..vyberte místo

DOKUMENTY

mezinárodní
národní
- MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
regionální
oblastní
místní

ODKAZY

eMetodika přípravy veřejných strategií
externí databáze

Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu

Portál strategické práce

Metodika přípravy veřejných strategií

Databázi pro MMR zajišťuje NSZM na platformě infosystému Data Plán

DATAPLÁN

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
www stránky
web ke strategiím

web k fondům EU

Evidence územně plánovací činnosti obcí [iLAS]
Evidence územně plánovací činnosti krajů [iKAS]

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Info Ke stažení Zobrazení dokumentu Vazby Téma

Nepřímé vazby: Tematické vazby Přímé vazby: Dokument Cíle Korelace

Politika územního rozvoje ČR, aktualizace č.1 (2015)

Přímé vazby spadající pod: (40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

Zvolit jiný cíl

Politika územního rozvoje ČR, aktualizace č.1 (2015)

Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území

(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

(14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny.

(15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.

(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

(16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek.

(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.

(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

(20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.

(21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.

(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).

(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).

(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

(24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.

(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

(26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

(27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech.

(28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.

(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.

(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.

(32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

Rozvojové oblasti a rozvojové osy

(39) Průřezové úkoly pro územní plánování

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

(41) OB2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava

(42) OB3 Metropolitní rozvojová oblast Brno

(43) OB4 Rozvojová oblast Hradec Králové/Pardubice

(44) OB5 Rozvojová oblast Plzeň

(45) OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem

(46) OB7 Rozvojová oblast Liberec

(47) OB8 Rozvojová oblast Olomouc

(48) OB9 Rozvojová oblast Zlín

(49) OB10 Rozvojová oblast České Budějovice

(50) OB11 Rozvojová oblast Jihlava

(51) OB12 Rozvojová oblast Karlovy Vary

(52) OS1 Rozvojová osa Praha–Plzeň–hranice ČR/Německo (–Nürnberg)

(53) OS2 Rozvojová osa Praha–Ústí nad Labem–hranice ČR/Německo (–Dresden)

(54) OS3 Rozvojová osa Praha–Liberec–hranice ČR/Německo, Polsko (–Görlitz/Zgorzelec)

(55) OS4 Rozvojová osa Praha–Hradec Králové/Pardubice (podél dálnice D11)–Trutnov–hranice ČR/Polsko(–Wroclaw). Další větev rozvojové osy je Praha–Kolín–Chvaletice–Pardubice (podél železničního spojení Praha–Kolín–Pardubice).

(56) OS5 Rozvojová osa Praha–(Kolín)–Jihlava–Brno

(56a) OS5a Rozvojová osa Praha–Jihlava

(57) OS6 Rozvojová osa Praha–Benešov–Tábor–České Budějovice–hranice ČR/Rakousko (–Linz)

(58) OS7 Rozvojová osa Ústí nad Labem–Chomutov–Karlovy Vary–Cheb–hranice ČR/Německo (–Bayreuth)

(59) OS8 Rozvojová osa Hradec Králové/Pardubice–Moravská Třebová–Mohelnice–Olomouc–Přerov

(60) OS9 Rozvojová osa Brno–Svitavy/Moravská Třebová

(61) OS10 Rozvojová osa (Katowice–) hranice Polsko/ČR–Ostrava–Lipník nad Bečvou–Olomouc–Brno–Břeclav–hranice ČR/Slovensko (–Bratislava)

(62) OS11 Rozvojová osa Lipník nad Bečvou–Přerov–Uherské Hradiště–Břeclav–hranice ČR/Rakousko

(63) OS12 Rozvojová osa Zlín–hranice ČR/Slovensko (–Púchov)

(64) OS13 Rozvojová osa Ostrava–Třinec–hranice ČR/Slovensko (–Čadca)

