Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. května 1996
byla v Budapešti podepsána Dohoda mezi vládou České republiky
a vládou Lotyšské republiky o mezinárodní silniční dopravě.
Dohoda na základě svého článku 13 odst. 1 vstoupila v platnost
dnem 8. listopadu 1996.
České znění Dohody se vyhlašuje současně. Do anglického znění
Dohody, jež je pro její výklad rozhodné, lze nahlédnout na
Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu dopravy a spojů.
DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky
o mezinárodní silniční dopravě
Vláda České republiky a vláda Lotyšské republiky (dále jen
"smluvní strany"),
přejíce si podporovat vzájemně výhodný rozvoj obchodních
a hospodářských vztahů a usnadnit a regulovat mezinárodní silniční
dopravu osob a nákladů mezi jejich státy a tranzitem přes ně,
se dohodly takto:
(1) Ustanovení této dohody se vztahují na mezinárodní silniční
dopravu osob a nákladů za úplatu nebo odměnu nebo na vlastní účet
mezi Českou republikou a Lotyšskou republikou a tranzitem přes
jeden nebo druhý stát prováděnou dopravci obou smluvních stran,
kteří jsou k tomu oprávněni podle vnitrostátních právních předpisů
příslušného státu, vozidly registrovanými v tomto státě.
(2) Tato dohoda se nedotýká práv a povinností každé smluvní
strany vyplývajících z ustanovení jiných mezinárodních smluv
závazných pro každou ze smluvních stran.
Osobní doprava
(1) Osobní doprava podle této dohody je doprava osob a jejich
zavazadel autobusy. Zahrnuje též prázdné jízdy autobusů
související s touto dopravou.
(2) Pojem "autobus" znamená silniční motorové vozidlo určené pro
dopravu osob, které má kromě místa pro řidiče více než osm míst
k sezení.
(1) Pojem "pravidelná autobusová linka" znamená dopravu, kde se
přepravy provádějí po předem schválené trase, podle předem
schváleného jízdního řádu a tarifu jízdného, přičemž cestující
nastupují a vystupují na předem schválených zastávkách.
(2) Každá pravidelná autobusová linka mezi státy smluvních
stran, jakož i tranzitem přes jejich území musí být povolena, po
vzájemné dohodě, příslušnými orgány smluvních stran podle
vnitrostátních právních předpisů každé smluvní strany. Příslušný
orgán každé smluvní strany vydá povolení pro část pravidelné
autobusové linky na území smluvní strany.
(3) Žádost o povolení se podává příslušnému orgánu smluvní
strany, kde se nachází hlavní sídlo žadatele nebo v případě
fyzické osoby její bydliště, a v jejímž státě jsou registrována
vozidla.
(4) Žádost podle odstavce 3 tohoto článku musí obsahovat tyto
údaje:
a) jméno dopravce, jakož i jeho úplnou firemní adresu a u fyzické
osoby úplnou adresu jejího bydliště,
b) druh dopravy,
c) požadovanou dobu platnosti povolení,
d) dobu provozu a počet jízd (např. denně, týdně),
e) jízdní řád,
f) trasu linky s určením všech zastávek pro nástup a výstup
cestujících včetně hraničních přechodů,
g) délku trasy v kilometrech (pro jízdu tam i zpět),
h) dobu řízení a odpočinku řidičů,
i) jízdné a tarifní podmínky.
(5) Příslušný orgán jedné smluvní strany předá žádost se všemi
předepsanými údaji a se svým stanoviskem příslušnému orgánu druhé
smluvní strany.
(6) Udělené povolení je platné po dobu nejdéle pěti let a jeho
platnost může být na žádost dopravce prodloužena.
(1) Kyvadlová doprava znamená dopravu, při níž jsou předem
vytvořené skupiny cestujících přepravovány několika jízdami tam
a zpět z téže výchozí oblasti do téže cílové oblasti. Tytéž
skupiny cestujících, které byly přepraveny do cílové oblasti, musí
být později přepraveny zpět do původní výchozí oblasti. Výchozí
oblastí a cílovou oblastí se rozumí místo počátku cesty a místo
cíle cesty včetně míst ležících ve vzdálenosti do 50 kilometrů od
nich. Kyvadlová doprava zahrnuje kromě vlastních přeprav ubytování
skupiny cestujících v místě určení. První jízda zpět a poslední
tam musí být prázdné.
(2) Každá kyvadlová doprava musí být povolena příslušným orgánem
druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá žadatel přímo
příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Musí být předložena
nejpozději 30 dnů před požadovaným dnem zahájení kyvadlové
dopravy.
(3) Žádost o povolení podle odstavce 2 tohoto článku musí
obsahovat jméno dopravce a jeho úplnou firemní adresu a u fyzické
osoby úplnou adresu jejího bydliště, počet jízd a datum každé
z nich a jejich jízdní trasu, státní poznávací značky všech
autobusů, které mají být použity pro dotyčnou kyvadlovou dopravu,
a potvrzení týkající se místa ubytování a doby pobytu cestujících
v místě určení.
