408/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. října 2000
o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č.
92/1996 Sb., o odrůdách,
osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů,
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
(1) Tento zákon upravuje
a) práva a povinnosti k odrůdám rostlin chráněným podle tohoto zákona,
b) pravomoc a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti
ochranných práv k odrůdám,
c) řízení o udělení ochranných práv,
d) kontrolu udržování odrůd, a
e) ukládání správních trestů za nedodržení povinností stanovených tímto
zákonem, které přímo použitelný předpis Evropských společenství1) svěřuje do působnosti
jednotlivým členským státům Evropské unie (dále jen "členský stát").
(2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis
Evropských společenství1a) ukládání sankcí za porušení odrůdových práv Evropských
společenství1a) (dále jen "odrůdové právo Společenství") a zapracovává příslušný
předpis Evropských společenství1b).
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) odrůdou odrůda vymezená
Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin2),
b) ochrannými právy práva
a povinnosti k odrůdám rostlin vyplývající z pravomocného rozhodnutí Ústředního kontrolního
a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Ústav"),
c) držitelem šlechtitelských
práv šlechtitel, kterému byla udělena ochranná práva k odrůdě, nebo jeho právní nástupce,
d) šlechtitelem fyzická nebo právnická osoba, která odrůdu vyšlechtila nebo ji objevila
a zdokonalila (dále jen "vytvořila"), anebo osoba, pro níž někdo odrůdu vytvořil
v rámci plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu,
pokud písemnou smlouvou mezi nimi není stanoveno jinak; za šlechtitele se považuje
rovněž právní nástupce šlechtitele,
e) chráněnou odrůdou odrůda, na niž se vztahují
udělená ochranná práva podle tohoto zákona,
f) členem Unie stát nebo mezivládní organizace,
které jsou členy Unie pro ochranu nových odrůd rostlin,2)
g) seznamem seznam žádostí
o udělení ochranných práv k odrůdě, do kterého se zapisují údaje podle
§ 9 písm.
a) až c),
h) malým pěstitelem pěstitel, který podniká v zemědělské výrobě na orné
půdě o maximální výměře 22 hektarů.
HLAVA II
PODMÍNKY UDĚLENÍ OCHRANNÝCH PRÁV
(1) Ochranná práva mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů rostlin,
včetně jejich hybridů (dále jen "odrůdy").
(2) Ochranná práva lze udělit k odrůdě, která splňuje podmínky
a) novosti,
b) odlišnosti,
c) uniformity, a
d) stálosti.
(3) Název odrůdy musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem (
§ 7).
(4) Ochranná práva přiznává a povinnosti související s jejich udělením
stanoví Ústav, jestliže jsou splněna kritéria stanovená tímto zákonem.
(5) Ochranná práva nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové právo
Společenství1a).
Novost odrůdy
(1) Odrůda splňuje podmínku novosti, jestliže ke dni podání žádosti
o udělení ochranných práv nebyl její rozmnožovací materiál
3) nebo materiál ze sklizně
odrůdy (dále jen "sklizený materiál") šlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán
nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám
a) na území České republiky
před více než jedním rokem před podáním žádosti, nebo
b) mimo území České republiky
před více než čtyřmi roky před podáním žádosti nebo, jde-li o odrůdu dřevin nebo
révy vinné, před více než šesti roky před podáním žádosti.
(2) Za poskytnutí odrůdy k využití jinými osobami podle odstavce 1 se
nepokládá,
a) dodá-li šlechtitel rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy
1. za účelem splnění povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu,4)
nebo
2. jiné osobě na základě smluvního vztahu výlučně k výrobě, množení, úpravě
nebo uskladnění, pokud si šlechtitel zachová výlučné právo k dalšímu nakládání s
tímto materiálem odrůdy; jestliže se však rozmnožovací materiál odrůdy opakovaně
použil pro výrobu hybridní odrůdy, jejíž materiál byl prodán nebo jinak poskytnut,
považuje se takové použití rozmnožovacího materiálu odrůdy za poskytnutí odrůdy k
využití jiným osobám, nebo
b) jestliže šlechtitel jiné osobě prodá nebo jinak bez
označení odrůdy poskytne rozmnožovací materiál anebo sklizený materiál, který byl
získán z rostlin pěstovaných pro výzkumné účely nebo pro vytvoření jiných odrůd a
který není využit pro další množení, anebo
c) jestliže šlechtitel odrůdu vystavil
podle mezinárodní smlouvy5) na mezinárodní výstavě.
Odlišnost odrůdy
(1) Odrůda splňuje podmínku odlišnosti, jestliže se zřetelně odlišuje
od každé jiné odrůdy, která je v den podání žádosti o udělení ochranných práv obecně
známa, projevem nejméně jednoho znaku vyplývajícího z jejího genotypu nebo kombinace
genotypů.
