Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ

Názvy hierarchických úrovní
1. "Strategický cíl"
1.1 "Specifický cíl"
1.1.1 "Dílčí cíl"

Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2035 (2025) [akt. 2025]

1. Ochrana a zlepšení zdravotního stavu populace

1.1 Primární prevence a ochrana veřejného zdraví

1.1.1 Prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění a nastavení podpůrných informačních opatření a nástrojů pro řízení krizových situací
1.1.2 Vytvoření a implementace národní očkovací strategie jako nástroje pro systematickou prevenci očkováním preventabilních infekčních onemocnění a nastavení organizačního řízení očkovaní a efektivní komunikační strategie
1.1.3 Ochrana zdraví obyvatel ČR v kontextu environmentálních rizik (chemické látky, nadměrná hluková zátěž, světelné znečištění, projevy změny klimatu apod.)
1.1.4 Prevence užívání návykových látek, realizace screeningu, časné diagnostiky a krátké intervence v oblasti závislostního chování
1.1.5 Tvorba Národního programu zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti, monitoring zdravotní gramotnosti, pohybové aktivity a sedavého chování a podpora realizace aktivit a programů v oblasti primární a primordiální prevence vedoucí ke snížení výskytu nejčastějších a nejzávažnějších neinfekčních nemocí
1.1.6 Vybudování a rozvoj center prevence ve zdravotnických zařízeních
1.1.7 Vybudování a rozvoj Národního zdravotnického informačního portálu
1.1.8 Připravenost orgánů ochrany veřejného zdraví na krize pro veřejné zdraví národního a mezinárodního významu
1.1.9 Strategický a udržitelný rozvoj orgánů ochrany veřejného zdraví z pohledu ochrany zdraví při práci
1.1.10 Modernizace technického a administrativního zázemí orgánů ochrany veřejného zdraví
1.1.11 Zvýšení potenciálu samoléčby k zajištění spolehlivého přístupu k zdravotní péči a udržitelného zdravotního systému

1.2 Sekundární prevence a screeningové programy

1.2.1 Zajištění a rozvoj metodického a personálního zázemí pro podporu sekundární prevence a nastavení její řídící struktury vč. rozvoje institucionálního zázemí
1.2.2 Zajištění a rozvoj datového a analytického zázemí pro podporu sekundární prevence
1.2.3 Podpora a optimalizace zavedených organizovaných programů screeningu vč. očkování proti HPV a zavádění vhodných celoplošných programů screeningu vážených onemocnění
1.2.4 Realizace pilotních projektů časného záchytu onemocnění
1.2.5 Zavádění a podpora nástrojů elektronizace zdravotnictví v oblasti prevence
1.2.6 Rozvoj mezinárodní spolupráce a vědeckého zázemí v oblasti sekundární prevence vč. očkování proti HPV
1.2.7 Realizace vzdělávacích aktivit a zajištění informovanosti o sekundární prevenci vč. očkování proti HPV pro odbornou i laickou veřejnost
1.2.8 Vybudování vzorového centra prevence ve vybraném zdravotnickém zařízení
1.2.9 Podpora časného záchytu nežádoucích stavů ve všech dalších oblastech prevence (primární i terciární) a podpora správného managementu onemocnění

1.3 Léková politika a zvýšení dostupnosti léčiv

1.3.1 Implementovat unijní právní předpisy a stabilizovat řízení zásob léčiv
1.3.2 Zavést systém monitoringu léčiv
1.3.3 Zvýšit aktivní zapojení stakeholderů
1.3.4 Modernizovat způsoby výdeje léčiv
1.3.5 Zvýšit hospodářskou podporu výroby léčiv
1.3.6 Stabilizovat finanční udržitelnost lékové politiky
1.3.7 Zajistit rozvoj kapacit správních úřadů v oblasti lékové politiky státu