Specifické oblasti

(68) Průřezové úkoly územního plánování

(69) SOB1 Specifická oblast Šumava

(70) SOB2 Specifická oblast Beskydy

(71) SOB3 Specifická oblast Jeseníky–Králický Sněžník

(72) SOB4 Specifická oblast Karvinsko

(73) SOB5 Specifická oblast Mostecko

(74) SOB6 Specifická oblast Krušné hory

(75) SOB7 Specifická oblast Krkonoše–Jizerské hory

Koridory a plochy dopravní infrastruktury

(80) Průřezové úkoly územního plánování

Koridory vysokorychlostní železniční dopravy – (83) VR1

Koridor konvenční železniční dopravy – (84) C-E40a (Beroun–Praha)

Koridor konvenční železniční dopravy – (85) C-E551 (Praha-Veselí n.L.-Č.Budějovice- hranice)

Koridor konvenční železniční dopravy - (86)sloučeno v (85)

Koridor konvenční železniční dopravy - (87) C-E40b

Koridor konvenční železniční dopravy – (88) C-E61 (Děčín–Nymburk–Kolín vč. Libické spojky, Golčův Jeníkov–Světlá n.S.)

Koridor konvenční železniční dopravy – (89) ŽD1 (Brno-Přerov s větví na Kroměříž–Otrokovice–Zlín–Vizovice)

Koridor konvenční železniční dopravy – (90) ŽD2 (Pardubice–Hradec Králové)

Koridor konvenční železniční dopravy – (91) ŽD3 (Karlovy Vary–Ostrov)

Koridor konvenční železniční dopravy – (92) ŽD4 (Plzeň–Strakonice–Č.Budějovice–Č.Velenice– hranice)

Koridor konvenční železniční dopravy – (93) ŽD5 - článek zrušen

Koridor konvenční železniční dopravy – (94) ŽD6 (Plzeň–Domažlice–hranice)

Koridor konvenční železniční dopravy – (95) ŽD7 (Choceň–Ústí nad Orlicí)

Koridor konvenční železniční dopravy – (95a) ŽD8 (hranice Polsko/ČR–Liberec–Mladá Boleslav–Praha)

Koridor konvenční železniční dopravy – (95b) ŽD9 (Ostrava-Svinov–Havířov–Český Těšín)

Silniční doprava - (96a) Úkolem PÚR ČR v této části je zejména vytvořit podmínky pro dokončení základní sítě kapacitních silnic, umožňující převést na ně část zátěže intenzívní dopravy.

Silniční doprava – koridor dálnice – (96a) D1 Úsek Říkovice–Přerov.

Silniční doprava – koridor dálnice – (97) D11 Úsek Hradec Králové–Smiřice–Jaroměř

Silniční doprava – koridor dálnice – (98) D3 Úsek Praha–Tábor–České Budějovice–Dolní Třebonín (E55).

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (99) SOKP (Pražský okruh)

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (100) R11 (Jaroměř–Trutnov–hranice)

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (101) R49 (Fryšták–Zlín–Vizovice–H.Lideč–hranice)

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (102) R3 (Dolní Třebonín–Kaplice–D.Dvořiště–hranice)

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (103) R6 Úsek Nové Strašecí–Karlovy Vary, Cheb–hranice ČR/SRN (–Bayreuth).

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (104) R35a Úsek Sedlice (Hradec Králové)–Vysoké Mýto–Moravská Třebová–Mohelnice (E442).

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (105) R35b Úsek Úlibice-Hradec Králové (E442).

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (106) R52 Pohořelice–Mikulov–Drasenhofen/Rakousko (E461).

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (107) R4 Úsek Příbram–Nová Hospoda.

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (108) R7 Úsek Slaný–Louny–Chomutov.

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (109) R55 Úsek Olomouc–Přerov a dále Napajedla–Uherské Hradiště–Hodonín–D2.

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (109a) R48 Bělotín–Frýdek-Místek–Český Těšín–hranice ČR/Polsko(–Kraków).

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (110) Článek zrušen.

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (111) S2 (R48) Palačov–Lešná–Valašské Meziříčí–Vsetín–Pozděchov (R49)

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (112) Článek zrušen.

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (113) Článek zrušen.

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (114) S5 Úsek R10/R35 Turnov–Rovensko pod Troskami–Úlibice (E442).

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (115) S6 Bohumín–Havířov–Třanovice–Mosty u Jablunkova–hranice ČR/SR (–Žilina).