(2) Za obecně známé se považují odrůdy
a) chráněné v České republice
nebo v zahraničí,
b) zapsané do úředního seznamu6) v České republice nebo do obdobného
seznamu v zahraničí,
c) u kterých byla v České republice podána žádost o udělení
ochranných práv nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti
bude vyhověno,
d) u kterých byla v zahraničí podána žádost o udělení ochranných práv
nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti bude vyhověno,
anebo
e) nabízené k prodeji nebo prodávané v České republice nebo v zahraničí.
Uniformita a stálost odrůdy
Odrůda splňuje podmínky uniformity a stálosti, jestliže vyhovuje požadavkům
na uniformitu a stálost odrůdy, stanoveným zvláštním právním předpisem4).
Název odrůdy
(1) Pro stejnou odrůdu se v České republice užije shodný název, jaký se
pro ni užívá v jiném členském státu, nebo jiným členem Unie. To neplatí, pokud je
název v rozporu s ustanovením odstavce 2.
(2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný
předpis Evropské unie15).
HLAVA III
ŘÍZENÍ VE VĚCECH OCHRANNÝCH PRÁV K ODRŮDÁM ROSTLIN
(1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen "žádost")
je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky, jiného členského státu
nebo jiného člena Unie nebo osobou usazenou na území České republiky, jiného členského
státu nebo jiného člena Unie (dále jen "žadatel"). Žádost může podat i více žadatelů
společně.
(2) Žádost může rovněž podat fyzická osoba, která je občanem státu nebo
je usazená na území státu, který poskytuje osobám z členského státu nebo z členů
Unie obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, jakož i právnická
osoba, mající sídlo na území takového státu.
Žádost musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt žadatele, je-li
občanem České republiky, adresu bydliště v jiném členském státě nebo ve státu, který
je členem Unie, je-li občanem jiného členského státu nebo státu, který je členem
Unie, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky
na území České republiky, označení právní formy, jde-li o právnickou osobu,
b) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického
třídění,
c) návrh názvu nebo předběžné označení odrůdy,
d) údaje o všech předchozích žádostech o udělení ochranných práv v
souvislosti s předmětnou odrůdou,
e) údaje o předchozím využívání odrůdy,
f) popis odrůdy,
g) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění
prováděno.
Ochranná práva k odrůdě mohou být udělena šlechtiteli, který podal u Ústavu
žádost o udělení těchto práv. Jestliže se na vytvoření odrůdy podílelo společně více
šlechtitelů, sdílejí udělená ochranná práva k chráněné odrůdě rovným dílem, pokud
se mezi sebou písemnou smlouvou nedohodli jinak.
Ústav zapíše žádost do seznamu žádostí v pořadí, v jakém mu byla doručena.
(1) Pokud je podáno u Ústavu více žádostí o udělení ochranných práv k téže
odrůdě, mohou být tato práva udělena jen tomu žadateli, který podal žádost nejdříve;
přitom je třeba při splnění dále v tomto zákoně uvedených podmínek uznat právo přednosti
vyplývající z dřívějšího podání žádosti v kterémkoli státu, který je členem Unie.
(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném
členu Unie, požívá po podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců
od podání dřívější žádosti v jiném členu Unie právo přednosti2), jestliže toto právo
uplatnil v žádosti podané Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel
do 3 měsíců od podání žádosti Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti
podané v jiném státu, který je členem Unie.
Žádost o udělení odrůdového práva Společenství7) lze podat prostřednictvím
Ústavu. Ústav na žádosti vyznačí den, v němž mu byla žádost podána.
(1) Ústav uveřejní ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu
zemědělského (dále jen "Věstník")
a) oznámení o podaných žádostech v pořadí podle
data podání žádosti a údaje o osobě žadatele [
§ 9 písm. a)],
b) změnu návrhu názvu
odrůdy nebo návrh názvu odrůdy v případě, že žádost obsahovala pouze předběžné označení
odrůdy [
§ 9 písm. c)].
(2) Kdokoliv může u Ústavu podat námitky proti
a) podané žádosti nejpozději do
vydání rozhodnutí,
b) návrhu názvu odrůdy nejpozději do 3 měsíců od jeho uveřejnění
ve Věstníku.
(3) Námitky se mohou podat pouze z důvodu, že
a) nejsou splněny podmínky uvedené v
§ 4 až 6 nebo v
§ 8,
b) se vyskytuje překážka přípustnosti návrhu názvu podle
§ 7 odst.
2.
(4) Námitky musí být podány písemně a musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo
obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České
republiky a označení právní formy právnické osoby, které námitky podávají,
b) identifikaci předmětu námitky,
c) odůvodnění uplatněné námitky, včetně doložení důkazů osvědčujících
opodstatněnost uplatněné námitky.
(5) Námitky podle odstavce 2 Ústav vypořádá nejpozději do dne vydání rozhodnutí.
O námitkách rozhoduje Ústav.
(1) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům na novost, odlišnost,
uniformitu, stálost a zda navržený název splňuje podmínky stanovené v
§ 7. Odlišnost,
uniformita a stálost se zjišťují polními a laboratorními zkouškami. Ústav může při
posuzování odrůd využívat výsledky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti zjištěné
odbornými pracovišti v zahraničí.
