Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR
Portál strategických dokumentů v ČR
| Názvy hierarchických úrovní |
| | "Oblast" |
| 1 | "Strategická oblast" |
| 1.1 | "Opatření" |
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území hl. m. Prahy 2022–2024
Rozvoj sociálních služeb na území hl. m. Prahy
1 Infrastruktura pro plánování
1.1 Vytvořit pozici krajského koordinátora plánování.
1.2 Prověřit soulad nově vzniklých celopražských koncepcí zejm. v oblastech péče o seniory, protidrogové prevence a ukončování bezdomovectví s opatřeními Střednědobého plánu a doplnit vhodnými opatřeními Střednědobý plán.
1.3 Implementovat do opatření a Střednědobého plánu obsah projektů schválených orgány města i MPSV k financování z ESF v dalším programovacím období.
1.4 Vytvořit stálou pracovní skupinu koordinátorů MČ a projednat návrhy na rozvoj sítě sociálních služeb na území hlavního města a to včetně doplnění plynoucích z dalších koncepčních dokumentů.
1.5 Vytvořit tematické pracovní konzultační skupiny ke klíčovým tématům rozvoje sítě sociálních služeb.
1.6 Vytvořit pracovní skupinu složenou ze zástupců hl. města Prahy a Středočeského kraje s úkolem definovat parametry spolupráce na přípravě společného plánu a navrhnout potřebnou infrastrukturu.
1.7 Sjednotit periodicitu střednědobého plánu hlavního města Prahy s plánem Středočeského kraje.
1.8 Provést analýzu dat dostupných pro odbor sociálních věcí a navrhnout doplnění a systém kontinuálního zpracování dat za účelem monitorování a plánování rozvoje sociálních služeb na území hlavního města.
2 Transformace pobytových služeb sociální péče
2.1 Dokončení transformačních procesů u organizací zařazených do evropského projektu (Transformace systému péče o Pražany, kteří potřebují intenzivní podporu a byli umisťováni do zařízení mimo HMP, včetně posílení kapacit péče v hl. m. Praze).
2.2 Započetí transformačních procesů u dalších vybraných příspěvkových organizací hlavního města.
2.3 Důsledné provázání vzniku nových sociálních služeb pro specifické cílové skupiny se zřizovatelem a s „rodičovskými a uživatelskými organizacemi“ tak, aby došlo k optimálnímu nastavení sociální služby s ohledem na specifické potřeby konkrétní cílové skupiny.
2.4 Postupný útlum sociálních služeb poskytovaných v objektech pro sociální služby nevyhovujících (tvorba nových kapacit pro tuto cílovou skupinu bude předcházet nebo bude v synergii s plánovaným útlumem).
2.5 Zkvalitňování standardu přeměnou vícelůžkových (3+) a průchozích pokojů v rámci jednotlivých pobytových služeb na jedno a dvoulůžkové (tvorba nových kapacit pro tuto cílovou skupinu bude předcházet nebo bude v synergii s plánovanou přeměnou).
2.6 Vytvoření a pilotní ověření „krizových kapacit“ ve vybraných pobytových službách, jejichž prostřednictvím bude možné operativně reagovat na akutní životní situace obyvatel Prahy, zejména při výpadku hlavního neformálního pečujícího v domácím prostředí.
2.7 Vytvoření nových komunitních služeb, které doposud na území hlavního města chybí, nebo mají v současné době významný kapacitní deficit, (prostřednictvím flexibilního plnění s využitím všech forem bydlení, včetně pronájmu na trhu s bydlením s ohledem na časovou efektivnost, městský fond a vlastní objekty jsou jen jedním ze zdrojů).
2.8 Vznik kvót pro přidělování městských a ostatních volných bytů v dostatečné kapacitě pro reformní procesy.
3 Deinstitucionalizace systému péče o děti se zvláštním zaměřením na děti s vysokou mírou potřebné podpory
3.1 Vznik nízkokapacitních DOZP a odlehčovacích služeb na území HMP.
3.2 Vznik kapacit ambulantních a terénních sociálních služeb na území hlavního města, které budou navazovat na deinstitucionalizační proces.
3.3 Vytvoření nových komunitních služeb, které doposud na území hlavního města chybí, nebo mají v současné době významný kapacitní deficit, pro osoby s vysokou mírou potřebné podpory.
3.4 Vytvoření nových komunitních služeb, které doposud na území hlavního města chybí, nebo mají v současné době významný kapacitní deficit, pro osoby s vysokou mírou potřebné podpory.
