Akční plány Strategie ochrany práv dětí 2021-2029 definují: aktivity a indikátory plnění, odpovědnost za plnění a spolupracující subjekty, finanční náklady realizace jednotlivých aktivit, zdroje financování a dopad na veřejné rozpočty.

Akční plány Strategie ochrany práv dětí 2021-2029 definují:
aktivity a indikátory plnění, odpovědnost za plnění a spolupracující subjekty, finanční náklady realizace jednotlivých aktivit, zdroje financování a dopad na veřejné rozpočty.
Prostřednictvím akčních plánů mají být rovněž identifikovány změny legislativy potřebné pro realizaci cílů (až do fáze projednání příslušných návrhů vládou, vládním dokumentem nelze ukládat úkoly zákonodárným sborům). Hlavním koordinačním mechanismem naplňování akčních plánů je Mezirezortní koordinační skupina pro oblast ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti při Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „Meziresortní koordinační skupina“). Ministerstvo práce a sociálních věcí, jež posuzuje relevanci navrhovaných řešení a předkládá je k posouzení Mezirezortní koordinační skupině, je současně klíčovým resortem, který koordinuje jednotlivé aktivity a garantuje jejich výstupy.

Předložený I. akční plán k naplnění Národní strategie ochrany práv dětí 2021-2029 stanovuje úkoly pro první období realizace Národní strategie (2021 až 2024). Předložený akční plán obsahuje několik desítek aktivit.

Předložený I. akční plán k naplnění Národní strategie ochrany práv dětí 2021-2029 stanovuje úkoly pro první období realizace Národní strategie (2021 až 2024). Předložený akční plán obsahuje několik desítek aktivit. V některých případech je u příslušného okruhu aktivit nastíněno jejich pokračování v období II. akčního plánu (2025-2029), aby bylo zřejmé, že různé dílčí přípravné či výzkumné práce nejsou samoúčelnou aktivitou, ale plánuje se jejich využití v dalším období. Jde zejména o aktivity, které lze již dnes průběžně naplňovat, jejichž plošné uplatnění je však podmíněno předchozími systémovými změnami.