(4) Smíšená komise ustavená podle článku 12 této dohody se může
dohodnout v případě potřeby na podrobnostech povolovacího řízení,
formulářích, které se budou používat, a dalších s tím
souvisejících záležitostech.
(1) Příležitostná osobní doprava znamená jiné přepravy, než jsou
přepravy uvedené v článcích 3 a 4 této dohody.
(2) Příležitostná osobní doprava mezi oběma státy nebo tranzitem
přes jejich území nevyžaduje povolení, pokud je přepravována tatáž
skupina cestujících a jde-li o:
a) okružní jízdu, která začíná a má končit ve státě registrace
vozidla, za podmínky, že skupina cestujících je přepravena zpět
do místa odjezdu ("jízda se zavřenými dveřmi") tímtéž vozidlem,
b) jízdu s cestujícími, která začíná v místě nacházejícím se ve
státě registrace vozidla a končí na území druhé smluvní strany
nebo kteréhokoli jiného státu, za podmínky, že se vozidlo vrátí
do státu registrace prázdné,
c) prázdnou jízdu tam za podmínky, že všichni cestující nastupují
v tomtéž místě, kam byli předtím přepraveni týmž dopravcem
jízdou uvedenou v písmenu b) výše, a jsou přepravováni zpět do
státu, kde je registrováno vozidlo.
(3) Příležitostná osobní doprava, která neodpovídá ustanovením
odstavce 2 tohoto článku, podléhá povolení příslušného orgánu
druhé smluvní strany podle vnitrostátních právních předpisů
platných na jejím území.
(4) Smíšená komise uvedená v článku 12 této dohody se může
dohodnout na dokladu pro příležitostnou osobní dopravu a jiných
záležitostech souvisejících s touto dopravou.
Nákladní doprava
(1) Dopravce jedné smluvní strany musí mít povolení, aby mohl
provádět mezinárodní nákladní silniční přepravu mezi oběma státy,
tranzitem přes území státu druhé smluvní strany nebo přepravu
nákladů do a z třetích států, pokud nestanoví jinak Smíšená komise
uvedená v článku 12 této dohody. Jednorázové povolení opravňuje
dopravce jednoho státu k vykonání jedné jízdy tam a zpět.
(2) Povolení může být použito pouze dopravcem, jemuž bylo
vydáno. Platí pro použití motorového vozidla bez přívěsu nebo
soupravy vozidel (návěsové nebo přívěsové) bez ohledu na stát
registrace taženého návěsu nebo přívěsu.
(3) Žádné ustanovení této dohody neopravňuje dopravce jedné
smluvní strany přepravovat náklady mezi dvěma místy na území druhé
smluvní strany. Pro takovou přepravu se vyžaduje zvláštní
povolení.
(1) Povolení uvedená v článku 6 této dohody se nevyžadují pro:
a) přepravu nákladů motorovými vozidly, jejichž dovolená celková
hmotnost, včetně přívěsů, nepřekračuje 6 tun, nebo jestliže
užitečná hmotnost, včetně přívěsů, nepřekračuje 3,5 tuny,
b) přepravu stěhovaných svršků prováděnou specializovanými
vozidly, která byla zkonstruována a vybavena pro tento účel,
c) přepravu předmětů a zařízení pro divadelní, filmová, cirkusová
nebo hudební představení nebo sportovní akce, výstavy či
veletrhy anebo pro rozhlasová, televizní či filmová natáčení,
pokud jsou tyto předměty a zařízení dováženy či vyváženy
dočasně,
d) pohřební přepravu,
e) přepravu nákladů na letiště a z letišť při odklonu leteckých
služeb,
f) přepravu poštovních zásilek,
g) přepravu havarovaných nebo porouchaných vozidel,
h) přepravu humanitárních zásilek potřebných v nouzových
situacích, zejména při živelních pohromách,
i) přepravu živých zvířat ve specializovaných vozidlech,
j) přepravu včel a rybích násad,
k) prázdnou jízdu náhradního vozidla používaného pro přepravu
nákladů, vyslaného k nahrazení vozidla, které se porouchalo
v druhém státě, a pokračování přepravy náhradním vozidlem při
použití povolení vydaného pro vozidlo, které se porouchalo,
l) údržbářská a servisní vozidla poskytující pomoc porouchaným
nebo havarovaným vozidlům,
m) přepravu navazující na kombinovanou dopravu, při níž bude
silniční síť použita v rozsahu stanoveném Smíšenou komisí
ustavenou podle článku 12 této dohody.
(2) Řidič vozidla provádějícího kteroukoli přepravu uvedenou
v odstavci 1 tohoto článku musí mít všechny potřebné doklady jasně
prokazující, že je tato přeprava oprávněná podle některého
z ustanovení tohoto odstavce.
(1) Povolení podle článku 6 této dohody budou
a) udělována českým dopravcům pro vozidla registrovaná v České
republice Ministerstvem dopravy Lotyšské republiky a vydávána
prostřednictvím Ministerstva dopravy České republiky nebo
jakéhokoli jím pověřeného úřadu,
b) udělována lotyšským dopravcům pro vozidla registrovaná
v Lotyšské republice Ministerstvem dopravy České republiky
prostřednictvím Ministerstva dopravy Lotyšské republiky nebo
jakéhokoli jím pověřeného úřadu.