2. Optimalizace zdravotnického systému

2.1 Reforma primární péče

2.1.1 Posílení kompetencí praktických lékařů, všeobecných sester a dětských sester a jejich koordinační role v poskytování zdravotní péče zejména o chronické pacienty a vymezení kompetencí ve vztahu ke specialistům, podpora rozvíjení multidisciplinárních týmů
2.1.2 Úplné odstranění preskripčních omezení pro praktické lékaře
2.1.3 Zavedení standardizace vybavení ordinací
2.1.4 Zvýšení kvality a dostupnosti primární péče – podpora týmových praxí
2.1.5 Zvyšování kvality péče včetně sledování indikátorů kvality
2.1.6 Změna systému financování s důrazem na posílení výkonové složky při fixované kapitaci
2.1.7 Zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxe na venkově, v obtížně obsaditelných a méně atraktivních oblastech
2.1.8 Navýšení počtu lékařů primární péče, rozšíření a kultivace rezidenčních míst
2.1.9 Nastavení efektivních postupů v managementu chronických neinfekčních onemocnění
2.1.10 Zvýšení podílu obyvatel využívajících pravidelné preventivní prohlídky
2.1.11 Vybudování rovnoměrné sítě urgentních příjmů a pohotovostní služby (cca 1 pro každý okres)
2.1.12 Zajištění návaznosti lékařské pohotovostní služby na urgentní příjmy, u vybraných poskytovatelů na nízkoprahové urgentní příjmy
2.1.13 Investice do týmových praxí primární péče a jejich rozvoje
2.1.14 Rozvoj, modernizace a rozšíření přístrojového vybavení primární péče

2.2 Personální stabilizace resortu zdravotnictví

2.2.1 Vytvoření dlouhodobé strategie stabilizace a rozvoje personálních zdrojů ve zdravotnictví do roku 2035
2.2.2 Vytvoření procesu a institucionální struktury pro strategické řízení a plánování personálních kapacit
2.2.3 Zlepšení organizace a průchodnosti postgraduálního vzdělávání zdravotnických pracovníků
2.2.4 Podpora koordinovaných přístupů v oblasti celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků
2.2.5 Definování návaznosti prohlubování a zvyšování kvalifikace zdravotnických pracovníků na systém finančního ohodnocení
2.2.6 Vybudování národní informační základny pro monitoring stávajících a plánování potřebných personálních kapacit ve zdravotnictví na celostátní, regionální i místní úrovni
2.2.7 Posílení postavení nelékařských zdravotnických pracovníků v systému zdravotní péče, podpora jejich vzdělávání a zvyšování kompetencí v jejich samostatných rolích
2.2.8 Zlepšení prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže pro pracovníky ve zdravotnictví, např. Prostřednictvím psychosociální podpory a supervize
2.2.9 Personální posílení nedostatečně obsazených oborů
2.2.10 Personální posílení orgánů ochrany veřejného zdraví
2.2.11 Zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxe na venkově, v obtížně obsaditelných a méně atraktivních oblastech
2.2.12 Zvýšení podílu doporučených postupů a příprava národních standardizovaných ošetřovatelských protokolů
2.2.13 Podpora slaďování osobního a pracovního života pracovníků ve zdravotnictví

