18/1997 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. ledna 1997
o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření
(atomový zákon)
a o změně a doplnění některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST I
nadpis vypuštěn
HLAVA PRVNÍ
zrušena
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
HLAVA DRUHÁ
zrušena
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
HLAVA TŘETÍ
zrušena
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
HLAVA ČTVRTÁ
zrušena
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
HLAVA PÁTÁ
OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST ZA JADERNÉ ŠKODY
(1) Pro účely občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody se použijí ustanovení
mezinárodní smlouvy,26) kterou je Česká republika vázána.
(2) Ustanovení občanského zákoníku se použijí jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní
smlouva26) nebo tento zákon jinak.
(1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení29) nebo k jakékoliv činnosti
spojené s užíváním jaderného zařízení nebo držitel povolení k přepravě jaderných
materiálů30) je provozovatelem31) odpovědným za jadernou škodu32) podle mezinárodní
smlouvy,26) kterou je Česká republika vázána.
(2) Pokud jedna osoba je držitelem povolení k více jaderným zařízením nacházejícím
se na území, pro něž byl schválen společný vnitřní havarijní plán, jsou tato zařízení
považována pro účely odpovědnosti za jaderné škody za jedno jaderné zařízení. Za
jedno jaderné zařízení ve vztahu k odpovědnosti za jaderné škody však nelze považovat
více jaderných zařízení, ke kterým mají povolení různé osoby, i když tato zařízení
na sebe přímo navazují.
(1) Při stanovení rozsahu a způsobu náhrady jaderné škody se použijí
ustanovení občanského zákoníku. Pro stanovení výše škody se použijí předpisy platné
v době vzniku jaderné události,33) která jadernou škodu způsobila.
(2) Jadernou škodou je také škoda vzniklá vynaložením nákladů na nezbytná
opatření k odvrácení nebo snížení ozáření nebo k obnovení původního nebo obdobného
stavu životního prostředí, pokud byla tato opatření vyvolána v důsledku jaderné události
a povaha škody to umožňuje.
(3) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) stanoví vyhláškou
limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na které se ustanovení o jaderných
škodách v souladu s mezinárodní smlouvou34) nevztahují.
Odpovědnost držitele povolení za jadernou škodu způsobenou každou
jednotlivou jadernou událostí je omezena v případě
a) jaderných zařízení pro energetické účely,35) skladů a úložišť vyhořelého
jaderného paliva, určeného pro tato zařízení, nebo jaderných materiálů, vzniklých
zpracováním tohoto paliva, na částku 8 mld. Kč,
b) ostatních jaderných zařízení a přeprav na částku 2 mld. Kč.
(1) Držitel povolení podle § 33 je povinen sjednat pojištění vzniku povinnosti
k náhradě jaderné škody s pojistitelem oprávněným podle zvláštního zákona,36) pokud
není stanoveno jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou škodu.
(2) Ministerstvo financí v dohodě s Úřadem a Ministerstvem průmyslu
a obchodu stanoví formou rozhodnutí o výjimce z odstavce 1 v zájmu hospodárného vynakládání
státních prostředků, u kterého držitele povolení se namísto pojištění vyžaduje jiné
finanční zajištění pro případ vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody.
(3) Limit pojistného plnění v případech podle § 35 písm. a) nesmí být
nižší než 2 mld. Kč, v případech podle § 35 písm. b) nižší než 300 mil. Kč.
(4) Pojištění se uzavírá nebo jiné finanční zajištění se stanoví zvlášť
pro každé jaderné zařízení nebo přepravu jaderných materiálů ve smyslu § 33 odst.
2.
(5) Bližší podmínky jiného finančního zajištění stanoví Ministerstvo
financí.
(1) Stát poskytuje záruku za uspokojení přiznaných nároků na náhradu
jaderné škody, pokud nejsou uhrazeny z povinného pojištění nebo jiného stanoveného
finančního zajištění, a to do částky
a) 8 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 2 mld. Kč v
případech zařízení podle § 35 písm. a),
b) 2 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 300 mil. Kč
v případech zařízení podle § 35 písm. b).
(2) Právo státu jako ručitele na postih za uspokojení přiznaných nároků
na náhradu jaderné škody vůči držiteli povolení není dotčeno.
(1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její
náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě tří let ode dne, kdy se poškozený o události, která
vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět,
nejpozději však ve lhůtě deseti let ode dne vzniku takové události; v případě pojištění
začínají tyto lhůty běžet uplynutím jednoho roku ode dne vzniku pojistné události.
(2) Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku jaderné
události, povinen písemně oznámit v oblasti ovlivněné touto událostí podle zjištění
Úřadu na základě činnosti celostátní radiační monitorovací sítě, že má povinnost
k náhradě jaderné škody způsobené touto událostí. Toto písemné oznámení musí být
veřejně přístupné u držitele povolení a na příslušném krajském úřadu a na všech obecních
úřadech v této oblasti.
HLAVA ŠESTÁ
zrušena
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
ČÁST II
zrušena
zrušen
ČÁST III
zrušena
zrušen
ČÁST IV
DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č.
586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE
ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
Zákon České národní rady č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona
České národní rady č.
35/1993 Sb., zákona č.
96/1993 Sb., zákona č.
157/1993 Sb.,
zákona č.
196/1993 Sb., zákona č.
323/1993 Sb., zákona č.
42/1994 Sb., zákona č.
85/1994 Sb., zákona č.
114/1994 Sb., zákona č.
259/1994 Sb., zákona č.
32/1995 Sb.,
zákona č.
87/1995 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č.
149/1995 Sb., zákona č.
248/1995 Sb. a zákona č.
316/1996 Sb., se doplňuje takto:
V
§ 18 odst. 2 písm. b) se tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno
c), které včetně poznámky č. 19e) zní:
"c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů
19e)
s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle
§ 36 tohoto
zákona.
ČÁST V
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
2. Zákon č.
28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných
zařízení.
3. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
č.
59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
4. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č.
28/1977 Sb.,
o evidenci a kontrole jaderných materiálů, ve znění vyhlášky č.
100/1989 Sb.
5. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č.
67/1987 Sb.,
o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady.
6. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č.
100/1989 Sb.,
o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů.
7. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č.
191/1989 Sb.,
kterou se stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné způsobilosti
vybraných pracovníků jaderných zařízení.
8. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č.
436/1990 Sb.,
o zajištění jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti jaderných zařízení.
9. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č.
76/1991 Sb.,
o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů.
10. Výnos Československé komise pro atomovou energii č.
2/1978 o zajištění
jaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým
zařízením (registrován v částce 28/1978 Sb.).
11. Výnos Československé komise pro atomovou energii č.
4/1979 o obecných
kritériích zajištění jaderné bezpečnosti při umisťování staveb s jaderně energetickým
zařízením (registrován v částce 9/1979 Sb.).
12. Výnos Československé komise pro atomovou energii č.
6/1980 o zajištění
jaderné bezpečnosti při spouštění a provozu jaderně energetických zařízení (registrován
v částce 13/1980 Sb.).
13. Výnos Československé komise pro atomovou energii č.
8/1981 o zkoušení
zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů (registrován v částce 20/1981
Sb.).
14. Výnos Československé komise pro atomovou energii č.
9/1985 o zajištění
jaderné bezpečnosti výzkumných jaderných zařízení (registrován v částce 11/1985 Sb.).
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997, s výjimkou hlavy čtvrté
a páté a § 48, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II
Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto
zákona pozbývají platnosti rozhodnutí orgánu hygienické služby, kterými se práce
vykonávaná pracovníky kategorie A podle zákona č.
18/1997 Sb., o mírovém využívání
jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "atomový zákon"), stanovila jako
práce riziková.
Čl.III
1. Osoby, které vykonávají radiační činnosti upravené v čl. I tohoto zákona
na základě povolení vydaného do 30. června 2002, jsou povinny přizpůsobit nejdéle
do 30. června 2003 dokumentaci pro povolovanou činnost požadavkům podle čl. I bodu
10 a bodu 11, pokud jde o § 4 odst. 12. Platnost povolení vydaných podle
§ 9 odst.
1 písm. d) atomového zákona, s výjimkou povolení provozu jaderného zařízení, které
bylo vydáno na základě dokumentace požadované podle bodu D.a) přílohy atomového zákona,
a podle
§ 9 odst. 1 písm. i) atomového zákona, která nabyla právní moci do 30. června
2002, končí uplynutím doby, na kterou byla vydána, nejpozději však 30. června 2007.
2. Držitelé povolení, kteří tvoří rezervu na vyřazování z provozu a jejichž
náklady na vyřazování z provozu přesáhnou 1 mld. Kč, jsou povinni pro zajištění požadavků
uvedených v
§ 18 odst. 1 písm. h) atomového zákona zřídit vázaný účet do 6 měsíců
od nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona a peněžní prostředky ve výši rezervy
vytvořené podle dosavadní právní úpravy převést na vázaný účet do 5 let od nabytí
účinnosti tohoto článku tohoto zákona. Držitelé povolení, kteří po nabytí účinnosti
tohoto článku tohoto zákona nemají povinnost rezervu tvořit, rezervu vytvořenou podle
dosavadní právní úpravy zruší, a to jednu polovinu ve zdaňovacím období roku nabytí
účinnosti tohoto článku tohoto zákona a druhou polovinu ve zdaňovacím období roku
následujícího, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Přechodná ustanovení
1. Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení
týkající se technických zařízení v jaderné energetice zahájený přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona podle zákona č.
174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad
bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, organizací státního odborného dozoru,
dokončí Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
2. Organizace vykonávající státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených
technických zařízení v jaderné energetice předají dokumentaci vztahující se k oprávněním
a osvědčením podle bodu 1 Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost do 1 měsíce od nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a do tohoto dne
neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních
právních předpisů.