398/2006 Sb.
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č.
121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících
s právem autorským
a o změně některých zákonů (autorský zákon), jak vyplývá ze změn provedených
zákonem č.
81/2005 Sb.,
zákonem č.
61/2006 Sb. a zákonem č.
216/2006 Sb.
AUTORSKÝ ZÁKON
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA
S NÍM SOUVISEJÍCÍ
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy
Evropských společenství1) a upravuje
a) práva autora k jeho autorskému dílu,
b) práva související s právem autorským:
1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,
2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,
3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,
4. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání,
5. právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula
doba trvání majetkových práv,
6. právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny
jím vydaného díla pro osobní potřebu,
c) právo pořizovatele k jím pořízené databázi,
d) ochranu práv podle tohoto zákona,
e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.
HLAVA I
PRÁVO AUTORSKÉ
Díl 1
Předmět práva autorského
Autorské dílo
(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké
a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora
a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby
elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel
nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené
řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické,
dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené
postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické,
dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické
včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
(2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom
smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která
je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním
výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány
a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem
souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu
a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo vyjádřené postupem
podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu věty první, jsou
chráněny jako dílo fotografické.
(3) Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé
vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky
podle
odstavce 1 nebo podle
odstavce 2, jde-li o předměty práva
autorského v něm uvedené.
(4) Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním
díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno
právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.
(5) Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava
nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem
výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle
odstavce 1, je
dílem souborným.
(6) Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě,
denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip,
metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický
graf a podobný předmět sám o sobě.
Výjimky z ochrany podle práva autorského
ve veřejném zájmu
Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na
a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina,
veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh
úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního
překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy
obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy
a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,
b) výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně
známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (
§ 7); užít
takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.
Zveřejnění a vydání díla
(1) Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením,
vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno.
(2) Zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin je dílo
vydáno.
Díl 2
Autorství
Autor
(1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
(2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem
vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru
zařazených.
Zákonná domněnka autorství
Autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem
uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany
vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to
neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným.
Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud
autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.
Anonym a pseudonym
(1) Totožnost autora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle zveřejněno
bez udání jména (dílo anonymní), popřípadě pod krycím jménem nebo pod
uměleckou značkou (dílo pseudonymní), není dovoleno bez jeho souhlasu
prozradit.
(2) Dokud se autor díla anonymního nebo díla pseudonymního veřejně
neprohlásí, zastupuje autora při výkonu a ochraně práv autorských k
dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila, není-li
prokázán opak; veřejného prohlášení autora není třeba, je-li jeho pravé
jméno obecně známo.
Spoluautoři
(1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností
dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo
spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na
újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti
jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé
samostatného užití.
(2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím
pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo
poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze
dal ke vzniku díla podnět.
(3) Z právních úkonů týkajících se díla spoluautorů jsou oprávněni
a povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.
(4) O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně.
Brání-li jednotlivý autor bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů,
mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího projevu
jeho vůle soudem. Domáhat se ochrany práva autorského k dílu spoluautorů
před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně.
(5) Není-li dohodnuto mezi spoluautory jinak, je podíl jednotlivých
spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu spoluautorů
úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li tyto příspěvky
rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.
Díl 3
Vznik a obsah práva autorského
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Vznik práva autorského
(1) Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno
v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.
(2) Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká
právo autorské k dílu.
(3) Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž
prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva
dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno
vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž prostřednictvím
je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvláštního
právního předpisu jinak.
(4) Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo
vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením,
není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zákona jinak.
Obsah práva autorského
Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (
§ 11) a výlučná
práva majetková (
§ 12 a násl.).
Oddíl 2
Osobnostní práva
(1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.
(2) Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout,
zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a
dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.
(3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit
svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li
tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít
způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním
této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy
díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě
požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.
(4) Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná
a smrtí autora zanikají. Ustanovení
odstavce 5 tím není dotčeno.
(5) Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu,
dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li
to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany
se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých
1a), toto oprávnění mají, i když
uplynula doba
trvání majetkových práv autorských. Této ochrany se může vždy domáhat
i právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce
podle tohoto zákona (
§ 97).
Oddíl 3
Majetková práva
Právo dílo užít
(1) Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či
jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s
jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu
tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění
pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2) Poskytnutím oprávnění podle
odstavce 1 právo autorovi nezaniká;
autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou
osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.
(3) Autor má právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím
je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu
práv autorských podle tohoto zákona. Toto právo nelze uplatnit v rozporu
s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi takovou
věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autora zhotovit fotografii
nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi.
(4) Právem dílo užít je
a) právo na rozmnožování díla (
§ 13),
b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (
§ 14),
c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (
§ 15),
d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (
§ 16),
e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (
§ 17),
f) právo na sdělování díla veřejnosti (
§ 18), zejména
1. právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos
provozování díla (
§ 19 a
20),
2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (
§ 21),
3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (
§ 22),
4. právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla
(
§ 23).
(5) Způsoby užití díla vyplývající z
odstavce 4 se pro účely tohoto
zákona vymezují v ustanoveních
§ 13 až 23. Dílo lze užít i jiným způsobem
než způsoby uvedenými v
odstavci 4.
Rozmnožování
(1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých,
přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli
prostředky a v jakékoli formě.
(2) Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické,
zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického
díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické
zahrnující vyjádření analogové i digitální.
Rozšiřování
(1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování
díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva
k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto
účelem.
(2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva
k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn
autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství
nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora
na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních
stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na
pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.
Pronájem
Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování
díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského
nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla
na dobu určitou.
Půjčování
Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování
díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem
přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím
originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.
Vystavování
Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování
díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu
nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického,
díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění
nebo díla kartografického.
Sdělování veřejnosti
Obecná ustanovení
(1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné
podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově.
(2) Sdělováním díla veřejnosti podle
odstavce 1 je také zpřístupňování
díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě
a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou
sítí.
(3) Sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího
nebo zajišťujícího takové sdělování.
(4) Sdělováním díla veřejnosti podle
odstavců 1 a
2 nedochází k vyčerpání
práva autora na sdělování díla veřejnosti.
Živé provozování a jeho přenos
(1) Živým provozováním díla se rozumí zpřístupňování díla živě prováděného
výkonným umělcem, zejména živě přednášeného literárního díla, živě
prováděného hudebního díla s textem nebo bez textu, anebo živě scénicky
předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického, choreografického
nebo pantomimického.
(2) Přenosem živého provozování díla se rozumí současné zpřístupňování
živě provozovaného díla pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného
přístroje umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou užití
díla způsoby podle
§ 21 až 23.
Provozování ze záznamu a jeho přenos
(1) Provozováním díla ze záznamu se rozumí zpřístupňování díla ze
zvukového nebo zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje, s výjimkou
užití díla způsoby podle
§ 21 až 23.
(2) Přenosem provozování díla ze záznamu se rozumí současné zpřístupňování
díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje
umístěného mimo prostor provozování ze záznamu.
Vysílání rozhlasem nebo televizí
(1) Vysíláním díla rozhlasem nebo televizí se rozumí zpřístupňování
díla rozhlasem či televizí a jiné takové zpřístupňování díla jakýmikoli
jinými prostředky sloužícími k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo
jejich vyjádření bezdrátově nebo po drátě, včetně šíření po kabelu
nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem.
(2) Družicí se v tomto zákoně rozumí družice pracující na frekvenčních
pásmech, která jsou
a) podle zvláštních právních předpisů upravujících telekomunikace vyhrazena
pro vysílání signálů přijímaných veřejností, nebo
b) vyhrazena pro uzavřenou komunikaci z jednoho bodu do druhého, pokud
jsou okolnosti, za kterých dochází k individuálnímu příjmu signálu,
srovnatelné s okolnostmi podle písmene a).
(3) Vysíláním pomocí družice podle
odstavce 1 se rozumí uvádění signálů
nesoucích zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určených
k příjmu veřejností na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družici
a od ní zpět k zemi pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost. Jsou-li
signály, které nesou znaky, zvuky nebo obrazy, zakódovány, jde o vysílání
díla podle
odstavce 1, jestliže jsou vysílatelem nebo s jeho souhlasem
poskytnuty prostředky k odkódování.
(4) Vysíláním díla podle
odstavce 1 je i zpřístupňování díla současným,
úplným a nezměněným přenosem vysílání díla rozhlasem nebo televizí,
uskutečňuje-li je týž vysílatel.
(5) Vysílání díla pomocí družice se uskutečňuje na území toho členského
státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském
hospodářském prostoru, kde jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a
zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny pod
vedením vysílatele a na jeho odpovědnost na nepřerušený sdělovací řetěz
směrem na družici a od ní zpět k zemi.
(6) Pokud se vysílání pomocí družice uskutečňuje na území takového
státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou
s ochranou podle tohoto zákona, považuje se vysílání pomocí družice
za uskutečněné na území toho členského státu Evropských společenství
nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
kde
a) je umístěna stanice, ze které jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy
a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností přenášeny
na družici, nebo
b) je usazen vysílatel, jestliže nejsou dány skutečnosti uvedené v písmenu
a).
Právo k vysílání pomocí družice lze uplatnit vůči osobě, která provozuje
stanici podle písmene a), nebo vůči vysílateli podle písmene b).
(7) Pokud jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich
vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny na sdělovací řetěz směrem
na družici a od ní zpět k zemi na území takového státu, který neposkytuje
úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s ochranou podle
tohoto zákona, a zároveň stanice, ze které je přenos uskutečňován,
není na území jiného členského státu Evropských společenství, vysílání
díla pomocí družice se považuje za uskutečněné na území takového členského
státu Evropských společenství, kde má umístěny své řídící orgány vysílatel,
na jehož podnět se vysílání uskutečňuje. Práva podle tohoto zákona
lze pak uplatnit vůči takovému vysílateli.
Přenos rozhlasového nebo televizního vysílání
(1) Přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání díla se rozumí
zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání
díla rozhlasem nebo televizí bezdrátově nebo po drátě, uskutečňuje-li
je jiná osoba než vysílatel takového vysílání.
(2) Kabelovým přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání díla
je takový přenos rozhlasového nebo televizního vysílání díla podle
odstavce 1, který se uskutečňuje po kabelu nebo mikrovlnným systémem.
Ustanovení
§ 21 odst. 3 věty druhé platí obdobně.
(3) Umožnění příjmu současného, úplného a nezměněného rozhlasového
nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu
budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných
domovních antén se za užití díla nepovažuje za podmínky, že je umožněn
příjem pouze zemského a nezakódovaného analogového vysílání a společný
příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského
nebo obchodního prospěchu.
Provozování rozhlasového či televizního vysílání
Provozováním rozhlasového či televizního vysílání díla se rozumí zpřístupňování
díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje technicky způsobilého
k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Za provozování rozhlasového
a televizního vysílání se podle
§ 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování
díla pomocí přístrojů technicky způsobilých k příjmu rozhlasového a
televizního vysílání ubytovaným v rámci poskytování služeb spojených
s ubytováním, jsou-li tyto přístroje umístěny v prostorách určených
k soukromému užívání ubytovanými osobami. Za provozování rozhlasového
a televizního vysílání se podle
§ 18 odst. 3 rovněž nepovažuje zpřístupňování
díla pacientům při poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních.
Oddíl 4
Jiná majetková práva
Právo na odměnu při opětném prodeji originálu
díla uměleckého
(1) Je-li originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do vlastnictví
jiné osoby, dále prodáván za kupní cenu, která činí 1 500 EUR a více,
a jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel
účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba, která soustavně
obchoduje s uměleckými díly (dále jen "obchodník"), má autor v souvislosti
s každým opětným (dalším) prodejem díla právo na odměnu stanovenou
v
příloze k tomuto zákonu.
(2) Osobou povinnou platit odměnu podle
odstavce 1 příslušnému kolektivnímu
správci jsou prodávající a obchodník společně a nerozdílně. Kolektivní
správce je povinen umožnit povinným osobám nahlížet do rejstříku podle
§ 100 odst. 1 písm. e).
