester a dětských sester a jejich koordinační role v poskytování zdravotní péče zejména o chronické pacienty a vymezení kompetencí ve vztahu ke specialistům, podpora rozvíjení multidisciplinárních týmů |
| 2.1.2 | Úplné odstranění preskripčních omezení pro praktické lékaře |
| 2.1.3 | Zavedení standardizace vybavení ordinací |
| 2.1.4 | Zvýšení kvality a dostupnosti primární péče – podpora týmových praxí |
| 2.1.5 | Zvyšování kvality péče včetně sledování indikátorů kvality |
| 2.1.6 | Změna systému financování s důrazem na posílení výkonové složky při fixované kapitaci |
| 2.1.7 | Zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxe na venkově, v obtížně obsaditelných a méně atraktivních oblastech |
| 2.1.8 | Navýšení počtu lékařů primární péče, rozšíření a kultivace rezidenčních míst |
| 2.1.9 | Nastavení efektivních postupů v managementu chronických neinfekčních onemocnění |
| 2.1.10 | Zvýšení podílu obyvatel využívajících pravidelné preventivní prohlídky |
| 2.1.11 | Vybudování rovnoměrné sítě urgentních příjmů a pohotovostní služby (cca 1 pro každý okres) |
| 2.1.12 | Zajištění návaznosti lékařské pohotovostní služby na urgentní příjmy, u vybraných poskytovatelů na nízkoprahové urgentní příjmy |
| 2.1.13 | Investice do týmových praxí primární péče a jejich rozvoje |
| 2.1.14 | Rozvoj, modernizace a rozšíření přístrojového vybavení primární péče |
| 2.2 | Personální stabilizace resortu zdravotnictví |
| 2.2.1 | Vytvoření dlouhodobé strategie stabilizace a rozvoje personálních zdrojů ve zdravotnictví do roku 2035 |
| 2.2.2 | Vytvoření procesu a institucionální struktury pro strategické řízení a plánování personálních kapacit |
| 2.2.3 | Zlepšení organizace a průchodnosti postgraduálního vzdělávání zdravotnických pracovníků |
| 2.2.4 | Podpora koordinovaných přístupů v oblasti celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků |
| 2.2.5 | Definování návaznosti prohlubování a zvyšování kvalifikace zdravotnických pracovníků na systém finančního ohodnocení |
| 2.2.6 | Vybudování národní informační základny pro monitoring stávajících a plánování potřebných personálních kapacit ve zdravotnictví na celostátní, regionální i místní úrovni |
| 2.2.7 | Posílení postavení nelékařských zdravotnických pracovníků v systému zdravotní péče, podpora jejich vzdělávání a zvyšování kompetencí v jejich samostatných rolích |
| 2.2.8 | Zlepšení prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže pro pracovníky ve zdravotnictví, např. Prostřednictvím psychosociální podpory a supervize |
| 2.2.9 | Personální posílení nedostatečně obsazených oborů |
| 2.2.10 | Personální posílení orgánů ochrany veřejného zdraví |
| 2.2.11 | Zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxe na venkově, v obtížně obsaditelných a méně atraktivních oblastech |
| 2.2.12 | Zvýšení podílu doporučených postupů a příprava národních standardizovaných ošetřovatelských protokolů |
| 2.2.13 | Podpora slaďování osobního a pracovního života pracovníků ve zdravotnictví |
| 2.3 | Digitalizace zdravotnictví |
| 2.3.1 | Rozvoj a implementace koncepce digitalizace zdravotnictví, institucionalizace elektronického zdravotnictví |
| 2.3.2 | Rozvoj centrální infrastruktury pro sdílení zdravotnické dokumentace, zaručenou a bezpečnou komunikaci a výměnu informací ve zdravotnictví |
| 2.3.3 | Rozvoj systému poskytování služeb autoritativních údajů, resortních autoritativních registrů a modelu zaručených dat |
| 2.3.4 | Rozvoj Národního zdravotnického informačního systému |
| 2.3.5 | Správa systému s rozvojem katalogu služeb elektronického zdravotnictví |