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (116) Článek zrušen.

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (117) S8 (Mladá Boleslav)–R10–Nymburk–Poděbrady–D11–Kolín–Kutná Hora–Čáslav–Golčův Jeníkov –Havlíčkův Brod–Jihlava–Znojmo–Hatě–hranice ČR/Rakousko (–Wien).

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (118) Článek zrušen.

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (119) S10 Ostrov–Chomutov.

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (120) S11 D8–Děčín–Česká Lípa–Svor–Bílý Kostel nad Nisou–Liberec–R35.

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (121) R43 Brno–Moravská Třebová (E461).

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic – (122) S13 a) (Plzeň)–D5–Nepomuk–Blatná–Písek–Vodňany–České Budějovice;b) Písek–Tábor–D3–Pelhřimov–D1.

Vodní doprava – (123) VD1 (Labe: Pardubice–hranice)

Vodní doprava – (124) VD2 (Vltava: Mělník–Praha–Třebenice)

Vodní doprava – článek (125) vypuštěn, články (126 až 128) zrušeny

Kombinovaná doprava - (129) Článek zrušen.

Kombinovaná doprava - (130) Veřejné terminály a přístavy s vazbou na logistická centra (dále VTP)

Letiště - (131) L1 Nová paralelní vzletová a přistávací dráha (VPD), vzletové a přibližovací prostory (VPP) letiště Praha-Ruzyně.

Letiště - (132) L2 Prodloužení a rozšíření stávající vzletové a přistávací dráhy, vzletové a přibližovací prostory letiště Karlovy Vary včetně nutného zvětšení samotného zázemí letiště.

Letiště - (133) Článek zrušen

Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů

(138) Průřezové úkoly územního plánování

Elektroenergetika – (139) E1 (vedení Otrokovice–Vizovice–Střelná–hranice)

Elektroenergetika – (140) E2 (plochy pro elektrické stanice Vítkov a Vernéřov a koridory Hradec–Vernéřov, Vernéřov–Vítkov, Vítkov–Přeštice)

Elektroenergetika – (141) E3 Koridor pro dvojité vedení 400 kV Prosenice–Nošovice s odbočením do elektrické stanice Kletné, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic Prosenice, Nošovice a Kletné.

Elektroenergetika – (142) E4a Plocha pro rozšíření včetně koridorů pro vyvedení elektrického a tepelného výkonu včetně potřebné infrastruktury elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník a Dukovany, včetně plochy vodní nádrže pro zajištění dlouhodobého provozu Dukovan (v případě její nezbytnosti) a koridorů pro propojení s nejbližší rozvodnou.

Elektroenergetika – (143) E4b Plocha pro Blahutovice včetně koridoru pro vyvedení elektrického výkonu a potřebné vodní nádrže.

Elektroenergetika – (144) E5 Plocha pro novou elektrickou stanici 400/110 kV Praha-sever a koridor pro její napojení do přenosové soustavy nasmyčkováním na stávající vedení 400 kV Výškov–Čechy-střed.

Elektroenergetika – (145) E6 Koridor pro vedení přenosové soustavy 400 kV Krasíkov–Horní Životice.

Elektroenergetika – (146) E7 Koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín–Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje–Prosenice do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic.

Elektroenergetika – (147) E8 Plocha pro novou elektrickou stanici 400/110 kV Rohatec a koridor pro připojení vyvedení výkonu z elektrické stanice do přenosové soustavy vedením 400 kV Otrokovice–Rohatec a nasmyčkování vedení Sokolnice–Križovany (hranice ČR/SK) do elektrické stanice Rohatec.

Elektroenergetika – (148) Článek zrušen.

Elektroenergetika – (149) E10 Koridory pro vedení 400 kV Výškov–Chotějovice a dále koridory pro dvojitá vedení 400 kV v trasách Výškov–Babylon, Výškov–Čechy-střed a Babylon–Bezděčín, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic.

Elektroenergetika – (150) Článek zrušen.

Elektroenergetika – (150a) E12 Koridor pro dvojité vedení 400 kV v souběhu se stávajícím vedením Slavětice–Sokolnice a související plochy pro rozšíření elektrických stanic Slavětice a Sokolnice.

