Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu
Znak MINISTERSTVO VNITRA
MINISTERSTVO VNITRA
www stránky

MINISTERSTVO VNITRA

Názvy hierarchických úrovní
1. "Strategický cíl"
1.1 "Specifický cíl"
1.1.1 "Opatření, aktivity"

Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR 2014-2020 [akt. 2015]

GesceSpolugesceSpolupráce
1. Modernizace veřejné správy
1.1 Využívání prvků procesního řízení a zavedení standardů vybraných agend
1.1.1 inventarizace agend / činností a výběr agend k vypracování procesního popisu / modelu
1.1.2 zhodnocení přínosů a nákladů metody u modelovaných agend
1.1.3 standardizace vybraných agend
1.2 Snižování regulatorní zátěže
1.2.1 nastavení podmínek a systémových nástrojů pro zlepšování zpracovávaných hodnocení dopadů právní regulace za účelem zkvalitnění legislativního prostředí, jak ex ante, tak i ex post, včetně podpory efektivního využívání nástroje CIA (Corruption Impact Assessment)
1.2.2 vytvoření metodiky pro hodnocení celkové regulační zátěže a její zapracování do procesu RIA
1.2.3 zavedení mechanismu systematického přezkumu a sledování změn v kvalitě předkládaných RIA (ex post RIA) dle stejné metodiky v rámci stávajícího procesu RIA
1.2.4 rozpracování metodiky měření administrativní zátěže a její využívání veřejnou správou
1.2.5 vytvoření koncepce snižování regulatorní zátěže, a to na základě revize dosavadních aktivit, spočívající ve vytvoření koordinovaného portfolia projektů zaměřených na snižování regulatorní zátěže
1.3 Rozšíření metod kvality ve veřejné správě
1.3.1 tvorba analýzy využívání metod kvality ve veřejné správě
1.3.2 zpracování metodiky zavádění systémů řízení kvality do správních úřadů
1.3.3 implementace metodik řízení kvality ve správních úřadech
1.3.4 realizace školení v oblasti řízení kvality pro zaměstnance správních úřadů a státní zaměstnance
1.3.5 metodická podpora řízení kvality na úrovni územních samosprávných celků
1.3.6 uplatňování Metodiky přípravy veřejných strategií a její zavádění do praxe
1.3.7 rozvoj systémů a nástrojů strategické práce ve veřejné správě
1.3.8 provedení analýz strategické dokumentace, hierarchizace systému strategií a dalších aktivit pro zkvalitňování strategické práce
1.4 Zavedení systému hodnocení veřejné správy
1.4.1 rozpracování návrhu fungování systému měření a hodnocení veřejné správy, včetně analýzy nákladů, přínosů a dopadů
1.4.2 legislativní zpracování navrženého řešení (v případě potřeby)
1.4.3 realizace (implementace) navrženého řešení - zavedení systému měření a hodnocení veřejné správy a tvorba příslušných metodik
2. Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území
2.1 Harmonizace administrativního členění státu
2.1.1 vytvoření variant řešení stávajícího stavu a možností zjednodušení a harmonizace výkonu státní správy v území, včetně analýzy jejich nákladů, přínosů a dopadů
2.1.2 projednání variant řešení s relevantními zainteresovanými stranami a výběr varianty
2.1.3 legislativní zpracování navrženého řešení
2.1.4 realizace (implementace) navrženého řešení
2.2 Revize a úprava funkce územně členěných měst
2.2.1 revize stávajícího stavu a tvorba kritérií pro stanovení statutárního města a způsob jeho dalšího členění
2.2.2 jednotné stanovení rozsahu přenesené působnosti vykonávané v rámci správního obvodu městské části
2.2.3 novelizace příslušné legislativy
2.3 Optimalizace systému veřejnoprávních smluv
2.3.1 revize a úprava pravidel pro uzavírání veřejnoprávních smluv
2.3.2 zlepšení systému a realizace kontrol výkonu přenesené působnosti na úrovni krajů
2.3.3 nastavení pravidel a systému pro publikaci veřejnoprávních smluv
2.3.4 novelizace příslušné legislativy
2.4 Úprava a optimalizace systému financování přeneseného výkonu státní správy
2.4.1 validace a rozpracování již existujících variant možných úprav systému financování přeneseného výkonu státní správy včetně příslušných podkladových analýz (zaměřených zejména na náklady, přínosy a dopady)
2.4.2 projednání variant řešení s relevantními zainteresovanými stranami a výběr varianty
2.4.3 realizace (implementace) vybrané varianty
2.5 Snížení rizika platební neschopnosti územní samosprávy
2.5.1 posílení vzdělávání členů orgánů a zaměstnanců územních samospráv v oblasti finančního řízení – představitelé územních samospráv by měli získat znalosti z oblasti účetnictví, rozpočetnictví, kontroly, zadávání veřejných zakázek tak, aby byli schopni samostatně analyzovat finanční rizika zamýšlených investičních i neinvestičních projektů a plánovat dlouhodobý rozvoj svého území a majetku