3.5 Vznik kvót pro přidělování městských a ostatních volných bytů v dostatečné kapacitě pro deinstitucionalizační procesy.
3.6 Připravit další projekt zaměřený na rozvoj pěstounské péče a podporu pěstounů.
4 Reforma psychiatrické péče
4.1 Naplňování Memoranda o spolupráci HMP a MZ při reformě psychiatrické péče.
4.2 Vznik kvót pro přidělování městských bytů v dostatečné kapacitě pro reformní procesy.
4.3 Přenastavení poskytování krizové pomoci.
4.4 Podpora udržení nově vzniklých multidisciplinárních týmů (adiktologický tým, forenzní tým, tým pro děti).
5 Dluhové poradenství
5.1 Zpracovat analýzu zadluženosti v Praze a síť pomoci řešení zadluženosti a podávání insolvenčních návrhů.
5.2 Navrhnout model financování dluhových poraden nad rámec nákladů na sociální služby a posílit kapacitu neziskových organizací věnujících se zpracovávání a podávání insolvenčních návrhů.
5.3 Zpracovat základní informace o dluhové problematice a možnostech řešení, včetně kontaktů na příslušné organizace, a zveřejnit je on-line.
5.4 Připravit a realizovat osvětovou kampaň.
5.5 Ve spolupráci s odborníky na dluhovou problematiku připravit a realizovat vzdělávací program pro sociální pracovníky sociálních služeb přicházejících do častějšího kontaktu se zadluženými klienty.
5.6 Připravit vzdělávací program pro nové i stávající pracovníky dluhových poraden.
6 Zdravotně-sociální pomezí
6.1 Na základě zmapování situace připravit rámec pro metodické vedení pobytových a terénních služeb při vykazování zdravotní péče.
6.2 Vyhodnotit efektivitu grantů hlavního města v oblasti zdravotně sociálního pomezí a ve vazbě na to upravit grantový program a pokračovat v jednání se zdravotními pojišťovnami.
6.3 Vyhodnotit dostupnost zdravotní a zdravotně-sociální péče pro ohrožené skupiny obyvatel (např. lidé bez domova, HIV+, PAS+ apod.) a na základě toho navrhnout modely služeb na zdravotně-sociálním pomezí včetně jejich financování pro sílové skupiny
7 Oblast potřeb rodin s dětmi v nepříznivé sociální situaci
7.1 Vyhodnocení dopadů projektu „Podpora nových služeb v oblasti péče poskytované multidisciplinárním týmem duševního zdraví pro děti a adolescenty“ (MZČR) v rámci reformy psychiatrické péče a případné zajištění následných kapacit zapojených sociálních služeb; posílení sociálně aktivizačních služeb (SAS) pro rodiny s dětmi včetně multidisciplinárních týmů pro děti s potřebou podpory v duševním zdraví, kterým bude vyčleněna část úvazků.
7.2 Nastavení standardu poskytování služby domovy pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) dětem tak, aby ho po roce 2024 naplňovali všichni poskytovatelé DOZP poskytující služby dětem, zařazení v Základní síti (nové dětské domácnosti v maximální kapacitě 4 dětí, oddělené od dospělých, nové kapacity DOZP pro děti pouze na území hlavního města, intenzivní individuální práce s dětmi ve věkové kategorii 15–18, příprava na zajištění návazných služeb po zletilosti tak, aby nedocházelo k automatickému setrvání v jednom zařízení do dospělosti).
7.3 Zřízení odlehčovacích služeb pro děti se zdravotním znevýhodněním, případně další v tuto chvíli nespecifikované druhy služeb – počet úvazků či lůžek bude navázán na výstupy z Transformačního projektu.
7.4 Zřízení pobytové služby pro děti do 15 let na území hlavního města – 8 lůžek DOZP.
7.5 Zřízení pobytové služby pro děti s PAS+ na území HMP – 8 lůžek (pravděpodobně) DOZP.
7.6 Posílení kapacity dalších služeb pro rodiny s dětmi v nepříznivé sociální situaci dle povahy řešeného (převažujícího) problému (raná péče / sociální rehabilitace).
7.7 Posílení programů poradenství a prevence v oblasti duševního zdraví ve školských zařízeních (v rámci programů primární prevence).
7.8 Podpora zabydlování rodin s dětmi v návaznosti na Doplňkovou síť (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terénní programy); posílení služby terénní programy (úvazkové zajištění bude aktualizováno s ohledem na vývoj bytové politiky hlavního města).