Elektroenergetika – (150b) E13 Koridor pro dvojité vedení 400 kV Sokolnice–hranice ČR/Rakousko vedený mimo Lednicko-valtický areál (památka UNESCO) a CHKO Pálava a související plochy pro rozšíření elektrické stanice Sokolnice.

Elektroenergetika – (150c) E14 Koridory pro dvojité vedení 400 kV Čechy-střed–Chodov a Čechy-střed–Týnec a související plochy pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Týnec a Čechy-střed.

Elektroenergetika – (150d) E15 Koridory pro dvojité vedení 400 kV Týnec–Krasíkov a Krasíkov–Prosenice a související plochy pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Týnec, Krasíkov a Prosenice.

Elektroenergetika – (150e) E16 Koridor pro dvojité vedení 400 kV Nošovice–Varín (Slovensko) včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrické stanice Nošovice.

Elektroenergetika – (150f) E17 Koridory pro dvojité vedení 400 kV Hradec–Chrást a Chrást–Přeštice včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Hradec, Chrást a Přeštice.

Elektroenergetika – (150g) E18 Koridory pro dvojité vedení 400 kV Hradec–Výškov, Hradec–Řeporyje a Hradec–Mírovka a ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Hradec, Výškov, Řeporyje a Mírovka.

Elektroenergetika – (150h) E19 Koridory pro dvojité vedení 400 kV Otrokovice–Sokolnice a Prosenice–Otrokovice a souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Prosenice, Otrokovice a Sokolnice.

Elektroenergetika – (150i) E20 Koridory pro dvojité vedení 400 kV Dasný–Slavětice a Slavětice–Čebín a souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Dasný, Čebín a Slavětice.

Elektroenergetika – (150j) E21 Koridory a plochy pro dvojité vedení 400 kV Mírovka–Čebín a Kočín–Přeštice včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic Mírovka, Kočín, Čebín a Přeštice.

Elektroenergetika – (150k) E22 Plocha elektrické stanice 400/110 kV Dětmarovice včetně koridoru pro její zapojení do přenosové soustavy.

Elektroenergetika – (150l) E23 Plocha elektrické stanice 400/110 kV Lískovec včetně koridoru pro její zapojení do přenosové soustavy a plochy pro rozšíření elektrické stanice Nošovice.

Elektroenergetika – (150m) E24 Plocha pro rozšíření elektrické stanice Hradec z důvodu výstavby transformátorů s regulací fáze (PST).

Elektroenergetika – (150n) E25 Koridor pro vedení 110 kV v trase Nový Bor – Nová Huť – elektrická stanice Varnsdorf.

Plynárenství - (151) P1 Koridor pro plynovod přepravní soustavy v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří u Protivína v jižních Čechách na hranici ČR/Rakousko.

Plynárenství - (152) P2 Koridor pro plynovod přepravní soustavy v Jihomoravském kraji, vedoucí z okolí kompresní stanice Břeclav na hranici ČR/Rakousko a plocha pro novou hraniční předávací stanici Poštorná.

Plynárenství - (153) P3 Koridor pro plynovod přepravní soustavy v Moravskoslezském kraji, vedoucí z okolí obce Děhylov k obci Hať na hranici ČR–Polsko.

Plynárenství - (154) Článek zrušen.

Plynárenství - (155) P5 Koridor pro plynovod přepravní soustavy vedoucí z okolí obce Olešná u Havlíčkova Brodu v Kraji Vysočina přes území Pardubického kraje na hranici ČR/Polsko do okolí hraničního přechodu Náchod–Kudowa Zdrój v Královéhradeckém kraji.

Plynárenství - (156) Článek zrušen.

Plynárenství - (157) Článek zrušen.

Plynárenství - (158) P8 Koridor pro plynovod přepravní soustavy ve Středočeském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku Háje (Příbram) k obci Drahelčice.

