170/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. dubna 2002
o válečných veteránech
Preambule
Maje na zřeteli morální ocenění mužů a žen, kteří s nasazením vlastních životů
bojovali za vlast, bránili hodnoty svobody a demokracie a veden přáním připomenout
ideály vlastenectví, cti a statečnosti všem občanům,
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje podmínky pro vydání osvědčení válečného veterána a úkoly
Ministerstva obrany (dále jen "ministerstvo") v oblasti péče o válečné veterány;
upravuje rovněž zabezpečení oslav Dne válečných veteránů, jiných slavnostních a pietních
akcí za účasti válečných veteránů a jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských
hodností.
zrušen
Válečný veterán
(1) Válečným veteránem je státní občan České republiky, který po 8. květnu
1945 jako voják v činné službě, příslušník armády, která v rozhodné době byla považována
za armádu spojeneckou, nebo příslušník armády státu, jehož je Česká republika právním
nástupcem, (dále jen „voják“) anebo jako příslušník bezpečnostního sboru konal službu
a) nepřetržitě alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v zahraniční misi v místě ozbrojeného
konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací,
b) v souhrnu nejméně po dobu 360 kalendářních dnů v jiných zahraničních misích, než
je uvedeno pod písmenem a), které se uskutečnily na základě rozhodnutí mezinárodní
organizace, jíž je Česká republika členem; nejkratší započitatelná doba podle tohoto
ustanovení však činí nejméně 90 dnů nepřetržitého výkonu služby, nebo
c) jednotlivě v zahraničních misích po dobu kratší než dobu podle písmene a) nebo
b), kdy však celková doba služby po vzájemném sečtení činí alespoň 360 kalendářních
dnů; doba výkonu služby v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou
bezpečnostní situací kratší než doba uvedená pod písmenem a) se v tomto případě do
celkové doby služby započítává čtyřnásobně, pokud po tomto přepočtu dosáhne nejméně
90 dnů.
(2) Válečným veteránem je rovněž státní občan České republiky, který jako zaměstnanec
ústředního orgánu státní správy, bezpečnostního sboru nebo ozbrojených sil (dále
jen „zaměstnanec“) plnil úkoly v místě ozbrojeného konfliktu anebo v místě s výrazně
zhoršenou bezpečnostní situací nebo v jiné zahraniční misi, a to po dobu stanovenou
v odstavci 1 písm. a), b) nebo c).
(3) Za válečného veterána se nepovažuje voják nebo příslušník bezpečnostního
sboru, i když splňuje podmínky podle odstavce 1, pokud byl pravomocně odsouzen k
nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem
služby podle odstavce 1 nebo mu byl uložen trest ztráty vojenské hodnosti. Za válečného
veterána se dále nepovažuje ani voják, pokud mu zanikl služební poměr odnětím hodnosti,
nebo příslušník bezpečnostního sboru, pokud mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební
hodnosti. Za válečného veterána se nepovažuje ani zaměstnanec, i když splňuje podmínky
podle odstavce 2, pokud byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
za trestný čin spáchaný v souvislosti s plněním úkolů podle odstavce 2.
(4) Do doby podle
§ 3 odst. 1 nelze započíst dobu služby nebo plnění úkolů,
které byly vykonávány ve prospěch režimu jednajícího v rozporu se zásadami demokratické
společnosti, respektující práva občanů vyjádřená Chartou Organizace spojených národů,
Všeobecnou deklarací lidských práv a navazujícími mezinárodními pakty o občanských,
politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech.
(5) Válečným veteránem je také občan České republiky, který byl účastníkem
národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a je nositelem osvědčení podle
§ 1 odst. 1 písm. a) až f) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé
armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození,
ve znění pozdějších předpisů.
Odstranění tvrdosti zákona
(1) Ministr obrany může na základě písemné a odůvodněné žádosti o odstranění
tvrdosti zákona rozhodnout o tom, že za válečného veterána se považuje i osoba, která
a) nesplnila podmínky uvedené v
§ 3 odst. 1 písm. a), protože zahraniční mise byla
ukončena před uplynutím 90 dnů,
c) nesplnila podmínky uvedené v
§ 3 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud v průběhu zahraniční
mise utrpěla bez vlastního zavinění újmu na zdraví, v jejímž důsledku jí byla účast
v zahraniční misi ukončena.
(2) Proti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 nelze podat rozklad.
Osvědčení válečného veterána
(1) Osvědčení válečného veterána ministerstvo vydává na základě písemné žádosti
osob uvedených v
§ 3 odst. 1 a 2. Žádost kromě náležitostí stanovených správním řádem
obsahuje místo narození, státní občanství a případně hodnost nebo služební hodnost
s hodnostním označením. Žadatel dále uvede místo a dobu služby nebo plnění úkolů
v misích, a bylo-li mu vydáno osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle
jiného právního předpisu
1d), uvede číslo tohoto osvědčení.