(2) Pro tento účel si příslušné orgány smluvních stran vymění
potřebné formuláře nevyplněných povolení.
(3) Smíšená komise podle článku 12 této dohody se dohodne na
ročním kontingentu a druhu povolení pro každou smluvní stranu
s ohledem na vývoj hospodářských vztahů a potřeby zahraničního
obchodu obou smluvních stran.
(4) Smíšená komise podle článku 12 této dohody se dohodne na
obsahu a vzoru jednotlivých druhů povolení.
(1) Pokud jde o hmotnost a rozměry vozidel, zavazují se obě
smluvní strany, že nebudou uplatňovat vůči vozidlům registrovaným
ve státě druhé smluvní strany přísnější podmínky, než jsou
podmínky platné pro vozidla registrovaná ve vlastním státě.
(2) Jestliže hmotnost nebo rozměry vozidla nebo jízdní soupravy,
registrovaných na území státu jedné smluvní strany, provádějících
přepravu, překračují dovolený limit ve státě druhé smluvní strany,
je nutno obdržet před zahájením přepravy zvláštní povolení od
příslušného orgánu této smluvní strany.
(3) Dopravci obou smluvních stran budou při přepravách
nebezpečných věcí dodržovat ustanovení Evropské dohody
o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
Závěrečná ustanovení
(1) S ohledem na ustanovení této dohody musí dopravci obou států
a osádky jejich vozidel dodržovat na území státu druhé smluvní
strany jeho platné právní předpisy.
(2) Povolení a jiné potřebné doklady vyžadované podle této
dohody musí být ve vozidlech, na něž se vztahují, a musí být
předloženy na požádání kteréhokoli orgánu, který je oprávněn je
kontrolovat.
(3) V případě závažného nebo opakovaného porušení ustanovení
této dohody, jakož i právních předpisů platných ve druhém státě
dopravcem nebo osádkou jeho vozidla může příslušný orgán státu,
v němž je vozidlo registrováno, na žádost příslušného orgánu
státu, v němž k porušení došlo,
a) udělit dopravci výstrahu nebo
b) pozastavit dočasně, částečně nebo úplně oprávnění dopravce
provádět přepravy na území státu druhé smluvní strany.
(4) Příslušný orgán, který učinil jedno z opatření zmíněných
v odstavci 3 tohoto článku, o tom bude informovat příslušný orgán
druhé smluvní strany.
(5) Ustanovení tohoto článku nevylučují jiné právní sankce,
které mohou být uplatněny v souladu s právními předpisy státu, ve
kterém k porušení došlo.
(1) Vozidla, která jsou registrována na území státu jedné
smluvní strany a jsou dočasně dovezena na území státu druhé
smluvní strany k provádění nákladních přeprav v rámci kontingentu
povolení podle článku 8 a přeprav uvedených v článku 7 nebo osobní
dopravy podle této dohody, jsou na základě zásady reciprocity
osvobozena od daní a poplatků vybíraných za použití silnic
a z přepravních výkonů.
(2) Toto osvobození se však nevztahuje na poplatky za použití
silnic, mostů a jiné podobné poplatky, které se vždy vyžadují na
základě zásady nediskriminace.
(3) Pokud jde o vozidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku, jsou
osvobozena od cla
a) vozidla jako taková,
b) pohonné hmoty obsažené v běžných ve vozidlech výrobcem pevně
zabudovaných palivových nádržích,
c) náhradní díly dovezené na území druhé smluvní strany, které
jsou určeny k opravě porouchaného vozidla. Vyměněné díly budou
vyvezeny zpět nebo zničeny pod dozorem příslušných celních
orgánů druhé smluvní strany.
(1) Zástupci příslušných orgánů obou smluvních stran ustaví
Smíšenou komisi k zajištění řádného provádění této dohody. Smíšená
komise se sejde na žádost příslušného orgánu jedné ze smluvních
stran střídavě ve státech smluvních stran.
(2) Pro účely této dohody jsou příslušnými orgány:
- v České republice Ministerstvo dopravy,
- v Lotyšské republice Ministerstvo dopravy.
(1) Tato dohoda podléhá schválení v souladu s právními předpisy
platnými ve státech smluvních stran a vstoupí v platnost třicátý
den po výměně diplomatických nót mezi smluvními stranami
oznamujících toto schválení. Dnem výměny nót se rozumí datum
pozdější nóty.
(2) Tato dohoda zůstává v platnosti, dokud ji jedna ze smluvních
stran nevypoví písemným oznámením druhé smluvní straně
s šestiměsíční výpovědní lhůtou.
Dáno v Budapešti dne 29. května 1996 ve dvou původních
vyhotoveních, každé v českém, lotyšském a anglickém jazyce,
přičemž všechna znění jsou stejně autentická a mají stejnou právní
sílu. V případě sporu bude rozhodující text v anglickém jazyce.