2.5.2 zpracování podkladových analýz a variant možností zvýšení finanční autonomie (např. zavedením místních daní, zvýšením pravomocí obcí ovlivnit jejich příjmy z daní)
2.5.3 projednání variant řešení s relevantními zainteresovanými stranami a výběr varianty a její implementace
2.5.4 tvorba pravidel a možných způsobů řešení úpadku územních samospráv a jejich implementace
3. Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu
3.1 Dobudování funkčního rámce eGovernmentu
3.1.1 dobudování architektury eGovernmentu řízeným způsobem ve všech jeho čtyřech vrstvách a informačních systémů pro potřeby veřejné správy, a to při zajištění standardů kybernetické bezpečnosti v souladu s relevantní právní úpravou a při vyvážené aplikaci principu open data
3.1.2 dobudování informačních a komunikačních systémů veřejné správy, realizace bezpečnostních opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti
3.1.3 realizace plošně využitelného, jednotného, státem garantovaného a v rámci EU interoperabilního systému elektronické identifikace, autentizace a autorizace pro klíčové agendové a provozní informační systémy spravované OVM podle principů, které předpokládá nařízení EU eIDAS (Electronic Identification and Signature)
3.1.4 rozšíření, propojení a konsolidace datového fondu veřejné správy a jeho efektivní a bezpečné využívání dle jednotlivých agend i na principu “opendata“, které bude založeno na zásadě sdílení jednou pořízených dat za účelem jejich přístupnosti dalším subjektům veřejné správy i mimo ni a to zejména pro zajištění úplného elektronického podání u vybraných agend, elektronizace agend (např. eEducation, eCulture, eHealth, eInclusion, eCommerce, eBusiness, eJustice, eProcurement, eLegislativa, eSbírka) včetně podpůrných nástrojů jako jsou např. úložiště či sítě, modernizace informačních a komunikačních systémů pro specifické potřeby subjektů veřejné správy a složek IZS, bezpečnostních systémů v oblasti justice a vězeňství, dopravních systémů, varovných systémů apod.
3.1.5 podpora vzniku a vybavení orgánů veřejné moci pro ochranu infrastruktury ICT a zajištění řízeného a bezpečného sdílení dat veřejné správy v souladu se zákonem o kybernetické bezpečnosti, a to včetně komunikační a radiokomunikační infrastruktury státu
3.1.6 koncepční zajištění fungování eGovernmentu a realizace projektů ICT, aby role MV (respektive Útvaru hlavního architekta – dále také ÚHA) byla upravena tak, že bude zajištěna architektonická konzistence provozovaných prvků eGovernmentu formou vydávání vyjádření ÚHA u všech ICT projektů veřejné správy (MV i dalších orgánů státní správy) bez ohledu na způsob jejich financování; koordinace ICT projektů veřejné správy bude upravena tak, aby probíhalo na nadresortní, flexibilnější a transparentnější platformě než doposud pod záštitou předsedy vlády se zázemím v rámci MV
3.1.7 novelizace platné právní úpravy vztahující se k eGovernmentu s cílem odstranit její nejednoznačnost a zajištění přijímání takové legislativy, aby realizované projekty nebyly v rozporu s platnou / novelizovanou právní úpravou
3.1.8 tvorba koncepčně-strategického materiálu, který závazně upraví podmínky v oblasti ICT z hlediska dodržování principů 3E
3.1.9 prosazování principu open data, především ve vztahu k jeho aplikační praxi
4. Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě
4.1. Implementace služebního zákona
4.1.1 rozvoj nadresortního řídicího, koncepčního, metodického, koordinačního a kontrolního orgánu (útvar MV, který je garantem státní služby dle aktuálního návrhu služebního zákona)
4.1.2 realizace podkladových analýz a tvorba organizačních, finančních, personalistických a vzdělávacích procesů v oblasti státní služby a souvisejících metodických doporučení
4.1.3 tvorba služebních předpisů konkretizujících procesy služebního zákona
4.2 Řízení a rozvoj lidských zdrojů ve správních úřadech
4.2.1 realizace analýz současného stavu personálních procesů ve státní správě
4.2.2 tvorba a nastavení systému všech relevantních procesů v oblasti řízení lidských zdrojů ve správních úřadech a souvisejících metodických doporučení
4.2.3 zajištění ICT podpory personálního řízení
4.2.4 revize a úprava systému vzdělávání ve správních úřadech
4.2.5 tvorba služebních předpisů konkretizujících postupy (procesy) služebního zákona