7.9 Posílení služeb krizové pomoci s ohledem na prohlubující se sociálně nežádoucí jevy ve společnosti.
7.10 Revize efektivity, reprofilace a redistribuce kapacit na území hlavního města a v průběhu období 2022–24 i následné navýšení kapacit služeb nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (NZDM) a SAS pro rodiny s dětmi a jejich případné zapojení v rámci preventivních aktivit a primárního záchytu v rámci reformy psychiatrické péče.
7.11 Rozvoj podpory rodin s dětmi z odlišného sociokulturního prostředí v oblasti vzdělávání – 10 úvazků SAS pro rodiny s dětmi u stávajících poskytovatelů služeb zařazených v síti pro danou cílovou skupinu.
7.12 Posílení spolupráce SAS pro rodiny s dětmi a OSPOD na úrovni městských částí.
7.13 V rámci stávajících kapacit azylových domů pro rodiny s dětmi umožnit ubytování i vícečetným rodinám a otcům samoživitelům.
7.14 Aplikace výstupů z materiálu Základní směry prorodinné politiky hlavního města Prahy na období 2021–2022, provázané s grantovým řízením hlavního města v oblasti rodinné politiky a rozvojem kapacit.
8 Oblast potřeb osob se zdravotním znevýhodněním
8.1 Vznik akutních lůžek31 pro přechodné pobyty v DOZP za účelem stabilizace situace a řešení náhlé krize. Vznik akutních lůžek v rámci pobytových služeb.
8.2 Vznik nových kapacit DOZP nízkokapacitního typu, pro specializované CS.
8.3 Vyčlenění kapacit pobytových služeb PO HMP pro osoby s PAS (požadavek na PO MHMP).
8.4 Komplexní podpora v otázce bydlení – vznik nových lůžek chráněného bydlení i podpora v samostatných domácnostech klientů – rozvoj podpory samostatného bydlení (pouze pro osoby s PAS, ostatní v rámci transformačního projektu), rozvoj chráněného bydlení – u stávajících poskytovatelů DOZP jen v závislosti na snižování kapacit v DOZP (převedení lůžek na jiný typ služby) a u ostatních poskytovatelů max. do počtu 20 lůžek v několika domácnostech (včetně specifikace – rodiny s dětmi, kdy mají rodiče mentální znevýhodnění).
8.5 Rozvoj odlehčovacích služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním.
8.6 Rozvoj služeb umožňujících život klienta v jeho přirozeném prostředí – rozvoj osobní asistence, případný rozvoj denních stacionářů, center denních služeb, sociálně terapeutických dílen a sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním bude podmíněn revizí jejich efektivity a vytíženosti.
8.7 Rozvoj odborného sociálního poradenství u specifických cílových skupin.
8.8 Podpora osob se zdravotním znevýhodněním na trhu práce a vytvoření pracovních příležitostí v organizacích zřizovaných HMP – rozvoj sociální rehabilitace (pouze jako podpora zaměstnávání).
8.9 Rozvoj tlumočnických služeb v návaznosti na zpřístupnění služeb sociální prevence (azylové domy, noclehárny) osobám se zdravotním znevýhodněním.
9 Oblast potřeb osob s duševním onemocněním
9.1 Vznik pobytové služby sociální péče pod jedním identifikátorem s možností zajištění v několika bytech (nejde o nově vzniklá lůžka, ale o přesun kapacit ze zařízení mimo HMP).
9.2 Nastavení systému a navýšení kapacit akutní péče pro osoby v krizi vyžadující urgentní řešení jejich situace (působící po celém území HMP) – rozvoj krizové pomoci (kombinace všech forem) se spádem na celém území HMP pro všechny formy.
9.3 Rozvoj kapacit CDZ a TDZ v míře jejich personálních standardů – rozvoj kapacit CDZ a TDZ prostřednictvím sociální rehabilitace, v případě potřeby rozvoj návazných služeb prostřednictvím služeb následné péče.
9.4 Rozvoj pracovního poradenství a podpora zaměstnávání prostřednictvím sociální rehabilitace (případně se dá částečně zajistit i sociálně aktivizačními službami) s preferencí specializovaných metod (např. IPS).
9.5 Rozvoj chráněného bydlení s preferencí tranzitní formy služby a přípravou na odchod do samostatného bydlení (nejde o nově vzniklá lůžka, ale o přesun kapacit z pobytových služeb mimo HMP).
9.6 Rozvoj odlehčovací služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním (terénní a ambulantní, bez vymezení spádové oblasti, pro osoby starší 16 let).
