Z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích. Výstavbu ve volné krajině omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Obnovu prvků rozptýlené trvalé zeleně realizovat na úkor zpravidla nejméně kvalitní zemědělské půdy, v zájmu protierozní ochrany, prostupnosti (konektivity) krajiny, estetických a jiných aspektů.

Z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích. Výstavbu ve volné krajině omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Vymezit území, v rámci nichž budou podporovány mimoprodukční funkce krajiny jako priorita zemědělství.

V maximální míře využívat dotační programy v rámci dotčených resortů pro útlum zemědělství, obnovu a ekologickou stabilizaci krajiny a další.

V územích se zvýšenou estetickou hodnotou, v přírodních parcích, chráněných památkových zónách (viz koncepce ochrany památek) nebo v případě krajin se zachovalou historickou

Přizpůsobit velikost bloků orné půdy rázu krajiny a ekologickým požadavkům na prostupnost krajiny. Vycházet přitom ze skutečnosti, že ekonomicky odůvodněná velikost pozemku orné půdy (při dalším zvětšení se již dále významněji nesnižují náklady) je maximálně 30 ha. V tomto smyslu motivovat zemědělce i zastupovat zájmy ochrany přírody a krajiny při projednávání pozemkových úprav a územních plánů.

Podporovat ochranu okrajových partií polí před aplikací pesticidů a hnojiv, případně jejich zatravnění. Výnosové parametry polních plodin v těchto okrajových partiích dosahují výrazně nižších hodnot i při konvenčním způsobu hospodaření (vliv zastínění, trofické a hydrické kompetice). Ochrana těchto ekotonálních partií je významná z hlediska biodiverzity zemědělské krajiny. Okraje polí jsou refugii velké většiny (včetně zvláště chráněných) polních druhů rostlin, jsou významné pro řadu druhů ptáků a bezobratlých. Pásy podél okrajů polí navíc plní funkci „nárazníku“, který tlumí míru narušení ekologicky hodnotných ekosystémů sousedících s polem. Minimální šířka okrajových pásů („conservation headlands“) je 6 m.

Podporovat agrotechnické postupy, které zlepšují půdní strukturu, zvyšují ekologickou hodnotu a retenční potenciál zemědělských půd, resp. snižují jejich náchylnost k erozi.

Podporovat snížení podílu orné půdy jako způsobu využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních toků.

Podporovat agrotechnické postupy, které zlepšují půdní strukturu, zvyšují ekologickou hodnotu a retenční potenciál zemědělských půd, resp. snižují jejich náchylnost k erozi.

V územích se zvýšenou estetickou hodnotou, v přírodních parcích, chráněných památkových zónách (viz koncepce ochrany památek) nebo v případě krajin se zachovalou historickou krajinnou strukturou (např. barokní kompozice, středověká plužina aj.) přizpůsobit uspořádání vlastnických a uživatelských vztahů k půdě, návrh nových cest a dalších krajinných elementů této mimoprodukční prioritě. Krajinářské principy uplatňovat především při projednávání pozemkových úprav, územních plánů, revitalizací a implementace krajinotvorných a jiných dotačních programů.

U trvalých travních porostů podporovat druhovou rozmanitost rostlinných společenstev.

Zatravňování a zalesňování přednostně provádět na pozemcích silně ohrožených vodní erozí. Orientačně lze uvést následující princip: svahy nad 7o zatravnit; svahy nad 20o zalesnit. Tuto formu ochrany podporovat i na velmi mělkých půdách.

Zatravňování a zalesňování přednostně provádět na pozemcích silně ohrožených vodní erozí. Orientačně lze uvést následující princip: svahy nad 7o zatravnit; svahy nad 20o zalesnit. Tuto formu ochrany podporovat i na velmi mělkých půdách.

Podporovat agrotechnické postupy, které zlepšují půdní strukturu, zvyšují ekologickou hodnotu a retenční potenciál zemědělských půd, resp. snižují jejich náchylnost k erozi.