Plynárenství - (159) P9 Koridor pro plynovod přepravní soustavy s názvem „Moravia – VTL plynovod“, vedoucí z okolí obce Tvrdonice v Jihomoravském kraji přes území Zlínského a Olomouckého kraje k obci Libhošť v Moravskoslezském kraji včetně plochy pro výstavbu nové kompresorové stanice u obce Libhošť.

Plynárenství - (160) P10 Koridor pro plynovod přepravní soustavy vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna včetně plochy pro výstavbu nové kompresorové stanice Bezměrov.

Plynárenství - (160a) P12 Koridor pro plynovod přepravní soustavy vedoucí z okolí obce Libhošť k podzemnímu zásobníku Třanovice.

Plynárenství - (160b) P13 Koridor pro plynovod přepravní soustavy vedoucí z okolí obce Libhošť k obci Děhylov.

Plynárenství - (160c) P14 Plochy pro zásobníky plynu v lokalitách Břeclav a Dambořice.

Plynárenství - (160d) P15 Koridor VTL plynovodu Mozart z oblasti Lodhéřov/Veselí nad Lužnicí na hranice ČR/Rakousko a plocha pro podzemní zásobník plynu v oblasti Rožná na Vysočině.

Plynárenství - (161) Článek zrušen.

Dálkovody - (162) DV1 Koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba ve střední ose řeky Moravy mezi Rohatcem a Holíčí–Klobouky, Klobouky–Rajhrad, Radostín–Kralupy–centrální tankoviště ropy (dále CTR) Nelahozeves, CTR Nelahozeves–Litvínov. Plocha pro výstavbu nové ropovodní přečerpací stanice v obci Golčův Jeníkov. Plocha pro výstavbu nových skladovacích ropných nádrží Velká Bíteš.

Dálkovody - (163) DV2 Koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves–Rozvadov a plocha pro výstavbu skladovacích nádrží u obce Benešovice na ropovodu IKL.

Dálkovody - (164) DV3 Koridor pro prodloužení produktovodu v úseku Loukov–Sedlnice a Sedlnice–letiště Mošnov.

Dálkovody - (165) DV4 Koridor pro produktovod do areálu skladu Potěhy v k. ú. Horky s propojením na obchvat Kolína v k. ú. Polepy (souběh s ropovodem).

Dálkovody - (165a) DV5 Ropovod Litvínov – hranice ČR/SRN (–Spergau): projekt na prodloužení ropovodu Družba, přepravujícího surovou ropu ze systému Jižní větve od rafinerie Litvínov do rafinerie TRM Spergau, přes hranice ČR/SRN.

Dálkovody - (166) Článek vypuštěn.

Vodní hospodářství - (167) LAPV Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV).

Vodní hospodářství - (167a) VNNH Plocha pro vodní nádrž Nové Heřminovy včetně dalších nezbytných ploch a koridorů pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí řeky Opavy.

Vodní hospodářství - (167b) SNT Plocha pro suchou nádrž Teplice včetně dalších nezbytných ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik v povodí řeky Bečvy.

Vodní hospodářství - (168) Článek zrušen.

Ukládání a skladování radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva - (169) Sk1 Potenciální plocha pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů a vyhořelé jaderné palivo. Z potenciálně vhodných území s vhodnými vlastnostmi horninového masivu a s vhodnou infrastrukturou pro vybudování úložiště bude proveden výběr dvou nejvhodnějších (kandidátních) lokalit pro realizaci hlubinného úložiště.

Ukládání a skladování radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva - (169a) Sk2 Plocha pro Centrální sklad vyhořelého jaderného paliva Skalka.

Další úkoly pro ministerstva, jiné ústřední správní úřady a pro územní plánování

Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady

Úkoly pro územní plánování (Kraje v územně plánovacích dokumentacích nebo v jejich aktualizacích)

..vyberte úroveň

	mezinárodní
	národní
	regionální
	oblastní
	místní

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

Nenalezena žádná vazba

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

Nenalezena žádná vazba

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

Nenalezena žádná vazba

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

Nenalezena žádná vazba

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

Nenalezena žádná vazba

Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Portál strategických dokumentů v ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Politika územního rozvoje ČR, aktualizace č.1 (2015)

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha

(40) OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha