629/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. listopadu 2004
o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech
v rámci Evropské unie
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Přeshraniční spor
(1) Přeshraničním sporem v rámci Evropské unie1) (dále jen
"přeshraniční spor") se pro účely tohoto zákona rozumí spor
vyplývající z občanskoprávních nebo obchodních vztahů, jehož
účastník má místo svého pobytu v jiném členském státě Evropské
unie (dále jen "členský stát"), než ve kterém působí soud, který
spor rozhoduje (dále jen "procesní soud").
(2) Za řízení o přeshraničním sporu se považují též všechna
řízení navazující na řízení o přeshraničním sporu podle
odstavce 1, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí řízení o řádných nebo
mimořádných opravných prostředcích, řízení o uznání rozhodnutí,
řízení o prohlášení vykonatelnosti a řízení vykonávací nebo
exekuční (dále jen "navazující řízení").
(3) Pro určení, zda se jedná o přeshraniční spor podle
odstavců 1 a
2, je rozhodující stav ke dni, kdy byla podána žádost
o zajištění právní pomoci v přeshraničním sporu podle
§ 2 odst.
1 písm. b) nebo kdy Ministerstvu spravedlnosti (dále jen
"ministerstvo") byla doručena žádost o zajištění právní pomoci
v přeshraničním sporu podle
§ 9 odst. 1 písm. a).
(4) Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí ve vztahu
k Dánskému království.
Zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech
v případech, kdy procesním soudem je soud
České republiky
(1) Je-li procesním soudem soud České republiky, je právní
pomoc v přeshraničním sporu zajišťována fyzické osobě, pokud
a) má místo trvalého pobytu nebo se obvykle zdržuje na území
jiného členského státu2) než České republiky,
b) podala procesnímu soudu sama nebo prostřednictvím k tomu
příslušného orgánu členského státu (dále jen "příslušný orgán
členského státu") anebo prostřednictvím ministerstva žádost
o zajištění právní pomoci v přeshraničním sporu podle vzoru,
který stanoví prováděcí právní předpis,
c) by její finanční a sociální poměry odůvodňovaly přiznat jí
zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků3) a
d) žádost o zajištění právní pomoci v přeshraničním sporu není
zjevně bezdůvodná vzhledem k tomu, že jde o svévolné nebo
zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
(2) Zjistí-li procesní soud, že se jedná o osobu splňující
podmínky podle
odstavce 1 (dále jen "zahraniční oprávněná osoba"),
zajišťuje se jí právní pomoc v přeshraničním sporu způsobem
uvedeným v
§ 3.
(1) Zajištěním právní pomoci v přeshraničním sporu zahraniční
oprávněné osobě se rozumí
a) ustanovení zástupce v řízení před procesním soudem v souladu
s příslušnými procesními předpisy,4)
b) ustanovení tlumočníka v řízení před procesním soudem v souladu
s příslušnými procesními předpisy,5)
c) osvobození od soudních poplatků a od placení zálohy na náklady
důkazu v řízení před procesním soudem, které nastává právní
mocí rozhodnutí procesního soudu podle
§ 4 odst. 3,
d) pořízení překladu písemností, které byly v řízení před
procesním soudem předloženy zahraniční oprávněnou osobou
a které mají být podle rozhodnutí procesního soudu provedeny
jako důkaz, z cizího jazyka, vyjma jazyka slovenského, do
jazyka českého,
e) náhrada nezbytných cestovních nákladů zahraniční oprávněné
osoby vzniklých v souvislosti s její cestou z místa jejího
trvalého pobytu nebo místa, kde se obvykle zdržuje v členském
státu, do sídla procesního soudu, pokud je její přítomnost před
procesním soudem z důvodů zajištění rovnosti účastníků nebo
vzhledem ke složitosti věci podle rozhodnutí procesního soudu
nezbytná.
(2) Náklady na právní pomoc podle
odstavce 1 nese stát.
(1) O žádosti zahraniční oprávněné osoby o zajištění právní
pomoci v přeshraničním sporu rozhodne procesní soud usnesením bez
zbytečného odkladu poté, co mu byla doručena.