Podporovat zatravnění nebo zalesnění jako dočasnou i trvalou formu útlumu zemědělství a nadbytku výměry orné půdy.

Obecní půdu spolu s půdou ve vlastnictví státu přednostně využívat pro realizaci krajinotvorných opatření.

Vymezit území, v rámci nichž budou podporovány mimoprodukční funkce krajiny jako priorita zemědělství.

Podporovat ochranu okrajových partií polí před aplikací pesticidů a hnojiv, případně jejich zatravnění. Výnosové parametry polních plodin v těchto okrajových partiích dosahují výrazně nižších hodnot i při konvenčním způsobu hospodaření (vliv zastínění, trofické a hydrické kompetice). Ochrana těchto ekotonálních partií je významná z hlediska biodiverzity zemědělské krajiny. Okraje polí jsou refugii velké většiny (včetně zvláště chráněných) polních druhů rostlin, jsou významné pro řadu druhů ptáků a bezobratlých. Pásy podél okrajů polí navíc plní funkci „nárazníku“, který tlumí míru narušení ekologicky hodnotných ekosystémů sousedících s polem. Minimální šířka okrajových pásů („conservation headlands“) je 6 m.

Podporovat nalezení vhodných demonstračních objektů a vyhodnocení území kraje z hlediska stavu lesů a aktuální úrovně obhospodařování lesů - nalezení kritických míst vyžadující přednostní řešení využít údajů OPRL, databáze AOPK, databáze ÚHÚL, poznatků orgánů státní správy lesů a státní správy OP a ČIŽP, dat DPZ.

Formou účasti a přednášek pracovníků orgánů ochrany přírody a krajiny podporovat program osvěty (semináře, exkurze, školení) pro pracovníky státní správy OP, státní správy lesů a lesního provozu, osvětlující nezbytnost, metody a možnosti uplatnění trvale udržitelného polyfunkčně orientovaného obhospodařování lesů.

Uplatnit ekonomické i mimoekonomické nástroje k nápravě druhové skladby lesů zvýšením zastoupení hlavních nedostatkových dřevin, zejména jedle, buku a dubu. Prvním postupovým dlouhodobým cílem je přiblížit skladbu lesů cílovým druhovým skladbám (diferencovaně dle růstových podmínek, případně dalších faktorů). Výhledově uvažovat i s větším přiblížením k přirozené druhové skladbě! Zvýšenou pozornost zaměřit na ekologicky nejlabilnější lesní komplexy - viz analytická část. Využít nejen vnášení nedostatkových dřevin během obnovy, ale zejména systematické podpory potlačených zbytkových příměsí stinných druhů těchto dřevin (zejména jedle a buku) výchovou. Pro zvýšení druhové diverzity odrůstajících nesmíšených jehličnatých kultur využít přechodně rychle rostoucích pionýrských (sukcesních) dřevin. Jejich zastoupení postupně redukovat s vývojem porostu tak, aby nevznikly nepřiměřené ekonomické ztráty. Na dožití ponechat alespoň zastoupení nezbytné pro plnění melioračních funkcí, které tyto dřeviny mají (cca okolo 20%).

Zpracování a realizace programu záchrany a rozšíření ohrožených a vzácných druhů dřevin (cílem je nejen zachování těchto ohrožených druhů, ale zvýšení druhové diverzity obecně, neboť značná část těchto druhů je významnou složkou potravních řetězců). Předmětem programu by měly být zejména jilmy, břek, tis, třešeň ptačí, hrušeň planá (polnička), jabloň lesní. Větší pozornost by měla být věnována obnově javoru mléči a obou druhů lip, ale i některých druhů keřů, zejména jalovci, kalině, brslenu aj. (mnohé z uvedených druhů se uplatní pouze jako složka lesních okrajů či vyhraněných stanovišť) .