(2) Ministerstvo v řízení ověří, zda jsou splněny podmínky pro vydání osvědčení
válečného veterána. Jsou-li tyto podmínky splněny, vydá osvědčení válečného veterána.
(3) Ministerstvo vnitra nebo ústřední orgány státní správy poskytnou ministerstvu
údaje potřebné k ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení válečného veterána
příslušníkům bezpečnostního sboru nebo zaměstnancům.
(4) Ve sporných případech Ministerstvo zahraničních věcí na žádost ministerstva
vydá stanovisko, ve kterém určí, zda se jedná o misi v místě ozbrojeného konfliktu
nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací nebo jinou zahraniční misi,
jaké bylo místo a doba trvání této zahraniční mise a zda armáda, ve které osoba v
době rozhodné pro vydání osvědčení válečného veterána konala službu, byla nebo je
armádou spojeneckou.
(5) Osvědčení válečného veterána obsahuje hodnost nebo služební hodnost s hodnostním
označením, titul, jméno, příjmení, místo a datum narození, údaje o výkonu služby
nebo plnění úkolů a dále otisk razítka, datum a podpis oprávněné úřední osoby. Vzor
osvědčení válečného veterána je uveden v příloze k tomuto zákonu.
Příspěvek na stravování, pomoc při začleňování do občanského života a finanční
podpora
(1) Válečnému veteránovi, který
a) je držitelem osvědčení podle zákona o příslušnících československé armády v zahraničí
a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození nebo je poživatelem
dávek důchodového pojištění, jež vyplácí orgán sociálního zabezpečení ministerstva,
může ministerstvo v závislosti na svých finančních možnostech poskytovat příspěvek
na stravování ve výši, kterou přispívá na závodní stravování podle jiného právního
předpisu, a zabezpečovat závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních
podle rozpočtových pravidel; příspěvek na stravování podle tohoto zákona nelze poskytovat
válečnému veteránovi, pokud je mu příspěvek na stravování již poskytován z jiného
titulu,
b) je vojákem nebo zaměstnancem ministerstva, poskytuje ministerstvo v případě potřeby
pomoc při začleňování do občanského života, psychologickou péči a umožňuje mu pobyt
ve vojenském ubytovacím zařízení na dobu nutnou k překonání jeho tíživé sociální
situace, nejdéle však na dobu jednoho roku.
(2) Válečnému veteránovi a jeho manželovi, druhovi nebo partnerovi4) může ministerstvo
v případě potřeby a v závislosti na jejich zdravotním stavu poskytnout finanční podporu
na lázeňskou léčebně rehabilitační péči nebo rekreační pobyt. Finanční podporu na
lázeňskou léčebně rehabilitační péči nelze poskytnout těm válečným veteránům, kteří
mají možnost získat obdobnou podporu ze svého pracovního nebo služebního poměru.
Jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností
(1) Válečný veterán, který je vojákem z povolání nebo vojákem v záloze1e),
může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti jen podle jiného právního předpisu1f).
(2) Válečný veterán, kterému zanikla branná povinnost1g), může být jmenován
do vyšší vojenské hodnosti. Do vyšší vojenské hodnosti lze válečného veterána jmenovat
i posmrtně.
(3) Válečného veterána podle
odstavce 2 jmenuje do hodnosti generála prezident
republiky na návrh vlády a do ostatních vojenských hodností ministr obrany.
(4) Pro jmenování válečného veterána do vyšší vojenské hodnosti se nepoužije
správní řád.
Domov péče o válečné veterány
(1) V domově péče o válečné veterány (dále jen „domov“) se poskytuje zejména
bydlení, strava, zaopatření a služby s pobytem spojené a v případě potřeby osobní
vybavení. Péče se poskytuje formou trvalého nebo dočasného pobytu. Dočasným pobytem
se rozumí časově omezený pobyt válečného veterána v domově trvající nejméně 7 po
sobě jdoucích kalendářních dnů a nejvíce 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
(2) Válečný veterán se podílí na úhradě nákladů na bydlení, stravu a služby.
O výši tohoto podílu rozhoduje ministerstvo na základě prokázaných příjmů válečného
veterána. Po úhradě podílu nákladů za bydlení, stravu a služby musí válečnému veteránovi
zůstat alespoň 15 % jeho příjmu. Příjmem se pro účely úhrady rozumí příjmy podle
zákona o životním a existenčním minimu1h). Příjmem není příspěvek na péči2). Obdobně
se toto ustanovení použije i na manžela, druha nebo partnera4) válečného veterána.
(3) Určení výše nákladů podle
odstavce 2 a způsob jejich úhrady a případy,
kdy se úhrada nákladů nepožaduje, stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4) Organizaci domova upravuje organizační řád, který vydává ministerstvo.