(3) Originálem díla uměleckého podle
odstavce 1 se rozumí výtvarné
dílo, zejména obraz, kresba, malba, koláž, socha, rytina, litografie
či jiná grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorský šperk,
a to za předpokladu, že jsou zhotoveny samotným umělcem nebo jde o
rozmnoženiny, které se považují za originál uměleckého díla. Rozmnoženinami,
které se považují za originál uměleckého díla, jsou takové rozmnoženiny,
které byly zhotoveny v omezeném počtu samotným autorem nebo pod jeho
vedením a jsou očíslovány, podepsány nebo umělcem jinak řádně prohlášeny
za pravé. Právo na odměnu podle
odstavce 1 se nevztahuje na díla architektonická
vyjádřená stavbou, díla užitého umění, nesplňují-li znaky originálu
uměleckého díla, a rukopisy skladatelů a spisovatelů.
(4) Právo na odměnu podle
odstavce 1 se nevztahuje na první opětný
prodej, pokud prodávající získal originál uměleckého díla přímo od
autora méně než tři roky před takovým opětným prodejem
a kupní cena originálu díla při opětném prodeji nepřesahuje
10 000 EUR.
(5) Pro účely uplatnění práva podle
odstavce 1 a výpočtu příslušné
odměny se kupní cenou rozumí cena bez daně z přidané hodnoty.
(6) Autor a kolektivní správce mají právo na jakoukoli informaci od
obchodníka, která je nezbytná pro zajištění platby odměny podle
odstavce 1, a to po dobu tří let od uskutečnění prodeje. Obchodník, který se
podle
odstavce 1 účastní prodeje originálu díla uměleckého, je povinen
oznámit takový prodej příslušnému kolektivnímu správci nejpozději do
konce měsíce ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž
se prodej uskutečnil. Oznámení podle předcházející věty musí obsahovat
specifikaci prodaných originálů uměleckých děl a informaci o skutečné
prodejní ceně. Odměna je splatná na základě vyúčtování kolektivního
správce ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů, nedohodnou-li
se kolektivní správce a obchodník jinak.
Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu
a vlastní vnitřní potřebu
(1) U zveřejněných děl, která lze rozmnožovat
a) pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické
osoby či podnikající fyzické osoby (
§ 30 a
30a) pomocí přístroje k
zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, anebo
b) pro osobní potřebu fyzické osoby (
§ 30) na podkladě zvukového, zvukově
obrazového nebo jiného záznamu či rozhlasového nebo televizního vysílání,
jejich přenesením pomocí přístroje na nenahrané nosiče záznamu
má autor právo na odměnu v souvislosti s takovým rozmnožováním díla.
(2) Osobou povinnou platit příslušnému kolektivnímu správci odměnu
podle
odstavce 1 je
a) výrobce přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, dovozce těchto
přístrojů ze třetích zemí (dále jen "dovozce") nebo příjemce těchto
přístrojů z členských států Evropských společenství (dále jen "příjemce"),
b) výrobce, dovozce nebo příjemce přístrojů k zhotovování tiskových
rozmnoženin,
c) výrobce, dovozce nebo příjemce nenahraných nosičů záznamů,
d) dopravce nebo zasílatel namísto osoby povinné podle písmen a) až
c), pokud na písemnou výzvu příslušného kolektivního správce bez zbytečného
odkladu nesdělí údaje potřebné pro určení totožnosti dovozce, příjemce
nebo výrobce,
e) poskytovatel rozmnožovacích služeb za úplatu, pokud jde o tiskové
rozmnoženiny (
§ 30a); poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu
je i ten, kdo za úplatu zpřístupní přístroj k zhotovování tiskových
rozmnoženin.
(3) Odměna, kterou jsou povinny platit osoby podle
odstavce 2 písm. a) až d) v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu, přísluší
autorovi při dovozu, přijetí nebo při prvním prodeji
a) přístroje k zhotovování rozmnoženin záznamů,
b) přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin,
c) nenahraných nosičů záznamů.
(4) Odměna, kterou je povinna platit osoba podle
odstavce 2 písm. b), přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu přístrojů určených
k zhotovování tiskových rozmnoženin děl podle
§ 30a. Pro výpočet výše
odměny z přístrojů určených k zhotovování tiskových rozmnoženin děl
se pravděpodobný počet těchto přístrojů stanoví na 20 %. Odměna se
stanoví z průměrné ceny přístroje bez daně z přidané hodnoty.
(5) Odměna, kterou je povinna platit osoba podle
odstavce 2 písm. e), přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu zhotovených tiskových
rozmnoženin děl podle
§ 30a. Pro výpočet výše odměny ze zhotovených
tiskových rozmnoženin děl se použijí pravidla stanovená v bodech 6
a 7
přílohy k tomuto zákonu.
(6) Osoby uvedené v
odstavci 2 jsou povinny předkládat příslušnému
kolektivnímu správci, vždy souhrnně za kalendářní pololetí, nejpozději
však do konce následujícího kalendářního měsíce, informace o skutečnostech
rozhodných pro výši odměny, zejména o druhu a počtu prodaných, dovezených
nebo přijatých přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, přístrojů
k zhotovování tiskových rozmnoženin a nenahraných nosičů záznamů, jakož
i o celkovém počtu tiskových rozmnoženin zhotovených na přístrojích
pro poskytování rozmnožovacích služeb za úplatu.
(7) Ministerstvo kultury (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou
typy přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a typy nenahraných
nosičů záznamů, z nichž se platí odměna podle
odstavce 1, a výši paušální
odměny podle typu přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin a typu
nenahraného nosiče záznamů. Vyhláškou dále stanoví typy přístrojů k
zhotovování rozmnoženin záznamů, z nichž se platí odměna podle
odstavce 1; výše této odměny je stanovena v
příloze k tomuto zákonu.
(8) Odměna se neplatí v případě vývozu nebo odeslání přístrojů uvedených
v
odstavci 3 písm. a) a
b) za účelem jejich dalšího prodeje a vývozu
nebo odeslání nenahraných nosičů záznamů za účelem jejich dalšího prodeje.
Odměna se dále neplatí z přístrojů a nenahraných nosičů, budou-li v
tuzemsku použity jen k rozmnožování děl na základě licenčních smluv
osobami při jejich vlastní činnosti.
Oddíl 5
Společná ustanovení pro majetková práva
(1) Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná
a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky
z takových majetkových práv vzniklé.
(2) Majetková práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva
k dílu více dědiců, použije se na jejich vzájemné vztahy k dílu ustanovení
§ 8 odst. 3 a
4 obdobně. Zdědí-li takto majetková práva stát nebo státu
majetková práva připadnou, vykonává je svým jménem Státní fond kultury
České republiky
2), a pokud jde o díla audiovizuální, Státní fond České republiky
pro podporu a rozvoj české kinematografie
3). Příjmy z výkonu majetkových práv
státu vykonávaných těmito státními fondy jsou příjmy těchto státních
fondů.
(3) Zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu,
bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. Ustanovení
odstavce 2 věty druhé a třetí platí obdobně.
(4) Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z
jejich povahy jinak, i pro jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li
mu dědictví podle
odstavců 2 a
3.
Oddíl 6
Trvání majetkových práv
(1) Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu
autorova života a 70 let po jeho smrti.
(2) Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání
majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.
(3) Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let
od oprávněného zveřejnění díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního
nebo pseudonymního obecně známo nebo se autor takového díla veřejně
prohlásí (
§ 7 odst. 2) v průběhu doby podle věty prvé, řídí se trvání
majetkových práv k takovému dílu podle
odstavce 1, a jde-li o dílo
spoluautorů, i podle
odstavce 2. Ustanovení tohoto odstavce se použije
i na kolektivní dílo (
§ 59), s výjimkou případů, kdy autoři, kteří
dílo jako takové vytvořili, jsou u díla nebo na díle při jeho zpřístupnění
veřejnosti jako autoři označeni; v takových případech se trvání majetkových
práv ke kolektivnímu dílu řídí ustanovením
odstavce 1 nebo
2.
(4) U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv
rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho
vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají.
(5) Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá
od smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře,
autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním
díle.
(6) Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění
díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na pokračování
nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou
část díla samostatně.
(7) Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku
následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.
Oddíl 7
Volné dílo a první zveřejnění nezveřejněného
volného díla
(1) Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý
bez dalšího volně užít; ustanovení
odstavce 2 a
§ 11 odst. 5 věty prvé
tím není dotčeno.
(2) Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula
doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním výlučná
majetková práva k dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je
měl autor díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.
Díl 4
Výjimky a omezení práva autorského
Oddíl 1
Obecné ustanovení
(1) Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních
případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití
díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně
dotčeny oprávněné zájmy autora.
(2) Volná užití a zákonné licence s výjimkou licence úřední a zpravodajské
(
§ 34), licence pro školní dílo (
§ 35 odst. 3), licence pro dočasné
rozmnoženiny (
§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu (
§ 38b) a
licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (
§ 38c), se vztahují pouze
na dílo zveřejněné.
Oddíl 2
Volná užití a zákonné licence
Volná užití
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní
potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého
hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu
zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona
je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní
potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl
i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení
rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní
potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby (
§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního
díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu
(
§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.
(4) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní
potřebu fyzické osoby podle
odstavce 1 musí být jako taková vždy zřetelně
označena.
(5) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní
potřebu fyzické osoby podle
odstavce 1 nesmí být použita k jinému než
tam uvedenému účelu.
Rozmnožování na papír nebo na podobný podklad
(1) Do práva autorského nezasahuje
a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
b) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní
vnitřní potřebu,
c) ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
d) ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby
nebo podnikající fyzické osoby
zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou
technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s výjimkou případu,
kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či hudebně dramatického,
a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas platí odměnu
podle
§ 25.
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo v souvislosti s
předvedením či opravou přístroje zákazníkovi v rozsahu k tomu nezbytném.
Citace
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů
ve svém díle,
b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo
recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a
takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v
rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu,
jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo
obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému
účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo
anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost,
a dále název díla a pramen.
(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo
drobná celá díla citovaná podle
odstavce 1 písm. a) nebo
b) dále užije;
ustanovení
odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.
Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy
nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije
v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv
jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu
prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejde-li
o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí
na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2) V souladu s
odstavcem 1 lze katalog vystavených děl dále užít.
Užití díla umístěného na veřejném prostranství
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou,
fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které
je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách
nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje
ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále
užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo
anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost,
a dále název díla a umístění.
(2) Ustanovení
odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či
napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo
rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.
Úřední a zpravodajská licence
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije
a) v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné bezpečnosti,
pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu nebo pro
parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,
b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí,
a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,
c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém
vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím
zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských,
uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad;
takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné
následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,
d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl
v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití
takových děl v souboru zůstává nedotčeno;
v případech podle písmen b) až d) je vždy nutno uvést jméno autora,
nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo
uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v případech
podle písmen b) a d) nemožné.
Užití díla v rámci občanských či náboženských
obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy,
v rámci školních představení a užití díla školního
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého
nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při
občanských či náboženských obřadech nebo při úředních akcích pořádaných
orgány veřejné správy.
(2) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého
nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při
školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo
učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
(3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací
zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského
nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo
vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních
povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému
či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).
Omezení práva autorského k dílu soubornému
Do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel
souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu
a pro běžné využívání jeho obsahu.
Knihovní licence
(1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie,
škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení4),
a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, která neslouží k přímému nebo nepřímému
hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační
potřeby,
b) zhotoví-li rozmnoženinu díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo
ztracena, a o němž lze na základě rozumně vynaloženého úsilí zjistit,
že není nabízeno k prodeji, nebo tiskovou rozmnoženinu malé části díla,
jež byla poškozena nebo ztracena; takovou oprávněně zhotovenou rozmnoženinu
může také podle
odstavce 2 půjčovat,
c) zpřístupňuje-li dílo, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné
pro takové zpřístupnění, které je součástí jeho sbírek a jehož užití
není předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, s výjimkou sdělování
díla způsobem uvedeným v
§ 18 odst. 2, jednotlivcům ze strany veřejnosti
prostřednictvím k tomu určených technických zařízení umístěných v jeho
objektech, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia takových
osob, a zamezí-li takovým osobám zhotovit rozmnoženinu díla; ustanovení
§ 30a odst. 1 písm. c) a
d) tím nejsou dotčena,
d) půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny obhájených diplomových, rigorózních,
disertačních a habilitačních prací na místě samém, a to výhradně pro
účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití autor nevyloučil.
(2) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v
odstavci 1, půjčuje-li
originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která
přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v
příloze k tomuto zákonu.
Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle
tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčují-li originály nebo rozmnoženiny
vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, Národní knihovna
České republiky, Moravská zemská knihovna v Brně, Státní technická
knihovna, Národní lékařská knihovna, Národní pedagogická knihovna Komenského,
Knihovna Ústavu zemědělských a potravinářských informací, Knihovna
Národního filmového archivu a Parlamentní knihovna České republiky.
(3) Ustanovení
odstavce 2 se nevztahuje na rozmnoženiny děl zaznamenaných
na zvukové či zvukově obrazové záznamy, ledaže jde o půjčování na místě
samém. Osoba uvedená v
odstavci 1 je povinna při takovém půjčování
zamezit možnosti pořízení rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukovém
či zvukově obrazovém záznamu.
(4) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v
odstavci 1, která
za účelem nabídky k půjčení a zpřístupnění obsahu svých sbírek užije
rozmnoženinu díla či jeho části obsažené na obálce, případně včetně
tematického obsahu díla v katalogu sbírek; tento katalog sbírek může
také zpřístupňovat veřejnosti, zamezí-li zhotovení rozmnoženiny výtvarného
díla, která by mohla být užita k přímému či nepřímému hospodářskému
nebo obchodnímu účelu. Osoba uvedená v
odstavci 1 je vždy povinna v
katalogu sbírek uvést jméno autora, je-li to možné a nejde-li o dílo
anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost.
(5) Osoba uvedená v
odstavci 1 je povinna, lze-li to na ní spravedlivě
požadovat, předkládat příslušnému kolektivnímu správci na jeho žádost
vždy souhrnně za kalendářní rok nejpozději do konce následujícího kalendářního
měsíce informace o počtu uskutečněných výpůjček a informace nezbytné
pro rozúčtování odměn kolektivním správcem.
Licence pro zdravotně postižené
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím
jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého
hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu
vydaného díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může být také
rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo
nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
b) výhradně pro potřeby zrakově postižených a nikoliv za účelem přímého
nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří zvukovou
složku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením
obrazové složky; takto doplněná zvuková složka zvukově obrazového záznamu
audiovizuálního díla jím může být také rozmnožována, rozšiřována a
sdělována, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského
nebo obchodního prospěchu.
(2) Do práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v
§ 37 odst.
1, půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl pro potřeby zdravotně
postižených v souvislosti s jejich postižením.
Licence pro dočasné rozmnoženiny
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony
rozmnožování děl, které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou
a nezbytnou součást technologického procesu, nemají žádný samostatný
hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit
a) přenos díla počítačovou nebo obdobnou sítí mezi třetími stranami
uskutečněný prostředníkem, nebo
b) oprávněné užití díla.
(2) Udělí-li autor smlouvou oprávnění k vysílání díla, nezasahuje
do jeho autorského práva rozhlasový nebo televizní vysílatel, který
zhotoví dočasný záznam díla svými vlastními prostředky a pro své vlastní
vysílání.
Licence pro fotografickou podobiznu
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla
fotografického, které je jeho podobiznou a které si úplatně objednal;
takto pořízenou rozmnoženinu může zobrazená osoba i nevýdělečně užít,
není-li takové užití zapovězeno.
Nepodstatné vedlejší užití díla
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti
se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.
Licence k dílům užitého umění
a dílům architektonickým
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) pronajímá, půjčuje nebo vystavuje originál nebo rozmnoženinu díla
užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonické dílo
vyjádřené stavbou,
b) navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením
architektonického díla, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty
díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li
to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém
úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně
vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.
Licence pro sociální zařízení
Do práva autorského nezasahuje také zdravotnické nebo sociální zařízení,
které nebylo zřízeno nebo založeno za účelem dosažení zisku, zejména
nemocnice a věznice, které zhotoví záznam vysílaných děl a takto zaznamenaná
díla provozuje osobám umístěným v těchto zařízeních v rozsahu odpovídajícím
účelu této licence. Právo na odměnu podle
§ 25 není dotčeno.
Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla
vyjádřeného postupem
podobným fotografii jeho vystavením
Do práva autorského nezasahuje vlastník ani osoba, která si od vlastníka
vypůjčí originál či rozmnoženinu díla výtvarného, fotografie nebo díla
vyjádřeného postupem podobným fotografii, vystavuje-li takové dílo
nebo je k vystavení bezplatně poskytne, ledaže to autor při převodu
vlastnictví k takovému originálu nebo takové rozmnoženině zapověděl
a vlastníkovi nebo vypůjčiteli to bylo známo nebo známo být muselo,
zejména proto, že zapovězení je zapsáno v rejstříku vedeném za tím
účelem kolektivním správcem.
Díl 5
Ochrana práva autorského
(1) Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu
hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména
a) určení svého autorství,
b) zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného
zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného
obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo
rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti,
jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
c) sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně
zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího
neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným
užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla
účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny
díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva na informace
podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do
jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále
zejména vůči osobě, která
1. má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu
díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního
prospěchu,
2. využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského
nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala
do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala,
3. poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského
nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně
zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, anebo
4. byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která
se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny
díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva
autora nebo je neoprávněně ohrožují,
d) odstranění následků zásahu do práva, zejména
1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla
nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle
§ 43 odst. 2 z obchodování
nebo jiného užití,
2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny
či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle
§
43 odst. 2,
3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla
nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle
§ 43 odst. 2,
4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně
nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny
díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle
§ 43 odst. 2,
e) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou
újmu, zejména
1. omluvou,
2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění
nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který
přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž
k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání,
f) zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování
nebo ohrožování práva autora.
(2) Opatření podle
odstavce 1 písm. d) musí být přiměřené závažnosti
porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména
spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.
(3) Autorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku
právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl,
a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
(4) Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle
zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého
zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která
by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání
s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo
neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci,
činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá
v době neoprávněného nakládání s dílem.
Udělí-li autor jiné osobě výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít,
nebo je-li této osobě toto oprávnění nebo výkon majetkových práv k
dílu svěřen ze zákona, má právo se domáhat nároků podle
§ 40 odst.
1 písm. b) až d) a
odst. 3 a
4 pouze osoba, jejíž takto smluvně nebo
zákonem nabyté výhradní oprávnění bylo ohroženo nebo porušeno; právo
autora domáhat se ostatních nároků, jakož i v této souvislosti nároku
podle
§ 40 odst. 3 zůstává nedotčeno.
(1) Autor může požadovat od celních orgánů a orgánů vykonávajících
státní statistickou službu informace o obsahu a rozsahu dovozu nebo
přijetí zboží, které
a) je rozmnoženinou jeho díla nebo zvukovým, zvukově obrazovým nebo
jiným záznamem takového díla,
b) má k pořízení takové rozmnoženiny sloužit jako nosič (nenahraný nosič),
c) je přístrojem k zhotovení zvukových, zvukově obrazových nebo jiných
záznamů nebo tiskové rozmnoženiny, anebo
d) je zařízením, výrobkem nebo součástkou podle
§ 43 odst. 2,
a nahlížet do celních a statistických dokumentů v rozsahu nezbytném
k tomu, aby zjistil, zda dovoz nebo přijetí takového zboží k užití
na území celé České republiky jsou oprávněné podle tohoto zákona, nebo
aby zjistil údaje rozhodné pro uplatnění práv z tohoto zákona vyplývajících.
(2) Ustanovení
odstavce 1 platí obdobně i při vývozu nebo při odeslání
zboží.
(3) Informace podle
odstavců 1 a
2 může požadovat také příslušný kolektivní
správce, jakož i právnická osoba oprávněná hájit zájmy autorů, nebo
osoby, kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv
k dílu (
§ 58) nebo ze smlouvy výhradní oprávnění.
(1) Celní úřad může při výkonu dohledu a kontroly podle zvláštního
právního předpisu4b) zajistit věc, u které má podezření,
že její držitel neoprávněně zasahuje do práva autorského podle tohoto
zákona, jde-li o zboží Společenství4c), a to na dobu nejvýše 1 měsíce
ode dne vydání rozhodnutí
o zajištění věci. Lhůta podle předchozí věty může být překročena, byl-li
ve vztahu k zajištěné věci podán návrh na vydání předběžného opatření
nebo uplatněn nárok podle tohoto zákona, o kterých dosud nebylo rozhodnuto.
Proti rozhodnutí o zajištění věci se nelze odvolat.
(2) Celní úřad, který zajistil věc podle
odstavce 1, doručí bezodkladně
písemné oznámení o zajištění věci autorovi, příslušnému kolektivnímu
správci, právnické osobě oprávněné hájit zájmy autorů nebo osobám,
kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu.
Toto oznámení se souběžně doručuje též veřejnou vyhláškou na dobu nejméně
15 dnů.
(3) Autor, příslušný kolektivní správce, právnická osoba oprávněná
hájit zájmy autorů nebo osoba, které ze zákona přísluší oprávnění k
výkonu majetkových práv k dílu, písemně sdělí celnímu úřadu nejpozději
do 15 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zajištění věci, zda
hodlá uplatnit nárok na ochranu práva autorského u soudu. Pokud v této
lhůtě písemně sdělí, že nehodlá uplatnit nárok u soudu, nebo v případě
marného uplynutí lhůty podle věty první, vrátí celní úřad zajištěné
věci osobě, které byly zajištěny; tato osoba nemá nárok na náhradu
majetkové újmy od státu.
(4) Rozhodne-li pravomocně soud, že bylo neoprávněně zasaženo do práva
autorského, předá celní úřad zajištěné věci osobě, která uplatnila
nárok na ochranu práva autorského u soudu, a učiní o tom záznam do
spisu. Veškeré náklady spojené se zajištěním, uskladněním a předáním
zajištěného zboží je povinna uhradit osoba, které byly věci zajištěny.
(5) Náklady podle
odstavce 4 předepíše celní úřad rozhodnutím. Odvolání
proti rozhodnutí celního úřadu o předepsání nákladů nemá odkladný účinek.
Náklady jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Náklady
neuhrazené ve lhůtě splatnosti vybírá a vymáhá celní úřad, který je
předepsal, podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní
a jsou příjmem státního rozpočtu.
(1) Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné
technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.
(2) Do práva autorského neoprávněně zasahuje také ten, kdo vyrábí,
dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo
pronájem nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky
nebo poskytuje služby, které
a) jsou za účelem obcházení účinných technických prostředků nabízeny,
propagovány nebo uváděny na trh,
b) mají vedle obcházení účinných technických prostředků jen omezený
obchodně významný účel nebo jiné užití, nebo
c) jsou určeny, vyráběny, upravovány nebo prováděny především s cílem
umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technických prostředků.
(3) Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí
jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé
funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve
vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití
díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného
procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním
kontrolního mechanismu rozmnožování.
(4) Právní ochranou podle
odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení
§ 30a,
§ 31 odst. 1 písm. b),
§ 34 písm. a),
§ 37 odst. 1 písm. a) a
b),
§
38,
§ 38a odst. 2 a
§ 38e v rozsahu nezbytném k využití výjimky. Autor,
který pro své dílo použil technické prostředky podle
odstavce 3, je
povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném
ke splnění účelu uvedeného užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo,
pro které použil technické prostředky podle
odstavce 3, i v případě
zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle
§ 30; to nebrání
autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových
rozmnoženin.
(5) Ustanovení
odstavce 4 se nevztahuje na dílo, které bylo autorem
či s jeho souhlasem zpřístupněno veřejnosti způsobem podle
§ 18 odst.
2.
(6) Technické prostředky ke splnění povinností podle
odstavce 4 používané
autorem dobrovolně nebo na základě dohod požívají ochrany podle
odstavců 1 až 3.
(1) Do práva autorského zasahuje též ten, kdo bez svolení autora způsobuje,
umožňuje, usnadňuje nebo zastírá porušování práva autorského tím, že
a) odstraňuje nebo mění jakoukoli elektronickou informaci o správě práv
k dílu, nebo
b) rozšiřuje, dováží nebo přijímá za účelem rozšiřování, vysílá nebo
sděluje veřejnosti, a to i způsobem podle
§ 18 odst. 2, dílo, ze kterého
byla informace o správě práv nedovoleně odstraněna nebo změněna.
(2) Informací o správě práv k dílu podle
odstavce 1 je jakákoli
informace určená autorem, která identifikuje dílo, autora nebo jiného
nositele práva, nebo informace o způsobech a podmínkách užití díla
a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci představují. Totéž
platí i pro informaci, která je připojena k rozmnoženině díla nebo
se objevuje v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti.
Do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro své dílo
používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autorem
pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny
obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.
Díl 6
Úprava smluvních typů
Oddíl 1
Licenční smlouva
Základní ustanovení
(1) Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu
práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům
užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje,
není-li podle
§ 49 odst. 2 písm. b) sjednáno jinak, poskytnout autorovi
odměnu.
(2) Autor nemůže poskytnout oprávnění k výkonu práva dílo užít způsobem,
který v době uzavření smlouvy ještě není znám.
(3) Nabyvatel je povinen licenci využít, ledaže je ve smlouvě sjednáno
jinak. Ustanovení
§ 53 tím není dotčeno.
(4) Smlouva vyžaduje písemnou formu, poskytuje-li se licence jako
výhradní.
(5) O podání návrhu na uzavření smlouvy jde i tehdy, směřuje-li projev
vůle i vůči neurčitému okruhu osob.
(6) S přihlédnutím k obsahu návrhu nebo k praxi, kterou strany mezi
sebou zavedly, nebo zvyklostem může osoba, které je návrh určen, vyjádřit
souhlas s návrhem na uzavření smlouvy provedením určitého úkonu bez
vyrozumění navrhovatele tím, že se podle ní zachová, zejména že poskytne
nebo přijme plnění. V tomto případě je přijetí návrhu účinné v okamžiku,
kdy byl tento úkon učiněn.
Výhradní nebo nevýhradní licence
(1) Licence může být poskytnuta jako licence výhradní nebo licence
nevýhradní, nestanoví-li zvláštní právní předpis4a)
jinak. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se
za to, že jde o licenci nevýhradní.
(2) V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí
osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdržet výkonu
práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil.
(3) V případě nevýhradní licence je autor nadále oprávněn k výkonu
práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i k poskytnutí
licence třetím osobám.
(4) Nevýhradní licence získaná nabyvatelem před následným poskytnutím
výhradní licence třetí osobě zůstává zachována, pokud není mezi autorem
a nabyvatelem takové nevýhradní licence sjednáno jinak.
(5) Smlouva, kterou autor poskytne třetí osobě licenci v době, kdy
trvá výhradní licence nabyvatele k témuž způsobu užití, je neplatná,
ledaže nabyvatel výhradní licence k uzavření takové smlouvy udělí písemný
souhlas.
Poskytnutí oprávnění třetí osobě
(1) Je-li tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící
součást licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě (podlicence).
Ustanovení
§ 46 odst. 3 se použije obdobně.
(2) Nabyvatel může licenci postoupit pouze s písemným souhlasem autora;
o postoupení licence a o osobě postupníka je povinen autora informovat
bez zbytečného odkladu.
(3) Při prodeji podniku či jeho části, která tvoří jeho samostatnou
organizační složku, se k přechodu licence souhlas autora nevyžaduje,
není-li sjednáno jinak.
Odměna
(1) Není-li dále stanoveno jinak, musí být ve smlouvě dohodnuta výše
odměny nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení.
(2) Není-li ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo alespoň způsob jejího
určení, smlouva je neplatná, s výjimkou případů, kdy
a) z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu
úplatně i bez určení výše odměny; v takovém případě je nabyvatel povinen
poskytnout autorovi odměnu ve výši, která je obvyklá v době uzavření
smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový
druh díla, nebo
b) strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.
(3) Pokud autor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny
díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci
takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo rozmnoženinu
takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu; tohoto
práva se nemůže vzdát.
(4) Je-li výše odměny dohodnuta v závislosti na výnosech z využití
licence, je nabyvatel povinen umožnit autorovi kontrolu příslušné účetní
nebo jiné dokumentace ke zjištění skutečné výše odměny. Poskytne-li
nabyvatel takto autorovi informace označené nabyvatelem jako důvěrné,
nesmí je autor prozradit třetí osobě ani je použít pro své potřeby
v rozporu s účelem, ke kterému mu byly poskytnuty.
(5) Nabyvatel je povinen poskytovat autorovi pravidelná vyúčtování
odměny podle
odstavce 4 ve sjednaných časových obdobích; není-li sjednáno
jinak, je povinen tak učinit alespoň jednou ročně.
(6) Není-li odměna stanovena v závislosti na výnosech z využití licence
a je-li tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití licence
a k významu díla pro dosažení takového zisku, má autor právo na přiměřenou
dodatečnou odměnu.
(7) Při sjednání odměny se přihlédne k účelu licence a způsobu a okolnostem
užití díla a k územnímu, časovému a množstevnímu rozsahu licence.
Omezení licence
(1) Licence může být omezena na jednotlivé způsoby užití díla; způsoby
užití díla mohou být omezeny rozsahem, zejména co do množství, místa
nebo času.
(2) Nestanoví-li smlouva, ke kterým jednotlivým způsobům užití díla
nebo k jakému rozsahu užití se licence poskytuje, má se za to, že licence
byla poskytnuta k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to
je nutné k dosažení účelu smlouvy.
(3) Nestanoví-li smlouva nebo nevyplývá-li z jejího účelu jinak, má
se za to, že
a) územní rozsah licence je omezen na území České republiky,
b) časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného druhu díla
a způsobu užití, nikoli však na dobu delší než jeden rok od poskytnutí
licence, a má-li být dílo odevzdáno až po poskytnutí licence, tak od
takového odevzdání,
c) množstevní rozsah licence je omezen na množství, které je obvyklé
u daného druhu díla a způsobu užití.
(4) Nestanoví-li smlouva jinak, licence k rozmnožování díla zahrnuje
oprávnění k pořízení rozmnoženin přímých i nepřímých, trvalých i dočasných,
vcelku nebo zčásti, jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě, a pokud
jde o rozmnoženiny v elektronické formě, jak ve spojení on-line, tak
i off-line.
(5) Nestanoví-li smlouva jinak, licence k rozmnožování díla zahrnuje
i licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoženin.
Omezení nabyvatele licence
Nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení
autora, ledaže bylo sjednáno jinak, nebo jde-li o takovou úpravu či
jinou změnu díla nebo jeho názvu, u které lze spravedlivě očekávat,
že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil; ani v takovém
případě nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název změnit, pokud si autor
svolení vyhradil i pro tyto změny a nabyvateli je taková výhrada známa.
To platí obdobně i při spojení díla s jiným dílem, jakož i při zařazení
díla do díla souborného.
Rozmnoženina pro autora
Lze-li to na nabyvateli licence k rozmnožování díla spravedlivě požadovat
a je-li to obvyklé, je nabyvatel povinen poskytnout autorovi na své
náklady alespoň jednu rozmnoženinu autorova díla z rozmnoženin jím
pořízených na základě příslušné licence.
Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele
(1) Nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec nebo využívá-li
ji nedostatečně a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy
autora, může autor od smlouvy odstoupit. To neplatí v případě, že nevyužívání
nebo nedostatečné využívání licence je způsobeno okolnostmi převážně
spočívajícími na straně autora.
(2) Autor může z důvodů uvedených v
odstavci 1 od smlouvy odstoupit
teprve poté, kdy nabyvatele vyzve, aby v přiměřené lhůtě od dojití
výzvy licenci dostatečně využil, a nabyvatel oprávnění dostatečně nevyužije
ani přes tuto výzvu. Na možnost odstoupení jako následek marného uplynutí
přiměřené lhůty musí autor nabyvatele ve výzvě upozornit. Výzvy není
třeba, jestliže využití oprávnění nabyvatelem není možné anebo jestliže
nabyvatel prohlásí, že licenci nevyužije.
(3) Nestanoví-li smlouva jinak, autor nemůže právo na odstoupení od
smlouvy podle
odstavce 1 uplatnit před uplynutím dvou let od poskytnutí
licence, a má-li být dílo odevzdáno až po poskytnutí licence, od takového
odevzdání; u příspěvků do periodického tisku s denní periodicitou činí
tato lhůta tři měsíce a u ostatního periodického tisku jeden rok. Je-li
třeba před odstoupením od smlouvy učinit výzvu podle
odstavce 2, nelze
před uvedenou lhůtou učinit ani takovou výzvu.
(4) Smlouva se ruší dnem doručení odstoupení nabyvateli.
(5) Autor je povinen nahradit nabyvateli škodu odstoupením od smlouvy
mu vzniklou, jestliže k tomu existují důvody zvláštního zřetele hodné.
V úvahu se přitom vezmou zejména důvody, pro něž nabyvatel licenci
dostatečně nevyužil.
(6) Nedošlo-li k využití licence vůbec, je autor povinen vrátit nabyvateli
odměnu, kterou od něj přijal na základě smlouvy, od které odstoupil;
došlo-li k využití licence pouze nedostatečně, je povinen vrátit odměnu
sníženou o část, která s ohledem na poměr uskutečněného a smlouvou
nebo zákonem stanoveného rozsahu využití licence připadá na uskutečněné
využití.
(7) Byl-li nabyvatel povinen licenci využít a porušil-li tuto povinnost,
zůstává autorův nárok na odměnu odstoupením od smlouvy podle
odstavce 1 nedotčen; pokud byla výše odměny dohodnuta v závislosti na výnosech
z užití díla, má se za to, že autorovi vznikl nárok na odměnu ve výši,
v jaké by mu vznikl, kdyby nabyvatel v době před odstoupením od smlouvy
licenci dostatečně využil.
Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora
(1) Autor může písemně odstoupit od smlouvy, jestliže jeho dosud nezveřejněné
dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně
nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy. Smlouva se ruší dnem
doručení písemného odstoupení od smlouvy nabyvateli.
(2) Autor je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu odstoupením
od smlouvy podle
odstavce 1 vznikla.
(3) Projeví-li autor po odstoupení od smlouvy podle
odstavce 1 opětovný
zájem o užití díla, je povinen přednostně nabídnout licenci nabyvateli,
a to za podmínek srovnatelných s podmínkami původně sjednanými.
Zánik licence
Smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, které byla udělena
licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na jejího právního
nástupce. Licenční smlouva může takový přechod práv a povinností na
právního nástupce vyloučit.
Oddíl 2
Zvláštní ustanovení pro licenční smlouvu
nakladatelskou
(1) Licenční smlouva, kterou autor poskytuje nabyvateli licenci k
rozmnožování a rozšiřování díla slovesného, hudebně dramatického nebo
hudebního, výtvarného, fotografie či díla vyjádřeného způsobem podobným
fotografii, pokud nejde o užití díla v provedení výkonnými umělci,
je licenční smlouvou nakladatelskou.
(2) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že licence je poskytnuta
výhradně; to neplatí, jde-li o rozmnožování a rozšiřování díla v periodické
publikaci.
(3) Nestanoví-li smlouva jinak, autor je oprávněn před vydáním díla
v přiměřené lhůtě poskytnuté nabyvatelem provést drobné tvůrčí změny
díla, pokud nevyvolají na straně nabyvatele potřebu vynaložení nepřiměřených
nákladů nebo nezmění-li se jimi povaha díla, (autorská korektura).
(4) Neumožní-li nabyvatel autorovi provedení autorské korektury, může
autor od smlouvy odstoupit, došlo-li by v důsledku toho k užití díla
způsobem snižujícím jeho hodnotu.
(5) Je-li množstevní rozsah licence omezen na určitý počet rozmnoženin
a tyto rozmnoženiny byly rozebrány před uplynutím doby, na kterou byla
licence udělena, a smluvní strany se nedohodnou na zvýšení množstevního
rozsahu licence do 6 měsíců ode dne, kdy autor vyzval nabyvatele k
takové změně smlouvy, zaniká licence, pokud ještě trvá, marným uplynutím
této lhůty.
Oddíl 3
Podlicenční smlouva
Pro podlicenční smlouvu platí ustanovení
§ 46 až 56 obdobně.
Díl 7
Zvláštní ustanovení o některých dílech
Zaměstnanecké dílo
(1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na
svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke
splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního
vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho
členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle
tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže
se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.
(2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat
majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce,
nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.
(3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému
dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat,
aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje
na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.
(4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena.
Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má
se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně
překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož
i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem,
ledaže je sjednáno jinak.
(5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli
svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ,
že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí,
jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec
dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.
(6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli
právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna
vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku
z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení
takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v
odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno
jinak.
(7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která
nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy,
byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě
považuje za zaměstnavatele. Ustanovení
§ 61 se na tato díla nevztahuje.