(2) Žadatel je povinen
a) Ústavu bezplatně dodat materiál odrůdy nezbytný
k přezkoumání odrůdy podle odstavce 1 v přiměřené lhůtě stanovené Ústavem,
b) Ústavu
uhradit vynaložené nezbytné náklady za odborné úkony spojené s řízením o udělení
ochranných práv.
(3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele,
aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní,
že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.
Změna osoby žadatele
V průběhu řízení o udělení ochranných práv k odrůdě lze provést změnu
v osobě žadatele pouze s jeho souhlasem.
Šlechtitelské osvědčení
(1) Ústav udělí žadateli ochranná práva k odrůdě a schválí návrh názvu
odrůdy vydáním šlechtitelského osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto
zákonem.
(2) Šlechtitelské osvědčení obsahuje označení druhu, ke kterému odrůda
náleží, název odrůdy, jméno, příjmení, trvalý pobyt nebo obchodní jméno, sídlo a
právní formu držitele šlechtitelských práv. Součástí šlechtitelského osvědčení je
popis odrůdy vyhotovený na základě výsledků zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti
odrůdy.
Používání názvu odrůdy
(1) Každý, kdo nabízí nebo poskytuje k využití materiál chráněné odrůdy
nebo odrůdy podle
§ 19 odst. 4, je povinen používat schválený název odrůdy. Pokud
je tento název používán v písemné formě společně s ochrannou známkou, obchodní značkou
nebo jiným obdobným označením, musí být zřetelně rozeznatelný od takového označení.
(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu nebo
v jiném státu, který je členem Unie, anebo název s tímto názvem zaměnitelný, nesmí
být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných
práv. Ustanovení odstavce 2 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných
práv pouze v případě názvu odrůdy, jež dosáhla zvláštního významu.
Kontrola udržování odrůdy
(1) Držitel šlechtitelských práv je povinen zajistit udržování chráněné
odrůdy po celou dobu trvání ochranných práv tak, aby znaky, jimiž je vymezena, zůstaly
nezměněny.
(2) Kontrolu udržování chráněné odrůdy provádí Ústav ověřovacími zkouškami.
(3) Na vyzvání Ústavu je držitel šlechtitelských práv povinen v přiměřené
lhůtě Ústavem stanovené bezplatně dodat materiál chráněné odrůdy nezbytný pro provedení
ověřovacích zkoušek a sdělit veškeré informace nezbytné pro posouzení další existence
chráněné odrůdy.
HLAVA IV
ROZSAH OCHRANNÝCH PRÁV
(1) Držitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné
odrůdy na území České republiky, které spočívá v oprávnění nakládat s rozmnožovacím
materiálem takové odrůdy těmito způsoby:
a) výroba nebo množení,
b) úprava pro účely množení,
c) nabízení k prodeji,
d) prodej nebo jiné uvádění do oběhu,9)
e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí,
f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,
g) skladování pro účely uvedené v písmenech a) až f).
(2) Držitel šlechtitelských práv může poskytnout souhlas s využíváním
chráněné odrůdy (dále jen "licence") jiné osobě; licence se poskytuje písemnou smlouvou,
která musí obsahovat ujednání o ceně licence.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na sklizený materiál chráněné
odrůdy, včetně celých rostlin a částí rostlin, pokud byl získán z rozmnožovacího
materiálu chráněné odrůdy bez licence držitele šlechtitelských práv, který nemohl
uplatnit tato práva k uvedenému rozmnožovacímu materiálu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na
a) odrůdy, které
jsou v podstatě odvozené z chráněné odrůdy,
b) odrůdy, které nejsou odlišné od chráněné
odrůdy,
c) odrůdy, jejichž výroba vyžaduje opakované používání chráněné odrůdy.
(5) Pokud je chráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou, nevztahuje
se výlučné právo držitele šlechtitelských práv k takové odrůdě na odrůdy z ní odvozené.
(6) Odrůdy se považují za v podstatě odvozené z jiné odrůdy (dále jen
"původní odrůda"), jestliže
a) jsou převážně odvozeny z původní odrůdy nebo z odrůdy,
která je sama v podstatě odvozena z původní odrůdy,
b) jsou odlišné od původní odrůdy,
a
c) s výjimkou rozdílů, které vyplývají z odvození, se podstatně shodují s původní
odrůdou v projevu znaků vyplývajících z genotypu nebo kombinace genotypů původní
odrůdy.
(7) V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány zejména výběrem přirozené
nebo indukované mutace nebo somaklonální odchylky, výběrem odlišného jedince z rostlin
původní odrůdy, zpětným křížením nebo transformací metodami genetického inženýrství.
(8) Pokud je v podstatě odvozená odrůda chráněnou odrůdou, je právo držitele
šlechtitelských práv odrůdy původní vůči této v podstatě odvozené odrůdě omezeno
pouze na právo poskytovat držiteli šlechtitelských práv této odrůdy licenci k jejímu
využívání. Držitel šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou
nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských práv odrůdy původní.