(2) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v
§ 2 odst. 1 písm. a),
c) a
d), nebo nejedná-li se o přeshraniční spor podle tohoto
zákona (
§ 1), procesní soud žádost o zajištění právní pomoci
zamítne.
(3) Nezamítne-li procesní soud žádost o zajištění právní
pomoci podle
odstavce 2, rozhodne, že právní pomoc v přeshraničním
sporu se zahraniční oprávněné osobě poskytne; toto rozhodnutí
nemusí být odůvodněno a nejsou proti němu přípustné opravné
prostředky.
Rozhodnutí procesního soudu o tom, že právní pomoc se
zahraniční oprávněné osobě poskytne, se vztahuje i na všechna
navazující řízení (
§ 1 odst. 2).
(1) Procesní soud i bez návrhu rozhodne, že zahraniční
oprávněná osoba je povinna nahradit státu zcela nebo zčásti
náklady, které stát vynaložil na jí dosud poskytnutou právní pomoc
podle
§ 3 odst. 1 písm. a),
d) a
e), pokud zjistí, že
a) v době podání žádosti o zajištění této právní pomoci nebyla
splněna podmínka pro její poskytnutí uvedená v
§ 2 odst. 1 písm. c) proto, že v žádosti zahraniční oprávněná osoba uvedla
nepřesné nebo nesprávné údaje, nebo
b) finanční a sociální poměry zahraniční oprávněné osoby se
podstatně změnily, zejména v důsledku úspěchu v tomto
přeshraničním sporu.
(2) Právní mocí rozhodnutí procesního soudu podle
odstavce 1
a) zaniká povinnost státu platit náklady na právní pomoc
poskytnutou zahraniční oprávněné osobě podle
§ 3 odst. 1 písm. a),
d) a
e),
(3) Procesním soudem příslušným k rozhodnutí podle
odstavce 1 je soud, který rozhodl, že právní pomoc v přeshraničním sporu se
zahraniční oprávněné osobě poskytne; pokud však probíhá některé
z navazujících řízení, je příslušným k rozhodnutí podle
odstavce 1 soud, před nímž probíhá takové navazující řízení.
(4) O povinnosti k náhradě nákladů podle
odstavce 1 lze
rozhodnout nejpozději do 3 let od právní moci posledního
rozhodnutí v tomto přeshraničním sporu, včetně rozhodnutí
v navazujícím řízení.
(5) Zahraniční oprávněná osoba je povinna oznámit bez odkladu
skutečnosti uvedené v
odstavci 1 procesnímu soudu podle
odstavce 3.
(6) Ustanovení
odstavce 1 se nepoužije, pokud náklady na
právní pomoc poskytnutou zahraniční oprávněné osobě podle
§ 3 odst. 1 písm. a),
d) a
e), které byly vynaloženy státem, byly nebo
mají být státu uhrazeny z náhrady nákladů řízení přiznané státu
podle
§ 7.
(1) Splňuje-li zahraniční oprávněná osoba podmínky stanovené
zvláštními právními předpisy pro přiznání náhrady nákladů řízení
v přeshraničním sporu,6) procesní soud rozhodne, že náhrada
nákladů řízení se přiznává namísto zahraniční oprávněné osobě
státu.
(2) Byla-li by náhrada nákladů řízení přiznaná státu podle
odstavce 1 vyšší než náklady na právní pomoc poskytnutou
zahraniční oprávněné osobě podle
§ 3 odst. 1 písm. a),
d) a
e),
přizná se státu náhrada nákladů řízení pouze do jejich výše; zbylá
část náhrady nákladů řízení se přizná zahraniční oprávněné osobě.
Zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech
v případech, kdy procesním soudem je soud jiného
členského státu než České republiky
Je-li procesním soudem soud jiného členského státu než České
republiky, právní pomoc v přeshraničním sporu zajišťuje
ministerstvo způsobem a za podmínek uvedených v
§ 9
a) státním občanům České republiky,7) pokud mají na území České
republiky místo trvalého pobytu nebo pokud se na území České
republiky obvykle zdržují,8)
b) cizincům, pokud na území České republiky v souladu se
zvláštními právními předpisy9) pobývají nepřetržitě po dobu
delší 90 dnů, nebo
c) cizincům, kterým byl udělen azyl nebo doplňková ochrana na území České republiky,10)
(dále jen "tuzemská oprávněná osoba").