S použitím ekonomických nástrojů (ztráta nároků na dotaci apod.), osvěty a v rámci možností legislativních omezení, tlumit jednostranně dřevoprodukčně zaměřené aktivity oslabující či poškozují funkční potenciál ostatních funkcí lesa, např. odvodňování vodou ovlivněných půd, nepřiměřeně zvýšené uplatňování „produkčních“ druhů lesních dřevin na úkor ekologické stability lesa, schematické metody výchovy negativně ovlivňující genetickou diverzitu populace, nepřiměřený rozsah uplatňování holosečných postupů v podmínkách, umožňujících použití metod šetrnějších, nevyužívání možností přirozené obnovy, opakované uplatňování nešetrných technologií (nešetrné transportní technologie, nadměrná či nevhodná chemizace aj.) apod. Obdobně to platí i pro nepřiměřené uplatňování jiných funkcí (např. myslivecké - chov zvěře) naúkor funkcí ostatních (včetně produkční), pokud se tak neděje ve prospěch funkcí deklarovaných formou kategorizace lesů.

Zpracování a realizace programu záchrany a rozšíření ohrožených a vzácných druhů dřevin (cílem je nejen zachování těchto ohrožených druhů, ale zvýšení druhové diverzity obecně, neboť značná část těchto druhů je významnou složkou potravních řetězců). Předmětem programu by měly být zejména jilmy, břek, tis, třešeň ptačí, hrušeň planá (polnička), jabloň lesní. Větší pozornost by měla být věnována obnově javoru mléči a obou druhů lip, ale i některých druhů keřů, zejména jalovci, kalině, brslenu aj. (mnohé z uvedených druhů se uplatní pouze jako složka lesních okrajů či vyhraněných stanovišť) .

Zmapovat rozsah a míru narušení vodního režimu lesních ekosystémů sekundární hydrickou sítí (necitlivými způsoby odvodnění a nevhodným vedením cestní sítě a dalších liniových staveb) v rámci lesů Plzeňského kraje a zahájit program postupného odstraňování nejzávažnějších škod na vodním režimu.

Iniciovat, podpořit, aktivně se podílet (v rámci celostátní aktivity) na výpočtu kritických zátěží a kategorizaci území z hlediska současné a potenciální acidifikace lesních půd. Poznatky zohlednit při usměrňování hospodaření v lesích.

Soustavně podporovat trendy ke snižování vnější antropogenní zátěže lesa (znečišťování životního prostředí), zhoršující zdravotní stav lesa a dostupnými lesnickými opatřeními zmírňovat negativní dopady znečistění, zejména - působit na snížení objemu z místních emisních zdrojů (v rámci Plzeňského kraje), - vytvářet politické tlaky na omezení vnějších emisních zdrojů; - vyvíjet aktivity k zamezení vzniku nelegálních skládek odpadů v lesích; - uplatňovat soubor dalších opatření ke snížení negativních antropogenních vlivů na lesy (omezit solení v lesních úsecích a nahradit alternativními metodami zimní údržby cest, přijímat opatření k omezení průniku zemědělských pesticidů do sousedních lesů apod.); - podporovat zvýšení podílu lesních dřevin s vyšší tolerancí vůči škodlivým činitelů a s melioračními účinky; současně brát zřetel na udržení vysokéh

Udržet, případně mírně navýšit výměru lesů na vhodných stanovištích (zejména v oblastech s podprůměrnou lesnatostí) důsledným dodržováním platných předpisů na ochranu pozemků určených k plnění funkcí lesů (kompenzace úbytku těchto pozemků zalesněním nelesních půd není plnohodnotnou náhradou).

Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů přednostně podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků vodních toků.

Preferovat výstavbu nových rybníků před odbahňováním stávajících. Odbahňování by mělo být povinností vlastníka nádrže. Ten by měl řešit následky i příčiny včetně případných sporů s vlastníky erodovaných pozemků.

Vyloučit ornou půdu jako způsob využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních toků.

Nepovolovat další výstavbu v údolních nivách vodních toků.

Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů přednostně podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků vodních toků.