(9) Porušováním ochranných práv (odstavec 1) není nakládání s rozmnožovacím
materiálem prováděné
a) pro výzkum,
b) pro vytvoření dalších odrůd a rovněž na nakládání
s těmito odrůdami s výjimkou odrůd podle odstavce 4,
c) pro vlastní potřebu fyzické
osoby.
(1) Osoba podnikající v zemědělské výrobě
10) (dále jen "pěstitel") je oprávněna
u druhů rostlin uvedených v
příloze č. 1 k tomuto zákonu využívat bez souhlasu držitele
šlechtitelských práv k zemědělské výrobě ve vlastním podniku
10a) na orné půdě, kterou
má ve vlastnictví, nájmu nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním
rozmnožovacího materiálu
3) chráněné odrůdy, jestliže tento rozmnožovací materiál
pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu
10b), a to buď bezprostředně nebo z opakovaného
rozmnožování, s výjimkou odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen "farmářské osivo,
popřípadě sadba"). Farmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál chráněné
odrůdy, získaný bezprostředně z pěstování uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné
odrůdy.
(2) Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce
1 pěstitel
a) není množstevně omezen v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím
užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku,
b) může farmářské osivo, popřípadě sadbu upravit pro další výsev a
výsadbu buď sám nebo prostřednictvím osoby, která provádí úpravu takového materiálu
podnikatelsky10) (dále jen "zpracovatel"); zpracovatel musí úpravu provést tak, aby
zajistil totožnost produktu daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy,
c) je povinen za využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem
nebo výsadbou zaplatit držiteli šlechtitelských práv přiměřenou úhradu10c), která
zpravidla činí 50 % z obvyklé ceny licence certifikovaného rozmnožovacího materiálu
příslušné odrůdy; přiměřenou úhradu uhradí pěstitel nejpozději do 6 měsíců ode dne
vzniku povinnosti. Povinnost zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského osiva,
popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitele.
(3) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a zpracovatele
požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi využívanému nebo upravovanému
farmářskému osivu, popřípadě k sadbě odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských
práv udělena ochranná práva, a to písemně.
(4) Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských
práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační
číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou
osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně.
(5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na
jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo dodáno k úpravě,
jakož i výsledné množství takto upraveného osiva, popřípadě sadby, a údaje o datu,
místu úpravy a identifikační údaje o osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to
písemně.
(6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských práv
na jeho žádost
a) údaje o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně
údajů o rozsahu použití certifikovaného rozmnožovacího materiálu dotčené odrůdy,
b) údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce
2 písm. b) v případě, že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu sám.
(7) Držitel šlechtitelských práv je povinen poskytnout pěstiteli na
jeho žádost písemnou informaci o výši
a) úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c),
b) obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy.
(8) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn požadovat od Ústavu nebo
Ministerstva zemědělství (dále jen "ministerstvo") informace, které se vztahují k
výrobě, k úpravě nebo k využívání farmářského osiva, popřípadě sadby u odrůdy, u
níž je držitelem šlechtitelských práv; poskytnutí informace může být odepřeno, pokud
by
a) informaci nebylo možno získat v rámci běžné činnosti příslušného
správního úřadu,
b) informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů,
nebo
c) jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis11a).
(9) Rozmnožovací materiál chráněné odrůdy nesmí být přemístěn od pěstitele
za účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele šlechtitelských práv;
souhlasu není třeba, jedná-li se o přemístění rozmnožovacího materiálu za účelem
úpravy farmářského osiva ke zpracovateli, který je zapsán podle
§ 19b odst. 2.
(10) Pěstitel i zpracovatel je povinen poskytnout držiteli šlechtitelských
práv na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje jím sdělenou informaci podle
odstavců 4 až 6.
(11) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle
odstavců 3 až 6 a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném kalendářním roce
a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky.
(12) Držitel šlechtitelských práv, který obdrží informaci podle odstavců
3 až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo mu ji poskytnul, postoupit
ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu než k výkonu práva chráněného tímto zákonem.
Ohlašování
(1) Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných
odrůd podle
§ 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před jejím zahájením písemně
ohlásit Ústavu.
(2) Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě písemného
ohlášení, které obsahuje
a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační
číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu bydliště v zahraničí
a místo podnikání,
b) u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo,
pokud bylo přiděleno, a sídlo.
(3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku.
(1) Ochranná práva se nevztahují na nakládání s materiálem chráněné odrůdy
nebo odrůdy podle
§ 19 odst. 4, který byl na území České republiky prodán nebo jinak
uveden do oběhu držitelem šlechtitelských práv nebo s jeho licencí, ani na nakládání,
které se týká každého z něj odvozeného materiálu, pokud se nejedná o
a) další množení
uvedených odrůd, nebo
b) vývoz materiálu těchto odrůd, který umožňuje jejich další
množení, do země, která nechrání odrůdy rostlinného rodu nebo druhu, k němuž odrůda
náleží; to neplatí, jestliže je tento materiál určen ke konečné spotřebě.
(2) Materiálem odrůdy podle odstavce 1 se rozumí
a) jakýkoli rozmnožovací
materiál chráněné odrůdy,
b) sklizený materiál chráněné odrůdy.
(3) Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno odrůdové
právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného odrůdového práva Společenství
uplatňována ochranná práva udělená podle tohoto zákona.
Nucená licence
(1) Ministerstvo zemědělství může jedné nebo více osobám na jejich návrh
udělit nucenou licenci k využívání chráněné odrůdy způsoby podle
§ 19 odst. 1, jestliže
držitel šlechtitelských práv odmítne poskytnout k tomuto využívání licenci nebo licenci
v potřebném rozsahu a je-li toto využívání ve veřejném zájmu. Udělení nucené licence
ministerstvo oznamuje Ústavu.
(2) Při udělení nucené licence stanoví ministerstvo podmínky, dobu a rozsah
výkonu využívání, včetně obvyklé ceny licence, která náleží držiteli šlechtitelských
práv.
(3) Každý účastník řízení o udělení nucené licence může po uplynutí 1
roku od udělení nucené licence písemně požádat ministerstvo o zrušení nebo změnu
rozhodnutí o udělení nucené licence. Důvodem této žádosti může být pouze změna okolností,
na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno.
(4) Ministerstvo může udělit nucenou licenci k v podstatě odvozené odrůdě
na návrh držitele šlechtitelských práv této odrůdy, jestliže držitel šlechtitelských
práv původní odrůdy odmítne poskytnout licenci k využívání v podstatě odvozené odrůdy
a je-li toto využívání ve veřejném zájmu.
(5) Nemůže-li vlastník patentu na biotechnologický vynález11b) tento patent
využívat, aniž by porušil dříve přiznané právo k chráněné odrůdě, může požádat o
nucenou licenci na nevýlučné využívání této odrůdy. Ministerstvo nucenou licenci
udělí, jestliže vlastník patentu neúspěšně žádal držitele šlechtitelských práv o
souhlas k využívání chráněné odrůdy a jestliže vynález chráněný patentem představuje
důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s chráněnou odrůdou.
Důvody, proč daný vynález v porovnání s chráněnou odrůdou představuje významný technický
pokrok značného ekonomického významu, mohou být zejména zlepšení kultivačních postupů,
životního prostředí, postupů usnadňujících využití genetické rozmanitosti, zlepšení
kvality, výnosu, rezistence, nebo zlepšení přizpůsobení se specifickým klimatickým
podmínkám anebo podmínkám životního prostředí. Výši odpovídajícího licenčního poplatku
určí ministerstvo. V tomto případě má držitel šlechtitelských práv právo na křížovou
licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu11b).
(6) Byla-li držiteli šlechtitelských práv udělena nucená licence k využívání
biotechnologického vynálezu, má vlastník patentu právo na křížovou licenci (protilicenci)
k využívání chráněné odrůdy.
HLAVA V
PŘESTUPKY
(1) Pěstitel nebo zpracovatel se dopustí přestupku tím, že
a) nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené
v
§ 19a odst. 4, nebo
b) neposkytne držiteli šlechtitelských práv doklady uvedené v
§ 19a
odst. 10.
(2) Zpracovatel se dopustí přestupku tím, že nesdělí držiteli šlechtitelských
práv na jeho žádost údaje uvedené v
§ 19a odst. 5.
(3) Zpracovatel, který provádí úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných
odrůd podle
§ 19a odst. 2 písm. b) se dopustí správního deliktu tím, že tuto činnost
neohlásí Ústavu.
(4) Pěstitel se dopustí přestupku tím, že nesdělí písemně držiteli šlechtitelských
práv na jeho žádost údaje uvedené v
§ 19a odst. 6.
(5) Držitel šlechtitelských práv se dopustí přestupku tím, že neposkytne
pěstiteli písemně informace uvedené v
§ 19a odst. 7.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
nadpis vypuštěn
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav.
(2) Pokuty vybírá Ústav.
HLAVA VI
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Trvání ochranných práv
(1) Ochranná práva k chráněné odrůdě trvají do konce 25. roku následujícího
po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně udělena; u chráněných odrůd dřevin,
chmele, révy vinné, brambor, chřestu a květinových cibulí ochranná práva trvají do
konce 30. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně udělena.
(2) Za období od podání žádosti do pravomocného udělení ochranných práv
k odrůdě vzniká držiteli šlechtitelských práv právo na přiměřenou náhradu od každé
osoby, která v tomto období s odrůdou nakládala způsoby, které po udělení ochranných
práv vyžadují licenci držitele šlechtitelských práv.
Poplatky za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě
Za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě je držitel šlechtitelských
práv povinen platit po celou dobu trvání ochranných práv k chráněné odrůdě poplatky
(dále jen "udržovací poplatky"), které vybírá Ústav.