2.3 Digitalizace zdravotnictví

2.3.1 Rozvoj a implementace koncepce digitalizace zdravotnictví, institucionalizace elektronického zdravotnictví
2.3.2 Rozvoj centrální infrastruktury pro sdílení zdravotnické dokumentace, zaručenou a bezpečnou komunikaci a výměnu informací ve zdravotnictví
2.3.3 Rozvoj systému poskytování služeb autoritativních údajů, resortních autoritativních registrů a modelu zaručených dat
2.3.4 Rozvoj Národního zdravotnického informačního systému
2.3.5 Správa systému s rozvojem katalogu služeb elektronického zdravotnictví
2.3.6 Podpora využívání a standardizace nástrojů elektronického zdravotnictví (nástroje pro standardizaci prostředí digitálního zdravotnictví, interoperabilní prostředí pro uživatele společných sdílených elektronických služeb ve zdravotnictví)
2.3.7 Podpora využití nových digitálních technologií a postupů v oblasti personalizované medicíny, domácí péče, integrované péče
2.3.8 Podpora využití umělé inteligence ve zdravotnictví a implementace na ní založených služeb
2.3.9 Rozvoj vědeckovýzkumné a inovační základny pro digitalizaci zdravotnictví a rozvoj znalostní základny digitálního zdravotnictví
2.3.10 Praktické aplikace modelů bezpečného sdílení zdravotních záznamů, uplatnění technologie Blockchain a navazujících konceptů, využití konceptů z oblasti Big Data
2.3.11 Podpora technologií mobilního zdravotnictví (mHealth) a telemedicíny na všech úrovních poskytování zdravotní péče, zejména u koncových uživatelů (nemocnice, ambulance, pacienti)
2.3.12 Rozvoj platforem pro komunikaci a koordinaci veřejné správy, průmyslu a akademické sféry pro účely rozvoje digitálních služeb ve zdravotnictví a v péči o zdraví
2.3.13 Programy rozvoje obecné i specifické digitální gramotnosti pracovníků ve zdravotnictví
2.3.14 Programy posilující budování důvěry ve služby digitálního zdravotnictví mezi občany i zdravotníky

2.4 Optimalizace systému úhrad ve zdravotnictví

2.4.1 Vytvoření informační základny postavené na meziresortní integraci zdravotních a sociálních dat výkonnosti
2.4.2 Vytvoření a aplikace nové resortní koncepce úhrad následné, dlouhodobé a zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí Vybudování systému predikcí příjmů a výdajů veřejného zdravotního pojištění
2.4.3 Zajištění rozvoje, optimalizace a udržitelnosti systému úhrad akutní lůžkové péče založeném na DRG
2.4.4 Optimalizace systému úhrad v primární péči s důrazem na motivační, výkon podporující složky a vytvoření modelů nastavujících vyváženost úhrad v různých segmentech ambulantní péče
2.4.5 Vytvoření klasifikace a systémů umožňujících standardizaci a optimalizaci systému úhrad zdravotních výkonů
2.4.6 Příprava a praktická implementace modelů predikujících a hodnotících ekonomické a klinické dopady nových technologií a zavádění inovací ve zdravotnictví
2.4.7 Vytvoření modelů hodnocení, optimalizace a udržitelného financování systémů integrované péče, a sociálně-zdravotní péče
2.4.8 Optimalizace systému úhrad léčivých přípravků podmíněných použitím na specializovaném pracovišti

2.5 Sociálně zdravotní péče

2.5.1 Vytvoření systémových nástrojů pro podporu a rozvoj integrované zdravotní a sociální péče a pro standardizaci mechanismů posilujících funkčnost integrovaných zdravotních a sociálních služeb
2.5.2 Tvorba a realizace regionálně specifických modelů podpory integrované zdravotní a sociální (dlouhodobé) péče
2.5.3 Posílení role praktických lékařů a dalších poskytovatelů zdravotních služeb v procesu poskytování integrované zdravotní a sociální péče
2.5.4 Zvýšení dostupnosti integrovaných zdravotních a sociálních služeb
2.5.5 Zvýšení kvality života pacientů s dlouhodobým chronickým onemocněním
2.5.6 Optimalizace lůžkového fondu a zvýšení dostupnosti následné a dlouhodobé péče
2.5.7 Posílení péče poskytované v domácím prostředí pacientů
2.5.8 Optimalizace programů a zvyšování dostupnosti paliativní péče ve všech formách (konziliární paliativní péče v nemocnicích, mobilní specializovaná PP, domácí péče, hospicová péče)
2.5.9 Podpora rodinných příslušníků a jiných laických pečovatelů v dlouhodobé péči prostřednictvím programů

