Indikátor
Plocha zeleně v obci
Zelené plochy představují ve městě plochy rekreace a odpočinku a jejich podíl je chápán jako indikátor kvality životního prostředí ve městě. Zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a lesní plochy plní funkci rekreační i hygienickou (klimatizační efekt, snižování sekundární prašnosti, protihluková funkce ad.) a samozřejmě ma řadu důležitých funkcí ekologických (biotop ad.). Je naprosto zásadní, aby podíl těchto ploch na celkové výměře byl dostatečný (adekvátní počtu obyvatel) a aby se nezmenšoval, ale naopak rostl. Podstatné je také rozložení zelených ploch na území města - mělo by být rovnoměrné, aby zeleň byla snadno dostupná všem obyvatelům. ***
Data jsou převzata z údajů ČÚZK a vycházejí z údajů katastru nemovitostí.
Ukazatel "Plocha zeleně v obci" je konstruován jako suma zelených ploch, tj. rozlohy zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů a lesních ploch. Do této hodnoty nejsou zahrnuta chráněná území, která metodicky patří do ostatních ploch.
ha
Ne (problém s definicí zeleně i metodikou indikátoru)
Plocha zeleně v obci by měla být adekvátní počtu obyvatel - její velikost (absolutní ani relativní jako podíl zelených ploch na celkové výměře katastrálního území obce) není nikde závazně stanovena. Její velikost by se neměla zmenšovat, ale naopak zvětšovat. Podstatné je také rozložení zelených ploch na území města - mělo by být rovnoměrné, aby zeleň byla snadno dostupná všem obyvatelům. Interpretaci ukazatale je možné ukázat na příkladu Prahy (viz ČSÚ - https://www.czso.cz/csu/czso/13-1134-07-2006-3_3_1_puda): Zelené plochy představují ve městě plochy rekreace a odpočinku a jejich podíl je chápán jako indikátor kvality životního prostředí ve městě. Zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a lesní plochy v Praze představují pětinu území. Ovšem k zeleným plochám lze připočíst chráněná území, která mezi ně nejsou zahrnuta, a v Praze zaujímají 5,4 % území, takže lze říci, že čtvrtinu území hl. m. Prahy zakrývají zelené plochy. Tento podíl je po celé sledované období prakticky neměnný. Na jedné straně je pozitivní, že těchto ploch neubývá, ale ještě příznivější by bylo, kdyby tento podíl rostl. Rozšiřování zelených ploch je zablokováno především v důsledku nedostupnosti disponibilních území, která by bylo možno využít k těmto účelům. V současné době je chápáno jako prioritní zachování alespoň těch zelených ploch, které již existují. Rozložení zelených ploch na území města není nijak rovnoměrné. V členění podle městských částí jusou významné rozdíly. Zejména v centrálních , ale i v některých sídlištních městských částech je zelených ploch minimální podíl. Oproti tomu nejvyšší podíl zelených ploch je v okrajových městských částech Prahy, především v jihozápadní a jižní části města. Velký podíl zelených ploch je také v MČ Praha – Klánovice a MČ Praha 21 na východním okraji města. Je to dáno zejména tím, že se zde nachází největší les na území Prahy, Klánovický les (rozloha přibližně 1000 ha na území Prahy). V Kunraticích je pak významnou zelenou plochou Kunraticko-Michelský les (cca 300 hektarů) a v Praze 16 a ve velké Chuchli představuje významnou rekreační plochu Radotínsko-Chuchelský háj. V Praze 6 a okolních městských částech je chráněné území Šárka a v Praze 15 je Hostivařský park.



Zpět