Sazby
Sazby udržovacích poplatků jsou stanoveny v sazebníku udržovacích poplatků,
který je uveden v
příloze č. 2 k tomuto zákonu.
Poplatník
Poplatníkem udržovacích poplatků je držitel šlechtitelských práv.
Osvobození od poplatků
Od placení udržovacích poplatků je osvobozena Česká republika.
Splatnost udržovacího poplatku
(1) Udržovací poplatky se platí za každý jednotlivý rok trvání ochranných
práv k chráněné odrůdě, počínaje dnem udělení ochranných práv k chráněné odrůdě (
§
16).
(2) Udržovací poplatek se platí bez vyměření a je splatný každoročně
do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, který se svým názvem
shoduje s názvem kalendářního měsíce, ve kterém byla ochranná práva k chráněné odrůdě
udělena.
Placení udržovacího poplatku
(1) Poplatník je povinen u každé platby udržovacího poplatku uvést,
které chráněné odrůdy se platba udržovacího poplatku týká. Nelze-li jednoznačně zjistit
účel platby, Ústav poplatníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě tento účel písemně sdělil.
Nevyhoví-li poplatník této výzvě, platí, že k platbě nedošlo a Ústav platbu vrátí.
(2) Není-li splatný udržovací poplatek zaplacen ve stanovené výši, vyzve
Ústav poplatníka k jeho doplacení; k tomu stanoví lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy.
Po marném uplynutí této lhůty se má za to, že udržovací poplatek nebyl zaplacen.
Ústav platbu, kterou neobdržel v plné výši, poplatníkovi vrátí do 30 dnů ode dne
marného uplynutí stanovené lhůty. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno.
(3) Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve 1 rok přede dnem jeho
splatnosti. Udržovací poplatek, který byl zaplacen předčasně, Ústav uzná za řádně
zaplacený jen na základě písemné žádosti poplatníka, je-li zaplacen ve výši stanovené
tímto zákonem.
(4) Nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě nebo platí-li,
že nebyl zaplacen podle odstavce 2, může jej poplatník dodatečně uhradit ve lhůtě
6 měsíců ode dne jeho splatnosti. V tomto případě je poplatník povinen zaplatit udržovací
poplatek ve výši dvojnásobku příslušné sazby.
(1) Ústav zaplacený udržovací poplatek vrátí, jestliže nevznikla povinnost
jej platit; to neplatí, jestliže na základě žádosti poplatníka podle
§ 23f odst.
3 Ústav uznal udržovací poplatek, který dosud nebyl splatný, za řádně zaplacený.
(2) Ústav vrátí bez žádosti poplatníkovi částku, o kterou zaplatil za
udržovací poplatek více, než byl povinen, převyšuje-li tato částka 50 Kč.
(3) Ústav zaplacený udržovací poplatek nevrátí, došlo-li po jeho zaplacení
k zániku nebo zrušení ochranných práv, a to včetně udržovacího poplatku zaplaceného
předčasně podle
§ 23f odst. 3.
Způsob placení udržovacího poplatku
(1) Udržovací poplatek se platí
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky nebo pobočky zahraniční
banky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na příslušný
účet Ústavu,
b) složením hotovosti v pokladně Ústavu; o přijetí platby Ústav vydá
potvrzení.
(2) Ústav ve Věstníku zveřejní číslo příslušného účtu pro placení udržovacích
poplatků.
Řízení
(1) U udržovacího poplatku nelze
a) prominout zmeškání lhůty k jeho zaplacení,
b) povolit posečkání s jeho zaplacením,
c) povolit jeho zaplacení ve splátkách.
(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro řízení ve věcech
udržovacích poplatků ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správu
daní a poplatků.13)
Rozpočtové určení udržovacích poplatků
Udržovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.
Převod ochranných práv
(1) Držitel šlechtitelských práv může ochranná práva k chráněné odrůdě
převést písemnou smlouvou na jinou osobu. V případě, že ochranná práva k téže chráněné
odrůdě přísluší více osobám, lze podíl na těchto právech převést na kteréhokoli ze
spoludržitelů šlechtitelských práv bez souhlasu ostatních; na třetí osobu může spoludržitel
převést svůj podíl jen v případě, že žádný z ostatních spoludržitelů nepřijme jeho
písemnou nabídku k převodu do 1 měsíce od jejího doručení.
(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro vztahy mezi spoludržiteli
šlechtitelských práv
občanský zákoník.
(3) Smlouva o převodu ochranných práv k chráněné odrůdě nebo smlouva o
převodu podílu ochranných práv k chráněné odrůdě nabývá účinnosti dnem zápisu do
rejstříku chráněných odrůd vedeného Ústavem, který provede zápis po úhradě správního
poplatku podle zvláštního právního předpisu.14)
Zánik a zrušení ochranných práv
(1) Ochranná práva zanikají uplynutím doby stanovené tímto zákonem, nebo
pokud držitel šlechtitelských práv neuhradí včas udržovací poplatek ani po výzvě
Ústavu ve lhůtě jím stanovené nebo písemně Ústavu oznámí, že se udělených ochranných
práv vzdává.
(2) Před uplynutím doby trvání ochranných práv Ústav tato práva zruší,
pokud chráněná odrůda již nesplňuje podmínky uniformity a stálosti nebo nesplní-li
držitel šlechtitelských práv povinnost podle
§ 18 odst. 1 nebo
3.
(3) Vyjde-li dodatečně najevo, že v době vydání šlechtitelského osvědčení,
kterým byla pravomocně udělena ochranná práva, nebyly splněny podmínky pro jejich
udělení, Ústav šlechtitelské osvědčení zruší; v takovém případě se na udělená ochranná
práva hledí, jako by nebyla udělena.
Vznik, zánik, zrušení ochranných práv, převod i jakýkoli přechod ochranných
práv k chráněné odrůdě, nucená licence, změny jména, příjmení, obchodního jména,
trvalého pobytu nebo sídla držitele šlechtitelských práv se zapisují do rejstříku
chráněných odrůd, který vede Ústav; údaje o těchto skutečnostech uveřejňuje Ústav
ve Věstníku.
(1) Vymáhat práva chráněná tímto zákonem je oprávněn
a) držitel šlechtitelských práv,
b) nabyvatel licence k chráněné odrůdě, nebo
c) profesní organizace oprávněná zastupovat držitele šlechtitelských
práv.
Nabyvatel licence může vymáhat práva jen se souhlasem držitele šlechtitelských
práv. Souhlas se nevyžaduje, jestliže držitel šlechtitelských práv sám nezahájil
řízení ve věci porušení nebo ohrožení práva ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení
nabyvatele o porušení nebo ohrožení práva.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) (dále jen "oprávněná
osoba") může požadovat informace o původu a distribučních sítích rozmnožovacího materiálu
nebo sklizeného materiálu odrůdy anebo služeb, kterými je porušováno právo vůči osobě,
která porušila práva chráněná tímto zákonem nebo vůči osobě, která za účelem přímého
či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu
a) držela rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy porušující
právo,
b) užívala služby porušující právo,
c) poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo,
nebo
d) byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako osoba
účastnící se na výrobě, zpracování, skladování nebo distribuci rozmnožovacího materiálu
nebo sklizeného materiálu odrůdy nebo poskytování služeb.
(3) Informace podle odstavce 2 obsahují
a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu14a), místo
trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b) a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa
trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b), u právnické osoby obchodní firmu14a) a sídlo,
popřípadě umístění organizační složky na území České republiky výrobce, zpracovatele,
skladovatele, distributora, dodavatele nebo jiného předchozího držitele rozmnožovacího
materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy,
b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo
objednaném množství a o ceně obdržené za daný rozmnožovací materiál nebo sklizený
materiál odrůdy nebo služby.
(4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních
právních předpisů, upravujících zejména poskytování, užití a ochranu informací11a).
Rozhodování sporů
(1) Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona projednávají
a rozhodují soudy.
(2) V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se
může oprávněná osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno, domáhat proti rušiteli,
aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Byla-li tímto zásahem způsobena
škoda, má poškozený právo na její náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo
na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.
(3) Na návrh oprávněné osoby může příslušný soud rozhodnout, aby rozmnožovací
materiál nebo sklizený materiál odrůdy, s nímž bylo nakládáno v rozporu s výlučným
právem držitele šlechtitelských práv, byl stažen z trhu nebo zničen, ledaže by porušení
práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení. Jestliže
budou opatření k nápravě směřovat k rozmnožovacímu materiálu nebo sklizenému materiálu
odrůdy, který není ve vlastnictví osoby porušující výlučné právo držitele šlechtitelských
práv, soud přihlédne k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících
v dobré víře.
(4) Oprávněná osoba se může u soudu domáhat nároků uvedených v odstavcích
2 a 3 rovněž vůči zprostředkovatelům, jejichž prostředky nebo služby jsou užívány
třetími osobami k porušování práv.
(5) Soud může v rozsudku přiznat oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo vyhověno,
právo uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve sporu neuspěl, a podle
okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění.
V případě rozhodování o udělení ochranných práv Ústav vydá rozhodnutí
nejpozději do 3 měsíců
a) po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí nebo po obdržení výsledků
těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a
Přechodná ustanovení
(1) Řízení ve věcech ochrany odrůd, která neskončila před nabytím účinnosti
tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona
i právní vztahy vzniklé před nabytím jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů
a nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle
dosavadních právních předpisů.
(3) Nabytím účinnosti tohoto zákona vznikají majiteli šlechtitelského
osvědčení, kterému bylo šlechtitelské osvědčení uděleno podle dosavadních právních
předpisů, práva a povinnosti podle tohoto zákona; platnost doby takového šlechtitelského
osvědčení se však počítá podle zákona č.