Preferovat výstavbu nových rybníků před odbahňováním stávajících. Odbahňování by mělo být povinností vlastníka nádrže. Ten by měl řešit následky i příčiny včetně případných sporů s vlastníky erodovaných pozemků.

Nepovolovat další výstavbu v údolních nivách vodních toků.

V tomto smyslu podporovat zpracování studií a plánů, které vymezují zátopové území v obcích.

Podporovat aktivity zvyšující přirozenou reprodukci rybích populací.

Podporovat aktivity vedoucí k ochraně, případně k reintrodukci ohrožených druhů ryb a dalších vodních živočichů.

Koordinovat aktivity vedoucí k přípravě a podpoře projektů revitalizačních opatření.

Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů přednostně podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků vodních toků.

Podporovat takový způsob využívání vodních nádrží, který akcentuje mimoprodukční funkce.

Výstavbou suchých poldrů a vodních nádrží s retenční funkcí zvyšovat jímací schopnost krajiny.

Zamezit dalším úpravám vodních toků, které by zkracovaly délku jejich trasy, denaturalizovaly charakter koryta a nivy a celkově snižovaly jejich hydrologickou, ekologickou a estetickou hodnotu.

Podporovat revitalizace vodních toků a jejich niv ve smyslu zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny.

Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám na majetku.

V zájmu umožnění vybřežení vody při záplavách zpracovat studie, které by vymezily plochy možného rozlivu s ohledem na ochranu majetku. Stanovit regulační opatření pro ochranu těchto území před výstavbou a jinými aktivitami, které by tuto retenční funkci dodatečně znemožňovaly.

Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám na majetku.

V zájmu umožnění vybřežení vody při záplavách zpracovat studie, které by vymezily plochy možného rozlivu s ohledem na ochranu majetku. Stanovit regulační opatření pro ochranu těchto území před výstavbou a jinými aktivitami, které by tuto retenční funkci dodatečně znemožňovaly.

Podporovat projekty vedoucí ke zvýšení samočistící schopnosti vodních toků a nádrží.

Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů přednostně podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků vodních toků.

Preferovat princip „jedné komplexní revitalizace před několika dílčími“. Výsadbu stromořadí podél technicky upraveného vodního toku nelze chápat jako revitalizaci.

Preferovat výstavbu nových rybníků před odbahňováním stávajících. Odbahňování by mělo být povinností vlastníka nádrže. Ten by měl řešit následky i příčiny včetně případných sporů s vlastníky erodovaných pozemků.

Zajistit zpracování prostorově-funkčního vymezení regionálního ÚSES včetně návaznosti všech územně-správních jednotek. (zodpovídá kraj)

Na úrovni generelu zajistit dopracování lokálního ÚSES pro všechna katastrální území. (zodpovídají obce III. a pořizovatelé územních plánů)

Vyhodnotit efektivnost současně vyhlášených přírodních parků a navrhnout jejich případnou redukci či rozšíření. Přehodnotit počet a hranice je nutné v zájmu jejich integrace do jediné, krajské správní jednotky. Ze syntetické mapy (příloha 3.4.6.1) je možné vyčíst ta území, která jsou v současné době ošetřena institutem přírodního parku, avšak krajinářské hodnocení je neklasifikuje jako krajinu se zvýšenou estetickou hodnotou. Na tato území bude správné sezaměřit a posoudit, zda jejich vyhlášení je v kontextu kraje adekvátní či nikoli. Naopak, na téže mapě jsou vyznačeny plochy, které byly klasifikovány jako krajina se zvýšenou estetickou hodnotou, a přitom nejsou ošetřeny institutem přírodního parku. I tyto plochy je vhodné posoudit, zda mají parametry, které si zaslouží být chráněny institutem přírodního parku.(zodpovídá kraj)

Vyhodnotit netěžené dobývací prostory z hlediska vlivu na krajinný ráz. (zodpovídá kraj)

Rozhodujícím faktorem úspěšného začlenění lomu do krajiny je zpravidla měřítko a členitost (prostorová proměnlivost) lomu. Lomy malé a členité mohou v konkrétních případech obohacovat krajinu z hlediska estetického i ekologického. V případech posuzování vlivu těžby nerostných surovin na krajinný ráz je třeba akcentovat tyto charakteristiky. (zodpovídají kraj a obce III.)

Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj)

Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj)

Vyhodnotit efektivnost současně vyhlášených přírodních parků a navrhnout jejich případnou redukci či rozšíření. Přehodnotit počet a hranice je nutné v zájmu jejich integrace do jediné, krajské správní jednotky. Ze syntetické mapy (příloha 3.4.6.1) je možné vyčíst ta území, která jsou v současné době ošetřena institutem přírodního parku, avšak krajinářské hodnocení je neklasifikuje jako krajinu se zvýšenou estetickou hodnotou. Na tato území bude správné se zaměřit a posoudit, zda jejich vyhlášení je v kontextu kraje adekvátní či nikoli. Naopak, na téže mapě jsou vyznačeny plochy, které byly klasifikovány jako krajina se zvýšenou estetickou hodnotou, a přitom nejsou ošetřeny institutem přírodního parku. I tyto plochy je vhodné posoudit, zda mají parametry, které si zaslouží být chráněny institutem přírodního parku. (zodpovídá kraj)

Naformulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu ve vyhlášených přírodních parcích s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území. Vhodnou formou je zadání studií pro jednotlivé přírodní parky, které vyhodnotí území z hlediska přítomnosti estetických a přírodních hodnot krajiny, současně definují rámcové zásady ochrany krajinného rázu a navrhnou omezení k vyloučení narušení krajinného rázu. Formulované zásady budou obsahovat i principy na jejichž základě budou příslušné orgány vydávat rozhodnutí ve věci vlivu záměru na krajinný ráz.(zodpovídá kraj)

Formou registrace významných krajinných prvků zajišťovat ochranu ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotných částí krajiny. Institut registrace VKP je v tomto smyslu vhodný především pro území nevyhlášená jako ZCHÚ nebo přírodní park, pro zajištění ochrany krajinných dominant přírodního i kulturního charakteru. (zodpovídají obce II.)

Při realizaci nových struktur krajiny uplatňovat původní druhy dřeviny a bylin, které jsou v souladu se stanovištními podmínkami lokality. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Při realizaci nových struktur krajiny uplatňovat původní druhy dřeviny a bylin, které jsou v souladu se stanovištními podmínkami lokality. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Vytvořit efektivní informační systém pro potenciální žadatele o dotace z programů podporujících ochranu a tvorbu krajiny. Napomáhat při vyřizování žádostí. (zodpovídají kraj a obce III.)

Zajistit zpracování prostorově-funkčního vymezení regionálního ÚSES včetně návaznosti všech územně-správních jednotek. (zodpovídá kraj)

Na úrovni generelu zajistit dopracování lokálního ÚSES pro všechna katastrální území. (zodpovídají obce III. a pořizovatelé územních plánů)

Zajistit převedení ÚSES (regionální i lokální) do digitální (vektorové) podoby pro celé řešené území Plzeňského kraje. Zajistit jeho prostorovou návaznost uvnitř tohoto území i na hranicích s CHKO, NP a se sousedními kraji. (zodpovídají kraj a obce III.)

Zajistit vytvoření geografického informačního systému o ÚSES a garantovat jeho pravidelnou aktualizaci a zpřístupnění orgánům veřejné správy i veřejnosti. (zodpovídají kraj a obce III.)

Zajistit zpracování prostorově-funkčního vymezení regionálního ÚSES včetně návaznosti všech územně-správních jednotek. (zodpovídá kraj)

Zajistit kvalifikované zohlednění prostorových parametrů a funkce ÚSES v územních plánech, pozemkových úpravách, LHP a jiných plánovacích dokumentacích. (zodpovídají kraj a obce I.,II., III.)

