Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ

Názvy hierarchických úrovní
1. "Strategický cíl"
1.1 "Specifický cíl"
1.1.1 "Opatření"

Akční plán implementace Národního kardiovaskulárního plánu České republiky 2025-2027

1. Efektivita prevence kardiovaskulárních onemocnění se zvyšuje a pomáhá předcházet vzniku onemocnění

1.1 Zvýšení pozitivní motivace ke změně životního stylu obyvatel, zvýšení zdravotní gramotnosti a zlepšení prevence kardiovaskulárních onemocnění

1.1.1 Medializace zdravotních rizik a přínosů změny životního stylu
1.1.2 Zvýšení povědomí o škodlivosti užívání tabákových a jiných nikotinových výrobků a alkoholu a o jejich vlivu na vznik kardiovaskulárních onemocnění.
1.1.3 Zvýšení povědomí o škodlivosti nadměrné konzumace soli, cukru a nasycených tuků, o vyváženém energetickém příjmu a výdeji a jejich vlivu na vznik kardiovaskulárních onemocnění.
1.1.4 Implementace programu na snižování množství soli zahrnujících intervence na snížení soli v produktech a nabízených pokrmech, zlepšení informovanosti o méně slaných potravinách a pokrmech, edukaci gastronomických pracovníků a zavedení odpovídající kontroly příslušných doporučení pro obsah soli v pokrmech
1.1.5 Zvýšení povědomí o významu zdravého stravování, zdraví prospěšné pohybové aktivity, duševního zdraví a jejich vlivu na prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Skupinové a individuální intervence
1.1.6 Zvýšení povědomí o důležitosti pravidelného spánku a dobrého duševního zdraví a jejich prospěšnosti na snížení rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, motivace k návštěvě intervenčních center.
1.1.7 Zvýšení povědomí o škodlivosti užívání dalších návykových látek (kratom, léky aj.), a o jejich vlivu na vznik kardiovaskulárních onemocnění, dávkování léků v seniorském věku. Skupinové a individuální intervence
1.1.8 Využití informačního portálu NZIP pro laickou veřejnost ve vztahu ke zdravotním rizikům životního stylu a důležitosti včasného odhalení geneticky podmíněných kardiovaskulárních rizikových faktorů s významným dopadem na prognózu.
1.1.9 Pravidelné sledování kardiovaskulárního zdraví běžné populace (hodnocení prevalence vybraných rizikových faktorů, kardiovaskulárního rizika a úrovně zdravotní gramotnosti v populaci).
1.1.10 Zdokonalování a rozšiřování portfolia pobídek pro pojištěnce k účasti na preventivních prohlídkách a programech
1.1.11 Systematický program pro prevenci obezity na školách
1.1.12 Implementace univerzálního screeningu familiární hypercholesterolemie v dětském věku.
1.1.13 Zavedení systematické výuky první pomoci a znalosti příznaků cévní mozkové příhody a příznaků akutního koronárního syndromu pro zlepšení a zrychlení záchytu akutních stavů běžnou laickou populací
1.1.14 Implementace populačního programu screeningu aneurysmatu abdominální aorty
1.1.15 Podpora aktualizace státem garantovaných nutričních doporučeních založených na potravinách vytvořených na základě doporučených postupů EFSA/WHO
1.1.16 Není v daném období řešeno
1.1.17 Není v daném období řešeno
1.1.18 Podpora rozvoje politik a právních předpisů zaměřených na řešení širších determinant zdraví, včetně sociálních a komerčních determinant
1.1.19 Podpora zavádění zdravého životního prostředí, zejména pro mladší a starší osoby, způsobem, který snižuje nerovnosti v oblasti zdraví

1.2 Zvýšení efektivity a využití systému preventivních prohlídek, primární péče a gynekologické péče (např. prevence tromboembolických poruch pro uživatelky antikoncepce, nebo péče o těhotnou ženu)

1.2.1 Revize struktury preventivních prohlídek, zvýšení flexibility, zavedení posuzování kardiovaskulárních rizik do systému pracovnělékařských prohlídek
1.2.2 Není v daném období řešeno
1.2.3 Rozšíření a udržení stávajících pozitivních motivačních prvků k účasti na prevenci
1.2.4 Propagace zdravotních prohlídek
1.2.5 Zajištění navazující péče u vysoce rizikových nebo manifestně nemocných pacientů
1.2.6 Systematizace péče o ženy v těhotenství, harmonizace prováděných vyšetření cílících na odhalení preeklampsie a vrozených (srdečních) vad plodu.
1.2.7 Podpora a zajištění vakcinace proti chřipce a dalším závažným virovým onemocněním (RS virus, SARS-CoV2 atd.)