132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám
rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č.
93/1996 Sb. Na odrůdy, na které bylo
uděleno šlechtitelské osvědčení podle dosavadních právních předpisů a které lze podle
tohoto zákona považovat za odrůdy v podstatě odvozené, se nevztahuje výlučné právo
držitele šlechtitelských práv odrůdy, která je podle tohoto zákona považována za
odrůdu původní.
Ochranná práva mohou být též udělena k odrůdám, jejichž rozmnožovací
materiál nebo sklizený materiál nebyl šlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán
nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám před více než 4 roky a v případě
odrůd dřevin před více než 6 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to jedná-li
se o odrůdy rodů nebo druhů, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na které se
nevztahovaly dosavadní předpisy. V takovémto případě žádost o udělení ochranných
práv však musí být podána nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a odrůda musí být v době podání žádosti zapsána ve Státní odrůdové knize podle zvláštního
právního předpisu
6) nebo musí požívat ochrany práv v členu Unie. Doba trvání ochranných
práv stanovená v
§ 23 odst. 1 se v takovém případě zkracuje o dobu počítanou ode
dne zápisu odrůdy do Státní odrůdové knihy do pravomocného udělení ochranných práv
k odrůdě nebo o dobu počítanou ode dne udělení ochranných práv k odrůdě v členu unie
do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě podle tohoto zákona.
Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona došlo třetí osobou k využívání
odrůdy rodů nebo druhů rostlin, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na kterou
se nevztahovaly dosavadní předpisy o ochraně práv k odrůdám rostlin, je držitel šlechtitelských
práv podle tohoto zákona povinen této třetí osobě umožnit bezplatně další využívání
této odrůdy po dobu do konce roku a u odrůd dřevin do konce druhého roku následujícího
po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti; po uplynutí uvedené doby je držitel
šlechtitelských práv povinen této třetí osobě umožnit další využívání odrůdy za obvyklou
cenu licence.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
zrušen
ČÁST TŘETÍ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Zrušují se:
2. Vyhláška č.
133/1989 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č.
132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění
vyhlášky č.
514/1991 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2001.
a) obilniny:
Avena sativa L. oves
Hordeum vulgare L. ječmen
Secale cereale L. žito
x Triticosecale Wittm. ex A. Camus tritikale
Triticum aestivum L. pšenice setá
Triticum durum Desf. pšenice tvrdá
Triticum spelta L. pšenice špalda
b) krmné plodiny:
Lupinus luteus L. lupina žlutá
Medicago sativa L. vojtěška setá
Pisum sativum L. hrách
Trifolium alexandrinum L. jetel alexandrijský
Trifolium resupinatum L. jetel zvrácený (perský)
Vicia faba L. bob
Vicia sativa L. vikev setá
c) brambor:
Solanum tuberosum L. brambor
d) olejniny a přadné rostliny:
Brassica napus L. var. napus řepka
Brassica rapa L. řepice
Linum usitatissimum L. len (vyjma lnu přadného)
Sazebník udržovacích poplatků
Udržovací poplatek za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě činí
a) za první rok trvání ochranných práv 800 Kč,
b) za druhý rok trvání ochranných práv 800 Kč,
c) za třetí rok trvání ochranných práv 800 Kč,
d) za čtvrtý rok trvání ochranných práv 800 Kč,
e) za pátý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
f) za šestý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
g) za sedmý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
h) za osmý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
i) za devátý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
j) za desátý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
k) za jedenáctý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
l) za dvanáctý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
m) za třináctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
n) za čtrnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
o) za patnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
p) za šestnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
r) za sedmnáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
s) za osmnáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
t) za devatenáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
u) za dvacátý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
v) za každý další rok trvání ochranných práv 4 000 Kč.
Vybraná ustanovení novel
Přechodná ustanovení
1. Pokud byl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení splatný
a zaplacený podle dosavadního právního předpisu přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, pokládá se za řádně zaplacený podle tohoto zákona pro celé období, pro které
byl zaplacen.
2. Pokud byl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení, který
je splatný po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen předem, pokládá se tento
správní poplatek za udržovací poplatek podle tohoto zákona, pokud splňuje podmínky
tímto zákonem stanovené.
3. Pokud nebyl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení, který
byl splatný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen ve stanovené výši,
je poplatník povinen doplatit správní poplatek podle dosavadního právního předpisu;
při výzvě Ústavu k doplacení správního poplatku se postupuje podle tohoto zákona.
4. Pokud lhůta k zaplacení správního poplatku za platnost šlechtitelského
osvědčení podle dosavadního právního předpisu marně uplynula přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a tento správní poplatek byl zaplacen podle dosavadního právního předpisu
v další lhůtě 6 měsíců, považuje se tento správní poplatek za udržovací poplatek
podle tohoto zákona.
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
a práva a povinnosti z nich plynoucí se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Bylo-li rozhodnutí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeno a vráceno k
novému projednání, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č.
408/2000 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č.
408/2000 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.