Podporovat realizaci a péči o skladebné prvky ÚSES na svém správním území. Z hlediska časového preferovat katastrální území s výrazně nízkým podílem kostry ekologické stability, resp. s nízkou hodnotou průměrného stupně ekologické stability (přílohy 3.4.5 a 3.4.9). Stejně tak upřednostňovat případy, kdy realizace skladebného prvku odstraňuje významnou ekologickou bariéru. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Naformulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu ve vyhlášených přírodních parcích s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území. Vhodnou formou je zadání studií pro jednotlivé přírodní parky, které vyhodnotí území z hlediska přítomnosti estetických a přírodních hodnot krajiny, současně definují rámcové zásady ochrany krajinného rázu a navrhnou omezení k vyloučení narušení krajinného rázu. Formulované zásady budou obsahovat i principy na jejichž základě budou příslušné orgány vydávat rozhodnutí ve věci vlivu záměru na krajinný ráz. (zodpovídá kraj)

Naformulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu ve vyhlášených přírodních parcích s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území. Vhodnou formou je zadání studií pro jednotlivé přírodní parky, které vyhodnotí území z hlediska přítomnosti estetických a přírodních hodnot krajiny, současně definují rámcové zásady ochrany krajinného rázu a navrhnou omezení k vyloučení narušení krajinného rázu. Formulované zásady budou obsahovat i principy na jejichž základě budou příslušné orgány vydávat rozhodnutí ve věci vlivu záměru na krajinný ráz. (zodpovídá kraj)

Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj)

Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj)

Podporovat specifický charakter a ráz obce či regionu. Zasazovat se o jeho ochranu a podporovat informovanost a výchovu občanů v tomto směru. (zodpovídají kraj a obce I.)

Formou registrace významných krajinných prvků zajišťovat ochranu ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotných částí krajiny. Institut registrace VKP je v tomto smyslu vhodný především pro území nevyhlášená jako ZCHÚ nebo přírodní park, pro zajištění ochrany krajinných dominant přírodního i kulturního charakteru. (zodpovídají obce II.)

Při povolení kácení dřevin na území přírodních parků obecní úřad konfrontuje svá stanoviska mj. i s principy ochrany krajinného rázu. (zodpovídají obce I.)

Podporovat obnovu historických krajinných struktur přírodního charakteru (mezí, remízů, doprovodů polních cest aj.) i kulturního charakteru (kapliček, křížů, Božích muk a dalších drobných artefaktů). Zvláštní pozornost v tomto směru věnovat objektům a prvkům ve své správě či vlastnictví. Viz též koncepce ochrany památek. (zodpovídají obce I.)

Vyhotovit GIS pro účely evidence registrovaných VKP. (zodpovídá kraj)

Vyhotovit údaje pro naplnění databází GIS pro registrované VKP. (zodpovídají obce II.)

Doporučuje se skladebné prvky ÚSES, které nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo jako VKP taxativně stanovené v § 3 písm. b), registrovat jako VKP podle § 6, zákona č. 114/92 Sb. (zodpovídají obce II.)

Podporovat obnovu historických krajinných struktur přírodního charakteru (mezí, remízů, doprovodů polních cest aj.) i kulturního charakteru (kapliček, křížů, Božích muk a dalších drobných artefaktů). Zvláštní pozornost v tomto směru věnovat objektům a prvkům ve své správě či vlastnictví. Viz též koncepce ochrany památek. (zodpovídají obce I.)

Vyhotovit GIS pro účely evidence registrovaných VKP. (zodpovídá kraj)

Podporovat výsadby ovocných stromů ve volné krajině v podobě extenzivních sadů, liniových formací typu alej, mez, lem či solitér. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich další uplatňování při výsadbách ve volné krajině. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich další uplatňování při výsadbách ve volné krajině. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Zajišťovat zpracování a realizaci plánů péče o přírodní rezervace a památky. (zodpovídá kraj)

Zajistit označení území včetně informačních tabulí u vybraných přírodních rezervací a památek. (zodpovídá kraj)

Vyhodnotit zdravotní stav památných stromů a zajistit jejich průběžnou údržbu. (zodpovídají obce II.)

Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu. (zodpovídají obce II.)

Kontrolovat dodržování podmínek stanovených pro výkon činností v ochranných pásmech památných stromů. (zodpovídají obce II.)

Vyhlásit evropsky významné lokality za chráněná území. (zodpovídá kraj)

Zajistit inventarizaci evropsky významných lokalit v přírodních rezervacích a přírodních památkách. (zodpovídá kraj)

Zajišťovat inventarizační průzkumy pro všechny přírodní rezervace a památky. (zodpovídá kraj)

Vyhodnotit přírodní rezervace a památky z hlediska jejich reprezentativnosti v rámci regionu Plzeňského kraje dle připravované metodiky MŽP. (zodpovídá kraj)

Doplnit soustavu zvláště chráněných území. (zodpovídá kraj)

Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu. (zodpovídají obce II.)

Zajistit odpovídající prezentaci památných stromů. (zodpovídají obce II.)

Zpracovat a realizovat záchranné programy vybraných ohrožených druhů rostlin a živočichů, postupně zpracovat plány péče o lokality významné z hlediska druhové ochrany a zajistit jejich plnění. (zodpovídá kraj)

Lokalitám s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin, příp. silně ohrožených, zajistit územní ochranu jako ZCHÚ, VKP, přechodně chráněná plocha. (zodpovídá kraj a obce II., III.)

Realizovat výkupy pozemků s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (zodpovídá kraj)

Zajistit vypracování samostatné koncepce boje proti invazním druhům rostlin. (zodpovídá kraj)

Při sběru dat navázat spolupráci ochrany přírody s odbornými institucemi zabývajícími se mapováním a výzkumem druhů podporovat terénní průzkum a výzkum biologie a ekologie ohrožených druhů, vytvořit databázi lokalit s výskytem ohrožených druhů. (zodpovídá kraj)

Realizovat výkupy pozemků s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (zodpovídá kraj)

Propojovat izolované lokality přirozených a přírodě blízkých biotopů, aby nedocházelo ke genetické degradaci ohrožených druhů. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Podporovat opatření pro zajištění průchodnosti pozemních komunikací pro obojživelníky v místech intenzivní migrace. (zodpovídá kraj)

Zpracovat a realizovat záchranné programy vybraných ohrožených druhů rostlin a živočichů, postupně zpracovat plány péče o lokality významné z hlediska druhové ochrany a zajistit jejich plnění. (zodpovídá kraj)

Realizovat výkupy pozemků s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (zodpovídá kraj)

Podporovat opatření pro zajištění průchodnosti pozemních komunikací pro obojživelníky v místech intenzivní migrace. (zodpovídá kraj)

Propojovat izolované lokality přirozených a přírodě blízkých biotopů, aby nedocházelo ke genetické degradaci ohrožených druhů. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

V úseku dálnice D5 od hranice se Středočeským krajem po Plzeň prosazovat realizaci opatření zvyšující migrační potenciál napříč dálnicí a snižující pravděpodobnost střetu živočichů s automobily (výstavba oplocení vybraných úseků a zajištění migračních přechodů). (zodpovídá kraj)

Prosazovat zájmy druhové ochrany při projednávání územních plánů, investičních záměrů, EIA atd. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Zajistit ochranu lokalit evropského významu soustavy Natura 2000. (zodpovídá kraj)

Podporovat stanice pro hendikepované živočichy. (zodpovídají kraj a obce III.)

V rámci osvěty především myslivecké a rybářské veřejnosti řešit problematiku vypouštění zvěře z polodivokých chovů, šíření nepůvodních druhů živočichů, optimalizaci hospodaření na rybnících v souladu se zájmy ochrany přírody. (zodpovídají kraj a obce III.)

Podporovat výchovu a osvětu v druhové ochraně. (zodpovídá kraj)

Zajistit vypracování samostatné koncepce boje proti invazním druhům živočichů. (zodpovídá kraj)