9.7 Podpora navazování spolupráce mezi různými typy služeb tak, aby byla zajištěna komplexní péče (bez nároku na úvazkové zajištění). Např. formou bonifikace služeb sociální péče, které zahrnou osoby s psychiatrickou diagnózou do své cílové skupiny.
9.8 Vznik služby RECOVERY House.
10 Oblast potřeb osob bez domova
10.1 Navrhnout optimální síť služeb všech typů pro osoby ohrožené ztrátou bydlení.
10.2 Dokončit decentralizaci velkých nízkoprahových center U Bulhara a v Tusarově ul. posílením sítě nízkoprahových center na území hlavního města.
10.3 Zmapovat legislativní podmínky pro vybudování mokrého centra a ve spolupráci s odborným adiktologickým pracovištěm připravit model provozování centra.
10.4 Revidovat současné struktury azylových domů a jejich zaměření včetně zmapování bezbariérovosti služeb u azylových domů, nocleháren, nízkoprahových denních center.
10.5 Doplnit nedostatečné kapacity bydlení prostřednictvím fungování městské nájemní agentury.
10.6 Navrhnout model pro dlouhodobé i krátkodobé zaměstnání u firem s majetkovým podílem HMP, vlastněné HMP, u příspěvkových organizací HMP. Do pravidel zakázkových a výběrových řízení na zajištění služeb pro HMP jsou zapracovány mechanismy, které podporují zapojení organizací sociálního charakteru.
10.7 Posílit multidisciplinární a meziorganizační spolupráci propojující služby pro osoby bez domova se službami pro osoby se zdravotním postižením, adiktologické služby a služby v oblasti péče o duševní zdraví. Posílit case management.
10.8 Zajistit prostorové kapacity a financování centrálního šatníku a nábytkové banky.
10.9 Zajistit realizaci a financování alespoň 3 hygienicko-ošetřovatelských stanic na území HMP.
11 Oblast potřeb osob se závislostí
11.1 Rozšíření stávajících služeb o cílené programy nebo vznik nových programů/služeb pro specifické cílové skupiny (pro klientelu s duální dg. a psychiatrické komorbidity) včetně nízkoprahové psychiatrické péče; nová kontaktní centra s maximální kapacitou do 50 osob/den, celotýdenní provoz.
11.2 Revize stávajících kapacit odborného sociálního poradenství a služeb následné péče s důrazem na nově očekávané cílové skupiny – děti a mládež s procesuálními závislostmi, jejich rodiny, skrytá populace uživatelů alkoholu a léků apod.
11.3 Posílení kapacit case managementu v kontaktních centrech, terénních programech, odborném sociálním poradenství.
11.4 Zajistit kapacity sociální rehabilitace s přímou návazností na cílovou skupinu.
11.5 Zajistit dostatečné kapacity (včetně personální) nízkoprahových harm reduction programů pro problémové uživatele pervitinu a opioidů; rozvoj multidisciplinárních týmů v rámci terénních programů; navýšení hodin přímé práce se zaměřením na individuální přístup vedoucí k zintenzivnění počtu intervencí kontaktních center a terénních programů v různých formách.
11.6 Rozšíření služeb ambulantní péče – zvýšení kapacit a rozšíření sítě služeb pro hráče, uživatele alkoholu a léků se závislostním potenciálem; zařazení do sítě sociálních služeb ambulance pro hráče, uživatele alkoholu a léků se závislostním potenciálem (v podobě odborného sociálního poradenství).
11.7 Podpora programů zaměřených na intervence v prostředí nočního života a hudebních festivalů; podporovat vzdělávání, síťování a přenos dobré praxe.
11.8 Nové typy nízkoprahových a jiných služeb orientovaných na závažně postiženou klientelu s malou perspektivou úspěšného návratu k soběstačnosti, v návaznosti na protidrogovou politiku HMP.
11.9 Zajistit financování nákladů na zdravotně ošetřovatelskou péči – navýšení zdravotnických grantů a rozšíření jejich zaměření.
11.10 Zvýšit dostupnost služeb ambulantních adiktologických služeb pro děti a pro dospělé, programů následné péče, programů bydlení a sociální stabilizace pro uživatele návykových látek, problémové hráče – navýšení grantů (zdravotnické a protidrogové politiky HMP) pro adiktologickou oblast a aktualizace podmínek pro získávání městských bytů.
11.11 Nové služby poskytující adiktologické intervence v službách primárně orientovaných na jinou cílovou skupinu; posílení OSP v kombinovaných sociálně-zdravotních službách ambulantního charakteru.