1.3 Zvýšení efektivity včasné diagnostiky rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Nastavení systému navazující péče pro vysoce rizikové pacienty

1.3.1 Udržení a rozvoj dostupné vysoce specializované péče
1.3.2 Dosažení vyvážené regionální dostupnosti kardiologických a angiologických případně cévně chirurgických ambulancí
1.3.3 Není v daném období řešeno
1.3.4 Rozšíření nebo zachování dostupnosti laboratorních a instrumentálních vyšetření
1.3.5 Systematizace screeningu vrozených kritických srdečních vad ve spolupráci oborů gynekologie a porodnictví a dětská kardiologie
1.3.6 Systematizace péče o nemocné s tromboembolickou plicní hypertenzí po prodělané akutní plicní embolii
1.3.7 Zvýšení dostupnosti genetických vyšetření u všech kardiovaskulárních chorob, extenze indikačního oprávnění u vybraných onemocnění pro jednotlivé specializace

2. Dostupnost a organizace péče orientované na pacienta vede k zajištění maximálně možné kvality jeho života, a to během nemoci, po vyléčení či v terminálním stadiu

2.1 Zajištění dostupnosti všech forem následné, dlouhodobé a paliativní péče

2.1.1 Dostupnost paliativních týmů v kardiocentrech a cerebrovaskulárních centrech
2.1.2 Dostupnost strukturované kardiorehabilitace a pre-rehabilitace pod vedením fyzioterapeuta a edukace (nová pozice zdravotnických pracovníků s absolvovaným kurzem v oblasti kardiovaskulárních onemocněních v kardiocentrech a následně i v rámci péče specializovaných ambulancí včetně cerebrovaskulárních poraden). Dostupnost lůžkové rehabilitace po CMP včetně dostatečných neurorehabilitačních kapacit. Dostupnost lůžek následné péče u indikovaných pacientů po CMP.
2.1.3 Dostupnost a čerpání sociálních služeb (podpůrných prostředků k udržení mobility).
2.1.4 Zajištění podpůrné psychologické klinicko – psychologické a psychiatrické péče.
2.1.5 Není v daném období řešeno
2.1.6 Zapojení pacientských organizací a neformálních pečovatelů do systému péče o chronicky nemocné a zajištění jejich adekvátní edukace a materiálního zabezpečení

2.2 Zajištění rovnoměrné dostupnosti a pokrytí službami zdravotnické záchranné služby a systémy přímé komunikace a transportu pacientů s oběhovými onemocněními přímo do kardiovaskulárních center

2.2.1 Udržení systému ZZS s dostatečně krátkými dojezdovými časy maximálně pokrývající území všech regionů a systému transportu kriticky nemocných dětských pacientů. Vybavení RZS metodami pro automatickou nepřímou srdeční masáž
2.2.2 Kultivace systému přímé komunikace ZZS s kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními centry pro přímý transport pacientů do kardiovaskulárních center bez mezistupně v jiných nemocnicích s akutní lůžkovou péčí
2.2.3 Udržení funkční sítě kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních center s nepřetržitým provozem ve všech krajích ČR s maximální podporou materiálního vybavení a lidských zdrojů napříč zúčastněnými odbornostmi
2.2.4 Zajištění širokého materiálního vybavení umožňující kvalitní diagnostiku a léčbu a Zajištění dostatečného počtu lůžek resuscitační a intenzivní péče s pokročilými metodami monitorace a orgánové podpory pro příjem kriticky nemocných pacientů.
2.2.5 Rozvoj center specializovaných na péči o pacienty po srdeční zástavě a center pro nemocné s refrakterní srdeční zástavou schopných využití oběhových podpor. Vybavení těchto center krátkodobými oběhovými podporami s potřebným materiálním i personálním zajištěním
2.2.6 Centralizace komplexních endovaskulárních a cévně chirurgických výkonů u závažných onemocnění aorty

