Dokument představuje Implementační plán č. 1.2 s názvem Sekundární prevence a screeningové programy, který je součástí Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2035. Tento plán je klíčovým nástrojem realizace specifického cíle 1.

Dokument představuje Implementační plán č. 1.2 s názvem Sekundární prevence a screeningové programy, který je součástí Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2035. Tento plán je klíčovým nástrojem realizace specifického cíle 1.2 zaměřeného na podporu včasného záchytu závažných onemocnění a zlepšení zdravotní gramotnosti populace v oblasti sekundární prevence. Gestorem plánu je ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS), zadavatelem je ministr zdravotnictví a schválen byl vládou ČR dne 12. listopadu 2025. Realizační období plánu je 2025–2035 a odpovědnost za implementaci nese Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Strategický rámec Zdraví 2035 navazuje na předchozí strategie a klade důraz na tři hlavní oblasti: ochranu a zlepšení zdravotního stavu populace, optimalizaci zdravotnického systému a podporu vědy a výzkumu. Specifický cíl 1.2 je součástí této koncepce a zaměřuje se na funkční, legislativně a metodicky ukotvený systém sekundární prevence a screeningových programů, včetně časného záchytu onemocnění v rizikových skupinách. Plán reaguje na vysokou míru úmrtí na preventabilní onemocnění v ČR, která je výrazně nad průměrem EU, a na nízkou míru využívání preventivních programů obyvateli. Dokument zdůrazňuje nutnost zvyšování zdravotní gramotnosti a efektivní koordinace státu a zdravotnických subjektů.

Hierarchická struktura prací a harmonogram Implementační plán stanovuje časový rámec a organizační strukturu pro realizaci jednotlivých dílčích cílů. Mezi klíčové aktivity patří:

Hierarchická struktura prací a harmonogram
Implementační plán stanovuje časový rámec a organizační strukturu pro realizaci jednotlivých dílčích cílů. Mezi klíčové aktivity patří:
• Institucionální ukotvení a rozvoj Národního screeningového centra (NSC) jako koordinátora onkologického screeningu.
• Vývoj metodik, včetně hodnocení nákladové efektivity (HTA) a financování preventivních programů.
• Rozvoj datových nástrojů a registrů pro monitoring screeningových programů a individualizaci preventivní péče.
• Realizace pilotních projektů zaměřených na časný záchyt onemocnění u dětí, dospělých i rizikových skupin.
• Zavádění nových elektronických nástrojů, jako jsou sdílení dat, rezervační systémy a self-monitoring.
• Posilování mezinárodní spolupráce a vědeckého výzkumu v oblasti sekundární prevence.
• Vzdělávání odborné i laické veřejnosti a zajištění informovanosti o preventivních programech.
• Vybudování vzorového Centra onkologické prevence v Masarykově onkologickém ústavu.
• Podpora multidisciplinárního přístupu a individualizace péče pacientů.
Realizace je plánována s důrazem na kontinuální rozvoj, evaluaci a aktualizaci opatření.

Rozpočet a financování
Celkové předpokládané náklady na realizaci implementačního plánu činí přibližně 1,577 miliardy Kč. Financování je zajišťováno zejména z:
• Státní rozpočet (kapitola Ministerstva zdravotnictví)
• Evropské fondy (např. Operační program Zaměstnanost, Národní plán obnovy)
• Další dotační a programové zdroje
Některé dílčí cíle jsou financovány primárně z projektů EU a Národního plánu obnovy, další pak vyžadují dlouhodobě udržitelné financování ze státního rozpočtu. Rozpočet zahrnuje personální, provozní, investiční a účelové neinvestiční náklady.

Indikátory a monitorování
Plnění Strategického rámce Zdraví 2035 a implementačního plánu 1.2 je sledováno souborem indikátorů, které měří pokrok, dopady a výsledky jednotlivých opatření. Mezi hlavní indikátory patří například:
• Pokrytí populace screeningem kolorektálního karcinomu ve tříletém intervalu u osob od 50 let (cílová hodnota 45 %)
• Počet osob oslovených v programu časného záchytu karcinomu plic (cílová hodnota 100 000)
• Pokrytí screeningem karcinomu prostaty (cílová hodnota 30 %)Indikátory jsou pravidelně vyhodnocovány a slouží k řízení, monitorování a evaluaci implementace plánu.

Organizační struktura a řízení
Za realizaci implementačního plánu odpovídá gestor, kterým je ředitel ÚZIS. Ministerstvo zdravotnictví je zastřešujícím orgánem s dohledem a schvalováním klíčových dokumentů. Řídicím orgánem je Řídicí výbor Strategického rámce Zdraví 2035, který dohlíží na implementaci, řízení rizik a koordinaci mezi plány. Gestor pravidelně předkládá zprávy o průběhu implementace a aktualizace.

Řízení rizik a změn
Implementační plán obsahuje registr rizik, který identifikuje a hodnotí potenciální hrozby pro úspěšnou realizaci, jako jsou neochota spolupráce, legislativní překážky, nedostatek personálních kapacit a financí. K těmto rizikům jsou navržena nápravná opatření a pravidelně se vyhodnocují. Plán je živým dokumentem, který bude pravidelně revidován, zejména na základě ročních zpráv o realizaci, a může být aktualizován dle potřeby.

Komunikační plán
Komunikační plán implementačního plánu vychází z širší komunikační strategie Zdraví 2035 a má za cíl zajistit informovanost odborné i laické veřejnosti a zainteresovaných subjektů o obsahu, cílech a aktivitách plánu. Komunikace probíhá prostřednictvím:
• Osvětových a eventových akcí
• Odborných konferencí, kulatých stolů a workshopů
• Tiskových konferencí, publikací, webových stránek a sociálních sítí
• Regionální komunikace s krajskými a obecními samosprávami
Cílové skupiny zahrnují širokou veřejnost, odborníky, poskytovatele zdravotních služeb, samosprávy, profesní komory a neziskové organizace.
Celkově implementační plán představuje komplexní, koordinovaný a dlouhodobý přístup k sekundární prevenci a screeningovým programům v České republice s cílem snížit úmrtnost na preventabilní onemocnění a zvýšit zdravotní gramotnost populace.