(9) V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely
tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého
zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy
nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým
zaměstnavatelem dohodnuto jinak.
(10) Ustanovení
odstavců 1 až 6 a
odstavce 8 platí obdobně pro díla
vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi společností
a autorem, který je statutárním orgánem nebo členem statutárního či
jiného orgánu společnosti anebo společníkem veřejné obchodní společnosti
či komplementářem komanditní společnosti
4e);
obchodní společnost se v takovém případě považuje za zaměstnavatele.
Předchozí věta se použije obdobně i u jiných právnických osob a autorů,
kteří jsou jejich orgány či členy orgánů. Ustanovení
§ 61 se na díla
vzniklá podle tohoto odstavce nevztahuje.
Kolektivní dílo
(1) Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů,
které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby
a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté
do takového díla nejsou schopny samostatného užití.
(2) Kolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla podle
§ 58 i
tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě
považuje za zaměstnavatele. Ustanovení
§ 61 se na tato díla nevztahuje.
(3) Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně užitá nejsou dílem kolektivním.
Školní dílo
(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek
právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (
§ 35 odst.
3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného
důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho
vůle u soudu. Ustanovení
§ 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.
(2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít
či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy
školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
(3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat,
aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti
s užitím díla či poskytnutím licence podle
odstavce 2 přiměřeně přispěl
na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností
až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého
školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla
podle
odstavce 1.
Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo
(1) Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené
na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu
ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového
účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li
z tohoto zákona jinak.
(2) Není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku
užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými
zájmy objednatele.
(3) Ustanovení
odstavců 1 a
2 platí obdobně pro dílo vytvořené autorem
jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).
Dílo audiovizuální
Obecná ustanovení
(1) Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně
užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady
zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu,
ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li
doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
(2) Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se
svolením autora.
Autor audiovizuálního díla
(1) Autorem audiovizuálního díla je jeho režisér. Tím nejsou dotčena
práva autorů děl audiovizuálně užitých.
(2) Má se za to, že prohlášení o audiovizuálním díle a o právech k
takovému dílu, včetně práv týkajících se jeho užití, zapsané v rejstříku
audiovizuálních děl vedeném podle mezinárodní smlouvy, je pravdivé,
není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy prohlášení nemůže
být platné podle tohoto zákona nebo kdy je v rozporu s jiným prohlášením
v takovém rejstříku.
(3) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor audiovizuálního
díla udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou
smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, že
a) tomuto výrobci poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití audiovizuálního
díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky, jakož i k užití
fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu,
a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást takové licence
zcela nebo zčásti třetí osobě, a že
b) se s tímto výrobcem dohodl na odměně ve výši, která je ve smyslu
ustanovení
§ 49 odst. 2 písm. a) obvyklá.
(4) Pro vztah mezi autorem audiovizuálního díla a výrobcem prvotního
záznamu audiovizuálního díla se ustanovení
§ 54 nepoužije, ledaže je
sjednáno jinak; ustanovení
§ 58 odst. 4 se použije přiměřeně a ustanovení
§ 58 odst. 5 platí obdobně.
Díla audiovizuálně užitá
(1) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor díla audiovizuálně
užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci prvotního záznamu
audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění k zařazení díla do
díla audiovizuálního, že tomuto výrobci
a) udělil svolení dílo beze změny nebo po zpracování či jiné změně zařadit
do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam takového
audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky, že
b) mu poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití svého díla při
užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v souvislosti
s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění tvořící součást
takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě, a že
(2) Není-li sjednáno jinak, může autor díla audiovizuálně užitého
podle
odstavce 1 udělit svolení k zařazení takového díla do jiného
díla audiovizuálního či zařadit je do takového díla sám až po uplynutí
deseti let od udělení svolení podle
odstavce 1.
Počítačové programy
Obecná ustanovení
(1) Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně
přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.
(2) Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového
programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným
programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.
Omezení rozsahu práv autora
k počítačovému programu
(1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny
počítačového programu, jestliže
a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový
program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny
počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového
programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu,
b) jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový
program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny
počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak,
c) zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná
pro jeho užívání,
d) zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost
počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž
je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při takovém
zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při
jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,
e) rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového
programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné
změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím
pověřené osoby, jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k
získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení
nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy,
jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení
nejsou pro takové osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato
činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné
k dosažení vzájemného funkčního propojení.
(2) Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se považuje
i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového
programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.
(3) Za pronájem či půjčování podle tohoto zákona se nepovažuje pronájem
nebo půjčování rozmnoženiny počítačového programu, kde samotný program
není podstatným předmětem pronájmu nebo půjčování.
(4) Informace získané při činnosti podle
odstavce 1 písm. e) nesmějí
být poskytnuty jiným osobám, ledaže je to nezbytné k dosažení vzájemného
funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu, ani
využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného funkčního propojení
nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto
informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití
počítačového programu podobného tomuto počítačovému programu v jeho
vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu právo
autorské.
(6) Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný
nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či
jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího
využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel
licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového
programu. Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu
počítačového programu v rozsahu stanoveném v
odstavci 1 (minimální
rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah
nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v
odstavci 1 písm. b) dohodou
zúžit.
(8) Právní ochranou technických prostředků podle
§ 43 nejsou dotčena
ustanovení
odstavce 1 písm. d) a
e) v rozsahu nezbytném k využití těchto
omezení. Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle
§ 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program oprávněnému
uživateli v rozsahu podle
odstavce 1 a je povinen označit počítačový
program chráněný technickými prostředky uvedením jména a adresy osoby,
na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.
HLAVA II
PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM
Díl 1
Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu
Umělecký výkon a výkonný umělec
(1) Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka,
dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá,
recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční
lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž
jím provádí umělecké dílo.
(2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.
Společný zástupce výkonných umělců
(1) Při nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení
téhož díla více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru,
tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné
umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako
společný zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem,
určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného
zástupce jinou osobu; k platnosti plné moci se vyžaduje písemná forma
a podpis většiny členů uměleckého tělesa.
(2) Ustanovení
odstavce 1 o společném zástupci neplatí pro výkonného
umělce - sólistu, dirigenta a režiséra divadelního představení; tím
není dotčeno právo těchto osob být společným zástupcem výkonných umělců.
Obsah práva výkonného umělce
Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní (
§ 70) a
výlučná práva majetková (
§ 71).
Osobnostní práva výkonného umělce
(1) Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého
výkonu.
(2) Sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent, sbormistr, divadelní
režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa,
má právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno
při zveřejnění a dalším užití jeho výkonu. Výkonným umělcům jako členům
uměleckého tělesa přísluší právo podle předchozí věty pouze ve vztahu
ke společnému jménu (společnému pseudonymu), pod kterým výkon společně
vytvářejí; tím není vyloučena dohoda o uvedení jména podle předchozí
věty.
(3) Výkonnému umělci však nepřísluší právo podle
odstavce 2 v případech
odůvodněných způsobem užití výkonu.
(4) Výkonný umělec má právo na ochranu před každým znetvořením, zkomolením
nebo jinou změnou svého výkonu, která by byla na újmu jeho pověsti;
výkonní umělci podle
§ 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe přiměřený
vzájemný ohled.
Majetková práva výkonného umělce
(1) Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít v původní nebo
jiným zpracované či jinak změněné podobě a udělit jinému smlouvou oprávnění
k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký výkon užít bez udělení takového
oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2) Právem umělecký výkon užít je
a) právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,
b) právo na záznam živého výkonu,
c) právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,
d) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
e) právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
f) právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
g) právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.
(3) Výkonný umělec má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním
jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně podle
§ 25.
Úplatná zákonná licence
(1) Do práva výkonného umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon
zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním rozhlasem
nebo televizí, přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání; výkonnému
umělci však přísluší právo na odměnu za takové užití. Toto právo může
výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního
správce.
(2) Zvukovým záznamem vydaným k obchodním účelům se pro účely tohoto
ustanovení rozumí zvukový záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány
prodejem, nebo který je oprávněně veřejnosti sdělován podle
§ 18 odst.
2.
(3) Do práva výkonného umělce však zasahuje ten, kdo před užitím způsobem
uvedeným v
odstavci 1 neuzavře s příslušným kolektivním správcem
smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za takové užití a způsob jejího
placení.
(4) Do práva výkonného umělce zasahuje i ten, komu příslušný kolektivní
správce zakázal další užití výkonu způsobem uvedeným v
odstavci 1,
protože je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny za takový způsob
užití a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě za
tím účelem mu kolektivním správcem poskytnuté. Neomezí-li kolektivní
správce takový zákaz na kratší dobu, trvá zákaz až do doby, kdy bude
závazek zaplatit odměnu splněn nebo jinak zanikne; dojde-li k porušení
zákazu, neskončí však bez souhlasu kolektivního správce trvání zákazu
dříve, než budou vypořádány i nároky z takového porušení vzniklé.
Trvání majetkových práv výkonného umělce
Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu.
Je-li však v této době zveřejněn záznam tohoto výkonu, zanikají práva
výkonného umělce až za 50 let od takového zveřejnění.
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení
§ 2 odst. 3,
§ 4,
6,
7 a
9,
§ 11 odst. 4 a
5,
§ 12 odst.
2 a
3,
§ 13 až 16,
§ 18 až 23,
§ 25 a
26,
§ 27 odst. 7,
§ 28 odst.
1,
§ 29,
§ 30 odst. 1,
2,
5 a
6,
§ 30b,
§ 31,
§ 34 písm. a) až c),
§ 35,
§ 37 až 38a,
§ 38c,
§ 38e,
§ 40 až 44,
§ 46 až 48,
§ 49 až 51,
§ 53 až 55,
§ 57 a
58,
§ 62 odst. 2 a
§ 64 odst. 1 a
3 platí obdobně
i pro výkonného umělce a jeho výkony.
Díl 2
Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
Zvukový záznam a jeho výrobce
(1) Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu
výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.
(2) Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která
na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce
či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího
podnětu učiní jiná osoba.
Obsah práva výrobce zvukového záznamu
(1) Výrobce zvukového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukový
záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva;
jiný může zvukový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze
v případech stanovených tímto zákonem.
(2) Právem zvukový záznam užít je
a) právo na rozmnožování zvukového záznamu,
b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.
(3) Ustanovení
§ 72 platí obdobně pro výrobce zvukového záznamu.
(4) Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním
jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle
§ 25.
(5) Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.
Trvání práva výrobce zvukového záznamu
Právo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukového
záznamu. Pokud je však zvukový záznam v průběhu této doby oprávněně
vydán, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového vydání. Nedojde-li
během doby podle věty první k oprávněnému vydání díla a byl-li během
této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, zaniká uvedené
právo uplynutím 50 let ode dne tohoto sdělení.
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení
§ 2 odst. 3,
§ 4,
6,
§ 9 odst. 2 až 4,
§ 12 odst. 2 a
3,
§ 13 až 16,
§ 18 až 23,
§ 25,
§ 27 odst. 7,
§ 28 odst. 1,
§ 29,
§ 30 odst. 1,
2,
5 a
6,
§ 30b,
31,
§ 34 písm. a) až c),
§ 35,
§ 37 až 38a,
§ 38c,
38e,
§ 40 až 44,
§ 46 až 48,
§ 49 odst. 1 až 5,
§ 50,
51,
55,
57 a
§ 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho
záznam.
Díl 3
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu
Zvukově obrazový záznam a jeho výrobce
(1) Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam
jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících
dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných
zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
(2) Výrobce zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba,
která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo
pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu
(1) Výrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo
svůj zvukově obrazový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění
k výkonu tohoto práva; jiný může zvukově obrazový záznam užít bez udělení
takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2) Právem zvukově obrazový záznam užít je
a) právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu,
b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového
záznamu,
c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,
d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového
záznamu,
e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukově obrazového záznamu veřejnosti.
(3) Výrobce zvukově obrazového záznamu má právo na odměnu v souvislosti
s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle
§ 25.
(4) Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.
Trvání práva výrobce zvukově
obrazového záznamu
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukově
obrazového záznamu. Je-li však v této době zvukově obrazový záznam
zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového zveřejnění.