2.3 Zajištění regionální dostupnosti specializované a ambulantní péče ve všech regionech ČR

2.3.1 Zlepšení dostupnosti ambulantní kardiologické péče
2.3.2 Zlepšení dostupnosti specializované angiologické a cévně chirurgické péče
2.3.3 Zajištění specializovaných ambulancí srdečního selhání v rámci kardiocenter, nemocnic stojících mimo kardiocentra a ve vybraných kardiologických ambulancích, včetně vybavení jednodenními stacionáři pro poskytování intravenózní léčby
2.3.4 Zajištění specializovaných ambulancí srdečního selhání a ambulancí pro vrozené srdeční vady v dospělosti k poskytování ambulantní péče
2.3.5 Podpora a vznik dalších specializovaných ambulancí zaměřených na péči o nemocné se srdečním selháním a vrozenými srdečními vadami v dospělosti.
2.3.6 Není v daném období řešeno
2.3.7 Podpora vzniku cerebrovaskulárních ambulancí

2.4 Zajištění změny úhrad ambulantní kardiologické, angiologické a primární péče ve prospěch edukace a spolupráce s pacientem

2.4.1 Identifikace diagnóz se zvýšenými nároky na edukaci a spolupráci s pacienty
2.4.2-3 Není v daném období řešeno
2.4.4 Zapojení metod e-Health do péče o vybrané diagnózy.

2.5 Racionalizace centralizované péče o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním prostřednictvím sítě center vysoce specializované kardiovaskulární péče

2.5.1 Udržení funkční sítě kardiovaskulárních center v rámci platného procesu udělení statutu dle § 112 zákona o zdravotních službách
2.5.2 Vznik nebo rozvoj stávajících pracovišť centralizované péče pro vybrané diagnostické skupiny s racionálním pokrytím potřeb ČR
2.5.3 Rozšíření péče o nemocné s pokročilým a těžkým akutním srdečním selháním extenzí center poskytujících střednědobé a dlouhodobé oběhové podpory u pacientů bez indikace k srdeční transplantaci (destination therapy).

2.6 Nastavení provázanosti péče v systému kardiovaskulární péče

2.6.1 Není v daném období řešeno
2.6.2 Sdílení informací a výsledků vyšetření (včetně pracovně lékařských služeb) napříč specializacemi
2.6.3 Není v daném období řešeno
2.6.4 Posílení role všeobecných praktických lékařů v systému integrované řízené péče.

2.7 Zlepšení plánování a zvýšení dostupnosti péče

2.7.1 Není v daném období řešeno
2.7.2 Podpora rozšíření péče o pacienty se srdečním selháním, poruchami srdečního rytmu a komplexními srdečními vadami v dospělosti
2.7.3 Podpora regionální dostupnosti péče ve specializovaných ambulancích (kardiologie, angiologie
2.7.4 Podpora změn ve vzdělávacím systému, změna oboru angiologie na specializační obor, dále změny v nástavbových oborech
2.7.5 Podpora vzdělávání biomedicínských inženýrů, všeobecných sester, sester pro intenzivní péči, adiktologů, lékařů

2.8 Zajištění přístupu k inovativním postupům a udržení vysoké kvality v kardiovaskulární péči

2.8.1 Dosažení rychlé dostupnosti inovativních léčivých prostředků, minimalizace preskripčních a úhradových omezení nad rámec indikací schválených EMA o obsažených v SmPC přípravků (pokud o ně sám držitel registrace nepožádá) za současného zavedení předpokladů pro sledování efektivity inovativních léčivých prostředků (sdílení klinických dat o výstupech léčení).
2.8.2 Není v daném období řešeno
2.8.3 Podpora centralizace péče o vzácná nebo méně častá onemocnění, racionalizace centralizované péče s možným přechodem do dispenzární péče mimo centra.
2.8.4 Provázání systémů sledování pohybu nemocného zdravotnickým systémem, unifikace programů sledujících optimální léčbu pacientů a následnou bonifikaci ošetřujících lékařů (modely VZP plus) napříč ZP

3. Poskytování moderní zdravotní péče je zajištěno kvalifikovaným personálem, moderním diagnostickým a léčebným zázemím a inovativními postupy

3.1 Zajištění dostatečného počtu kvalitního, kvalifikovaného a motivovaného zdravotnického personálu v oblasti kardiovaskulární medicíny

