Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ

Názvy hierarchických úrovní
1. "Prioritní oblast/Strategický cíl"
1.1 "Specifický cíl"
1.1.1 "Dílčí cíl"

Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 [akt. 2020]

1. Zlepšení zdravotního stavu populace

1.1 - Reforma primární péče

1.1.1 Posílení kompetencí praktických lékařů a vymezení kompetencí ve vztahu ke specialistům, zlepšení koordinace činnosti primární péče a služeb ambulantních specialistů

1.1.2 Snížení počtu preskripčních omezení

1.1.3 Zavedení standardizace vybavení ordinací

1.1.4 Zvýšení dostupnosti primární péče – podpora sdružených praxí

1.1.5 Zvyšování kvality péče včetně sledování indikátorů kvality

1.1.6 Změna systému financování s důrazem na posílení výkonové složky při fixované kapitaci

1.1.7 Zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxe na venkově, v obtížně obsaditelných a méně atraktivních oblastech

1.1.8 Optimalizace využívání programů rezidenčních míst a vytvoření modelu vzdělávání (zvláště PLDD a registrující poskytovatelé ambulantních služeb)

1.1.9 Nastavení efektivních postupů v managementu chronických neinfekčních onemocnění

1.1.10 Zvýšení podílu obyvatel využívajících pravidelné preventivní prohlídky

1.1.11 Vybudování rovnoměrné sítě urgentních příjmů a pohotovostní služby (cca jedna pro každý okres)

1.1.12 Zajištění návaznosti lékařské pohotovostní služby na urgentní příjmy, u vybraných poskytovatelů na nízkoprahové urgentní příjmy

1.2 - Prevence nemocí, podpora a ochrana zdraví; zvyšování zdravotní gramotnosti

1.2.1 Prevence vzniku a šíření infekčních nemocí a nastavení podpůrných informačních opatření pro systém managementu krizových situací

1.2.2 Ochrana zdraví obyvatel ČR v kontextu environmentálních rizik (chemické látky, nadměrná hluková zátěž, projevy změny klimatu apod.)

1.2.3 Prevence užívání návykových látek a realizace screeningu, časné diagnostiky a krátké intervence v oblasti závislostního chování

1.2.4 Tvorba Národního programu zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti, realizace dílčích programů a monitoring zdravotní gramotnosti

1.2.5 Vybudování a rozvoj center prevence ve zdravotnických zařízeních

1.2.6 Vybudování a rozvoj Národního zdravotnického informačního portálu

1.2.7 Posilování časného záchytu nemocí a rizikových faktorů ve všech segmentech péče a zavádění nových programů časného záchytu

1.2.8 Rozvoj institucionálního zázemí pro optimalizaci sekundární prevence a zvyšování kvality stávajících populačních screeningových programů

2. Optimalizace zdravotnického systému

2.1 - Implementace modelů integrované péče, integrace zdravotní a sociální péče, reforma péče o duševní zdraví

2.1.1 Vytvoření konsensuální strategie rozvoje zdravotně sociální péče, standardizace doporučených postupů a metodik posilujících funkčnost zdravotně-sociálních služeb

2.1.2 Implementace specifických a regionálně specifických modelů integrované péče

2.1.3 Role praktických lékařů v dlouhodobé péči a v modelech integrované péče

2.1.4 Zvýšení dostupnosti integrovaných zdravotních a sociálních služeb a integrace zdravotní, pracovní a sociální rehabilitace

2.1.5 Zvýšení kvality života pacientů s chronickými a nevyléčitelnými chorobami

2.1.6 Optimalizace lůžkového fondu a zvýšení dostupnosti následné a dlouhodobé péče

2.1.7 Posílení péče poskytované v domácím prostředí pacientů

2.1.8 Programy optimalizace a zvyšování dostupnosti paliativní péče ve všech formách (konziliární paliativní péče v nemocnicích, mobilní specializovaná PP, domácí péče, hospicová péče)

2.1.9 Programy posilující roli rodinných příslušníků a jiných laických pečovatelů v dlouhodobé péči

2.1.10 Posílení segmentu pacientských organizací a organizací zaměřených na pomoc pacientům

2.1.11 Zlepšení řízení a poskytování péče v oblasti duševního zdraví vedené spolehlivými informacemi a vědomostmi

2.1.12 Zajištění, aby každý člověk měl srovnatelnou příležitost na duševní zdraví v průběhu celého svého života, především ti nejvíce zranitelní nebo v riziku

2.1.13 Zajištění, aby lidská práva osob s obtížemi v oblasti duševního zdraví byla plně respektována, chráněna a podporována

2.1.14 Zajištění plné dostupnosti služeb v oblasti duševního zdraví v čase, místě, kapacitě i ceně, zajištění jejich dostupnosti v komunitě podle potřeby

2.1.15 Budování systémů péče o duševní zdraví pracujících v dobře koordinované partnerské spolupráci s ostatními sektory, včetně rovného přístupu k péči o somatické zdraví a začlenění/návratu do společnosti