| 2.3.6 | Podpora využívání a standardizace nástrojů elektronického zdravotnictví (nástroje pro standardizaci prostředí digitálního zdravotnictví, interoperabilní prostředí pro uživatele společných sdílených elektronických služeb ve zdravotnictví) |
| 2.3.7 | Podpora využití nových digitálních technologií a postupů v oblasti personalizované medicíny, domácí péče, integrované péče |
| 2.3.8 | Podpora využití umělé inteligence ve zdravotnictví a implementace na ní založených služeb |
| 2.3.9 | Rozvoj vědeckovýzkumné a inovační základny pro digitalizaci zdravotnictví a rozvoj znalostní základny digitálního zdravotnictví |
| 2.3.10 | Praktické aplikace modelů bezpečného sdílení zdravotních záznamů, uplatnění technologie Blockchain a navazujících konceptů, využití konceptů z oblasti Big Data |
| 2.3.11 | Podpora technologií mobilního zdravotnictví (mHealth) a telemedicíny na všech úrovních poskytování zdravotní péče, zejména u koncových uživatelů (nemocnice, ambulance, pacienti) |
| 2.3.12 | Rozvoj platforem pro komunikaci a koordinaci veřejné správy, průmyslu a akademické sféry pro účely rozvoje digitálních služeb ve zdravotnictví a v péči o zdraví |
| 2.3.13 | Programy rozvoje obecné i specifické digitální gramotnosti pracovníků ve zdravotnictví |
| 2.3.14 | Programy posilující budování důvěry ve služby digitálního zdravotnictví mezi občany i zdravotníky |
| 2.4 | Optimalizace systému úhrad ve zdravotnictví |
| 2.4.1 | Vytvoření informační základny postavené na meziresortní integraci zdravotních a sociálních dat výkonnosti |
| 2.4.2 | Vytvoření a aplikace nové resortní koncepce úhrad následné, dlouhodobé a zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí Vybudování systému predikcí příjmů a výdajů veřejného zdravotního pojištění |
| 2.4.3 | Zajištění rozvoje, optimalizace a udržitelnosti systému úhrad akutní lůžkové péče založeném na DRG |
| 2.4.4 | Optimalizace systému úhrad v primární péči s důrazem na motivační, výkon podporující složky a vytvoření modelů nastavujících vyváženost úhrad v různých segmentech ambulantní péče |
| 2.4.5 | Vytvoření klasifikace a systémů umožňujících standardizaci a optimalizaci systému úhrad zdravotních výkonů |
| 2.4.6 | Příprava a praktická implementace modelů predikujících a hodnotících ekonomické a klinické dopady nových technologií a zavádění inovací ve zdravotnictví |
| 2.4.7 | Vytvoření modelů hodnocení, optimalizace a udržitelného financování systémů integrované péče, a sociálně-zdravotní péče |
| 2.4.8 | Optimalizace systému úhrad léčivých přípravků podmíněných použitím na specializovaném pracovišti |
| 2.5 | Sociálně zdravotní péče |
| 2.5.1 | Vytvoření systémových nástrojů pro podporu a rozvoj integrované zdravotní a sociální péče a pro standardizaci mechanismů posilujících funkčnost integrovaných zdravotních a sociálních služeb |
| 2.5.2 | Tvorba a realizace regionálně specifických modelů podpory integrované zdravotní a sociální (dlouhodobé) péče |
| 2.5.3 | Posílení role praktických lékařů a dalších poskytovatelů zdravotních služeb v procesu poskytování integrované zdravotní a sociální péče |
| 2.5.4 | Zvýšení dostupnosti integrovaných zdravotních a sociálních služeb |
| 2.5.5 | Zvýšení kvality života pacientů s dlouhodobým chronickým onemocněním |
| 2.5.6 | Optimalizace lůžkového fondu a zvýšení dostupnosti následné a dlouhodobé péče |
| 2.5.7 | Posílení péče poskytované v domácím prostředí pacientů |
| 2.5.8 | Optimalizace programů a zvyšování dostupnosti paliativní péče ve všech formách (konziliární paliativní péče v nemocnicích, mobilní specializovaná PP, domácí péče, hospicová péče) |
| 2.5.9 | Podpora rodinných příslušníků a jiných laických pečovatelů v dlouhodobé péči prostřednictvím programů |
| 2.6 | Péče o duševní zdraví |