(1) Ministerstvo je povinno
a) přijímat žádosti tuzemských oprávněných osob o zajištění právní
pomoci v přeshraničním sporu,
b) předávat žádosti tuzemských oprávněných osob o zajištění právní
pomoci v přeshraničním sporu do 15 dnů ode dne, kdy mu žádost
došla, popřípadě ode dne, kdy byly podle
odstavce 2 odstraněny
její vady, příslušnému orgánu členského státu podle vzoru,
který stanoví prováděcí právní předpis,
c) potvrzovat tuzemským oprávněným osobám, že jejich žádost byla
příslušnému orgánu členského státu předána.
(2) Ministerstvo je povinno poskytnout oprávněné tuzemské
osobě potřebnou součinnost k tomu, aby žádost o zajištění právní
pomoci splňovala všechny náležitosti stanovené právem příslušného
členského státu; ministerstvo za tím účelem zejména poučí
účastníka o tom, jakým způsobem a v jaké lhůtě má vady žádosti
odstranit, a je-li to třeba, pořídí na náklad státu překlad
žádosti a písemností, které k ní musejí být připojeny, do cizího
jazyka.
(3) Tuzemské oprávněné osoby jsou povinny ministerstvu
současně s podáním žádosti o zajištění právní pomoci
v přeshraničním sporu sdělit, zda požádaly o zajištění právní
pomoci v přeshraničním sporu přímo příslušný orgán jiného
členského státu, který bude o žádosti rozhodovat v souladu
s právem tohoto členského státu.
(4) Ministerstvo rozhodne, že se přijetí žádosti o zajištění
právní pomoci v přeshraničním sporu zamítá a žádost vrátí, pokud
a) žádost nebyla podána tuzemskou oprávněnou osobou,
b) žádost se netýká přeshraničního sporu,
c) žádost je zjevně bezdůvodná vzhledem k tomu, že jde o svévolné
nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva,
d) tuzemská oprávněná osoba neodstranila vady žádosti ve lhůtě
stanovené ministerstvem, nebo
e) ji podala tuzemská oprávněná osoba, která již v této věci
podala žádost přímo příslušnému orgánu jiného členského státu.
(5) Zamítnutím žádosti podle
odstavce 4 písm. a) až d) není
dotčeno právo tuzemské oprávněné osoby obrátit se se žádostí přímo
na příslušný orgán jiného členského státu.
Ministerstvo může rozhodnout, že tuzemská oprávněná osoba je
povinna nahradit státu zcela nebo zčásti náklady na překlad
žádosti o zajištění právní pomoci nebo písemností, které k ní
musejí být připojeny, do cizího jazyka podle
§ 9 odst. 2, pokud
byla žádost příslušným orgánem jiného členského státu zamítnuta
nebo tento orgán rozhodl, že tuzemská oprávněná osoba je povinna
nahradit zcela nebo zčásti náklady, které na dosud poskytnutou
právní pomoc byly za ni vynaloženy; ministerstvo je tak oprávněno
rozhodnout do tří let ode dne, kdy rozhodnutí příslušného orgánu
členského státu nabylo právní moci.
Ustanovení společná
(1) Na řízení ve věcech uvedených v
§ 4 až 7 se vztahuje
občanský soudní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Na řízení ve věcech uvedených v
§ 9 odst. 1 písm. a),
§ 9 odst. 4 a
§ 10 se vztahuje správní řád. Vyhovuje-li se žádosti
tuzemské oprávněné osoby o přijetí žádosti o zajištění právní
pomoci v přeshraničním sporu, rozhodnutí ve správním řízení se
nevydává.
Náhrady, které náležejí státu podle
§ 6 a
10, jsou příjmem
státního rozpočtu.
Ustanovení zmocňovací
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o zajištění
právní pomoci v přeshraničních sporech podle
§ 2 odst. 1 písm. b)
a vzor pro předávání žádosti o zajištění právní pomoci
v přeshraničních sporech podle
§ 9 odst. 1 písm. b).
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Gross v. r.