2.2 - Personální stabilizace resortu zdravotnictví

2.2.1 Vytvoření dlouhodobé strategie stabilizace a rozvoje personálních zdrojů ve zdravotnictví do roku 2030

2.2.2 Zlepšení organizace a průchodnosti postgraduálního vzdělávání lékařských povolání

2.2.3 Podpora koordinovaných přístupů v oblasti celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků

2.2.4 Definování návaznosti prohlubování a zvyšování vzdělání zdravotnických pracovníků na systém finančního ohodnocení

2.2.5 Vybudování národního informačního systému pro monitoring stávajících a plánování potřebných personálních kapacit ve zdravotnictví na celostátní, regionální i místní úrovni

2.2.6 Posílení postavení nelékařských zdravotnických pracovníků v systému zdravotní péče, podpora jejich vzdělávání a vyšování kompetencí v jejich samostatných rolích

2.2.7 Zlepšení prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže pro pracovníky ve zdravotnictví např. prostřednictvím psychosociální podpory a supervize

2.2.8 Personální posílení nedostatečně obsazených oborů lékařského personálu

2.2.9 Personální posílení orgánů ochrany veřejného zdraví

2.2.10 Zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxe na venkově, v obtížně obsaditelných a méně atraktivních oblastech

2.2.11 Zvýšení podílu doporučených klinických postupů, kompetencí a vzdělávacích plánů přizpůsobených aktuálním podmínkám a rozvoji oboru

2.3 - Digitalizace zdravotnictví

2.3.1 Rozvoj a implementace koncepce digitalizace zdravotnictví, institucionalizace elektronického zdravotnictví

2.3.2 Rozvoj centrální infrastruktury pro sdílení zdravotnické dokumentace, zaručenou a bezpečnou komunikaci a výměnu informací ve zdravotnictví

2.3.3 Rozvoj systému poskytování služeb autoritativních údajů, resortních autoritativních registrů a modelu zaručených dat

2.3.4 Rozvoj Národního zdravotnického informačního systému

2.3.5 Rozvoj Národního zdravotnického informačního portálu

2.3.6 Správa systému s rozvojem katalogu služeb elektronického zdravotnictví

2.3.7 Podpora využívání a standardizace nástrojů elektronického zdravotnictví (nástroje pro standardizaci prostředí digitálního zdravotnictví, interoperabilní prostředí pro uživatele společných sdílených elektronických služeb ve zdravotnictví)

2.3.8 Podpora využití nových digitálních technologií a postupů v oblasti personalizované medicíny, domácí péče, integrované péče

2.3.9 Podpora využití umělé inteligence ve zdravotnictví a implementace na ní založených služeb

2.3.10 Rozvoj vědeckovýzkumné a inovační základny pro digitalizaci zdravotnictví a rozvoj znalostní základny digitálního zdravotnictví

2.3.11 Praktické aplikace modelů bezpečného sdílení zdravotních záznamů, uplatnění technologie Blockchain a navazujících konceptů, využití konceptů z oblasti Big Data

2.3.12 Podpora technologií mobilního zdravotnictví (mHealth) a telemedicíny na všech úrovních poskytování zdravotní péče, zejména u koncových uživatelů (nemocnice, ambulance, pacienti)

2.3.13 Rozvoj platforem pro komunikaci a koordinaci veřejné správy, průmyslu a akademické sféry pro účely rozvoje digitálních služeb ve zdravotnictví a v péči o zdraví

2.3.14 Programy rozvoje obecné i specifické digitální gramotnosti pracovníků ve zdravotnictví

2.3.15 Programy posilující budování důvěry ve služby digitálního zdravotnictví mezi občany i zdravotníky

2.4 - Optimalizace systému úhrad ve zdravotnictví

2.4.1 Vytvoření informačního systému postaveného na meziresortní integraci ekonomických dat vztahujících se ke všem relevantním dimenzím příjmů a výdajů veřejného zdravotního pojištění

2.4.2 Vytvoření a aplikace nové resortní koncepce úhrad všech segmentů zdravotní péče, která posílí transparentnost, verifikovatelnost a plánovitou udržitelnost systému financování zdravotnictví

2.4.3 Validace a optimalizace predikcí příjmů a nákladů veřejného zdravotního pojištění se základem ve srovnávacím modelu různých systémů úhrad

2.4.4 Zajištění rozvoje, optimalizace a udržitelnosti systému úhrad akutní lůžkové péče založeném na DRG

2.4.5 V návaznosti na výstupy aktivit naplňujících SC 1.1 optimalizace systému úhrad v primární péči s důrazem na motivační, výkon podporující složky a vytvoření modelů nastavujících vyváženost úhrad v různých segmentech ambulantní péče

2.4.6 Vytvoření klasifikace a systému umožňujících standardizaci a optimalizaci systému úhrad zdravotních výkonů

2.4.7 Připravení a v praxi aplikování modelů predikce ekonomických dopadů nových technologií a zavádění inovací ve zdravotnictví

2.4.8 Sestavení modelů hodnocení a optimalizace nákladů zdravotních a sociálních služeb, ekonomika zdravotně – sociálního pomezí systému

2.4.9 Vytvoření modelů udržitelného financování systémů integrované péče, komunitní psychiatrické péče a domácí péče

2.4.10 Rozšíření hodnocení nákladové efektivity nových technologií (HTA) i na nelékové inovace a technologie

3.Podpora. vědy a výzkumu

3.1 - Zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů zdravotnictví

dílčí cíle a opatření viz priority Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (v gesci Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace)2021+