2.6 Péče o duševní zdraví

2.6.1 Zlepšení řízení a poskytování péče v oblasti duševního zdraví vedené spolehlivými informacemi a vědomostmi
2.6.2 Zajištění srovnatelných šancí na duševní zdraví pro každého člověka v průběhu celého jeho života od narození až do seniorského věku
2.6.3 Zajištění, aby lidská práva osob s obtížemi v oblasti duševního zdraví byla plně respektována, chráněna a podporována
2.6.4 Zajištění plné dostupnosti služeb v oblasti duševního zdraví v čase, místě, kapacitě i ceně, zajištění jejich dostupnosti v komunitě dle potřeby
2.6.5 Budování systémů péče o duševní zdraví pracujících v dobře koordinované partnerské spolupráci s ostatními sektory, včetně rovného přístupu k péči o somatické zdraví a začlenění / návratu do společnosti
2.6.6 Zavádění systémových opatření pro podporu lidí s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči
2.6.7 Preventivní intervence a opatření prevence sebevražd a sebepoškozování jsou běžnou komponentou v oblasti prevence v rámci veřejného zdraví
2.6.8 Služby v oblasti duševního zdraví a služby sociální péče, určené pro poskytnutí pomoci člověku procházejícímu krizí, jsou dostupné časem, místem, kapacitou i cenou a jsou k dispozici v komunitě podle potřeby, je ustanovena dobrá praxe předávání klientů mezi těmito službami a služby samotné poskytují péči založenou na důkazech
2.6.9 Problematika sebepoškozování, sebevražednosti a možnosti prevence jsou součástí vzdělávání relevantních profesí a běžným prvkem v osvětových kampaních
2.6.10 Prevence sebevražd a sebepoškozování a koordinace aktivit v této oblasti vychází ze spolehlivých informací a vědomostí
2.6.11 Doporučené postupy a síť služeb pro diagnostiku a léčbu demence
2.6.12 Vzdělávání v oblasti demence
2.6.13 Epidemiologie a výzkum v oblasti demence
2.6.14 Povědomí o demenci a prevence
2 6. 15 Ochrana práv osob žijících s demencí

2.7 Specializovaná zdravotní péče

2.7.1 Podpora geriatrické péče
2.7.2 Prevence kardiovaskulárních onemocnění a rozvoj kardiologické péče
2.7.3 Zvýšení dostupnosti a kvality léčebně rehabilitační péče
2.7.4 Prevence a léčba obezity
2.7.5 Podpora onkologické péče
2.7.6 Rozvoj pediatrické péče
2.7.7 Podpora multidisciplinárního přístupu v péči o těhotné ženy, ženy při porodu, ženy v poporodním období, novorozence a jejich rodiny

2.8 Zvýšení kvality poskytovaných zdravotních služeb v ČR

2.8.1 Rozvoj dobrovolnictví ve zdravotnictví
2.8.2 Rozvoj Národního hodnocení spokojenosti pacientů a jeho implementace v systému poskytování zdravotních služeb
2.8.3 Rozvoj národní sítě nemocnic a zdravotnických zařízení bez tabáku (GNTH)
2.8.4 Rozvoj národní sítě nemocnic a zdravotnických zařízení podporujících zdraví (HPH)
2.8.5 Posílení zapojení segmentu pacientských organizací a organizací zaměřených na pomoc pacientům včetně zapojování/participace občanů (uživatelů péče)
2.8.6 Posílení partnerského přístupu v poskytování zdravotní péče

3. Podpora vědy a výzkumu

3.1 Zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů zdravotnictví

V souladu s vládními politikami podpory vědy a výzkumu pro dané období.
V době přípravy Strategického rámce Zdraví 2035 byla stále v platnosti Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, kterou pravděpodobně v roce 2026 nahradí dokument Národní priority orientovaného výzkumu. V roce 2024 začaly práce na Národní strategii pro klinická hodnocení v ČR jako jedné z důležitých oblastí zdravotnického výzkumu, s předpokládaným datem přijetí v druhé polovině roku 2025.