| 2.6.1 | Zlepšení řízení a poskytování péče v oblasti duševního zdraví vedené spolehlivými informacemi a vědomostmi |
| 2.6.2 | Zajištění srovnatelných šancí na duševní zdraví pro každého člověka v průběhu celého jeho života od narození až do seniorského věku |
| 2.6.3 | Zajištění, aby lidská práva osob s obtížemi v oblasti duševního zdraví byla plně respektována, chráněna a podporována |
| 2.6.4 | Zajištění plné dostupnosti služeb v oblasti duševního zdraví v čase, místě, kapacitě i ceně, zajištění jejich dostupnosti v komunitě dle potřeby |
| 2.6.5 | Budování systémů péče o duševní zdraví pracujících v dobře koordinované partnerské spolupráci s ostatními sektory, včetně rovného přístupu k péči o somatické zdraví a začlenění / návratu do společnosti |
| 2.6.6 | Zavádění systémových opatření pro podporu lidí s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči |
| 2.6.7 | Preventivní intervence a opatření prevence sebevražd a sebepoškozování jsou běžnou komponentou v oblasti prevence v rámci veřejného zdraví |
| 2.6.8 | Služby v oblasti duševního zdraví a služby sociální péče, určené pro poskytnutí pomoci člověku procházejícímu krizí, jsou dostupné časem, místem, kapacitou i cenou a jsou k dispozici v komunitě podle potřeby, je ustanovena dobrá praxe předávání klientů mezi těmito službami a služby samotné poskytují péči založenou na důkazech |
| 2.6.9 | Problematika sebepoškozování, sebevražednosti a možnosti prevence jsou součástí vzdělávání relevantních profesí a běžným prvkem v osvětových kampaních |
| 2.6.10 | Prevence sebevražd a sebepoškozování a koordinace aktivit v této oblasti vychází ze spolehlivých informací a vědomostí |
| 2.6.11 | Doporučené postupy a síť služeb pro diagnostiku a léčbu demence |
| 2.6.12 | Vzdělávání v oblasti demence |
| 2.6.13 | Epidemiologie a výzkum v oblasti demence |
| 2.6.14 | Povědomí o demenci a prevence |
| 2 | 6. 15 Ochrana práv osob žijících s demencí |
| 2.7 | Specializovaná zdravotní péče |
| 2.7.1 | Podpora geriatrické péče |
| 2.7.2 | Prevence kardiovaskulárních onemocnění a rozvoj kardiologické péče |
| 2.7.3 | Zvýšení dostupnosti a kvality léčebně rehabilitační péče |
| 2.7.4 | Prevence a léčba obezity |
| 2.7.5 | Podpora onkologické péče |
| 2.7.6 | Rozvoj pediatrické péče |
| 2.7.7 | Podpora multidisciplinárního přístupu v péči o těhotné ženy, ženy při porodu, ženy v poporodním období, novorozence a jejich rodiny |
| 2.8 | Zvýšení kvality poskytovaných zdravotních služeb v ČR |
| 2.8.1 | Rozvoj dobrovolnictví ve zdravotnictví |
| 2.8.2 | Rozvoj Národního hodnocení spokojenosti pacientů a jeho implementace v systému poskytování zdravotních služeb |
| 2.8.3 | Rozvoj národní sítě nemocnic a zdravotnických zařízení bez tabáku (GNTH) |
| 2.8.4 | Rozvoj národní sítě nemocnic a zdravotnických zařízení podporujících zdraví (HPH) |
| 2.8.5 | Posílení zapojení segmentu pacientských organizací a organizací zaměřených na pomoc pacientům včetně zapojování/participace občanů (uživatelů péče) |
| 2.8.6 | Posílení partnerského přístupu v poskytování zdravotní péče |
| 3. | Podpora vědy a výzkumu |
| 3.1 | Zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů zdravotnictví |
| V souladu s vládními politikami podpory vědy a výzkumu pro dané období.
V době přípravy Strategického rámce Zdraví 2035 byla stále v platnosti Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, kterou pravděpodobně v roce 2026 nahradí dokument Národní priority orientovaného výzkumu. V roce 2024 začaly práce na Národní strategii pro klinická hodnocení v ČR jako jedné z důležitých oblastí zdravotnického výzkumu, s předpokládaným datem přijetí v druhé polovině roku 2025. |
Portál strategické práce
Metodika přípravy veřejných strategií
DATAPLÁN