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení
§ 2 odst. 3,
§ 4,
6,
§ 9 odst. 2 až 4,
§ 12 odst. 2 a
3,
§ 13 až 16,
§ 18 až 23,
§ 25,
§ 27 odst. 7,
§ 28 odst. 1,
§ 29,
§ 30 odst. 1,
2,
5 a
6,
§ 30b,
31,
§ 34 písm. a) až c),
§ 35,
§ 37 až 38a,
§ 38c,
38e,
§ 40 až 44,
§ 46 až 48,
§ 49 odst. 1 až 5,
§
50,
51,
55,
57 a
§ 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukově obrazového
záznamu a jeho záznam.
Díl 4
Právo rozhlasového a televizního vysílatele
k jeho vysílání
Vysílání a vysílatel
(1) Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků
nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností.
(2) Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost
uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření
rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní
jiná osoba.
Obsah práva vysílatele
(1) Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílání užít a udělit
jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může vysílání
užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto
zákonem.
(2) Právem vysílání užít je
a) právo na záznam vysílání,
b) právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,
c) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání,
d) právo na sdělování vysílání veřejnosti.
(3) Právo vysílatele podle
odstavce 1 je převoditelné.
Trvání práva vysílatele
Právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílání.
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení
§ 2 odst. 3,
§ 4,
6,
§ 9 odst. 2 až 4,
§ 12 odst. 2 a
3,
§ 13 až 16,
§ 18 až 23,
§ 25,
§ 27 odst. 7,
§ 28 odst. 1,
§ 29,
§ 30 odst. 1,
2,
5 a
6,
§ 30b,
31,
§ 34 písm. a) až c),
§ 35 odst. 1,
2
a
4,
§ 37 odst. 1 a
4,
§ 38 odst. 1 písm. a),
§ 38a,
38c,
38e,
§ 40 až 44,
§ 46 až 48,
§ 49 odst. 1 až 5,
§ 50,
51,
55,
57 a
§ 62 odst.
2 platí obdobně i pro vysílatele a jeho vysílání.
Díl 5
Právo nakladatele
Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny
pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání
díla. Ustanovení
§ 27 odst. 7 platí obdobně.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE
DATABÁZE
Vymezení pojmu
Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů
nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně
přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu
jejich vyjádření.
(1) Zvláštní práva k databázi (
§ 90) přísluší pořizovateli databáze,
pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje
kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda
databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.
(2) Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do
databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za
následek nový běh trvání práva podle
§ 93.
Pořizovatel databáze
Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou
odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní
jiná osoba.
Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze
(1) Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování
celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné
části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.
(2) Vytěžováním podle
odstavce 1 trvalý nebo dočasný přepis celého
obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli
prostředky nebo jakýmkoli způsobem.
(3) Zužitkováním podle
odstavce 1 se rozumí jakýkoli způsob zpřístupnění
veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním
rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu.
(4) Půjčování originálu nebo rozmnoženiny (
§ 16) databáze
není vytěžování podle
odstavce 2 ani zužitkování podle
odstavce 3.
(5) Opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování nepodstatných
částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a
je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno.
(6) Právo pořizovatele databáze je převoditelné.
Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze
Do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli
způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje
nebo zužitkovává kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části
obsahu databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky,
že tento uživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky
či opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a
že nezpůsobuje újmu autorovi ani nositeli práv souvisejících s právem
autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.
Bezúplatné zákonné licence
Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze též nezasahuje oprávněný
uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část obsahu databáze
a) pro svou osobní potřebu; ustanovení
§ 30 odst. 3 zůstává nedotčeno,
b) pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném
sledovaným nevýdělečným účelem, a
c) pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.
Trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi
Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze.
Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo
pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění.
Použití úpravy hlavy I
(1) Ustanovení
§ 4,
6,
§ 9 odst. 2 až 4,
§ 12 odst. 2,
§ 13 až 15,
§ 18 odst. 2 a
4,
§ 27 odst. 7,
§ 28 odst. 1,
§ 29,
§ 30 odst. 1 a
3,
§ 40 až 44,
§ 46 až 48,
§ 49 odst. 1 až 5,
§ 50,
51,
55 a
57 platí
přiměřeně i pro pořizovatele databáze.
(2) Ustanovení
§ 3 písm. a) platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze,
která je součástí právního předpisu.
HLAVA IV
KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV
(1) Účelem kolektivní správy práv podle tohoto zákona (dále jen "kolektivní
správa") je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových
práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským
a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.
(2) Kolektivní správou je zastupování většího počtu osob, jimž přísluší
a) majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem
autorským,
b) ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu (
§ 58), nebo
c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného
pro celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky
s právem poskytnout podlicenci
(dále jen "nositelé práv") k jejich společnému prospěchu, a to při výkonu
jejich majetkových práv ke zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým
dílům, uměleckým výkonům, zvukovým a zvukově obrazovým záznamům (dále
jen "předměty ochrany"), pokud jiný než kolektivní výkon těchto práv
je nedovolený (
§ 96) nebo neúčelný; za předmět ochrany k zveřejnění
nabídnutý se považuje takový předmět ochrany, který nositel práva písemně
oznámí příslušnému kolektivnímu správci za účelem zařazení takového
předmětu ochrany do rejstříku předmětů ochrany.
(3) Zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy není výkonem
kolektivní správy. Výkonem kolektivní správy též není příležitostné
či krátkodobé zastupování jiných než povinně kolektivně spravovaných
práv.
Práva povinně kolektivně spravovaná
(1) Povinně kolektivně spravovanými právy jsou
a) právo na odměnu za
1. užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný
k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem
rozhlasového nebo televizního vysílání (
§ 72 odst. 1),
2. užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním
rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního
vysílání (
§ 76 odst. 3),
4. zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo
pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické
osoby pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír
nebo podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby
[
§ 25 odst. 1 písm. a),
§ 28 odst. 2,
§ 87],
5. opětný prodej originálu díla uměleckého (
§ 24),
6. půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle
§ 37 odst. 2,
b) právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny
díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově
obrazový záznam,
c) právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů zaznamenaných
na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů,
jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům [písmeno a) bod
1], a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově obrazových záznamů
a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům [písmeno
a) bod 2]; a dále s výjimkou případů, kdy právo na kabelový přenos
vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílání, bez ohledu na to, zda
jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává na základě licenční
smlouvy uzavřené s nositelem práva.
(2) Nositelé práv jsou pro výkon práv podle
odstavce 1, jakož i pro
domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení
z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaného práva zastoupeni
ze zákona příslušným kolektivním správcem.
(3) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení
odměn či příjmů z vydaného bezdůvodného obohacení, které vybral při
výkonu povinné kolektivní správy, pouze k takovým nositelům práv, jejichž
práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl kolektivně
spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto účelem přihlásili
k evidenci; nepřihlíží k předmětům ochrany dosud nezveřejněným. Při
rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle
§ 25 odst. 3 písm. a)
a
c) bere příslušný kolektivní správce v úvahu použití a účinnost technických
prostředků ochrany podle
§ 43.
(4) Ten, komu vznikne oprávnění ke kabelovému přenosu podle zvláštních
právních předpisů5), je povinen
o tom uvědomit příslušné kolektivní správce ve lhůtě 15 dnů ode dne
vzniku takového oprávnění.
Kolektivní správce
(1) Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní
správy.
(2) Kolektivním správcem může být pouze právnická osoba se sídlem
v České republice, ve které se přímo nebo prostřednictvím třetí osoby
sdružují nebo účastní nositelé práv, které při kolektivní správě zastupuje.
(3) Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na
vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním.
(4) Kolektivní správu vykonává kolektivní správce jako hlavní předmět
činnosti.
(5) Kolektivní správce může pověřit zastupováním při výkonu jím kolektivně
spravovaných práv jinou osobu pouze tehdy, jde-li o
a) osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává
na území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde
o dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém
státě,
b) tuzemského kolektivního správce, který je také oprávněn k výkonu
kolektivní správy, sleduje-li se tím účelný výkon kolektivní správy.
(6) Smlouva podle
odstavce 5 vyžaduje ke své platnosti písemnou formu.
(7) Osoba pověřená podle
odstavce 5 jedná při zastupování svým jménem
a na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena
povinnost takového kolektivního správce převést získané výnosy zastupovaným
nositelům práv.
(8) Dohody o sdružení nositelů práv v osobě kolektivního správce ani
dohody podle
odstavce 5 se nepovažují za dohody narušující hospodářskou
soutěž podle zvláštních předpisů.
Oprávnění k výkonu kolektivní správy
(1) O udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy (dále jen "oprávnění")
rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.
(2) Žádost musí obsahovat
a) název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a označení
statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby,
která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob
jednání jménem žadatele,
b) vymezení práv, která mají být kolektivně spravována,
c) vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, tak
i vymezení jejich druhu.
(3) K žádosti podle
odstavce 2 musí žadatel přiložit
b) vzorový návrh smlouvy s nositeli práv při zastupování při výkonu
kolektivní správy,
c) návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla
pro výplatu vybraných odměn, vylučující svévolný postup při jejich
rozdělování a přihlížející k uplatnění zásady podpory kulturně významných
děl a výkonů,
d) jmenný seznam nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu
svých práv žadatelem, s uvedením jejich místa trvalého pobytu nebo,
jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich zveřejněných
předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto
nositelů práv,
e) jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli práv, která mají
být kolektivně spravována, s uvedením jejich místa trvalého pobytu
nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich
zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení
a s podpisy těchto nositelů práv,
f) odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad
nákladů na výkon kolektivní správy,
g) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany.
(4) Účastníkem řízení o udělení oprávnění je ten, kdo o oprávnění
žádá.
(5) O žádosti o udělení oprávnění rozhodne ministerstvo do 90 dnů
ode dne podání žádosti. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout
v této lhůtě, může ji ministr přiměřeně prodloužit. O tomto prodloužení
ministerstvo účastníka bez zbytečného odkladu vyrozumí. Ministerstvo
v řízení o udělení oprávnění přihlíží zejména k tomu, zda lze předpokládat,
že žadatel je způsobilý k řádnému a účelnému výkonu kolektivní správy.
(6) Ministerstvo udělí oprávnění žadateli,
a) jehož žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle
odstavců 2 a
3,
b) který žádá o oprávnění k zastupování při výkonu takových práv, kdy
kolektivní výkon je účelný,
c) jestliže pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany,
a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá
oprávnění již jiná osoba, a
d) který splňuje předpoklady pro zajištění řádného výkonu kolektivní
správy.
(7) Ministerstvo může udělit oprávnění k vybírání odměn pro všechny
autory anebo pro všechny nositele práv souvisejících s právem autorským
podle
§ 25 a
§ 37 odst. 2 jen jednomu žadateli; v takovém případě oprávnění
jiného kolektivního správce zahrnuje jen rozdělování takto vybraných
odměn autorům anebo nositelům práv souvisejících s právem autorským
jím zastupovaným.
(8) Výrokovou část rozhodnutí, kterým bylo uděleno oprávnění, spolu
s údajem o dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ministerstvo zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup bezodkladně, nejpozději však do
30 dnů ode dne nabytí právní moci.
(9) Rozhodování o udělení oprávnění se řídí obecnými předpisy o správním
řízení6), pokud tento zákon nestanoví jinak.
Odnětí oprávnění
(1) Ministerstvo oprávnění odejme, jestliže
a) dodatečně zjistí, že v době udělení oprávnění nebyly žadatelem splněny
předpoklady pro udělení oprávnění, anebo tyto po udělení oprávnění
odpadly, a nedojde-li k nápravě v ministerstvem stanovené přiměřené
lhůtě, anebo nelze-li nápravu zjednat,
b) kolektivní správce o to požádá.
(2) Ministerstvo může oprávnění odejmout, jestliže kolektivní správce
porušuje povinnosti uložené mu tímto zákonem a nezjedná nápravu v ministerstvem
stanovené přiměřené lhůtě.
(3) Účastníkem řízení je kolektivní správce, jemuž má být v řízení
oprávnění odejmuto.
(4) Oprávnění odnímané podle
odstavce 1 písm. a) zanikne dnem, kdy
rozhodnutí nabude právní moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den pozdější;
mezi dnem právní moci rozhodnutí a dnem zániku uvedeným v rozhodnutí
nesmí uplynout lhůta delší než 6 měsíců. Oprávnění odnímané
podle
odstavce 1 písm. b) zanikne posledním dnem kalendářního roku,
ve kterém uplyne 6 měsíců ode dne doručení takové žádosti ministerstvu.