Přijetí, přerušení a ukončení pobytu v domově
(1) Do domova lze přijmout válečného veterána, který vzhledem ke svému zdravotnímu
stavu a sociálním poměrům potřebuje péči v domově. Zdravotní postižení vylučující
přijetí do domova stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2) Válečný veterán je přijímán do domova na základě písemné žádosti podané
ministerstvu. Žádost může podat též poskytovatel zdravotních služeb nebo spolek uvedený
v
§ 8 písm. b); v těchto případech je nutnou součástí žádosti písemný souhlas válečného
veterána s umístěním v domově. K žádosti se přiloží kopie osvědčení válečného veterána
a vyjádření lékaře o zdravotním stavu žadatele. Válečný veterán podává žádost o přijetí
do domova i za manžela, druha nebo partnera
4), a to s jejich souhlasem.
(3) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména ze zdravotních důvodů,
může ministerstvo do domova přijmout válečného veterána s manželem, druhem nebo partnerem4).
V případě úmrtí válečného veterána lze jeho manžela, druha nebo partnera4) v domově
ponechat, pokud o to požádá. Vyhovuje-li se žádosti o přijetí do domova, určí se
doba pobytu a rozhodnutí se písemně nevyhotovuje.
(4) Požádá-li válečný veterán o přerušení nebo ukončení pobytu v domově, ministerstvo
žádosti vyhoví. Přestane-li válečný veterán splňovat podmínky pro přijetí do domova
podle
odstavce 1, ministerstvo rozhodne o přerušení nebo ukončení jeho pobytu v domově.
(5) Ministerstvo může rozhodnout o tom, že do domova lze výjimečně přijmout
i jinou osobu než válečného veterána, pokud nebude naplněna kapacita domova. Musí
se však jednat o osobu, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a sociálním poměrům
potřebuje péči v domově a netrpí zdravotním postižením, které vylučuje její přijetí
do domova. Tuto osobu však lze do domova přijmout pouze na dočasný pobyt a za podmínky
plné úhrady skutečně vynakládaných finančních nákladů. Ministerstvo může této osobě
ukončit rozhodnutím pobyt v případě, kdy obsazené lůžko potřebuje pro válečného veterána
nebo jeho manžela, druha nebo partnera4). Pobyt v takovém případě nemůže být ukončen
dříve než uplynutím posledního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodnutí
nabylo právní moci.
Úkoly ministerstva
Ministerstvo
a) vydává osobám uvedeným v § 3 odst. 1 a 2 osvědčení válečného veterána a vede evidenci
vydaných osvědčení,
b) umožňuje spolkům, které sdružují převážně válečné veterány, bezplatné využívání
objektů, s nimiž hospodaří ministerstvo a právnické osoby jím zřízené, k provozování
schůzové činnosti nebo pořádání kulturních a společenských akcí,
c) zabezpečuje oslavy Dne válečných veteránů a může zabezpečovat slavnostní a pietní
akce s účastí válečných veteránů, zejména u příležitosti státních svátků a významných
výročí účasti ozbrojených sil v ozbrojených konfliktech a mírových operacích,
d) zřizuje a spravuje domovy,
e) rozhoduje o přijetí válečného veterána a jeho manžela, druha nebo partnera
4) a
jiné osoby stanovené v
§ 7 odst. 5 do domova a rozhoduje o přerušení nebo ukončení
jejich pobytu v domově.
zrušen
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY
Evid. č.
VZOR OSVĚDČENÍ VÁLEČNÉHO VETERÁNA
podle § 4 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo obrany vydává osvědčení o tom, že
hodnost nebo služební hodnost s hodnostním označením,
titul, jméno a příjmení ................................,
místo a datum narození ................... okres.............,
občan České republiky, je
VÁLEČNÝM VETERÁNEM
Jmenovaný splnil všechny podmínky pro přiznání statusu válečného veterána.
Údaje o výkonu služby nebo plnění úkolů v jednotlivých misích rozhodné pro vydání osvědčení:
V Praze dne ..........................................
Oprávněná úřední osoba
Otisk razítka
Vybraná ustanovení novel
Přechodná ustanovení
1. Výkon služby vojáka a příslušníka bezpečnostních sborů rozhodný pro splnění
podmínek válečného veterána a zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se posuzuje podle zákona č.
170/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. U zaměstnance podle
§ 3 odst. 2 zákona č. 170/2002 Sb., ve znění tohoto
zákona, se doba plnění úkolu mimo území České republiky započítává ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Voják a příslušník bezpečnostního sboru, který splnil podmínky válečného
veterána podle zákona č.
170/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se pro účely vydání osvědčení válečného veterána posuzuje podle zákona
č.
170/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.