Dokument představuje implementační plán č. 2.1 nazvaný „Reforma primární péče“, který je součástí Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2035.

Dokument představuje implementační plán č. 2.1 nazvaný „Reforma primární péče“, který je součástí Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2035. Tento rámec je hlavním koncepčním materiálem Ministerstva zdravotnictví ČR a vychází z aktualizovaného a prodlouženého Strategického rámce Zdraví 2030. Reforma primární péče je klíčovým specifickým cílem, který má zajistit efektivitu a udržitelnost zdravotního systému v následujících deseti letech.

Úvod a kontext vzniku
Strategický rámec Zdraví 2035 navazuje na předchozí strategie a rozvíjí hlavní zastřešující cíl „Zdraví všech skupin obyvatel se zlepšuje“ do tří strategických cílů: ochrana a zlepšení zdravotního stavu populace, optimalizace zdravotnického systému a podpora vědy a výzkumu. Implementační plány rozpracovávají tyto cíle do konkrétních opatření, přičemž reforma primární péče je jedním ze zásadních pilířů.

Reforma primární péče – problémy a cíle
Primární péče je v ČR poskytována praktickými lékaři pro dospělé, děti a dorost, pediatry, zubními lékaři a gynekology. Hlavní problémy spočívají v omezených kompetencích lékařů primární péče, nedostatečném spektru služeb, nejasné návaznosti péče mezi primární a specializovanou úrovní, neadekvátním financování, rostoucí administrativní zátěži a úbytku lékařů v méně atraktivních lokalitách. Reforma usiluje o posílení kompetencí praktických lékařů a sester, podporu multidisciplinárních týmů, zvýšení dostupnosti a kvality péče, modernizaci vybavení ordinací a nastavení efektivního financování. Důležitá je také podpora vzdělávání, personální stabilizace a elektronizace zdravotnictví.

Hierarchická struktura prací a harmonogram realizace Implementační plán rozpracovává reformu primární péče do 14 dílčích cílů, které zahrnují: • Posílení kompetencí praktických lékařů a sester a jejich koordinační role, podpora multidisciplinárních týmů

Hierarchická struktura prací a harmonogram realizace
Implementační plán rozpracovává reformu primární péče do 14 dílčích cílů, které zahrnují:
• Posílení kompetencí praktických lékařů a sester a jejich koordinační role, podpora multidisciplinárních týmů
• Úplné odstranění preskripčních omezení pro praktické lékaře
• Standardizace vybavení ordinací
• Podpora týmových praxí a zvyšování kvality péče
• Zavedení indikátorů kvality
• Změna systému financování s důrazem na výkonovou složku
• Motivační faktory pro praxi v obtížně obsaditelných oblastech
• Navýšení počtu lékařů primární péče a rozvoj rezidenčních míst
• Management chronických neinfekčních onemocnění
• Zvýšení podílu preventivních prohlídek
• Vybudování sítě urgentních příjmů a pohotovostních služeb
• Investice do týmových praxí a modernizace přístrojového vybavení
Každý dílčí cíl je doplněn o konkrétní opatření, časový rámec realizace (většinou 2024–2035), odpovědné subjekty a stav plnění. Například novela vyhlášky rozšiřující kompetence praktických lékařů vešla v platnost v červenci 2024, a probíhá modernizace urgentních příjmů financovaná z Národního plánu obnovy a IROP.

Rozpočet a zdroje financování
Celkové plánované náklady na realizaci implementačního plánu dosahují zhruba 40,24 miliard Kč. Financování je zajištěno převážně ze státního rozpočtu, fondů zdravotního pojištění a evropských fondů. Významná část je alokována do programu rezidenčních míst, podpory týmových praxí a modernizace infrastruktury. Například na odstranění preskripčních omezení je vyčleněno 1,5 mld. Kč, na podporu týmových praxí 10 mld. Kč a na rozvoj přístrojového vybavení 8 mld. Kč.

Soubor indikátorů
Plnění cílů je monitorováno prostřednictvím indikátorů, které sledují například:
• Průměrný věk praktických lékařů (cílem je snížení z 55 let v roce 2023 na 50 let do roku 2035)
• Poměr návštěv u ambulantních specialistů k návštěvám u praktických lékařů (s cílem optimalizace)
• Podíl obyvatel využívajících preventivní prohlídky (zvýšení z 59,8 % v roce 2023 na 74,1 % do roku 2035)Indikátory jsou pravidelně sledovány a vyhodnocovány Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a Ministerstvem zdravotnictví.

Implementační struktura
Za realizaci plánu odpovídá Ministerstvo zdravotnictví ČR, konkrétně vrchní ředitel pro zdravotní péči jako gestor implementačního plánu. Dohled a kontrolu vykonává vedení ministerstva a Řídicí výbor implementace Strategického rámce Zdraví 2035, který také koordinuje řízení rizik a přípravu revizí. Pro realizaci reformy primární péče byla zřízena Pracovní skupina, která zahrnuje zástupce ministerstva, odborných společností, pacientských organizací i zdravotních pojišťoven.

Řízení rizik
Registr rizik identifikuje hlavní překážky úspěšné realizace plánu, mezi něž patří:
• Nedostatek finančních prostředků
• Nedostatek personálu (zdravotnického i administrativního)
• Nedostatečná spolupráce s jinými resorty
• Nezájem veřejnosti o preventivní péči
• Nezájem zdravotních pojišťoven a poskytovatelů péče o spolupráci
• Nesouhlas odborných společností s navrhovanými opatřeními
Pro každé riziko jsou navržena nápravná opatření, např. motivační personální politika, pravidelné zapojování stakeholderů, PR kampaně a konzultace s pojišťovnami. Registr rizik je aktualizován minimálně jednou ročně.

Řízení změn a monitorování
Implementační plán je živým dokumentem, který se pravidelně reviduje na základě zpráv o průběhu realizace a aktuálních potřeb. Menší změny jsou schvalovány Řídicím výborem a vedením MZD, zásadní změny vyžadují schválení vlády ČR. Monitorování probíhá kontinuálně s pravidelným předkládáním zpráv vládě a vedení ministerstva. Součástí monitoringu je vyhodnocení plnění opatření, aktualizace registru rizik a návrhy na změny. Po skončení implementace bude vypracována závěrečná zpráva.

Komunikační plán
Komunikační plán má zajistit informovanost všech zainteresovaných subjektů i veřejnosti o implementačním plánu, jeho cílech a opatřeních. Cílové skupiny zahrnují resorty, zdravotnické organizace, lékaře primární péče, samosprávné celky, profesní komory, pacientské organizace, pojišťovny, neziskové organizace, odbornou i laickou veřejnost a Evropskou komisi. Komunikace probíhá prostřednictvím odborných konferencí, seminářů, workshopů, tiskových konferencí, webových stránek, sociálních sítí, letáků a dalších médií. Komunikační plán je pravidelně aktualizován podle fáze implementace a je koordinován s odborem komunikace MZD.