Vztahy kolektivního správce k zastupovaným
nositelům práv a k uživatelům předmětů ochrany
(1) Kolektivní správce je povinen s péčí řádného hospodáře, odborně
a v rozsahu uděleného oprávnění
a) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva, které ze
zákona kolektivně spravuje,
b) převzít za obvyklých podmínek zastoupení každého nositele práv při
výkonu jeho práva, pokud o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému
užití předmětu ochrany, a není-li pro výkon téhož práva ve vztahu k
témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k
témuž druhu díla, zastupován již zahraniční osobou podle ustanovení
§ 97 odst. 5 písm. a),
c) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva v rozsahu
s ním sjednaném,
d) zastupovat nositele práv za rovných podmínek,
e) vést rejstřík nositelů práv smluvně zastupovaných a rejstřík nositelů
práv přihlášených k evidenci; rejstřík smí obsahovat pouze údaje, které
jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,
f) vést rejstřík předmětů ochrany, k nimž kolektivně spravují práva,
pokud mu jsou tyto předměty známy; rejstřík smí obsahovat pouze údaje,
které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,
g) sdělit tomu, kdo o to písemně požádá, zda zastupuje nositele práv
k určitému předmětu ochrany pro výkon určitého práva, a vydat o tom
na žádost a náklady žadatele písemné potvrzení,
h) uzavírat s uživateli předmětů ochrany nebo s osobami oprávněnými
hájit zájmy v nich sdružených uživatelů, nebo s osobami oprávněnými
zastupovat zájmy uživatelů podle zvláštního právního předpisu
6a), kteří užívají předměty
ochrany týmž nebo podobným způsobem, nebo s osobami povinnými platit
odměny podle tohoto zákona, za přiměřených a rovných podmínek smlouvy,
kterými se pro uživatele
1. poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž
takové právo kolektivně spravují,
2. stanovuje výše a způsob placení odměn podle
§ 96 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písmene b) a sleduje jejich plnění,
3. stanovuje výše a způsob placení odměn podle
§ 19 odst. 1 a
2, a
to na základě počtu osob, kterým je dílo sděleno,
4. určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem,
i) domáhat se vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv nároku
na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného
výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení se neoprávněného
výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel práva, je-li
k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,
j) vybírat v souladu se zákonem a smlouvami podle písmene h) pro nositele
práv odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení, rozdělovat
je a vyplácet je v souladu s rozúčtovacím řádem,
k) vést evidenci vybraných odměn a příjmů z vydaného bezdůvodného obohacení
a umožnit nositeli práv kontrolu správnosti výše jemu vyplacené odměny
či případného příjmu z bezdůvodného obohacení,
l) vytvářet rezervní fond z vybraných odměn a případných příjmů z bezdůvodného
obohacení,
m) vyhotovovat řádnou účetní závěrku, ověřovat ji auditorem a předkládat
ji včetně zprávy auditora ministerstvu bez zbytečného odkladu po jejím
ověření a schválení nejvyšším orgánem kolektivního správce,
n) vyhotovovat do 30. června každého roku výroční zprávu o činnosti
a hospodaření (dále jen "výroční zpráva") za uplynulý kalendářní rok,
obsahující též řádnou účetní závěrku a zprávu auditora; výroční zpráva
musí obsahovat úplný a pravdivý popis všech rozhodných skutečností
a musí k ní být umožněn přístup zastupovaným nositelům práv,
o) zveřejňovat řádnou účetní závěrku včetně zprávy auditora bez zbytečného
odkladu od jejího vyhotovení v Obchodním věstníku,
p) informovat ministerstvo o všech změnách v údajích uvedených v žádosti
o udělení oprávnění podle
§ 98 odst. 2 písm. a) včetně změn v osobě,
která je statutárním orgánem kolektivního správce nebo členem takového
orgánu, a tyto změny doložit, a to bezodkladně, nejpozději však do
15 dnů od takové změny,
r) poskytnout ministerstvu kopii
2. kolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode
dne, kdy o to ministerstvo požádá,
3. smlouvy podle
§ 97 odst. 5 uzavřené kolektivním správcem do 15
dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,
4. rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu, pokud je kolektivní
správce účastníkem řízení, do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo
požádá,
s) zveřejňovat vhodným způsobem umožňujícím i dálkový přístup pro jednotlivé
způsoby užití předmětu ochrany návrh výše odměn nebo způsob jejich
určení,
t) informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo jiných příslušných
orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má
zásadní význam pro jeho činnost.
(2) Kolektivní správce zastupuje nositele práv svým jménem a na jeho
účet. Kolektivní správce vykonává kolektivní správu nevýdělečně. Kolektivní
správce je však oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.
(3) Uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě zvláštních
odměn jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon kolektivní
správy a bez vážných důvodů kolektivnímu správci neodmítnout poskytnutí
k tomu potřebných informací. Kolektivní správce nesmí informace zjištěné
při kontrolní činnosti využít k jinému účelu než k výkonu kolektivní
správy. Kolektivní správce je oprávněn kontrolovat řádné a včasné plnění
smluv jím uzavřených při výkonu kolektivní správy; uživatelé předmětů
ochrany, jakož i osoby povinné k platbě zvláštních odměn či jiní účastníci
takových smluv jsou povinni kolektivnímu správci tuto činnost umožnit.
(4) Provozovatel provozovny či jiného prostoru, který poskytne provozovnu
či jiný prostor k provozování nedivadelně provozovaného hudebního díla
s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen "veřejná hudební
produkce"), je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci
údaje a součinnost potřebnou pro určení totožnosti provozovatele veřejné
hudební produkce.
(5) Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit
provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen
autorů a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději
20 dnů před konáním produkce. Provozovatel živé veřejné hudební
produkce je povinen tento program produkce s uvedením jmen autorů a
názvů děl, která mají být provozována, oznámit příslušnému kolektivnímu
správci, a to nejpozději 10 dnů před konáním produkce, pokud není ve
smlouvě mezi provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak.
a) tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo
jiné hospodářské činnosti,
b) přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který
uživatel získá z užití či v souvislosti s užitím předmětu ochrany,
c) charakteru a specifikům místa nebo regionu, ve kterém dochází k užití
předmětu ochrany,
d) účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany.
(7) Kolektivní správce je povinen si při zpracování návrhu výše odměn
nebo návrhu způsobu jejich určení vyžádat stanoviska právnických osob
sdružujících příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové
osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly,
že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů.
(1) Kolektivní správce, popřípadě jím zastoupený nositel práv, nemůže
uplatňovat zdržovací nárok [
§ 40 odst. 1 písm. b)], ani nárok na náhradu
škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštní úpravy tohoto
zákona (
§ 40 odst. 4) z neoprávněného zásahu do kolektivně spravovaného
práva nebo ohrožení takového práva, pokud uživatel nebo osoba oprávněná
hájit zájmy v ní sdružených uživatelů řádně a bez zbytečných průtahů
vede s příslušným kolektivním správcem v souvislosti s takovým zásahem
či ohrožením práva jednání směřující k uzavření smlouvy vyžadované
tímto zákonem, nebo pokud souhlasí v této souvislosti s využitím zprostředkovatele
podle tohoto zákona (
§ 102).
(2) Ustanovením
odstavce 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného
obohacení ve výši obvyklé odměny podle zvláštních právních předpisů
6b).
(3) Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle
odstavce 1 nevzniká
či odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s
oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, zejména proto, že by z
jednání uživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených
uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v
odstavci 1 neuzavřít
nebo by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení
podle zvláštních právních předpisů
6b).
Kolektivní a hromadné smlouvy
(1) Kolektivní správce poskytuje smlouvami podle
§ 100 odst. 1 písm. h) bodu 1 oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď
jednotlivě, nebo hromadně, což zahrnuje všechny předměty ochrany, k
nimž takové právo kolektivně spravuje. Pokud kolektivní správce poskytne
oprávnění k výkonu práva k hromadně určeným předmětům ochrany (pro
účely tohoto zákona "hromadná smlouva") a pokud jsou pro rozdělení
vybraných odměn potřebné údaje uživatele o užití konkrétních předmětů
ochrany, je kolektivní správce oprávněn takové údaje od uživatele požadovat.
Hromadná smlouva musí být sjednána písemně. Ustanovení předchozí věty
se vztahuje přiměřeně i na smlouvy podle
§ 100 odst. 1 písm. h) bodů
2 až 4.
(2) Kolektivní správce nesmí uživatelům předmětů ochrany ukládat omezení,
která přesahují rámec ochrany stanovené tímto zákonem.
(3) Povinnost podle
§ 100 odst. 1 písm. h) kolektivní správce nemá,
bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy
nositelů práv, nebo jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být
poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě určenému,
bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy nositele
práv k takovému předmětu ochrany.
(4) Povinnost uzavřít podle
§ 100 odst. 1 písm. h) smlouvu s právnickou
osobou sdružující uživatele (pro účely tohoto zákona "kolektivní smlouva")
kolektivní správce nemá ani tehdy, nelze-li na něm uzavření takové
smlouvy spravedlivě požadovat pro zanedbatelný počet uživatelů, které
taková osoba sdružuje.
(5) Kolektivní smlouva musí být sjednána písemně a jednotlivým sdruženým
uživatelům z ní vznikají práva a povinnosti vůči kolektivnímu správci
přímo; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů
práv.
(6) Kolektivní správce je oprávněn uživateli, který je vůči němu v
prodlení se zaplacením odměny a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné
třicetidenní lhůtě za tím účelem kolektivním správcem poskytnuté, dočasně,
na dobu prodlení, zakázat užití předmětů ochrany, ke kterému by byl
uživatel jinak ze smlouvy uzavřené s kolektivním správcem oprávněn.
(7) Kolektivnímu správci náleží i oprávnění stanovit zákaz podle
§
72 odst. 4 a
§ 76 odst. 3 s tím, že jej může uplatnit jak pro jednotlivé,
tak i pro všechny výkony a zvukové záznamy, k nimž práva kolektivně
spravuje.
(8) Kolektivní správce je oprávněn poskytovat uživateli oprávnění
k výkonu práva užít předměty ochrany pouze jako nevýhradní.
(9) Poskytne-li hromadnou smlouvou podle
odstavce 1 příslušný kolektivní
správce licenci
a) k provozování uměleckých výkonů ze zvukového záznamu vydaného k obchodním
účelům nebo k provozování takových zvukových záznamů,
b) k nedivadelnímu provozování hudebních děl s textem či bez textu ze
zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,
c) k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání určitého druhu děl,
d) k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání určitého druhu
děl, uměleckých výkonů, zvukových záznamů nebo zvukově obrazových záznamů,
e) k půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla s výjimkou počítačového
programu nebo k půjčování díla nebo výkonu výkonného umělce zaznamenaného
na zvukový nebo zvukově obrazový záznam a k půjčování takových záznamů,
f) k zpřístupňování díla, zahrnující i zhotovení rozmnoženiny zveřejněného
díla, knihovnou
6a) jednotlivcům ze strany veřejnosti na požádání podle
§ 18 odst. 2 pro účely výzkumu a soukromého studia; toto ustanovení
se nevztahuje na počítačové programy, zvukové a zvukově obrazové záznamy,
vydané notové záznamy díla hudebního či hudebně dramatického a na díla,
která jsou předmětem licenčních smluv, nebo jestliže to nositel práva
zakázal,
g) k živému nedivadelnímu provozování díla, pokud provozování díla nesměřuje
k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
platí, že je takto licence poskytnuta nejen ve vztahu k příslušným předmětům
ochrany, a jde-li o díla, k příslušným druhům děl nositelů práv smluvně
zastupovaných, ale i všech ostatních, kteří se pak považují za zastupované
ze zákona. To neplatí pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně
užitá, pokud jde o licenci podle písmen c) a e), ani pro takového smluvně
nezastupovaného nositele práva, který vůči uživateli a příslušnému
kolektivnímu správci účinky hromadné smlouvy pro konkrétní případ či
pro všechny případy vyloučí; nemůže však vyloučit účinky hromadné smlouvy
v případě licence podle písmene d).
(10) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení
odměn, které vybral na základě hromadné smlouvy podle
odstavce 9 pro
smluvně nezastupované nositele práva k takovým z nich, kteří se u něj
za tímto účelem přihlásili k evidenci. Je povinen vyzvat k evidenci
ty, pro které odměny vybral a kteří mu jsou známi.