11.12 Vytvoření samostatné koncepce pro oblast adiktologie.
12 Oblast potřeb osob vyloučených z důvodu odlišné národnosti či etnické příslušnosti
12.1 Navázání meziresortní spolupráce za účelem efektivní koordinace služeb pro tuto cílovou skupinu a provázání jednotlivých aktérů.
12.2 Nastavení systému vzdělávání pracovníků sociálních služeb v problematice osob z jiného sociokulturního prostředí.
12.3 Nastavení systému služeb sociální péče tak, aby jejich využití bylo dostupné i této cílové skupině.
12.4 Definování pozice interkulturního pracovníka a komunitního tlumočníka ve vztahu k sociálním službám s ohledem na budoucí zajištění dostupnosti těchto služeb všem potřebným osobám nezávisle na občanství a pobytovém statusu.
12.5 Rozvíjení kapacit terénních programů pro osoby v nepříznivé sociální situaci u stávajících poskytovatelů služeb zařazených v síti pro danou cílovou skupinu.
12.6 Vytvoření samostatné koncepce pro oblast národnostních a etnických menšin.
13 Oblast potřeb spojených se stárnutím populace
13.1 Zlepšení časové dostupnosti pečovatelské služby v časech 6–21 hodin po dobu 7 dní v týdnu a dostatečná kapacita „celonoční“ působnosti u současných poskytovatelů, zacílení na úkony péče a dostupnost pečovatelské služby i pro specifické skupiny uživatelů (včetně osob se zdravotním znevýhodněním).
13.2 Posílení kapacity osobní asistence a pečovatelské služby u současných poskytovatelů pro zvýšení dostupnosti a časové flexibility.
13.3 Vytvoření pozice koordinátora služeb ve struktuře poskytování služeb na úrovni města (k vytvoření této pozice mohou přistoupit i městské části – sociální práce ORP vyplývá z ust. § 92 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů); podpora propojení služeb zdravotních a sociálních, práce v komunitním prostředí klienta.
13.4 Koordinace péče pro osoby žijící s demencí a case management/vytvoření/podpora pozice koordinátora služeb ve struktuře poskytování služeb na úrovni města (k vytvoření této pozice mohou přistoupit i městské části – sociální práce ORP vyplývá z ust. § 92 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů); podpora propojení služeb zdravotních a sociálních, práce v komunitním prostředí klienta.
13.5 Restrukturalizace kapacit služeb DS a DZR pro specializované skupiny seniorů; HMP bude podporovat pouze nově vzniklé lůžkové kapacity komunitního charakteru (maximálně 10 lůžek na jednu domácnost).
13.6 Zapojit městské části do řešení absence kapacit pobytových služeb péče na území HMP s ohledem na demografický vývoj obyvatel.
13.7 Rozvoj služeb podporujících setrvání seniorů v domácím prostředí prostřednictvím odlehčovacích služeb, denních stacionářů, sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením a tísňové péče.
13.8 Podpora bezbariérovosti sociálních služeb a veřejného prostoru.
13.9 Podpora dostupné paliativní péče v domácím prostředí a v pobytových službách.
13.10 Vytvoření ucelené Koncepce stárnutí pro území HMP.
14 Oblast průřezových témat
14.1 Zmapování a využití možnosti financování zdravotní složky sociálních služeb z veřejného zdravotního pojištění v co nejvyšší míře.
14.2 Zajištění dostupných pracovních příležitostí ve firmách vlastněných / s podílem HMP.
14.3 Efektivní využívání bytového fondu na území HMP nad rámec bytů přímo v majetku HMP.
14.4 Prostřednictvím dotačních titulů či evropských projektů podporovat vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb tak, aby sociální služby rozvíjely kvalitativně svůj potenciál a odpovídaly požadavkům na moderní poskytování sociálních služeb (včetně vzdělávání nad rámec zákona č. 108/2006Sb.).
14.5 Posílení složky odborného sociálního poradenství zaměřeného na dluhovou problematiku a exekuce, pro oběti diskriminačních praktik a oběti předsudečného násilí, oblasti svéprávnosti, opatrovnictví a podpory při právním jednání, tak, aby ve spolupráci s ostatními sociálními službami bylo možné komplexně řešit nepříznivou sociální situaci klienta.
14.6 Zajištění informačního servisu pro pečující osoby, vzdělávání, podpory prostřednictvím rodinného průvodce / informačního centra.
Portál strategické práce
Metodika přípravy veřejných strategií
DATAPLÁN
cil