3.1.1 Zvýšení počtů atestujících v jednotlivých oborech, sledování demografického vývoje jednotlivých specializací
3.1.2 Podpora změn ve vzdělávacím systému, změna oboru angiologie na základní obor, dále změny v nástavbových atestacích a certifikovaných kurzech
3.1.3 Podpora vzdělávání v oborech s perspektivním zvýšením potřeb absolventů v praxi
3.1.4 Změna vzdělávání v oboru angiologie, posílení oboru cévní chirurgie, podpora vzdělávání v oboru vaskulární intervenční radiologie
3.1.5 Podpora vzdělávání v oboru dětská kardiologie
3.1.6 Zvýšení počtu absolventů oborů biomedicínského inženýrství, zvýšení zaměření na potřeby kardiologie (arytmologie, intervenční kardiologie).
3.1.7 Zvýšení počtu sester absolventek, nutričních terapeutů a fyzioterapeutů, klinických psychologů, zdravotnických pracovníků s absolvovaným kurzem v oblasti kardiovaskulárních onemocnění v oblasti intervence rizikových faktorů a zdravého životního stylu, adiktologů. Příprava vzdělávacího programu certifikovaného kurzu pro přípravu všeobecných sester se zvláštní odbornou způsobilostí na ošetřovatelskou péči o pacienty se srdečním selháním

3.2 Zlepšení stavu infrastruktury jednotlivých poskytovatelů kardiovaskulární péče

3.2.1 Podpora rozvoje a obnovy a sledování stavu výbavy míst poskytování ambulantní kardiologické a angiologické péče
3.2.2 Podpora vybavení specializovaných ambulancí v regionech s nedostatkem míst poskytování ambulantní specializované péče, adekvátní úhrada instrumentálních vyšetření k zajištění obnovy přístrojového vybavení
3.2.3 Není předmětném období řešeno
3.2.4 Podpora vybavení kardiovaskulárních center s důrazem na místa poskytování centralizované vysoce specializované péče
3.2.5 Vybavení center s rozsáhlým programem péče o nemocné se srdečním selháním k poskytování dlouhodobých oběhových podpor u pacientů bez indikace k srdeční transplantaci.
3.2.6 Vybavení kardiovaskulárních center pro poskytování moderní arytmologické péče (např. nové metody ablačních technik), intervenční terapie (např. intrakoronární funkční a zobrazovací techniky) a intenzivní kardiologické péče (např. pokročilé metody monitorace, krátkodobé mechanické podpory oběhu)

3.3 Nastavení sledování kvality péče u jednotlivých poskytovatelů kardiovaskulární péče

3.3.1 Není v předmětném období řešeno
3.3.2 Vytvoření informačního portálu pro jednotlivé poskytovatele péče s informacemi o jejich pozici mezi hodnocenými subjekty (benchmarking), v kde budou výstupy průběžně jednotlivým poskytovatelům prezentovány na základy komplikace výstupy z administrativních dat ZP a registru NRKI.

4. Věda a výzkum kardiovaskulárních onemocnění jsou prováděny na vysoké úrovni integrující poslední poznatky medicíny a v kontextu mezinárodní spolupráce

4.1 Podpora výzkumu a mezinárodní spolupráce v oblasti kardiovaskulární medicíny

4.2.1 Není v předmětném období řešeno
4.1.2 Zajistit financování a organizaci cílených epidemiologických šetření v české populaci
4.1.3 Podpořit multicentrické projekty napříč kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními centry a dalšími spolupracujícími institucemi
4.1.4 Zajistit lepší podporu pro žadatele z ČR v rámci evropských konsorcií usilujících o granty EU
4.1.5 Zajistit datové podklady pro monitoraci epidemiologie stavu diagnostiky a léčby vzácných kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění – vznik a podpora dedikovaných registrů v rámci NKIS

4.2 Využití přínosů digitalizace a telemedicíny

4.2.1 Zavedení sdílení laboratorních výsledků mezi všemi poskytovateli zdravotní péče (včetně poskytovatelů zdravotně lékařských služeb), zavedením tzv. trojcestné laboratorní žádanky
4.2.2 Zavedení sdíleného zdravotního záznamu v oblasti prevence a screeningu
4.2.3 Není v předmětném období řešeno
4.2.4 Vyhodnocení efektivity zavedení metod e-Health do praxe se zaměřením na úsporu nákladů při sdílení dat