(11) V případě, kdy uživatel předmětů ochrany uzavírá smlouvy, jejichž
předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany,
k nimž takové právo kolektivně spravují více než dva kolektivní správci,
je takový uživatel oprávněn požadovat, aby tito kolektivní správci
pověřili uzavřením jediné smlouvy společného zástupce podle
§ 97 odst.
5. Toto ustanovení se použije obdobně i v případě uzavírání kolektivních
smluv podle
odstavce 4. Pro pověření společného zástupce kolektivních
správců podle tohoto ustanovení platí, že se tím sleduje účelný výkon
kolektivní správy.
(12) Kolektivní správce, kterému bylo podle
§ 98 odst. 7 uděleno oprávnění
k vybírání odměn pro všechny autory, je povinen poskytnout odměny jinému
kolektivnímu správci k rozdělení autorům, jejichž práva tento jiný
kolektivní správce spravuje.
Zprostředkovatelé kolektivních a hromadných smluv
(1) K usnadnění sjednávání kolektivních smluv, popřípadě smluv hromadných
[
§ 100 odst. 1 písm. h)] mohou smluvní strany využít jednoho nebo více
zprostředkovatelů jmenovaných k tomu účelu ministerstvem z nezávislých
odborníků. Zprostředkovatelem pro účely tohoto zákona může být zletilá
fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, která souhlasí s výkonem
této činnosti. Seznam zprostředkovatelů je veřejně přístupný; vede
jej ministerstvo s přihlédnutím k návrhům kolektivních správců a uživatelů,
popř. jejich sdružení.
(2) Nedohodnou-li se smluvní strany na zprostředkovateli do 30 dnů
od předložení návrhu kteroukoli smluvní stranou na sjednání smlouvy
podle
odstavce 1 zprostředkovatelem, určí zprostředkovatele ministerstvo
do 14 dnů od předložení žádosti.
(3) Žádost předkládá zprostředkovateli kterákoli smluvní strana písemně.
V žádosti uvede dosavadní stav jednání a připojí svůj návrh a stanovisko
druhé smluvní strany. Smluvní strany jsou povinny si poskytovat při
zprostředkování potřebnou součinnost.
(4) Zprostředkovatelé jsou povinni být nápomocni při jednání smluvních
stran, popřípadě i předkládat stranám vlastní návrhy do 30 dnů od předložení
žádosti.
(5) Nevyjádří-li žádná ze stran do 30 dnů od předložení návrhu zprostředkovatele
podle
odstavce 1 námitky k tomuto návrhu, má se za to, že jej
strany přijaly.
(6) Zprostředkovatel má nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní
strany, a na náhradu nutně vynaložených nákladů. Nedohodnou-li se smluvní
strany se zprostředkovatelem na odměně za jeho činnost při sjednávání
kolektivní či hromadné smlouvy, činí odměna zprostředkovatele dvojnásobek
minimální mzdy platné pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou7). Odměnu zprostředkovatele
a náklady
spojené s jeho činností nesou rovným dílem smluvní strany.
Dohled ministerstva
(1) Ministerstvo vykonává dohled podle tohoto zákona nad kolektivními
správci práv oprávněnými k výkonu kolektivní správy podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo je při výkonu dohledu podle
odstavce 1 oprávněno
a) vyžádat si od kolektivního správce informace a předložení podkladů,
které jsou potřebné pro výkon dohledu,
b) zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených tímto
zákonem,
c) ukládat při zjištění závad v dodržování tohoto zákona povinnost k
nápravě, stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu a ukládat pokuty.
(3) Kolektivní správce je povinen v přiměřené lhůtě stanovené ministerstvem
poskytnout pravdivé a úplné informace a součinnost odpovídající oprávněním
ministerstva podle
odstavce 2.
(4) Náklady vzniklé kolektivnímu správci v souvislosti s prováděním
dohledu ministerstva podle
odstavce 2 nese tento kolektivní správce.
(5) Nesplní-li kolektivní správce uloženou povinnost k nápravě ve
stanovené lhůtě, může mu ministerstvo ke splnění uložené povinnosti
uložit donucovací pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně. Úhrn
takto uložených donucovacích pokut nesmí převyšovat 500 000 Kč.
(6) Kolektivnímu správci, který nesplnil povinnost podle
odstavce 3, může ministerstvo uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč,
a to i opakovaně, nesplnil-li povinnost ani ve lhůtě nově stanovené
ministerstvem. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout
částku 200 000 Kč. Řízení o uložení pořádkové pokuty lze zahájit nejpozději
do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti.
(7) Zjistí-li ministerstvo porušení povinností kolektivního správce,
které pro něj vyplývají z tohoto zákona, může uložit kolektivnímu správci
pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokuta může být uložena i opakovaně.
Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo
zjistí, že došlo k porušení povinnosti. Při stanovení výše pokuty ministerstvo
přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a ke způsobenému následku.
(8) Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo a jsou příjmem Státního fondu
kultury České republiky.
(9) Uložením povinnosti k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není
dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.
(10) Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže podle zvláštního právního předpisu8).
Pravidla pro rozdělování odměn vybraných
kolektivním správcem
a) jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných nosičů
zvukových záznamů, autorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům zvukových
záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem,
b) jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných
nosičů takových záznamů, 60 % autorům, zejména režisérům audiovizuálních
děl, autorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických,
autorům děl hudebních s textem nebo bez textu, kameramanům, architektům,
scénografům, kostýmním výtvarníkům, výtvarníkům a autorům děl choreografických
a pantomimických, a 40 % výkonným umělcům a výrobcům zvukově obrazových
záznamů (z toho 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů
a 15 % výkonným umělcům).
(2) Z odměn vybraných podle
§ 25 odst. 3 písm. a) a
c), nejedná-li
se o odměny podle
odstavce 1, a z odměn vybraných podle
§ 25 odst.
3 písm. b) a
odst. 4 přísluší 60 % autorům (z toho 45 % autorům děl
literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických a 15 % autorům
děl výtvarných umění) a 40 % nakladatelům vydaných děl.
(3) Z odměn vybraných podle
§ 37 odst. 2 přísluší 75 % autorům děl
literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, a 25 % autorům
děl výtvarných.
HLAVA V
SOUBĚH OCHRANY
Právo autorské není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským
ani právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl
podle práva autorského nevylučuje ochranu stanovenou zvláštními právními
předpisy.
HLAVA VI
SPRÁVNÍ DELIKTY
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově
obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,
c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého,
nesplní oznamovací povinnost podle
§ 24 odst. 6.
Správní delikty právnických a podnikajících
fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově
obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,
c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého,
nesplní oznamovací povinnost podle
§ 24 odst. 6.
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže,
že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu,
zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za
nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v přenesené působnosti projednává
v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním
obvodu byl správní delikt spáchán.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby8a) nebo v přímé souvislosti
s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické
osoby.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut
je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu
uložil.
HLAVA VII
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Ustanovení přechodná
(1) Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí
jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti
za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se řídí dosavadními předpisy.
(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují všechny lhůty, které začaly
běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro
uplatnění práva, které se podle
odstavce 1 řídí dosavadními předpisy,
i když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Doba trvání majetkových práv se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li
běžet před jeho nabytím účinnosti. Pokud již doba trvání těchto práv
před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula a podle tohoto zákona
by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se obnovuje
na dobu zbývající. Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se doba
trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím účinnosti
tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho
účinnosti.
(4) Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly
podle dosavadních předpisů chráněny [
§ 1 písm. b) body 3, 5 a 6 a
§
2 odst. 2] nebo jejichž obsah ochrany byl jiný než podle tohoto zákona.
Za výrobce českého zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla
zveřejněného v době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 se považuje Národní
filmový archiv
9). Za výrobce zvukově
obrazového záznamu audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1.
1965 do 31. 12. 1991, k nimž podle zvláštních právních předpisů
10)
vykonává práva autorská Státní fond České
republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, se považuje tento
fond.
(5) Ustanovením
odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního
filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.
(6) Ustanovení
odstavce 4 věty prvé se použije přiměřeně, pokud jde
o databáze podle
§ 88, avšak pouze byly-li zhotoveny nejdříve 15 let
před účinností tohoto zákona.
(7) Oprávnění k výkonu hromadné správy udělená podle dosavadních předpisů
se považují za oprávnění ke kolektivní správě práv podle tohoto zákona.
Obsah a rozsah těchto oprávnění uvede ministerstvo do souladu s tímto
zákonem a vydá příslušným osobám do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto
zákona oprávnění nová.
(8) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí
podle tohoto zákona.
Ustanovení závěrečná
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů a umělecké
výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky,
ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli.
(2) Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez
státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních
smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce
zákonů České republiky, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.
(3) Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v
odstavci 2, vztahuje
se tento zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou
státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna,
anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.
(4) Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší
než ve státu původu díla11).
(5) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na zvukové záznamy výrobců
zvukových záznamů, kteří mají na území České republiky bydliště nebo
sídlo; na zvukové záznamy zahraničních výrobců zvukových záznamů se
vztahují za přiměřeného použití ustanovení
odstavců 2 a
3.
(6) Na zvukově obrazové záznamy, rozhlasové a televizní vysílání,
zveřejněná volná díla podle
§ 28 odst. 2, díla vydaná nakladatelem
podle
§ 87 a databáze podle
§ 88 platí ustanovení
odstavce 5 obdobně.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Zrušují se:
1. Zákon č.
35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých
(autorský zákon).
2. Zákon č.
89/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
35/1965
Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000.
Sazebník odměn při opětném prodeji originálu díla uměleckého, v souvislosti
s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a v souvislosti s půjčováním děl
1. Osoby uvedené v § 24 odst. 6 jsou povinny
odvádět odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky
příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní
správy
v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob. Odměna činí
a) 4 % z části kupní ceny do 50 000 EUR,
b) 3 % z části kupní ceny nad 50 000 EUR do 200 000 EUR,
c) 1 % z části kupní ceny nad 200 000 EUR do 350 000 EUR,
d) 0,5 % z části kupní ceny nad 350 000 EUR do 500 000 EUR,
e) 0,25 % z části kupní ceny nad 500 000 EUR.
Celková částka odměny však nesmí přesáhnout 12 500 EUR.
2. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. a), popřípadě písm. d),
které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném
kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky,
jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci,
jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy
v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
3. Jednorázové odměny příslušející při dovozu nebo přijetí nebo při prvním
prodeji přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů činí 3 % z prodejní ceny
prodaných přístrojů, ať tyto přístroje umožňují nahrávání jenom zvuku nebo jenom
obrazu nebo společně zvuku i obrazu nebo jiný záznam. U rozhlasových a televizních
přijímačů, které umožňují zhotovení záznamu vysílání, činí odměna 1,5 % z prodejní
ceny prodaných přijímačů.
4. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. b), popřípadě písm. d), které mají
sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním
roce,
a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět
odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona
uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn
od těchto osob.
5. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. e) jsou povinny odvádět odměnu
příslušející podle § 25 odst. 5 jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci,
jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu
zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
6. Odměna činí za jednu tiskovou rozmnoženinu díla
a) černobílou 0,20 Kč za stránku,
b) barevnou 0,40 Kč za stránku.
7. Pravděpodobný počet zhotovených tiskových rozmnoženin děl
činí u poskytovatelů rozmnožovacích služeb
a) v prostorách knihoven, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích
zařízení 70 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem
rozmnožovacích služeb za úplatu,
b) v prostorách archivů, státních úřadu a úřadů územních samosprávných celků
a v prostorách jiných poskytovatelů rozmnožovacích služeb 20 % z celkového počtu
tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu.
8. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. c), popřípadě písm. d),
které mají sídlo nebo místo podnikání, místo trvalého pobytu, popřípadě pobyt
alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika
obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně
příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno
oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto
osob.
9. Za osoby uvedené v § 37 odst. 1 platí odměnu podle § 37 odst. 2
jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci stát.
10. Odměna za půjčování činí 0,50 Kč za jednu výpůjčku.
***
Zákon č.
81/2005 Sb., kterým se mění zákon č.
121/2000 Sb., o právu
autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých
zákonů (autorský zákon), nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (23. února
2005).
Zákon č.
61/2006 Sb., kterým se mění zákon č.
106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
121/2000
Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským
a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č.
81/2005
Sb., a zákon č.
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Zákon č.
216/2006 Sb., kterým se mění zákon č.
121/2000 Sb., o právu
autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých
zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (22. května 2006).
Předseda vlády:
Ing. Paroubek v. r.